romea - logo
30. října 2020 (pátek)
svátek má Tadeáš

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Bývalý člen SS dostal dvouletý podmíněný trest. Jako výsměch obětem holocaustu označil trest šéf Centra Simona Wiesenthala

24.7.2020 10:19
Bruno Dey, 93letý bývalý příslušník nacistické ozbrojené organizace SS, u soudu 23. 7. 2020 (FOTO: Repro Youtube)
Bruno Dey, 93letý bývalý příslušník nacistické ozbrojené organizace SS, u soudu 23. 7. 2020 (FOTO: Repro Youtube)

Soud v Hamburku uznal vinným 93letého bývalého příslušníka nacistické ozbrojené organizace SS za podíl na smrti 5232 lidí v nacistickém koncentračním táboře Stutthof za druhé světové války. Někdejší dozorce Bruno Dey dostal dvouletý podmíněný trest. Ředitel izraelského Centra Simona Wiesenthala Efraim Zuroff trest označil jako výsměch přeživším holokaustu, informovala agentura DPA.

Soud Deye odsoudil za napomáhání vraždě v 5232 případech a za napomáhání pokusu o vraždu. Činy spáchané od srpna 1944 do dubna 1945 se staly v bývalém koncentračním táboře Stutthof u Gdaňsku na území dnešního Polska. Výše trestu vychází z toho, že obžalovanému v roce 1944 bylo 17 let, a soud proto aplikoval tehdejší zákon pro mladistvé. Prokurátor požadoval tříletý trest.

Podle prokuratury v době, kdy Dey ve Stutthofu sloužil, bylo v táboře nejméně 200 osob zavražděno v plynové komoře a na 5000 dalších zemřelo kvůli nelidským podmínkám.

Na začátku procesu loni v říjnu Dey uvedl, že coby dozorce ve Stutthofu nepracoval dobrovolně. V roce 1944 byl jako pekařský učeň povolán k wehrmachtu, ale protože nebyl způsobilý k nasazení na frontě, byl převelen k ostraze koncentračního tábora. U soudu vypověděl, že sice v táboře slyšel lidi křičet v plynových komorách a vídal vozy s mrtvými těly převáženými ke spálení, osobně se však na žádném násilí nepodílel a ze své služební zbraně ani jednou nevystřelil.

Ve svém závěrečném vyjádření u soudu se Dey tento týden omluvil za roli, jakou sehrál v nacistickém vyhlazovacím systému. Podle agentury Reuters ale slova pečlivě vážil tak, aby svým vyjádřením nepřiznal jakoukoli osobní odpovědnost za konkrétní zločiny. "Chci se omluvit všem lidem, kteří museli projít oním pekelným šílenstvím," řekl.

Ředitel izraelského Centra Simona Wiesenthala Efraim Zuroff řekl, že podmíněný trest za podíl na smrti více než 5000 lidí je výsměch přeživším holokaustu. "Jsme rádi, že byl odsouzen, ale verdikt nás rozladil, protože je v jistém smyslu urážkou přeživších," citovala Zuroffa agentura AP. Podle něj není omluvou pro spáchané zločiny ani to, že Deyovi na konci světové války ještě nebylo ani 18 let. "Neznamená to, že nevěděl, co se v táboře děje," zdůraznil Zuroff. "On se teď bude cestou domů smát a pokračovat v dosavadním životě. Přeživší se budou muset vrátit ke svým nočním můrám," řekl v rozhovoru s agenturou DPA.

Stutthof původně od roku 1940 sloužil jako tak zvaný pracovně-výchovný tábor, kterým prošly desetitisíce Poláků a občanů Sovětského svazu, internováni v něm ale byli i političtí vězni, lidé podezřelí ze zakázaných homosexuálních styků nebo Svědkové Jehovovi. Od poloviny roku 1944 do Stutthofu mířily tisíce Židů z Pobaltí či polští civilisté zatčení po potlačení varšavského povstání. Do konce druhé světové války zemřelo ve Stutthofu, jeho pobočných táborech a při místních pochodech smrti na 65.000 lidí. Součástí zařízení byla i plynová komora, mnoho vězňů bylo zavražděno zastřelením či pomocí fenolových injekcí do srdce. Tisíce lidí vyhladověly k smrti.

Německo po usvědčení dozorce z vyhlazovacího tábora Sobibor Johna Demjanjuka v roce 2011 vystupňovalo úsilí o stíhání dalších lidí, kteří se na nižších úrovních na hromadném zabíjení podíleli třeba i nepřímo. O každém z procesů, které od té doby začaly, média vždy píší, že by mohl být vzhledem k vysokému věku stíhaných lidí jedním z posledních. Zuroff ale dnes poukázal na to, že ani vysoký věk někdejších nacistických zločinců by neměl vést justici k tomu, aby od stíhání upustila. "Nezaslouží si žádný soucit, protože ani oni žádný soucit se svými oběťmi neměli," řekl.

Demjanjukův případ byl pro německou justici klíčový i kvůli tomu, že tehdy soud přistoupil na argumentaci obžaloby, podle níž není třeba předkládat důkazy, že se obžalovaný přímo podílel na zločinech. K odsouzení za napomáhání vraždě stačí prostý fakt, že dotyčný v táboře pracoval a nijak nezakročil. Precedens později posloužil i při odsouzení dozorce z Osvětimi Oskara Gröninga v roce 2015.

Přečteno: 696x
 

Kam dál:

Štítky:  

Německo, Fašismus, Druhá světová válka, koncentrační tábor, Soud, trest



HLAVNÍ ZPRÁVY

Jozef Kmeťo

videoNa onemocnění COVID-19 zemřel romský bloger Jozef Kmeťo. Těsně před smrtí natočil video, kde před nemocí varuje a vyzývá k nošení roušek

26.10.2020 14:24
Dnes odpoledne podlehl nemoci COVID-19 bloger Jozef Kmeťo. Informaci serveru Romea.cz potvrdila jeho manželka. Kmeťo těsně před smrtí natočil video, kde všechny varuje před zlehčováním nemoci a vyzývá je k nošení roušek.
 celý článek

Richard Adam, Jitka Votavová, Terezie Ondičová, Nikola Kokyová, Michael Miko

videoMladé osobnosti: Držte se, nevěřte všemu, co čtete, a chraňte své rodiny

26.10.2020 12:10
Známé osobnosti z romského a proromského prostředí vyzvaly prostřednictvím ROMEA TV k dodržování protiepidemických opatření. Vyzývají Romy, aby nosili roušky na nutných místech, nescházeli se a nezlehčovali situaci šířením dezinformačních zpráv na sociálních sítích.
 celý článek

David Tišer a papež František (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec, Pixabay, koláž Romea.cz)

Papež podpořil registrovaná partnerství homosexuálů. Je to pozitivní krok ke změně, okomentoval vyjádření David Tišer

23.10.2020 12:06
Papež František poprvé veřejně podpořil zákony, které umožňují homosexuálům vstoupit do registrovaného partnerství. Papež to uvedl v biografickém dokumentárním filmu Francesco rusko-amerického režiséra Jevgenije Afinejevského, který byl dnes představen na filmovém festivalu v Římě. Je to vůbec poprvé, co se hlava katolické církve vyjádřila ve prospěch civilních sňatků pro homosexuály. Vatikán na vyjádření papeže ve filmu zatím nereagoval. Jako pozitivní krok vyjádření papeže označil David Tišer, romský LGBT aktivista a ředitel společnosti ARA ART.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo