romea - logo
13. prosince 2018 (čtvrtek)
svátek má Lucie
Loading
rozšířené vyhledávaní

Anna Chválová, kandidátka na poslankyni: Romští kandidáti mají stejné šance jako ostatní, určitě nejsou v nevýhodě

12.10.2017 23:39
Anna Chválová
Anna Chválová

Zpravodajský server Romea.cz postupně představuje romské kandidáty, kteří usilují o poslanecké křeslo v letošních volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Včera jsme přinesli rozhovor s Davidem Tišerem, dnes se můžete seznámit s názory asistentky místostarostky na Praze 4 a koordinátorkou projektu integrace cizinců na Praze 5 Annou Chválovou, která kandiduje v Praze za Stranu zelených na 32. místě kandidátky.

ANNA CHVÁLOVÁ

  • Členka Strany zelených, kandiduje z 32. místa do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ve volebním obvodu Praha.

Přijďte volit!

  • 20. – 21. října

V čem je program SZ odlišný oproti jiným politickým stranám? Nabízí něco, co jiné partaje nenabízejí?

Strana zelených je postavena na třech pilířích, které jsou mi blízké. Jsme jedinou politickou stranou, která myslí na všechny cílové skupiny. Především tedy na rodiny s dětmi, ženy, seniory, ale třeba i ekologii nebo bydlení. Oproti jiným stranám se aktivně zasazujeme o lepší životní prostředí, což spadá právě do druhého pilíře našeho volebního programu.

Přejděme tedy rovnou k volebnímu programu Strany zelených. S čím ty osobně vstupuješ do politiky?

V březnu 2017 jsem byla zvolená do Rady základní organizace Strany zelených Prahy 5. Přestože jsem do Strany zelených vstoupila teprve nedávno, zajímám se především o témata, která mi nejsou lhostejná a to je dostupné bydlení a sociální bydlení.

Bydlení se opravdu dotýká všech z nás a velkou měrou zasahuje do životů jednotlivých rodin. I proto jsem byla před rokem součástí hodnotící komise pro sociální bydlení na Praze 5 nebo působila v pracovní skupině, která vypracovala Analýzu sociálního bydlení. Zabývám se dlouhodobě i sociální a komunitní prací, často spolupracuji s neziskovými organizacemi a aktivně se zajímám a podporuji inkluzivní a speciální vzdělávání, nebo třeba i ekologii.

Sociální bydlení je jednou z částí vašeho volebního programu, jak ty si osobně vysvětluješ, že se pořád nedaří výrazně zlepšit poměry v oblastech, kde žijí sociálně slabí občané?

Je škoda že, snaha dovést zákon o sociálním bydlení do konce současnou vládou, nakonec neprošel. Ale je to všechno o tom, jaká je politická vůle. Ze zákona se stalo pouze doporučení. A obce, které chtějí řešit situaci s občany, kteří nedosahují na nájemní bydlení nebo hypotéku, tak to nakonec začnou řešit sami. Ale zákon o sociálním bydlení měl byt určen především jako nástroj pro obce, které to moc řešit nechtějí.

U bydlení se ještě na chvilku zdržíme. Strana zelených prosazuje, že seniorům zařídí důstojný příjem a dožití ve vlastním bytě. Jak?

Senioři a bydlení, je široké téma samo o sobě. Spousta seniorů bydlí v bytě, ve kterém chtějí dožít, a nemají na jeho splácení. Senioři by mohli mít záruku dožití ve vlastním bytě, stát by jim mohl nad rámec důchodu vyplácet měsíční splátku za byt až do jejich smrti.

Za mě určitě v tomto případě by byla pomoc městských částí, které by mohly větší byty seniorů vyměnit za menší. Ideálně za ty, ve kterých bydlí mladé rodiny a s výměnou by neměly problém. Mladá rodina, by získala adekvátnější bydlení a senior by zvládal dožít bez finančních problémů.

Další variantou mohou být i nabídky společného bydlení. Je spousta seniorů, kteří bydlí sami a cítí se být opuštěni. Mohli by bydlet společně s mladou rodinou a tak si navzájem výpomoc. V případě výměny nebo pomoci najít vhodnou rodinu, by pomáhal stát, tedy jednotlivé odbory ve městech.

Jako strana se vyznačujete otevřeností vůči všem skupinám, ať už to jsou právě senioři, ženy, na které je váš předvolební program nepochybně zacílen, ale cílíte i na LGBT komunitu, kterou strana dlouhodobě podporuje.

To je pravda. Zelení myslí na všechny cílové skupiny, tedy i na LGBT. Já s tím osobně problémy nemám, jen mi je blíž téma žen, protože jsem žena a dlouhodobě se zajímám o tématiku genderu a samotného postavení romských žen ve společnosti.

Kde je podle tebe příčina nízké důvěry občanů v politiky?

Lidi jsou už otráveni a přesyceni předvolebními sliby. Já se vždycky pousměji, když najednou z ničeho nic, těsně před volbami slyším z úst lídrů politických stran a hnutí, že Romové jsou parazité, kteří zneužívají sociální dávky. Pracovala jsem na úřadě práce a vím, jaké podmínky a pravidla panovaly pro přiznání takové sociální dávky a mohu říct, že ne každý na ni dosáhl.

Lidé už zkrátka nevěří, že se budou mít lépe, proto k volbám nejdou. Ale je třeba si uvědomit, že každé město je jiné, jednotlivé regiony se potýkají s jinými problémy, někdo třeba s vysokou nezaměstnaností, někdo zase s nedostatkem lékařů apod. V Praze je situace zase jenom trošku jiná, těch nabídek je tu přeci jenom víc, ať je to už například na poli pracovního trhu nebo lékařské péče, ale i to není důvodem nejít k volbám.

Proč by voliči měli dát hlas právě romským kandidátům?

Není podstatné, zda je někdo Rom nebo není. Já jsem například až na 32. místě, pro někoho to může znamenat, že jsem nevolitelná, ale mě jde především o to, získat hlas pro stranu, za kterou kandiduji.

Dobře. Ale jsou Romové na kandidátkách vůbec volitelní, když se většinou nedostanou ani do první desítky?

Letos kandidují za Stranu zelených čtyři romští kandidáti a to je přeci skvělé. Martin Bajger z Trmic je určitě člověk na správném místě, který se hodně prosazuje na poli zaměstnanosti. Karel Karika, který je dnes už starostou Předlic, David Tišer, aktivista, který působí především umělecké branži a dlouhodobě prosazuje zájmy LGBT komunity. To jsou zkrátka lidé, které mají určitě co voličům nabídnout.

Pro mě osobně je kandidatura, protože jak už jsem zmínila, jsem na kandidátce až na 32. místě, taková symbolická. Zelený dlouhodobě podporuji a stejně tak i všechny, kteří jsou na kandidátce přede mnou. A protože mě zná mnoho lidí, tak občas slýchávám, že kdybych se dostala do parlamentu, nebo příští rok v rámci komunálních voleb do zastupitelstva, tak bych politiku dělala poctivě. Slýchávám i od zarputilých nevoličů, že sice politiky nemají v lásce, ale mně by věřili.

Hodně podpory mám i na sociální síti, kde často dostávám dotaz, jak mě mohou podpořit i když nejsou z Prahy. Já jim vysvětluji, že nemusí podpořit přímo mě, ale Stranu zelených jako takovou. To je pro mě důležité.

Já osobně jsem ráda, že jsem se dostala do Rady základní organizace, protože je pro mě podstatné, že mohu rozhodovat o místě, ve kterém žiji a které dobře znám. Už to je pro mě úspěch. Ale romští kandidáti mají stejné šance jako i ostatní, určitě nejsou v nevýhodě. Ale je dobré si uvědomit, že i když se třeba napoprvé nedostanou, nemusí je to od politiky odrazovat, protože ve své práci mohou i nadále pokračovat. Je to i o tom, že romští kandidáti se ztotožňují s názory strany, za kterou kandidují a chtějí se aktivně podílet na celospolečenských tématech.

Mě třeba zajímají Romové, protože jsem Romka, mladé rodiny, ženy samoživitelky a ženy obecně. Ale zajímají mě i obecná témata, jako je životní prostředí nebo právě ti senioři. Už i proto, že jsem v minulosti pracovala na dávkách příspěvku na péči, mobilitu apod. Senioři jsou tedy další cílovou skupinou, na které by se nemělo rozhodně zapomínat.

Strana zelených, je snad jedinou stranou, která má na svých kandidátkách rovnou čtyři Romy.

To je pravda, ale řada Romů nemá zájem do politiky vstupovat, protože jsou zkrátka už znechuceni a řeší každodenně i jiné věci, jako je bydlení, práce nebo finance. Politika je to, nač uvažují v takových situacích asi nejméně. Osobně nevím nic o tom, že by třeba TOPka odmítla politicky aktivního Roma na kandidátce. Za TOPku kupříkladu kandiduje i Dominik Feri, který je až na 36. místě, přitom ve volebním průzkumu má nejvíce hlasů.

Ale jsem si jistá, že třeba za hnutí Tomia Okamury by Rom kandidovat nešel a ani by ho nevzali. Ale je to všechno o tom, zda člověk chce pro společnost něco udělat. Takže pokud někdo chce jít do politiky, musí k tomu dojít, je to obrovská zodpovědnost.

Co bys považovala za úspěch v těchto parlamentních volbách?

Tak určitě kdybychom dostali alespoň pět procent. Úspěch by byl, kdyby se do poslanecké sněmovny dostali lidé, kteří budou prosazovat zájmy všech lidí a ne dělat politiku pro bohaté nebo pro tzv. VIP klientelu.

Přečteno: 2376x

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Volby, Strana zelených, Bydlení, Politika, Volby 2017



HLAVNÍ ZPRÁVY

Budova Evropské komise v Bruselu (FOTO: Sébastien Bertrand, Wikimedia Commons)

Patnáct evropských organizací vyzývá země EU, aby se zavázaly k aktualizaci Strategie romské integrace po roce 2020

11.12.2018 16:26
Minulý týden koalice patnácti romských organizací a organizací bojujících proti rasismu vyzvala Radu EU a vlády evropských zemí, aby se zavázaly k aktualizaci Strategie romské integrace po roce 2020. Evropská Komise předložila návrh k tomuto závazku evropskému parlamentu a Radě EU minulý týden.
 celý článek

Ilustrační FOTO

Agentura AP: Romské rodičky se ve slovenských nemocnicích střetávají s rasismem i fyzickým násilím

11.12.2018 11:10
V některých slovenských nemocnicích několik dní po porodu zadržují rodičky proti jejich vůli. Ve svém původním materiálu to včera napsala agentura AP. Podle ní opatřením trpí zejména ženy romského původu, ke kterým se nemocniční personál navíc chová hrubě až násilně. Slovenské ministerstvo zdravotnictví se proti tomuto tvrzení na dotaz ČTK důrazně ohradilo, stejně jako nemocnice v Kežmarku, kde agentura AP získala materiál pro svou reportáž.
 celý článek

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Martina Štěpánková v rozhovoru pro romeatv.

Zmocněnkyně pro lidská práva: Společnost nemá lidská práva za úplně důležitou věc, kritika neziskovek je špatná a problematická

9.12.2018 17:39
Česká společnost nepovažuje lidská práva dostatečně za důležitou záležitost. Panuje spíš názor, že už jsou prosazena a není potřeba je dál chránit. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Martina Štěpánková to řekla ČTK při příležitostí Dne lidských práv, který připadá na 10. prosince. Za velký problém zmocněnkyně považuje výpady vůči neziskovým organizacím. Den lidských práv se připomíná na výročí, kdy valné shromáždění OSN přijalo v roce 1948 Všeobecnou deklaraci lidských práv.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo