romea - logo
26. února 2021 (pátek)
svátek má Dorota

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Aleš Rozehnal: Mediální obraz je mylný – svět nebyl nikdy tak bezpečný jako dnes

17.9.2017 12:44
Uprchlíci v Burkina Faso v roce 2012 (Oxfam International, Flickr.com)
Uprchlíci v Burkina Faso v roce 2012 (Oxfam International, Flickr.com)

Mnoho světových politiků a politických komentátorů, ale i značná část veřejnosti se domnívá, že od konce studené války nebyl svět nikdy tak nebezpečný jako dnes. Události, o kterých dennodenně referují média, tuto tezi potvrzují.

Do Evropy se hrnou masy imigrantů pocházejících ze zaostalých společností, náležejících k naprosto odlišné a někdy dokonce Západu nepřátelské civilizaci, což narušuje křehký sociální smír evropských zemí. Západ čelí stále masivnější vlně teroristických útoků islamistů.

V Iráku a Sýrii se ustavil teroristický útvar označovaný jako Islámský stát, praktikující režim, který by byl krutý i na středověké poměry. Rusko uplatňuje revanšistickou politiku a neváhá porušovat to, co bylo od Druhé světové války nedotknutelné, tedy princip nezměnitelnosti hranic. Turecko přestává být sekulárním státem a opouští prozápadní orientaci. Severní Korea zřejmě vyvinula zbraňové systémy, které jsou schopny zasáhnout americké území.

Bezpečný jako nikdy předtím

Po Arabském jaru nastala Arabská zima, která mimo jiné znamená, že země jako Libye již není možno označovat za státní útvar a dosud stabilní země jako Egypt mají vážné vnitropolitické problémy, způsobené náboženským napětím. Sýrie je zničená dlouhou občanskou válkou.

Izraelsko-palestinský konflikt je stále na vysokém stupni eskalace. Ve střední Africe působí islamistické skupiny, které narušují fungování již tak slabých států. Rostoucí ekonomická síla Číny vede k její agresivitě v Jihočínském moři. Americká administrativa se ve vztahu k těmto konfliktům zdá nepředvídatelná a tudíž nebezpečná.

Tento obraz světa je pesimistický a skutečně by se mohlo zdát, že svět byl málokdy nebezpečnější než v současné době. Pokud se však podíváme na data, zjistíme, že obraz světa je zcela jiný a že naopak svět nebyl nikdy bezpečnější než dnes. Po skončení studené války se ve světě odehrávalo něco málo přes 50 ozbrojených konfliktů, dnes je to okolo třiceti.

Přibližně deset z těchto střetů můžeme označit jako válku. Naprostá většina z těchto válek však není válkami mezi státy, ale mají je na svědomí islamistické skupiny. Rovněž počet padlých v boji se od konce studené války ustavičně snižuje, a to ze dvou na ani ne jednoho padlého na sto tisíc osob.

Lidé ve světě jsou v tisíckrát menším nebezpečí, že se stanou obětí genocidy než před 60 lety, kdy se ovšem záběry z masových poprav nepřenášely prostřednictvím sociálních sítí.

I přes genocidu příslušníků neislámských menšin v Sýrii, Iráku a vraždy civilistů ve střední Africe počet civilních obětí ozbrojených konfliktů neustále klesá. Od konce genocidy ve Rwandě také prudce poklesl počet obětí masového vyvražďování civilistů. Ve srovnání s počtem obětí od konce rwandské genocidy klesl tento počet ve světě dokonce o dva řády.

Pro úplnost je třeba ještě konstatovat, že ve srovnání s počtem obětí v 50. letech minulého století klesl tento počet dokonce o tři řády. Lidé ve světě jsou tedy v tisíckrát menším nebezpečí, že se stanou obětí genocidy než před 60 lety, kdy se ovšem záběry z masových poprav nepřenášely prostřednictvím sociálních sítí.

Islámský stát není a nebude státem

Nebýt islamistických skupin, byl by počet válečných konfliktů ve světě velmi nízký. Tyto skupiny mají maximalistické cíle a odmítají kompromis. Z tohoto důvodu je vyloučeno uzavření mírové smlouvy či příměří a proto budou tyto války trvat dlouho. Na druhou stranu nehrozí, že by se dále rozšiřovaly.

Islámský stát se nestane panislámským kalifátem a zřejmě ani nebude existovat historicky delší dobu. Tato organizace nemá masovou podporu ani v islámském světě, takže nehrozí, že se stane vůdcem lidového povstání Arabů proti západnímu světu. Navíc je vojensky slabá na to, aby ohrozila nějaký stát jako celek. Územní zisky Islámského státu v Iráku byly způsobeny jen tím, že iráčtí vojáci odmítli bojovat, protože necítili loajalitu k šíitskému režimu, který v Iráku panuje.

Jakkoli je Islámský stát zvráceným a ahistorickým útvarem, ohrožení světové bezpečnosti nepředstavuje.

Islámský stát je samozřejmě silný na poměry teroristických skupin, ale slabý na to, aby mohl vytvořit něco jako státní útvar. Jediný jeho příjem plyne z prodeje ropy, ale i tento příjem se tenčí. Nemá přístup k moři, který by umožnil její distribuci, a je obklopen nepřáteli. Jakkoli je Islámský stát zvráceným a ahistorickým útvarem, ohrožení světové bezpečnosti nepředstavuje.

Ani důležitost konfliktu v Gaze a na sporných izraelských územích neodpovídá míře jeho mediální prezentace. Izraelsko-arabský konflikt si vyžádal přes sto tisíc obětí a v roce 1973 existovala reálná hrozba použití jaderných zbraní ze strany Izraele a USA. Naprostá většina obětí tohoto konfliktu pochází z válek, které Izrael vedl s Egyptem, Sýrií a Jordánskem.

