romea - logo
26. března 2019 (úterý)
svátek má Emanuel
Loading
rozšířené vyhledávaní

Andrej Belak: Evropští Romové podle genetického výzkumu

7.12.2015 13:27
Dómský opravář hudebních nástrojů, Uttarakhand - Indie (FOTO: Lukáš Houdek)
Dómský opravář hudebních nástrojů, Uttarakhand - Indie (FOTO: Lukáš Houdek)

Mezinárodní tým vědců podporovaný společností National Geographic nedávno vydal studii významně prohlubující poznatky o historii evropských romských populací. Při této příležitosti, ale také vzhledem k množství mýtů spojených s tématem, je jistě na místě otázka: co o Romech doposud zjistil genetický výzkum?

Začít je bohužel nutno kritickou poznámkou. Novější systematické přehledy (viz např. Kalaydieva a spol. nebo Iovita a Schurr) shodně konstatují, že proces odklonu od nejpůvodnějšího, otevřeně rasistického zaměření genetického výzkumu ve vztahu k Romům nebyl ještě donedávna úplně završen. Většina zainteresovaných badatelů a badatelek totiž ještě v devadesátých letech minulého století dělala výzkum jednak spíše na Romech a pro neromy, než společně s Romy a pro všechny, jednak vycházela spíše z domněnek než z důkladné znalosti související historie a každodennosti. V důsledku toho se dlouhou dobu například vědělo mnohem méně o nedávných a současných genetických vztazích Romů s jinými zdejšími populacemi, než o exotickém indickém původu jejich dávných předků, a mnohem více o existenci vzácných genetických poruch u konkrétních romských rodin, než o jejich významu pro zdraví celých romských populací.

Ohlédneme-li se nicméně dnes spolu s autory kritických přehledů a novějších studií – v čele s citovanou studií týmu profesora Comase s Genografického konsorcia – je zjevné, že genetický výzkum může přinést a stále častěji přináší také informace využitelné pro vstřícnější porozumění situaci Romů v Evropě.

Pokud jde o romskou historii, genetické studie již před časem umožnily potvrdit nebo vyvrátit celou řadu klíčových hypotéz, přišly ale také s hypotézami novými. Už před Comasovým týmem tak například genetická data přesvědčivě podpořila lingvistický konsenzus o tom, že dávní předkové současných Romů přibližně před 1000 lety opustili Jižní Asii, nejpravděpodobněji Indii. Potomci těchto „proto-Romů“ se pak (po přechodu přes Persii a Arménii) natrvalo usídlili na Balkáně, odkud v dalších generacích postupně expandovali do celé Evropy.

Srovnávání genů mezi jednotlivými romskými skupinami souhlasí také s nejvýraznějšími jednotlivými migračními vlnami v rámci tohoto rozptylu, tak jak je postulovali historici a lingvisté: raná migrace do severní a západní Evropy, expanze v 17. a 18. století do Moldavska, Valašska a Maďarska a exodus olašských Romů z Rumunského království na přelomu 19. a 20. století po zrušení otroctví. Dále bylo potvrzeno, že po celý čas od příchodu do Evropy pochopitelně docházelo také k míšení předků současných Romů s místními neromskými populacemi, ačkoli v mnohem menší míře než bylo obvyklé v rámci místních neromských populací (což je důkazem jak biologické neabsolutnosti etnických hranic, tak výrazné dlouhodobé endogamie u Romů).

Citovaný výzkum Comasova týmu tento obrázek rozšiřuje a upřesňuje hned v několika směrech. Prvotní odchod z Asie podle jeho zjištění představoval vyčlenění jednorázové, poměrně malé skupiny obyvatel, nejpravděpodobněji ze severozápadní Indie.

Přes takto doložený jednotný genetický původ, který mimochodem vyvrací populární teze o Romech jako pouhém pseudo-etniku vytvořeném z nejrůznějších nepříbuzných evropských outsiderů externími sociálními tlaky v novověku, však současné romské populace vykazují mezi sebou mnohem větší genetické rozdíly, než je běžné mezi jinými zdejšími etnickými skupinami (tj. např. mezi obyvatelstvy jednotlivých národních států).

Ke vzniku a udržování takovéto různorodosti podle zjištění Comase a spol. docházelo na jedné straně trvalými a početnými tzv. „efekty hrdla láhve“, kdy z Balkánu a dalších částí Evropy od počátku expandovaly především jen konkrétní specifické „zakladatelské skupiny“. Na straně druhé pak tím, že pokud jde o sňatky, většina nově vznikajících osídlení zároveň vždy zůstávala značně izolována jak od místních neromů, tak od jiných Romů (důkaz historie složité endogamní praxe i v rámci Romů). Pokud jde o genetickou izolaci od neromských populací, Comesův tým dále ukázal, že usazování neromů mezi Romy bývalo po celou dobu mnohem častější, než opačný scénář.

Další analýzy Comesova týmu ukazují, že genetické rozdíly v rámci konglomerátu „současných romských populací“ v protikladu k situaci typické pro jakékoli zdejší populace neromské kopíruje spíše deklarované rozdíly kulturní (tj. hlavně vymezení skupin odpovídající konkrétním migračním expanzím), než rozdíly prostorové určené nejrůznějšími geografickými a administrativními bariérami.

Všechna tato zjištění společně zároveň představují významný posun také ve vztahu k porozumění klinicky významným genetickým specifikům dosud zachyceným u současných romských populací v rámci biomedicínského bádání.

Pro necelou desítku zdravotně závažných mutací bylo dosud prokázáno, že jejich výskyt je mnohem běžnější u Romů než u neromů. Tyto dysfunkční genetické varianty těm svým nositelům a nositelkám, u kterých se projeví (typicky pouze, byly-li zděděny současně od matky i otce), způsobují převážně onemocnění neurologické povahy. Tři z nich vznikly nejpravděpodobněji původně přímo v rámci romských populací a většina z nich je ve smyslu zvýšeného výskytu společná i vzdáleným romským skupinám napříč Evropou.

O dalších možných zdravotních rizicích vyplývajících ze současné genetické výbavy romských populací se zatím spíše jen spekuluje. Potvrzená dlouhodobá praxe „efektů hrdla láhve“ v kombinaci s endogamií teoreticky mohly vést ke zhoršeným předpokladům u současných Romů například ve vztahu ke kardiovaskulárním nebo metabolickým onemocněním. Každopádně však lze již dnes s jistotou říct, že pouhými rozdíly v genech nebude ani v budoucnu možné vysvětlit více než malou část stávajících dramatických rozdílů v zdravotním stavu mezi Romy a neromy (o rozdílech v kognitivních schopnostech již ani nemluvě: je velice nepravděpodobné, že by zde mohla existovat jakákoli vrozená odlišnost v danostech, pokud jde o schopnost poznáváni nebo učení se).

Jak naznačují již průřezové epidemiologické studie, ze kterých se o existenci těchto rozdílů přesněji dovídáme, a jak je tomu ostatně také v případě naprosté většiny již prozkoumaných sociálních rozdílů v zdraví, tyto nerovnosti představují mnohem spíše důsledky dramatických rozdílů v tom, čemu jsou romská a neromská těla zvnějšku vystavována v průběhu celého života.

Přínos studie Comasova týmu ve vztahu k uvedeným klinickým specifikům spočívá na jedné straně v tom, že potvrzuje předpokládané hypotézy o jejich vzniku a rozšíření (dávný společný původ Romů a reprodukční izolovanost od neromů). Zároveň ale také podtrhuje, že pokud mají být tato specifika do budoucna jakkoli prakticky podchycena (prevence a terapie), bude nevyhnutné postupovat více empiricky a interdisciplinárně, tj. vycházet spíše z dobré znalosti konkrétních sociálních uspořádání a preferencí u samotných zainteresovaných Romů, než z mimovolných analogií s jinými evropskými etniky (poměrně velká vnitřní sociální různorodost u Romů prokazatelně tvarovala také genetické rozdíly).

Autor je antropolog, působí na LF Univerzity P. J. Šafárika v Košicích

Andrej Belak
Přečteno: 3137x

 

Kam dál:

Štítky:  

Analýza, Historie, Etnologie, studie



HLAVNÍ ZPRÁVY

V Rokycanech se 23. 3. 2019 v kostele a na hřbitově naposledy rozloučilo s romskou zpěvačkou Věrou Bílou téměř 2000 lidí. (FOTO: ROMEA TV)

videoZÁZNAM: 2000 lidí se v Rokycanech rozloučilo s královnou romské hudby Věrou Bílou

22.3.2019 20:51, (AKTUALIZOVÁNO 13:40)
V Rokycanech se dnes v kostele a na hřbitově naposledy rozloučilo s romskou zpěvačkou Věrou Bílou téměř 2000 lidí, většinou Romů. Obřad v kostele na náměstí začal v 11:00, poté šly a jely stovky lidí na hřbitov na okraji města. Cestou se lidé zastavili u obchodního střediska Žďár, kde zpěvačka sedávala na lavičce a kde chtějí příbuzní a známí vytvořit pietní místo. Na hřbitově hrála desítky minut čtyřčlenná kapela synovce Bílé a houslisty Jiřího Gini. Na závěr uvedl její oblíbené písně včetně moravské Dobrú noc a sladké sny. Zpěv ale podle regulí romských pohřbů nezazněl ani k jedné melodii.
 celý článek

Andrej Kiska, prezident Slovenské republiky (FOTO: Katarzyna Czerwińska, Wikimedia Commons)

videoZÁZNAM: Evropskou cenu Sintů a Romů za lidská práva získal slovenský prezident Andrej Kiska

15.3.2019 15:15
Od 18. do 21. března 2019 probíhá již čtvrtý ročník Romského týdne na půdě Evropského parlamentu v Bruselu. Dnes byla v rámci programu udělena také Evropská cena Sintů a Romů za lidská práva - získal ji slovenský prezident Andrej Kiska. Server Romea.cz udělení ceny přenášel živě přímo z Bruselu.
 celý článek

Radek banga

Radek Banga k reakcím na útok na Novém Zélandu: Neklesejte na lidské dno

19.3.2019 15:00
„Radikalizující společnost je pokaždé následkem ekonomického nebo společenského napětí a v historii lidstva není ničím novým. Klesnout ovšem na tak hluboké lidské dno a souhlasit s útokem na Novém Zélandu může skutečně jen totální psychická troska a hnusná odporná mentální bestie,“ uvedl k teroristickému útoku z pátku 15.března, při kterém došlo k masakru ve dvou mešitách ve městě Christchurch.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo