Se stavem čerpání evropských peněz vláda není spokojena, musí mu věnovat větší pozornost než dosud. Na tiskové konferenci po jednání Rady pro evropské strukturální a investiční fondy (ESIF) to dnes uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Do poloviny roku Evropská komise Česku proplatila 76,6 miliardy korun, tedy 13,2 procenta z celkově přidělených 580,7 miliardy korun na programové období 2014 až 2020. Do konce roku podle Babiše Česko musí vyčerpat dalších 1,5 miliardy eur (cca 39 miliard korun).
“Se stavem čerpání z evropských fondů nejsme spokojení. Musíme tomu věnovat ještě větší pozornost než v minulosti. Potřebujeme mít přehled o tom, kolik toho financujeme, protože to má zásadní vliv na plnění státního rozpočtu. Kolegové dostali za úkol poslat ministryni (pro místní rozvoj Kláře) Dostálové přehled výzev, které jsou plánovány do konce letošního roku,” řekl Babiš.
Veškerou komunikaci ministerstev s Evropskou unií budou podle něj muset schválit ministerstva financí a pro místní rozvoj. “Je důležité, abychom tyto činnosti koordinovali a spolurozhodovali o tom. Na jedné straně nemáme třeba dostatek prostředků na obnovu kulturních památek, tam je převis asi tři miliardy korun. A na druhé straně posíláme absurdně peníze na projekty typu Produkce zdravých ryb nebo Výzkum zdravého stárnutí,” doplnil premiér.
Evropská komise letos do konce června proplatila příjemcům dotací v Česku zhruba 12 miliard korun. Od začátku programového období 2014 až 2020 proplatila 76,6 miliardy korun, tedy 13,2 procenta z přidělených 580,7 miliardy. Smluvně zajištěno má Česko 334,5 miliardy korun, tedy 57,6 procenta. Analytici upozornili, že čerpání je nedostatečné a Česku hrozí překotné dočerpávání dotací jako v roce 2015.
Podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO) byly dosud vypsány výzvy za 662 miliard korun, což je 114 procent přidělené částky. “Snažíme se do výzev dávat více zdrojů. Jsme si vědomi, že něco se může ušetřit v rámci výběrových řízení, některé projekty nedopadnou. Čerpání se musí zrychlit,” uvedla Dostálová.
Do konce roku musí Česko vyčerpat 1,5 miliardy korun, o které by mohlo přijít v rámci takzvaného pravidla N+3. Podle Dostálové to znamená, peníze, které EU Česku přidělila v roce 2015, musí vyčerpat do konce roku 2018. “Pro současné programové období toto pravidlo začalo platit až v roce 2015, protože až v tomto roce byly schváleny všechny programy. A tedy až v tomto roce mohlo čerpání začít. Zatím všechny řídicí orgány hlásí, že to pravidlo splní,” řekla ministryně.
Za nejohroženější programy Dostálová označila Integrovaný regionální operační program, Praha – pól růstu, Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost a Výzkum, vývoj a vzdělávání. “Řídicí orgány hlásí, že trh je přehřátý, a tím pádem mají problém řadu zakázek vysoutěžit. Dodavatelé také často odstupují od smluv,” uvedla.
Investiční programy jsou podle ní závislé na stavební sezoně, která trvá od začátku dubna do konce roku. “V tomto období zájem roste. Jen za prvních 20 dní tohoto měsíce je proplaceno deset miliard korun. Největší zájem o proplácení faktur očekáváme od září do listopadu,” dodala Dostálová.
Ke konci roku Evropská komise vyhodnotí země a jejich programy podle toho, jak plní své závazky vůči strategii Evropa 2020. V případě neplnění může Česko přijít o šest procent z přidělené částky na celé programové období, tedy 36,8 miliardy korun z celkových 617,5 miliardy Kč. Objem smluvně zajištěných i proplacených peněz MMR hodnotí vůči celkové sumě bez šestiprocentní rezervy.
V programovém období 2007 až 2013 mohla Česká republika z evropských fondů čerpat zhruba 700 miliard korun. Asi čtyři procenta nebyla vyčerpána.
Evropská komise letos do konce června Česku proplatila 12 mld. Kč
Evropská komise letos do konce června proplatila příjemcům dotací v Česku zhruba 12 miliard korun. Od začátku programového období 2014 až 2020 proplatila 76,6 miliardy korun, tedy 13,2 procenta z přidělených 580,7 miliardy. Smluvně zajištěno má Česko 334,5 miliardy korun, tedy 57,6 procenta. Vyplývá to z informací ministerstva pro místní rozvoj. Podle analytiků je čerpání nedostatečné a Česku hrozí překotné dočerpávání dotací jako v roce 2015.
Z deseti operačních programů je na tom nejlépe Program rozvoje venkova, který vyčerpal 36 procent z přidělených zhruba 60 miliard korun. Následuje operační program Zaměstnanost s 24 procenty. Naopak nejhůře jsou na tom programy Praha – pól růstu a Integrovaný regionální operační program se zhruba třemi procenty.
“Česká republika stále v rámci EU vykazuje podprůměrný objem skutečně realizovaného, proplaceného čerpání z evropských fondů. Úspěšnější v čerpání je také většina zemí, které mají přidělen ještě vyšší absolutní objem dotací. Česká republika tedy nemůže argumentovat tím, že má přidělen nadprůměrný objem prostředků a proto je čerpání nutně náročnější,” uvedl analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.
Ve skutečně proplacených penězích je podle něj Česko sedmé nejhorší v celé Evropské unii. V zemích Visegrádské skupiny je v čerpání aktivnější Polsko a Maďarsko, Slovensko je na tom nepatrně hůře. “Česká republika by tedy měla ve svém tempu čerpání přidat, jinak hrozí opět překotné dočerpávání jako v roce 2015. To má bohužel za následek i to, že jsou financovány projekty s nižší přidanou hodnotou, jen aby se peníze stačily utratit. Financují se tak cyklostezky nebo opravy okresních silnic, zatímco například na přípravu větších infrastrukturních projektů, jako třeba dálnic, už pak nezbývá čas,” upozornil Kovanda.
Podle analytika společnosti BH Securities Štěpána Křečka vytváří nesystémové čerpání evropských dotací ekonomické šoky. Kvůli nim firmy v některých letech trpí nedostatkem zakázek a v jiných zase musí zakázky z kapacitních důvodů odříkat.
“Přestože se blížíme ke konci programového období, Česká republika má dosud proplaceno jen necelých 77 miliard korun. Současné tempo čerpání přitom zaostává za plány premiéra Andreje Babiše (ANO), který chtěl, aby jen letos bylo proplaceno 80 miliard. A do poloviny roku se podařilo proplatit necelých 12 miliard korun,” uvedl Křeček. V případě, že se čerpání evropských dotací v budoucích pololetích výrazně nezlepší, podle něj hrozí, že Česko o část přidělených dotací přijde.
Ke konci roku Evropská komise vyhodnotí země a jejich programy podle toho, jak plní své závazky vůči strategii Evropa 2020. V případě neplnění může Česko přijít o šest procent z přidělené částky na celé programové období, tedy 36,8 miliardy korun z celkových 617,5 miliardy Kč. Objem smluvně zajištěných i proplacených peněz MMR hodnotí vůči celkové sumě bez šestiprocentní rezervy.
V programovém období 2007 až 2013 mohla Česká republika z evropských fondů čerpat zhruba 700 miliard korun. Asi čtyři procenta nebyla vyčerpána.