Po více než 40 let se však žádný větší vojenský střet neodehrál a žádný arabský režim ho netouží zahájit. Izraelsko-palestinský konflikt si za 60 let svého trvání vyžádal přibližně 20 tisíc obětí, což z něj činí jeden z nejméně krvavých střetů vůbec. Neomlouvá to samozřejmě užití násilí, ale zároveň to nedává důvod k zoufalství a defétismu, protože v historii byly ukončeny i konflikty daleko krvavější.

Zamrzlá válka

Stejně tak ani ruský revanšismus není takovou hrozbou, která by byla nebezpečná pro celý svět. Boje na východě Ukrajiny si sice vyžádaly 10 tisíc životů, ale Rusko si je vědomo, že něco jiného je posílat do cizí země vojáky bez insignií, kteří mohou dosáhnout jen omezených výsledků, a něco jiného vyslat regulérní armádu, která by mohla dosáhnout větších úspěchů.

Napětí na Ukrajině tak zřejmě dospěje do stádia trvalého patu neboli zamrzlé války, tak jako v příhraničních oblastech Moldavska a Gruzie. Struktura ruského hospodářství, nízké ceny ropy a špatná demografická situace Ruska bude navíc ruský revanšismus oslabovat. Na druhou stranu je pravdou, že nic není nebezpečnějšího než upadající impérium.

Svět tedy není nebezpečnější než kdykoli dříve. Je ale zřejmě složitější než kdykoli dříve. Dříve měl svobodný svět jednoho hlavního nepřítele, kterým byl komunismus. Dnes je těch nepřátel řada. Nedá se ale říct, že by radikální islamismus se svojí nenávistí vůči liberální demokracii komunismus nahradil, protože zdaleka nemá takové možnosti, jako měl Sovětský svaz.

Se Sovětským svazem se nedá srovnat ani revanšistické Rusko, které hraje vysokou hru s nízkými kartami. Severokorejský jaderný potenciál je ve skutečnosti nejnebezpečnější pro obyvatele této bizarní diktatury. A tak by se dalo pokračovat dále.

Data prokazují, že svět nebyl nikdy bezpečnějším místem, než v současnosti. Hlavní rozdíl oproti minulosti je ale to, že díky zpravodajskému pokrytí 24 hodiny denně a sedm dní v týdnu je nebezpečí více vidět.

Aleš Rozehnal, HlidaciPes.org
Článek vznikl pro Ústav Nezávislé Žurnalistiky což je nezávislá, nezisková organizace – zapsaný ústav. Zabývá se poskytováním informací, zpravodajstvím a žurnalistikou. Články, analýzy či datové výstupy nabízí všem bez rozdílu k použití za předem daných podmínek.
Aleš Rozhenal
Přečteno: 1120x
 

Kam dál:

Štítky:  

Migrace, Bezpečnost, Uprchlíci, Islamismus, Rusko, Islám



HLAVNÍ ZPRÁVY

Zleva: Jan Blatný, Michal Miko, Alena Gronzíková a Cyril Koky

Povinné respirátory? Pro sociálně vyloučené lokality a chudé velký finanční problém. Pokud je vláda vyžaduje, měla by je rozdávat zdarma

22.2.2021 10:30
Ministerstvo zdravotnictví dnes vydá mimořádné opatření, ve kterém kvůli šíření epidemie covidu-19 zpřísní povinnost ochrany dýchacích cest. Podle dřívějšího vyjádření ministra Jana Blatného (za ANO) bude nařízení platit od půlnoci z dneška na úterý, týkat se bude veřejných míst s větší koncentrací lidí. Lidem v nich už nebude stačit textilní rouška, ale budou muset nosit respirátor, nanoroušku nebo dvě chirurgické roušky. Podle některých opozičních politiků by měl dávat občanům respirátory zdarma. To navrhují i redakcí serveru Romea.cz oslovení odborníci pracující v sociálně vyloučených lokalitách nebo s Romy.
 celý článek

Video na podporu očkování natočila i skupina celebrit z menšinových komunit, mezi nimi například herec Adil Ray či komik Romesh Ranganathan (FOTO: Repro Youtube)

videoBritská studie: Příslušníci etnických menšin mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19, méně se očkují, více umírají. V ČR podobná data nemáme

19.2.2021 16:25
Příslušníci etnických menšin žijících v Anglii mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19 než většinová populace. To se promítá i do počtu očkovaných. Zatímco bělochů ve věku 70 až 79 let naočkovali angličtí zdravotníci již 86 procent, v případě černochů je to jen 55 procent, vyplývá ze studie, o které informovala agentura Reuters.
 celý článek

Lékařka Marie Nejedlá v rozhovoru pro ROMEA TV vysvětluje popis výroby vakcíny proti COVID-19, foto: romeatv

videoLékařka pro ROMEA TV vysvětluje nejasnosti kolem očkování: Z čeho je vakcína složená? Jak funguje?

19.2.2021 13:40
Ochota občanů České republiky nechat se očkovat proti nemoci COVID-19 od konce roku mírně vzrostla. Na konci ledna mělo o vakcínu zdarma zájem 54 procent dospělých v ČR. Jak ukazují průzkumy ze zahraničí mezi etnickými menšinami je však ochota k očkování nižší. Platí to zřejmě i u Romů v České republice. Poměrně často se opakuje několik otázek a názorů, které jsou s vakcinací spojené. Z čeho jsou vakcíny proti COVID-19 složené? Vakcíny byly vyvinuty velmi rychle, jsou proto nekvalitní? Do jaké míry jsou vakcíny účinné? ROMEA TV přináší sérii videí, kde na tyto otázky odpovídá lékařka Marie Nejedlá ze Státního zdravotního ústavu.  
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo