romea - logo
19. ledna 2020 (neděle)
svátek má Doubravka
Loading
rozšířené vyhledávaní

VIDEO: Čeněk Růžička v úvodním projevu pietního aktu: A v Letech stojí prasečák. Jak si tohle mohli dovolit?

13.5.2017 12:20

Tradiční pietní akt v Letech u Písku zahájil dnes ve 12 hodin Čeněk Růžička, předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu (VPORH). Ve svém úvodním projevu připomněl osud Romů a Sintů během 2. světové války na příběhu jednoho z nich. Server Romea.cz zveřejňuje úvodní projev Čeňka Růžičky v plném znění.

Dámy a pánové,

vítám Vás na místě, jehož příběh si našel svoji cestu do myslí a srdcí velké části veřejnosti jako memento zvrácené teorie o nadřazenosti ras. Tento akt je věnován nejen romským obětem nacismu, je také věnován milionům obětí Židovského národa a připomenutí desítek milionů lidských bytostí nezměrně trpících za druhé světové války pod sférou vlivu nacistického Německa a jeho spojenců.

Než položíme květiny k pomníku obětem, zveřejním příběh rodiny, která se s pomocí soudných českých spoluobčanů dokázala před pronásledováním nacisty a jejich poskoky ukrýt. Popisy osudů jednotlivých vězněných nebo ukrývaných se romských rodin jsou uloženy v našem archivu a je opravdu složité je s jejich souhlasem zveřejňovat.

O svůj osud se s námi podělil pan Kloc, Sinto, který byl v době ukrývání své rodiny ještě 9-letým hochem. Část z toho co nám sdělil si pamatoval a další pak si pamatoval z vyprávění svých rodičů.

Zápis rozhovoru je z května roku 2008.

Až do konce roku, kdy k nám vtrhli Němci, jsme v protektorátu mohli kočovat a žít tak, jak jsme byli odjakživa zvyklí. Naše rodina na svých cestách obchodovala s koňmi, jako všichni Romové a Sinti, s živobytím jsme neměli problém, a protože jsme kočovali, o Němcích jsme tak nějak nevěděli až do doby, kdy k maringotce přišel Čech četník a řekl nám, že už dál kočovat nesmíme. Že je to přání Němců a že máme z místa tábořiště odjet a požádat v jiné vesnici, kde máme nějaké české přátele, aby tam naší rodinu přihlásili k pobytu.

Přihlásit se do vesnice ale byl problém, kočovné romské rodiny vesnice přihlašovat nechtěli a tak jsme vandrovali z místa na místo. Zrovna jako dnes, taky mají Romové s přihlášením těžkosti, jako my jsme měli tenkrát. Až později jsem si uvědomil, že už tehdy nás potřebovali zapisovat, aby o nás všechno věděli a měli lehčí práci s našim uvězněním.

Tatínkovi i mamince se to ale hodilo. Měli se na co vymluvit a mohli jsme tak nějaký čas popojíždět za kšeftem dál. Potom se ale stala událost, na kterou nezapomenu. Zrovna jsme přejížděli na naše zimoviště ke Kolínu a po cestě jsme chtěli přespat u lesa. Přišel k nám četník, abychom z místa odjeli jinam. Tatínek zrovna přikrýval koně dekou a krmil ho a četníka požádal, aby počkal, že jsme unaveni, že se kůň potřebuje nakrmit, že si uvaříme a ráno pojedeme dál. Četník ale trval na svém a tatínkovi dal facku. Otci se to nelíbilo, chtěl facku četníkovi vrátit, ale my děti s maminkou jsme se na něj pověsili a tak jsme z místa odjeli. A zase jsme na jiným místě zaparkovali a zase, jiný četník a jeďte dál. A tak jsme pokračovali a opět jiný četník, z našeho regionu zmizte a takto znova a znova. Kůň už nemohl, byla zima, my jsme v ten den byli úplně vyčerpaní, hladový a bylo nám divné, že to pokračovalo i v noci. Později jsem se dozvěděl, že starostové vesnic měly pod přísnou pokutou nařízeno, aby tam kde se zrovna o půlnoci, den si nepamatuji asi v roce 1941 kočovné romské rodiny budou nacházet, tam je ten starosta musí přihlásit k pobytu.

Místo, kde jsme v maringotce mohli žít, než jsme se odešli schovat, byla jedna malá vesnice u Kolína. Dlouho netrvalo a táta musel koně prodat, práce u sedláků byla jen málokdy, měli jsme bídu, bylo nás pět a tak jsme s maminkou po okolních vesnicích žebrali.

Na podzim v roce 1942 k našemu vozu přišel brzo ráno četník, který nás už znal a tátu varoval, že vyšla nějaká vyhláška, že by nás musel odvést na policii a že nás čeká podobný osud, jaký v té době zažívali Židé - pronásledování a uvěznění - a že bychom se měli jít někam schovat.

Otec se kamarádil se sedlákem z vedlejší vesnice, kterému prodával koně. Vůz jsme opustili a ten nás nechal u sebe nějaký čas nad chlévem v seníku žít. Dlouho ale nemohl, sedlákova rodina se bála, že ji zatknou a tak se táta se sedlákem domluvil, že nám do lesa kam se schováme bude posílat jídlo, léky nebo oblečení. A také mu poradil, kde je mrštnik, kam se zakopávají nemocný prasata. To bylo pro nás důležitý.

Za vesnicí v lese jsme tatínkovi pomohli ve stráni v houštině vykopat zemljanku, na ni jsme položili větve a tak začal náš těžký život v úkrytu. My děti jsme si ze začátku nebezpečí, které nám hrozilo neuvědomovaly, kdyby nám nebyla zima, bylo by to pro nás další dobrodružství.

Sedlák nám dal brambory, mouku, sádlo, nějaké teplé věci a léky. Maminka nebyla tak tmavá jako táta a tak čas od času zašla do okolních vesnic požádat lidi o potřebné věci. Když měla příležitost tak sebrala věci, které jsme k přežití potřebovali.

Pamatuji se, jak nás táta nabádal, abychom topili jenom suchými větvemi, aby nás kouř nevyzradil. Já jsem za to dostal hodně pohlavků. Vodu jsme měli ze sněhu.

Až do jara 1943 jsme měli štěstí, že maminku nikdo neudal. Pak ale za námi do lesa přišel syn toho sedláka, který posílal potřebné věci a tátovi řekl, že v hospodě slyšel, jak se parta Čechů domlouvá, že by se o našem úkrytu mělo říct četníkům. Neměli jsme jinou možnost než z místa úkrytu odejít a schovat se jinde.

Co jsme potom v lesích zažili? O tom mluvit nebudu. No hrůza. Nechci na to vzpomínat. Nebýt toho sedláka válku by naše rodina nepřežila. Další naší příbuzní takové štěstí neměli. Někteří zahynuli v táboře u vesnice Lety a většina v hitlerovském koncentráku v Osvětimi. A v Letech stojí prasečák. Jak si tohle mohli dovolit?

Poté rozzlobeně kroutil hlavou a na delší dobu se odmlčel. A dál pokračovat v rozhovoru již nechtěl.

Přečteno: 1644x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Lety u Písku, Čeněk Růžička, Pietní akce, pietní akt, pietní místo, Historie, Nacismus, Holocaust



HLAVNÍ ZPRÁVY

Edita Stejskalová a Petr Torák 10. 9. 2018 během zasedání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (FOTO: František Bikár, Romea.cz)

Občanští členové "romské rady" se neshodují v názoru, zda má Helena Válková zůstat vládní zmocněnkyní pro lidská práva

16.1.2020 22:56
Občanští členové Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (RVZRM) se neshodují v názoru, zda má Helena Válková zůstat ve funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Zpravodajský server Romea.cz oslovil všechny občanské členy rady. Z patnácti členů nám svou odpověď zaslalo pouze šest. Dva Válkovou podpořili a čtyři mají s jejím setrváním na postu vládní zmocněnkyně pro lidská práva problém. Další členové "romské" rady se odmítli veřejně vyjádřit, ostatní na naše otázky nereagovali vůbec. V pátek své vyjádření zaslal další člen Rady vlády Tomáš Ščuka, který se vyjádřil také proti setrvání Válkové ve funkci. Vyjádření jednotlivých členů, které se nám podařilo získat, uvádíme v plném znění.
 celý článek

Protestující na mítinku kotlebovců Zdroj: Michal Truban, Facebook

Na východním Slovensku protestovala stovka Romů proti kotlebovcům

16.1.2020 10:46
Podporovatelé ĽSNS i odpůrci extremismu se ve středu večer setkali v Sabinově. Během předvolebního mítinku strany přišlo nesouhlas s extremismem vyjádřit přibližně 350 Romů z okresu. Přidali se k nim i členové koalice neparlamentních stran PS/Spolu. Mítink, jak i protest se obešel bez incidentů, lidé z obou stran však na sebe vykřikovali.
 celý článek

Hajlující muž 25. 4. 2019 během demonstrace xenofobně-populistického hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury (FOTO: video Alarm)

Muž, který podle verdiktu hajloval na akci SPD, podal dovolání

15.1.2020 16:10
Nejvyšší soud přezkoumá případ Radka Mansfelda, jenž podle pravomocného verdiktu hajloval na loňské demonstraci hnutí SPD. Pražské soudy mu vyměřily půlroční podmínku a peněžitý trest 30.000 korun. Rozhodnutí je pravomocné. K Obvodnímu soudu pro Prahu 1, který případ řešil jako první instance, dorazilo před koncem roku dovolání, zjistila ČTK z justiční databáze.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo