romea - logo
6. prosince 2021 (pondělí)
svátek má Mikuláš

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Advokát Petr Šindelář: Integrace může mít úspěch jen tehdy, je-li založena na partnerství

Karlovy Vary, Praha, 20.9.2012 12:29, (ROMEA)
Petr Šindelář
Petr Šindelář

Pokračujeme v našem předvolebním cyklu otázek a odpovědí volebních lídrů jednotlivých politických stran a uskupení v krajských volbách. Ptali jsme se na jejich názory na integraci romské menšiny, respektive na způsob, kterým v tomto směru chtějí dosáhnout zlepšení. Zajímalo nás především to, jestli do spolupráce na integraci přizvou místní romské osobnosti, jak se stavějí k problematice bydlení, vzdělávání a nezaměstnanosti lidí, žijících v sociálně vyloučených lokalitách, včetně Romů. A také to, jak by chtěli dosáhnout klidnějšího soužití lidí z většiny s lidmi z menšin.

V Karlovarském kraji jsme zaslali dotazy těmto politikům:

• Jaroslav Borka – KSČM
• Josef Hora – Hnutí nezávislých pro harmonický rozvoj měst a obcí
Jan Horník – TOP 09 a Starostové pro Karlovarský kraj
Josef Novotný – ČSSD
Marek Poledníček – Koalice pro Karlovarský kraj (KKvK)
• Petr Šindelář – ODS

Z oslovených do uzávěrky odpověděli Josef Novotný a Jan Horník. Po uzávěrce zaslali své odpovědi ještě Marek Poledníček a Petr Šindelář.

Zde jsou reakce advokáta Petra Šindeláře, předsedy Oblastního sdružení ODS Karlovy Vary, kandidáta ODS na hejtmana Karlovarského kraje (otázky jsou tučně):

1. Integrace Romů v České republice je dosud většinou pojímána jako jednostranná záležitost. Na názor Romů se málokdo ptá. Naopak Romové často neznají názory většinové části společnosti či návrhy politických řešení, protože je s nimi nikdo nekonzultuje. Snažil byste se to změnit za účasti místních romských představitelů?

Do určité míry vám dávám za pravdu. Vzájemná komunikace mezi většinovou částí společnosti a romskou komunitou je často neúčinná. Bohužel, existuje poměrně dlouhodobá zkušenost s roztříštěností romské reprezentace a s její nedostatečnou reprezentativností. V romských komunitách často chybějí věrohodní mluvčí, kteří by byli všeobecně přijímání svými lidmi. Romská společnost se z pohledu lidí, kteří se snaží řešit konkrétní problémy soužití, jeví jako značně nejednotná a zmítaná vzájemnými spory.

Je poměrně těžké najít v této komunitě partnera s dostatečnou autoritou. Přesto se domnívám se, že účast místních romských představitelů při řešení otázek integrace je potřebná. ODS v případě svého volebního vítězství na kraji plánuje vyzvat romské iniciativy, aby se k řešením, která bude realizovat, vyjádřily.

Jak by takový způsob začleňování měl vypadat v praxi?

Sociální začleňování může mít úspěch pouze tehdy, je-li založeno na partnerství samosprávy, státní správy, neziskových organizací a reprezentantů romské komunity. Protože je třeba řešit konkrétní problémy - bydlení, zaměstnanost, vzdělávání, ale také dodržování zákonnosti a pořádku musí být členy tohoto partnerství týmu lidé, kteří o těchto oblastech rozhodují a mají dostatek pravomoci věci měnit. Všichni dohromady musí mít stejný cíl, vytvořit podmínky pro uspokojivé soužití.

a) Dopřál byste Romům sluchu při společných setkáních?

Určtě ano.

b) Měl byste výraznou romskou osobnost jako poradce?

Preferoval bych spíše sbor několika romských poradců z různých sociálních vrstev a různých lokalit. A také z různých rodin, protože rodová struktura hraje v romské společnosti větší úlohu než občanský princip.

Pokud ne – jak by vypadal váš přístup k integraci?

Na vyváženém přístupu založeném na pomoci na jedné straně a prevenci negativních společenských jevů na druhé straně. Pomoc je na místě například při řešení nezaměstnanosti, nebo bydlení. Rovněž v sociální práci s ohroženými rodinami. Poskytovat pouze pomoc však nestačí. Veřejná moc musí také důsledně vyžadovat plnění povinností a dodržování zákonnosti. V sociálně vyloučených lokalitách je třeba se zároveň více „opřít“ do prevence kriminality, užívání a distribuce psychotropních látek, prevence lichvy, čili do negativních aspektů, které život v těchto oblastech provázejí.

a) Postupoval byste spíše cestou represivních návrhů typu podmínění vyplácení sociálních dávek za splnění určitých podmínek či zákaz pobytu na území obce kvůli opakovanému přestupku? Jaká konkrétně opatření byste prosazoval?

Nezříkal bych se žádného ústavně konformního prostředku při vyžadování plnění povinností a vymáhání zákonnosti. To v žádném případě neznamená preferování silového přístupu. Bez podpory zaměstnanosti a sociální práce s těmi, kteří ji potřebují, jsou silová opatření málo účinná.

b) Postupoval byste spíše cestou motivace typu placené práce dlouhodobě nezaměstnaných pro města, obce a nevládní organizace? Co konkrétního byste prosazoval?

Veřejně prospěšné práce, o kterých mluvíte, považuji za jeden z velmi dobrých prostředků řešení sociálních problémů. Rozhodně bychom prosazovali modifikaci systému tak, aby se zvýšila jeho účinnost. Konkrétně bych navrhoval zavedení možnosti zvýšení motivace dobrých pracovníků finančním ohodnocením, která v současném systému chybí. Zasadil bych se o využití zákonodárné iniciativy kraje a navrhl úpravu zákona.

c) Kombinoval byste tyto přístupy? Jak konkrétně?

Jak jsem již psal v předcházejících odpovědích, ODS dává přednost vyváženému přístupu. Každá situace je jiná, každý člověk je jiný, žádný problém není úplně stejný. Konkrétní volba přístupů je vždy závislá na okolnostech, které se řeší. Při rozhodování je třeba kromě politiků také vyslyšet hlas odborníků na sociální práci.

2. Jakým způsobem byste postupoval při řešení dlouhodobé nezaměstnanosti lidí žijících v sociálně vyloučených lokalitách a dalších chudých lidí včetně zde žijících Romů?
a) Snahou o vytváření pracovních míst? Jak by taková snaha vypadala v praxi?

Chceme v kraji vytvořit takové podmínky, abychom občanům umožnili nalézt práci a vydělat si na to, aby mohli žít v důstojných podmínkách. Jedním dechem ale musím říci i to, že budeme chtít, aby se občané maximálně snažili o sebe se postarat. K tomu má, konec konců, sloužit i návrh systému veřejné služby, o němž jsem hovořil výše. Další možností snížení nezaměstnanosti je u nás ještě málo využívané sociálního podnikání. Tedy zakládání a provozování firem, jejichž start a rozjezd bude dotován a které budou posléze schopny uspět v konkurenčním prostředí a vytvořit pracovní místa.

b) Snižováním podpory v nezaměstnanosti a sociálních dávek, která by měla tyto lidi přimět, aby si začali hledat práci?

Nemyslím si, že by snižování podpory nebo její zvyšování někoho k něčemu mělo motivovat. Účelem podpory je pomoci podporovanému překlenout tíživou sociální situaci. Podpora by měla být jen tak vysoká, aby umožňovala uspokojit základní životní potřeby a neměla by být zneužita pro jiné účely. Měla by také trvat jen nezbytně nutnou dobu, aby nevedla k závislosti podporovaného na sociálních dávkách státu.

c) Jinak? Jak konkrétně?

Tato otázka není řešitelná na úrovni kraje. Konkrétní parametry sociálních dávek jsou plně v kompetenci centrální politiky a kraj je prakticky nemůže ovlivnit.

3. Jak byste postupoval při řešení bydlení nejchudších lidí včetně Romů žijících v sociálně vyloučených lokalitách?
a) Prosazováním sociálního bydlení hrazeného i z krajského rozpočtu?

To je plošné řešení, které nebývá účinné a vede často k plýtvání veřejných financí. Sociální bydlení, tedy finančně dotované bydlení pro sociálně potřebné má smysl pouze tehdy, když existuje záruka, že se nájemce takového bytu o něj bude řádně starat. Musí rovněž dodržovat pravidla soužití v domě a řádně a včas platit nájemné. Víte jistě, že existují programy prostupného nebo podporovaného bydlení, kdy se ve vyloučených lokalitách pracuje prostřednictvím neziskových organizací s rodinami, které mají předpoklad, že budou taková pravidla dodržovat. Jen za těchto podmínek má sociální bydlení smysl.

b) Snižováním příspěvku na bydlení, aby si tito lidé začali hledat bydlení sami?

Nemyslím si, že snížení dávky na bydlení někoho přiměje, aby si hledal bydlení sám. V tom není moc logiky. Buď někdo příspěvek potřebuje, nebo se bez něj docela dobře obejde a najde si bydlení za tržní cenu. Příspěvek na bydlení je nástroj státní sociální politiky. Stát stanoví jeho výši a pravidla vyplácení. Pokud vím, v parlamentu schválil změnu těchto pravidel, protože dosavadní parametry příspěvku na bydlení odpovídají poměrům devadesátých let. Nesprávné nastavení příspěvku vede k neoprávněnému obohacování majitelů nemovitostí, kteří ubytovávají příjemce příspěvku často za neuvěřitelných finančních a hygienických podmínek a parazitují tak na sociálním systému státu.

4. Chtěl byste docílit vyšší vzdělanosti nejchudších lidí včetně Romů žijících v sociálně vyloučených lokalitách?

Vzdělanost je, samozřejmě, velmi důležitá. Počítáme s tím, že rozvineme a podpoříme programy sociální prevence zaměřené zejména na práci s mládeží a s rodinami. Chceme rodiče motivovat k tomu, aby děti ke vzdělání vedli. Já osobně jsem přesvědčen, že zvýšení vzdělanosti je jednou z cest ze začarovaného kruhu sociálního vyloučení.

a) Pokud ano - jak konkrétně byste k tomu chtěli přispět?

Krajské programy by měly být zaměřeny na opatření ve školství a v sociální péči. Za velmi potřebné považuji rozšíření předškolní výchovy pro děti z vyloučených lokalit. Rovněž je důležité podpořit zvýšení počtu přípravných tříd a mnohem větší nasazení asistentů pedagogů ve školách v blízkosti lokalit ohrožených sociálním vyloučením. Opatření je třeba doplnit také sociální prací s rodinami v terénu, angažováním terénních pracovníků, kteří budou romským rodinám a dětem ve vyloučených lokalitách pomáhat při plnění školních povinnosti.

5. Jak byste chtěl docílit lepšího, klidnějšího soužití lidí z většiny s lidmi z menšin, především romské?
a) Chtěl byste, aby spolu začali více, častěji komunikovat? Pokud ano – jak konkrétně byste toho chtěl dosáhnout?

Komunikace mezi lidmi je základní prostředek porozumění. Existuje mnoho způsobů, jak dát příležitost ke vzájemnému setkávání. Různými sportovními a kulturními akcemi počínaje, veřejnými diskuzemi na ožehavá témata konče. Naším cílem je spokojený život občanů Karlovarského kraje. K němu, samozřejmě, patří i bezproblémové soužití většinové populace s menšinami. Je potřeba odstranit zažité předsudky, což je ovšem velmi složitý a dlouhodobý proces, k němuž musíme nalézt vůli na obou stranách. Dle mého názoru bude třeba kombinovat různé přístupy vedoucí k tomu, aby se lidé potkávali a aby se přesvědčili o dobré vůli na obou stranách.

b) Zvýšenou sociální a osvětovou činností mezi chudými lidmi, především Romy? Jak konkrétně by měla vypadat v praxi?

Osvětová činnost, sociální práce s rodinami v terénu, práce s dětmi na školách je velmi důležitá a potřebná. Myslím si, že tato oblast je výsostným územím neziskových organizací typu Člověk v tísni a ODS bude jejich činnost rozhodně podporovat.

Přečteno: 503x
 

Kam dál:

Štítky:  

Volby do zastupitelstev krajů 2012, Volby



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo