romea - logo
24. listopadu 2020 (úterý)
svátek má Emílie

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Čeněk Růžička: Ti, kteří získají odškodnění za holocaust, ho použijí na vlastní pohřeb

5.8.2016 9:44
Čeněk Růžička během pietního aktu v Letech u Písku 13. 5. 2016 (FOTO: Jan Čonka, Romea.cz)
Čeněk Růžička během pietního aktu v Letech u Písku 13. 5. 2016 (FOTO: Jan Čonka, Romea.cz)

HlídacíPes.org ve čtvrtek informoval o zlomovém rozhodnutí odškodnit Romy, kteří přežili holocaust. Dnes přinášíme rozhovor s prezidentem Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeňkem Růžičkou. Právě tento romský aktivista se o vyrovnání zasadil.

Řadu let se Čeněk Růžička, český Rom, zasazuje o práva svého etnika. Neúnavně kritizuje umístění vepřína na místě, kde byly internovány stovky lidí, včetně Romů.

Ve svých 70 letech se po dlouhém období planých slibů ze strany českých politiků dočkal zvratu. Aktivity Růžičky konečně mají konkrétní výsledek a přispěly k nápravě minulých křivd.

Vláda prostřednictvím ministra kultury Daniela Hermana avizovala, že se zasadí o zrušení vepřína na pietním místě a Německo zase přislíbilo vyplacení odškodného Romům, kteří holocaust přežili.

Právě Růžičkův výbor bude prostředníkem pro proplacení žádostí zhruba 10 až 15 Romů, kteří nacistické hrůzy přežili a dožili se dneška. On sám by prý ale Německou nabídku na odškodnění odmítl.

Dožít se spravedlnosti

Jak jste vnímal rozhodnutí německého ministerstva financí, že dojde k vyplacení českých Romů, kteří přežili nacistické útrapy?

Vnímám to pohledem člověka, který se od roku 1974 snaží vyrovnání prosadit. Byl jsem k tomu velmi kritický. Toto je velký posun. Ale popravdě, kdyby bylo jen na mě, tak bych na současný návrh Německa o jednorázovém odškodnění odmítl.

Z jakého důvodu? Vždyť se Vám prostřednictvím ministerstva zahraničí konečně podařilo dosáhnout toho, o co léta usilujete…

Protože to srovnávám s tím, jakým způsobem byli odškodněny židovské oběti. Ty dostávají měsíčně ke každému důchodu v přepočtu zhruba 7-8 tisíc korun, což je celkem podstatná částka, kterou si samozřejmě zcela zaslouží. O tom není pochyb, ale je zajímavé, že Romové na toto nemají nárok, přitom si prožili to samé. Vadí mi, že jsou Romové bráni jako druhořadí.

Nakonec jste ale na tento způsob vyrovnání přistoupil. Proč?

Protože ti žadatelé jsou velmi staří lidé, kteří by se nemuseli dalšího posunu dožít.

Jak staří jsou ti, co už o odškodnění požádali a kolik jich je?

Zatím je podáno 10 žádostí. Nejmladšímu bylo v době nástupu do koncentráku 2 roky, jinak je všem kolem 80 let a nejstaršímu žadateli je 89. Tři z nich jsou již trvale upoutáni na lůžko, jeden je na invalidním vozíku.

Vy jste tedy z každým z nich v kontaktu?

Ano. Chtěl jsem, aby ty jejich žádosti byly nevyvratitelné, proto jsem se za každým z nich vydal, abych jim pomohl shromáždit všechny podklady. Bylo je ale těžké je k tomu přesvědčit, už nevěřili, že by mohli uspět a po tom, co prožili se také báli zveřejňovat svá data. Nakonec ale žádosti podali.

Když se s těmi lidmi znáte, bavili jste se o tom, jak s penězi naloží?

Ano. Každý si to nechá na vlastní pohřeb.

Jak to myslíte?

Pro vás je to možná překvapivé, ale u Romů je smrt a pohřeb vnímán velmi vážně. U nás třeba není možné se nechat spálit. Pohřeb musí být do země, musí to být velkolepá událost, dřevěná rakev, spousta živých květin, hodně hostů a hlavně podle našich tradic.

Článek vznikl pro Ústav Nezávislé Žurnalistiky což je nezávislá, nezisková organizace – zapsaný ústav. Zabývá se poskytováním informací, zpravodajstvím a žurnalistikou. Články, analýzy či datové výstupy nabízí všem bez rozdílu k použití za předem daných podmínek.
Eliška Hradilková Bártová, HlidaciPes.org
Přečteno: 1365x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Holocaust, odškodnění, Nacismus, koncentrační tábor



HLAVNÍ ZPRÁVY

Emil Ščuka a Jan Rusenko promluvili 25. listopadu 1989 ke statisícovému zástupu v Praze na Letné. Prostřednictvím televizních kamer také oslovili většinu domácností. Na letenské pláni současně romská skupina rozvinula romskou vlajku a mohutný dav skandoval „Ať žijí Romové“.  (FOTO: Archiv Romea.cz)

videoRomové a Sametová revoluce v roce 1989. 800 tisíc lidí na Letné skandovalo "Ať žijí Romové"

Praha, 17.11.2020 0:01, (ROMEA)
17. 11. 1989 začal v tehdejší Československé socialistické republice pád totalitního režimu Jakým způsobem se do tzv. Sametové revoluce zapojili Romové? Víte o tom, že 25. listopadu 1989 skandovalo 800 tisíc lidí na Letenské pláni „Ať žijí Romové“? Připomeňme si to článkem, který server Romea.cz poprvé publikoval v roce 2014.
 celý článek

Radek Laci (FOTO: Petr Zewlak Vrabec), (ZDROJ: Romano Voďi)

videoRadek Laci: Romské děti v dětských domovech vyrůstají jako Češi

13.11.2020 21:00
Nedostatek techniky pro on-line výuku, padající wifi připojení a taky chybějící personál. Epidemie koronaviru zasáhla výrazně taky do chodu dětských domovů v Česku. „Ve většině z nich chybí počítače, aby se tam děti mohly bez problémů zapojit do on-line výuky. Stát na tato zařízení zapomněl. Dětským domovům chybí informace od vlády, jak v současné situaci postupovat,“ upozorňuje v rozhovoru pro Romea TV Radek Laci, osobní trenér a taky spoluzakladatel organizace Vteřina poté, která pomáhá dětem z dětských domovů. 
 celý článek

Lajos ‘Paci‘ Balogh (FOTO: Facebook Roma Press Center)

Významný romský aktivista, hudebník a spoluzakladatel Dikh TV Lajos ‘Paci‘ Balogh podlehl nemoci COVID-19

13.11.2020 18:35
Na začátku listopadu podlehl nemoci COVID-19 Lajos ‘Paci‘ Balogh, politik, muzikant a aktivista, který se věnoval zlepšení situace Romů v Maďarsku. Nizozemská novinářka Roos van Hennekelder, která žije v Maďarsku v nekrologu připomíná, co vše Balogh udělal pro Romy v Maďarsku. Baloghovi bylo 28 let.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo