Advokát Petr Šindelář: Integrace může mít úspěch jen tehdy, je-li založena na partnerství

Pokračujeme v našem předvolebním cyklu otázek a odpovědí volebních lídrů
jednotlivých politických stran a uskupení v krajských volbách. Ptali jsme se na
jejich názory na integraci romské menšiny, respektive na způsob, kterým v tomto
směru chtějí dosáhnout zlepšení. Zajímalo nás především to, jestli do spolupráce
na integraci přizvou místní romské osobnosti, jak se stavějí k problematice
bydlení, vzdělávání a nezaměstnanosti lidí, žijících v sociálně vyloučených
lokalitách, včetně Romů. A také to, jak by chtěli dosáhnout klidnějšího soužití
lidí z většiny s lidmi z menšin.

V Karlovarském kraji jsme zaslali dotazy těmto politikům:

• Jaroslav Borka – KSČM
• Josef Hora – Hnutí nezávislých pro harmonický rozvoj měst a obcí
• Jan Horník – TOP 09 a Starostové pro Karlovarský kraj
• Josef Novotný – ČSSD
• Marek Poledníček – Koalice pro Karlovarský kraj (KKvK)
• Petr Šindelář – ODS

Z oslovených do uzávěrky odpověděli Josef Novotný a Jan Horník. Po uzávěrce
zaslali své odpovědi ještě Marek Poledníček a Petr Šindelář.

Zde jsou reakce advokáta Petra Šindeláře, předsedy Oblastního sdružení ODS
Karlovy Vary, kandidáta ODS na hejtmana Karlovarského kraje (otázky jsou tučně):

1. Integrace Romů v České republice je dosud většinou pojímána jako
jednostranná záležitost. Na názor Romů se málokdo ptá. Naopak Romové často
neznají názory většinové části společnosti či návrhy politických řešení, protože
je s nimi nikdo nekonzultuje. Snažil byste se to změnit za účasti místních
romských představitelů?

Do určité míry vám dávám za pravdu. Vzájemná komunikace mezi většinovou částí
společnosti a romskou komunitou je často neúčinná. Bohužel, existuje poměrně
dlouhodobá zkušenost s roztříštěností romské reprezentace a s její nedostatečnou
reprezentativností. V romských komunitách často chybějí věrohodní mluvčí, kteří
by byli všeobecně přijímání svými lidmi. Romská společnost se z pohledu lidí,
kteří se snaží řešit konkrétní problémy soužití, jeví jako značně nejednotná a
zmítaná vzájemnými spory.

Je poměrně těžké najít v této komunitě partnera s dostatečnou autoritou. Přesto
se domnívám se, že účast místních romských představitelů při řešení otázek
integrace je potřebná. ODS v případě svého volebního vítězství na kraji plánuje
vyzvat romské iniciativy, aby se k řešením, která bude realizovat, vyjádřily.

Jak by takový způsob začleňování měl vypadat v praxi?

Sociální začleňování může mít úspěch pouze tehdy, je-li založeno na partnerství
samosprávy, státní správy, neziskových organizací a reprezentantů romské
komunity. Protože je třeba řešit konkrétní problémy – bydlení, zaměstnanost,
vzdělávání, ale také dodržování zákonnosti a pořádku musí být členy tohoto
partnerství týmu lidé, kteří o těchto oblastech rozhodují a mají dostatek
pravomoci věci měnit. Všichni dohromady musí mít stejný cíl, vytvořit podmínky
pro uspokojivé soužití.

a) Dopřál byste Romům sluchu při společných setkáních?

Určtě ano.

b) Měl byste výraznou romskou osobnost jako poradce?

Preferoval bych spíše sbor několika romských poradců z různých sociálních vrstev
a různých lokalit. A také z různých rodin, protože rodová struktura hraje v
romské společnosti větší úlohu než občanský princip.

Pokud ne – jak by vypadal váš přístup k integraci?

Na vyváženém přístupu založeném na pomoci na jedné straně a prevenci negativních
společenských jevů na druhé straně. Pomoc je na místě například při řešení
nezaměstnanosti, nebo bydlení. Rovněž v sociální práci s ohroženými rodinami.
Poskytovat pouze pomoc však nestačí. Veřejná moc musí také důsledně vyžadovat
plnění povinností a dodržování zákonnosti. V sociálně vyloučených lokalitách je
třeba se zároveň více „opřít“ do prevence kriminality, užívání a distribuce
psychotropních látek, prevence lichvy, čili do negativních aspektů, které život
v těchto oblastech provázejí.

a) Postupoval byste spíše cestou represivních návrhů typu podmínění vyplácení
sociálních dávek za splnění určitých podmínek či zákaz pobytu na území obce
kvůli opakovanému přestupku? Jaká konkrétně opatření byste prosazoval?

Nezříkal bych se žádného ústavně konformního prostředku při vyžadování plnění
povinností a vymáhání zákonnosti. To v žádném případě neznamená preferování
silového přístupu. Bez podpory zaměstnanosti a sociální práce s těmi, kteří ji
potřebují, jsou silová opatření málo účinná.

b) Postupoval byste spíše cestou motivace typu placené práce dlouhodobě
nezaměstnaných pro města, obce a nevládní organizace? Co konkrétního byste
prosazoval?

Veřejně prospěšné práce, o kterých mluvíte, považuji za jeden z velmi dobrých
prostředků řešení sociálních problémů. Rozhodně bychom prosazovali modifikaci
systému tak, aby se zvýšila jeho účinnost. Konkrétně bych navrhoval zavedení
možnosti zvýšení motivace dobrých pracovníků finančním ohodnocením, která v
současném systému chybí. Zasadil bych se o využití zákonodárné iniciativy kraje
a navrhl úpravu zákona.

c) Kombinoval byste tyto přístupy? Jak konkrétně?

Jak jsem již psal v předcházejících odpovědích, ODS dává přednost vyváženému
přístupu. Každá situace je jiná, každý člověk je jiný, žádný problém není úplně
stejný. Konkrétní volba přístupů je vždy závislá na okolnostech, které se řeší.
Při rozhodování je třeba kromě politiků také vyslyšet hlas odborníků na sociální
práci.

2. Jakým způsobem byste postupoval při řešení dlouhodobé nezaměstnanosti lidí
žijících v sociálně vyloučených lokalitách a dalších chudých lidí včetně zde
žijících Romů?
a) Snahou o vytváření pracovních míst? Jak by taková snaha vypadala v praxi?

Chceme v kraji vytvořit takové podmínky, abychom občanům umožnili nalézt
práci a vydělat si na to, aby mohli žít v důstojných podmínkách. Jedním dechem
ale musím říci i to, že budeme chtít, aby se občané maximálně snažili o sebe se
postarat. K tomu má, konec konců, sloužit i návrh systému veřejné služby, o němž
jsem hovořil výše. Další možností snížení nezaměstnanosti je u nás ještě málo
využívané sociálního podnikání. Tedy zakládání a provozování firem, jejichž
start a rozjezd bude dotován a které budou posléze schopny uspět v konkurenčním
prostředí a vytvořit pracovní místa.

b) Snižováním podpory v nezaměstnanosti a sociálních dávek, která by měla
tyto lidi přimět, aby si začali hledat práci?

Nemyslím si, že by snižování podpory nebo její zvyšování někoho k něčemu mělo
motivovat. Účelem podpory je pomoci podporovanému překlenout tíživou sociální
situaci. Podpora by měla být jen tak vysoká, aby umožňovala uspokojit základní
životní potřeby a neměla by být zneužita pro jiné účely. Měla by také trvat jen
nezbytně nutnou dobu, aby nevedla k závislosti podporovaného na sociálních
dávkách státu.

c) Jinak? Jak konkrétně?

Tato otázka není řešitelná na úrovni kraje. Konkrétní parametry sociálních
dávek jsou plně v kompetenci centrální politiky a kraj je prakticky nemůže
ovlivnit.

3. Jak byste postupoval při řešení bydlení nejchudších lidí včetně Romů
žijících v sociálně vyloučených lokalitách?
a) Prosazováním sociálního bydlení hrazeného i z krajského rozpočtu?

To je plošné řešení, které nebývá účinné a vede často k plýtvání veřejných
financí. Sociální bydlení, tedy finančně dotované bydlení pro sociálně potřebné
má smysl pouze tehdy, když existuje záruka, že se nájemce takového bytu o něj
bude řádně starat. Musí rovněž dodržovat pravidla soužití v domě a řádně a včas
platit nájemné. Víte jistě, že existují programy prostupného nebo podporovaného
bydlení, kdy se ve vyloučených lokalitách pracuje prostřednictvím neziskových
organizací s rodinami, které mají předpoklad, že budou taková pravidla
dodržovat. Jen za těchto podmínek má sociální bydlení smysl.

b) Snižováním příspěvku na bydlení, aby si tito lidé začali hledat bydlení
sami?

Nemyslím si, že snížení dávky na bydlení někoho přiměje, aby si hledal
bydlení sám. V tom není moc logiky. Buď někdo příspěvek potřebuje, nebo se bez
něj docela dobře obejde a najde si bydlení za tržní cenu. Příspěvek na bydlení
je nástroj státní sociální politiky. Stát stanoví jeho výši a pravidla
vyplácení. Pokud vím, v parlamentu schválil změnu těchto pravidel, protože
dosavadní parametry příspěvku na bydlení odpovídají poměrům devadesátých let.
Nesprávné nastavení příspěvku vede k neoprávněnému obohacování majitelů
nemovitostí, kteří ubytovávají příjemce příspěvku často za neuvěřitelných
finančních a hygienických podmínek a parazitují tak na sociálním systému státu.

4. Chtěl byste docílit vyšší vzdělanosti nejchudších lidí včetně Romů
žijících v sociálně vyloučených lokalitách?

Vzdělanost je, samozřejmě, velmi důležitá. Počítáme s tím, že rozvineme a
podpoříme programy sociální prevence zaměřené zejména na práci s mládeží a s
rodinami. Chceme rodiče motivovat k tomu, aby děti ke vzdělání vedli. Já osobně
jsem přesvědčen, že zvýšení vzdělanosti je jednou z cest ze začarovaného kruhu
sociálního vyloučení.

a) Pokud ano – jak konkrétně byste k tomu chtěli přispět?

Krajské programy by měly být zaměřeny na opatření ve školství a v sociální
péči. Za velmi potřebné považuji rozšíření předškolní výchovy pro děti z
vyloučených lokalit. Rovněž je důležité podpořit zvýšení počtu přípravných tříd
a mnohem větší nasazení asistentů pedagogů ve školách v blízkosti lokalit
ohrožených sociálním vyloučením. Opatření je třeba doplnit také sociální prací s
rodinami v terénu, angažováním terénních pracovníků, kteří budou romským rodinám
a dětem ve vyloučených lokalitách pomáhat při plnění školních povinnosti.

5. Jak byste chtěl docílit lepšího, klidnějšího soužití lidí z většiny s
lidmi z menšin, především romské?
a) Chtěl byste, aby spolu začali více, častěji komunikovat? Pokud ano – jak
konkrétně byste toho chtěl dosáhnout?

Komunikace mezi lidmi je základní prostředek porozumění. Existuje mnoho
způsobů, jak dát příležitost ke vzájemnému setkávání. Různými sportovními a
kulturními akcemi počínaje, veřejnými diskuzemi na ožehavá témata konče. Naším
cílem je spokojený život občanů Karlovarského kraje. K němu, samozřejmě, patří i
bezproblémové soužití většinové populace s menšinami. Je potřeba odstranit
zažité předsudky, což je ovšem velmi složitý a dlouhodobý proces, k němuž musíme
nalézt vůli na obou stranách. Dle mého názoru bude třeba kombinovat různé
přístupy vedoucí k tomu, aby se lidé potkávali a aby se přesvědčili o dobré vůli
na obou stranách.

b) Zvýšenou sociální a osvětovou činností mezi chudými lidmi, především
Romy? Jak konkrétně by měla vypadat v praxi?

Osvětová činnost, sociální práce s rodinami v terénu, práce s dětmi na
školách je velmi důležitá a potřebná. Myslím si, že tato oblast je výsostným
územím neziskových organizací typu Člověk v tísni a ODS bude jejich činnost
rozhodně podporovat.