romea - logo
10. prosince 2019 (úterý)
svátek má Julie
Loading
rozšířené vyhledávaní

Chudoba není nemoc. Je to dědičné prokletí, říká romský politik Karel Karika, který dostal cenu za statečnost

29.5.2019 21:45
Karel Karika. (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)
Karel Karika. (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Ústecký politik romského původu Karel Karika (PRO! Ústí) převzal ve středu Cenu Františka Kriegla za občanskou statečnost. Spolu s aktivistou za práva LGBT komunity Davidem Tišerem podle Nadace Charty 77 bojují za lidská práva a rovnoprávnost a za práva Romů, bezdomovců a sociálně vyloučených.

Karel Karika loni na jaře pomohl desítkám lidí, kterým v Ústí nad Labem hrozilo, že se po nenadálém uzavření ubytoven ocitnou na ulici.

„Chudoba není nemoc. Chudoba je prokletí, chudoba je něco, co se v dnešní době dědí, a z toho bludného kruhu není cesta, není úniku,“ říká o postavení chudých lidí v rozhovoru pro HlídacíPes.org.

Dostal jste cenu za občanskou statečnost. Jak v dnešní době vypadá takový statečný člověk?

Ale ne. Pokud bych tu cenu měl opravdu převzít jen za to, že jsem dělal svoji práci jako statutární zástupce městského obvodu, tak bych ji nepřijal. To ocenění beru za celý svůj život, za celý svůj aktivizmus, který jsem dělal někdy od roku 1989.

Tak si připoměňme, o co šlo. Loni na jaře oznámily dvě ústecké ubytovny, že v podstatě z měsíce na měsíc skončí. Vy jste všem vystěhovaným pomohl z pozice místostarosty městského obvodu najít bydlení, aby nikdo neskončil na ulici. V Ústí bohužel panuje taková kultura, že se do vás hned pustily konkurenční politické strany a hnutí. Například šířily lži, že lidem dáváte městské byty. Jak na to vzpomínáte?

Ono je strašně těžké najít bydlení z ubytovny, která je něco jako poslední štace chudých lidí. Takže když jsem viděl stanovisko magistrátu, které vydalo takový pamflet na A4 o možnostech ubytování, kde jsem ale zase viděl většinu obchodníků s chudobou, tak mě to strašně rozčílilo. Takhle zubožené lidi ještě dál posílat do hlubších problémů je strašné. Oni by to nemohli nikdy zaplatit tak jako na té dosavadní ubytovně, kde jim to kryl příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení. U obchodníků s chudobou by platili ještě víc – a ty peníze by vzali kde?

Na to se ptám já… Kde by je vzali?

Museli by dělat otroky za čtyřicet korun na hodinu, prostituce, šedá ekonomika, prostě tak.

A lichva.

Jistě, lichva. A to nemluvím o drogách a „práci“ v jejich distribuci.

Chudí lidé už nemají kam jít

Bavíme se o tom spolu v situaci, kdy v Ústí nad Labem platí od 1. března plošná bezdoplatková zóna. Její kritici tvrdí, že sama o sobě nefunguje a že lidi v nouzi jen dál nahání do rukou obchodníků s chudobou. Tedy že to není boj proti nim, ale proti chudým lidem.

Přesně tak. Je to podpora obchodníků s chudobou, nic jiného bezdoplatková zóna není.

Ale vedení magistrátu přece tvrdí, že proti obchodníkům s chudobou bojuje.

To je absurdní, na to nejsou argumenty. Argumenty jsou ty, že ti lidé se nemůžou přestěhovat jinam, to znamená, že musí zůstat na tom samém místě, kde jsou. A to znamená u obchodníků s chudobou. Anebo se k nim přistěhují, protože je někde jinde vyhodí, protože nedosáhnou na doplatek na bydlení. Obchodníci s chudobou jsou pak jediní, kteří tyto lidi ubytují, i když jsou to holobyty bez jakéhokoli standardu bydlení.

Může podle vás fungovat plán, že se současné koalici podaří chudé lidi vytlačit z města? 

Rozhodně ne, když se podíváme kolem sebe, už není kam se odstěhovat. A rozhodně se chudí lidé nevypaří. Argumenty magistrátu jsou takové, že je to kvůli novým lidem, kteří by se chtěli přistěhovat do Ústí nad Labem. Proto jsme to udělali, ne proti těm stávajícím, říkají. Ale opak je pravdou. Žádní noví nepřicházejí a ta restrikce je namířena jen proti chudým.

Existuje řešení?

Ne, pokud se opravdu nezahájí důsledná terénní sociální práce a dokud nezačneme vytvářet sociální prostupné bydlení pro tyto lidi. Rozhodně by neměla být konečná v jednom paneláku, ale měli by být rozprostřeni prostupným bydlením mezi majoritní část, jinak to prostě nemá řešení. Jinak budeme dál vytvářet ghetta.

Plošné opatření o bezdoplatkové zóně vyhlásilo i Kladno, tam ho ale jako nezákonné zrušil nadřízený krajský úřad. V Ústí jsou argumenty podobné, ale krajský úřad nezasáhl a soud se žalobou zatím odmítl zabývat. Čeká se na vyjádření Ústavního soudu. Proč je podle vás bezdoplatková zóna nezákonná?

Její vyhlášení je v rozporu se zákonem, který jasně říká, že opatření obecné povahy může být vyhlášeno pouze tam, kde se vyskytují nežádoucí jevy. Tedy tak, jak to bylo doposud, například v konkrétních, přesně vymezených ulicích. Je absolutní nesmysl vyhlašovat zónu na celé město, kde většina lidí žádné takové jevy ani neviděla.

Město pomalu začíná chápat, že jednou z cest jsou výkupy domů od soukromých majitelů, které snad přestaví na sociální bydlení. Neobáváte se, že problémy nastanou s cenami výkupu, zjednodušeně proto, že pro obchodníky s chudobou to bude poslední příležitost, jak maximalizovat své zisky?

Stoprocentně. Obchodníci s chudobou budou vždycky chtít svůj kšeft. Pokud je něco připraví o obchod z pronájmu bytů, tak to bude právě sociální bydlení. Protože v téhle konkurenci nemůžou nikdy uspět.

No právě, čili se budou snažit prodat městu co nejdráž. Je podle vás v tuto chvíli zaručeno, že město má nástroje na to držet cenu v mezích?

Nemůžu předjímat, jestli ano, nebo ne. Ale nemám moc důvěry v současnou vládní koalici, že bude postupovat s péčí řádného hospodáře.

Cena Františka Kriegla

Cenu Františka Kriegla uděluje Nadace Charty 77 od roku 1987. Připomíná československého komunistického politika, který v roce 1968 jako jediný nepodepsal Moskevský protokol uznávající vpád vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR. Letošními laureáty jsou Karel Karika a David Tišer. „Jejich příběhy spojuje výrazná občanská angažovanost a osobní dávka hrdinství, kterou zapojují do svých snah za zlepšení vzájemného soužití a budování vyspělejší občanské společnosti,“ uvedla nadace. Ceny budou předány 29. května při tradiční slavnosti v pražské Trmalově vile.

Krieglovu cenu v minulosti obdržel například disident Jaroslav Šabata, někdejší předseda Senátu Petr Pithart, zpěvák Karel Kryl, starosta Kašperských Hor František Stíbal, kameraman Stanislav Milota, novinářka Petra Procházková či odvolaný šéf Státního fondu životního prostředí Libor Michálek. Loni ocenění převzal zakladatel neziskové organizace Naděje Ilja Hradecký, o rok dříve zpěvák Radek Banga.

„Musel jsem vypínat telefon“

V odůvodnění Ceny Františka Kriegla stojí, že jste kvůli svému angažmá čelil prudkým výlevům nenávisti. O co šlo?

Tohle bylo trošičku víc a bylo to vyhrocené. V podstatě musel jsem se odstřihnout od Facebooku, od sociálních sítí, vypínal jsem telefon vlastně už večer a zapínal až někdy dopoledne. Je to možná i dobou, která dává frustrovaným lidem víc možností vylévat svůj hněv na sociálních sítích. Jsou anonymní, jsou doma, jsou prostě za pecí a dovolí si to, co by v životě neřekli nebo nepoužili. V podstatě jsem v těch SMSkách a telefonátech slyšel tolik věcí, co jsem neslyšel za celý svůj život.

Co je dnes s lidmi, kterým jste loni pomohl najít ubytování?

Jsem s nimi v kontaktu pořád. Zítra jdu k jedné rodině dělat jim ještě vodu, protože to vůbec neumějí, starám se o ně vlastně do dneška.

Kolik jich je?

V podstatě mně teď zbyly na starost hlavně samoživitelky a asi šest rodin. Původně šlo o sedmdesát lidí. Někteří už nejsou na doplatcích, někteří se už dokonce zmátořili a jsou jen na příspěvku na bydlení, ale ne z toho důvodu, že by doplatek nepotřebovali, ale proto, že jim Úřad práce řekl, že na to nemají nárok. Jsou i hezké příběhy: paní s pěti dětmi, která žije v bytě firmy CPI a u ní je krásně vidět rozdíl na té ubytovně a teď. To je něco neporovnatelného. Má pořád čisto, má navařeno, děti jsou spokojené, to se nedá vůbec porovnat. Na ubytovně je žraly štěnice, neměli co jíst, všechno jen a jen proto, aby zaplatili těch třináct nebo třináct a půl tisíce za jednu místnost, co měli. Teď mají 3+1, platí polovinu a mají se úplně jinak. Na nich je ukázkově vidět, že to jde.

Jak se vám firmu CPI, velkého majitele bytového fondu, podařilo přesvědčit, aby do toho šli?

Problém byl v tom, že se s nimi na magistrátu vůbec nechtěli bavit. Byli tam dvakrát, co vím, a podruhé, když tam přišli, tak je vlastně vyhodili. Já jsem s nimi měl naprosto korektní vztah. Sešli jsme se asi třikrát a napotřetí jsme se domluvili. Dohoda zněla, že se naše sociálka jako městského obvodu zaručí za nějaké obyvatele z ubytovny, oni je ubytují. Nepožadovali, aby ten člověk pracoval, což je jinak jejich podmínka, nebo aby měl vlastně vstupní částku připravenou. Stačilo, že jim sociálka řekla, že jim vstupní kapitál vyřídí, což byl jeden nájem a jedna kauce. Na základě těchto podmínek jsme mohli ubytovat minimálně dvacet rodin.

Ta cesta je obtížná hlavně proto, že při posuzování neexistuje žádný paušál. Může fungovat dál?

Myslím si, že ano. A že právě spolupráce města s velkými vlastníky těch bytových fondů je cesta, jak se z téhle situace dostat. Ale samozřejmě v tom musí hrát hlavní úlohu magistrát, který bude mít vůli spolupracovat a bude se za lidi zaručovat. A to opravdu nejde paušálně, je to zase o prostupném bydlení, kde vidíme rodinu, která se o sebe umí postarat, jenom potřebuje šanci. Tak proč jim ji nedat? Mně pomáhaly dvě sociální pracovnice na mém městském obvodě, které jsou úžasné, svou práci dělají od srdce a rozumí tomu. Kdežto na magistrátu na sociálce se ze sociálních pracovnic staly úřednice. Je toho prostě na ně strašně moc, což je špatné, protože takový úředník potom těm lidem nemůže vůbec rozumět. Chudoba není nemoc. Chudoba je prokletí, chudoba je něco, co se v dnešní době dědí a z toho bludného kruhu není cesta, není úniku.

Věříte na teorii romských elit, ke kterým budou mladí Romové vzhlížet? 

Ne, vůbec si nemyslím, že je to správná cesta.

Fedor Gál mi před časem v rozhovoru řekl následující věty, které mě popravdě od něho nejprve trochu zaskočily. „Vůbec si nemyslím, že být příslušníkem romských elit něco zásadního znamená. Vymrštit se z romské komunity mezi elity znamená, že ti lidé podléhají stejným vábničkám a pokušením jako kdokoli jiný. Zažil jsem tolik romských lídrů, kteří se zhovadili, že se mi to ani nechce vyjmenovávat.“

Mluví mi z duše, protože já si myslím úplně to samé. Dneska se mladí Romové často zhlíží právě v drogových mafiánech, obchodnících s chudobou, protože jezdí v krásných autech, mají na sobě plno zlata. Prostě vajdové a taková ta starší elita, která měla kdysi přirozenou autoritu, to se úplně vytratilo. Vytratila se víra v Boha. Všechno je pryč. Ty komunity teď žijí tak, že tam vládne pětadvacetiletý kluk, který má pod sebou dealerství. Jinak co se týká drog v těch nejproblémovějších lokalitách, Romové nejsou klientelou, konzumenty, protože na ty drogy nemají.

Článek vznikl pro Ústav Nezávislé Žurnalistiky což je nezávislá, nezisková organizace – zapsaný ústav. Zabývá se poskytováním informací, zpravodajstvím a žurnalistikou. Články, analýzy či datové výstupy nabízí všem bez rozdílu k použití za předem daných podmínek.
Robert Malecký, http://hlidacipes.org
Přečteno: 1186x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Ocenění, Politika, Ústí nad labem, Bydlení



HLAVNÍ ZPRÁVY

Vánoce na turistické základně Myšinec v Budišovicích u Hrabyně prožily děti z dětských domovů z Čeladné, Příbora, Liptálu, Býchor a Uherského Ostrohu. (FOTO: Vladislav Sobol)

videoZÁZNAM: Situace je zoufalá, děti z dětských domovů končí i po 30 letech rozvoje ústavní péče na ulici

25.11.2019 11:33
V České republice vyrůstá v dětských domovech a dalších typech zařízení pobytové péče přes 8 000 dětí, z toho několik stovek ročně odchází do dospělosti.
 celý článek

Dalibor Karvay

Vídeňský symfonický orchestr jmenoval houslistu Dalibora Karvaye prvním koncertním mistrem

22.11.2019 11:15
Vídeňský symfonický orchestr jmenoval 34-letého slovenského houslistu Dalibora Karvaye svým prvním koncertním mistrem. Informoval o tom hudebníh časopis The Strad.
 celý článek

Druhý ročník ocenění od romských organizací a nezávislých osobností Lúč z tmy (Foto: Facebook Lúč z tmy)

videoZÁZNAM: Slavnostního předávání ocenění Lúč z tmy

22.11.2019 0:01
Přímý přenos slavnostního předávání ocenění Lúč z tmy, které každoročně udělují romské organizace a nezávislé osobnosti těm, kteří se dlouhodobě zasazují o zlepšení postavení Romů v různých oblastech života nebo se významným způsobem podílejí na budování mostů mezi Romy a většinovou společností. Záštitu nad 2. ročníkem ocenění Lúč z tmy převzala slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Přenos z bratislavského Caffe Berinka odvysílá ROMEA TV od 19 hodin.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo