romea - logo
23. srpna 2019 (pátek)
svátek má Sandra
Loading
rozšířené vyhledávaní

Cyril Koky, Piráti, 6. místo, Kolín: Romové by neměli komunální volby podceňovat

4.10.2018 23:08
Cyril Koky
Cyril Koky

I obyvatelé Kolína si budou moci zítra zvolit v komunálních volbách své místní zastupitele. Jako dalšího kandidáta představujeme Cyrila Kokyho, šestku na kandidátce České pirátské strany.

Proč by měli občané vašeho města volit právě Vás? Jaké oblasti se chcete věnovat?

Pirátská strana kandiduje do zastupitelstva po osmi letech, je to strana plná mladých a schopných lidí, kteří se chtějí podílet na vedení města, takže jdou do voleb i s velmi dobrým program pro naše město. V minulých volbách získala strana Změna pro Kolín v zastupitelstvu čtyřiadvacet křesel, doufám, že tento úspěch už nezopakují. Piráti mají šanci se letos do zastupitelstva dostat, a pokud ne, budeme zastoupeni v odborných komisích města. Zde bych rád využil svých bohatých zkušeností ze státní správy. Jako úspěch bych osobně považoval dejme tomu tři mandáty, ale nepředbíhejme, uvidíme v sobotu večer, až se spočtou všechny volební hlasy.

CYRIL KOKY

  • 49 let, odborný referent pro oblast národnostních menšin na Krajském úřadě Středočeského kraje
  • 6. místo na kandidátce Pirátské strany v Kolíně

Které nejpalčivější problémy vnímáte ve svém městě a jaká navrhujete řešení?

Kolín je poměrně velké město, kde v průmyslové zóně stojí automobilka, kvůli které je město zadlužené na několik let dopředu. Dluh, který město řeší, je bezmála čtyři sta milionů a roční splátky činí kolem sedmdesát sedmi milionů včetně úroků s termínem splacení do roku 2025. Pokud město není zatížené dluhem a má rozpočet, může stavět, plánovat a revitalizovat město, ale pokud je město zadlužené na několik let dopředu, nemůžete se do ničeho velkého prakticky pouštět a plánovat další investice pro zkvalitnění života ve městě. To je problém, se kterým si bude muset nové vedení města umět poradit. Mezi nejhorší problémy, které nás trápí, je enormně zatížená doprava, která je doslova katastrofální – věčně přeplněná parkoviště, kde ve večerních hodinách, zejména na sídlištích, není možno zaparkovat.

V Kolíně dosud platí stavební uzávěra, která neumožňuje kolaudovat nová ubytovací zařízení ani rozšiřovat stávající. Přesto je v Kolíně poměrně nemalý počet ubytoven a nedostatek sociálních bytů. Dostupné bydlení pro mladé rodiny, seniory a lidi v bytové nouzi je velice důležité. Město Kolín musí mít k dispozici dostatečný bytový fond – a to i výstavbou vlastních bytů, nejlépe spolufinancovanou z rozpočtu ministerstva pro místní rozvoj. Radnice nesmí nečinně přihlížet, nebo dokonce podporovat sestěhovávání sociálně slabých obyvatel. Bude nutné provést aktualizaci městské bytové koncepce a revizi pravidel pro přidělování sociálních a podporovaných bytů. Na škodu by nebylo zavedení domovníků v bytových domech ve vlastnictví města, zde je nutné posílit i terénní sociální práci.

Jak vůbec lidé vnímají odkup místních ubytoven?

Jelikož je čekací doba na byt pro mladé rodiny a nízkopříjmové lidi neskutečně dlouhá, tak pozitivně. Zatím se sice odkoupila jedna ubytovna, ze které vznikne asi patnáct bytů, přesný počet ještě nevíme, ale i tak to bude pomoc pro několik rodin. Na současných ubytovnách, kterých tu je opravdu dost, totiž nebydlí jen lidé z Kolína, lidé jsou zvyklí se za bydlením stěhovat, takže tu máme lidi s trvalým pobytem v Nymburce, v Rokycanech a podobně. Ideální by bylo, kdyby si bytovou situaci svých občanů umělo každé město řešit samo. To by byl ideální stav, bohužel v praxi tomu tak není.

Těch ubytoven je ve vašem městě hned několik, zaznamenáváte něco jako problém s obchodem s chudobou?

Tady musí ubytovny splňovat stavební řád, hygienu, nesmí to být ubytovna pro zvířata, ale pro lidi. Stavební úřad by měl nevyhovující ubytovny rovnou zavírat. Zas je dobré, že pokud je ubytovna v mizerném stavu, tak tam úřad neposílá žádné nájemníky a neposkytuje na takové bydlení ani příspěvek na bydlení, takže to nutí majitelé se o stav ubytovny starat. Ale jak říkám, je bytová tíseň, lidé nemají kam jít. Pokud se nějaká ubytovna zavře, úřady si s tím neví rady, nemají kam lidi z ubytoven umístit, protože bytů je nedostatek a rodiny pak migrují jinam, některé rodiny končí v azylových domech, kde se ale musí rodina rozdělit, což není dobré.

Některá města vyhlásila na celé město bez doplatkové zóny, plánuje se něco podobného i v Kolíně?

Zpočátku jsem si myslel, že bez doplatkové zóny budou platné jen na některé ulice a čtvrtě ve městech, a to jen dočasně, ale že je vyhlásí pro celé území města, jsem nečekal a pokládám to za nešťastné rozhodnutí. V současné době je celá novela u Ústavního soudu, takže počkáme, jak se celá záležitost nakonec vyřeší. Kolín podle mých informací nechystá po vzoru Kladna nebo Ústí takovéto opatření a není k tomu ani důvod. Stát celkově zanedbal řešení bytové situace, a teď se diví. Rodiny jsou s dětmi na ubytovnách a půjdou vždy tam, kde to bude volné a dostupné. Nezbývá jim totiž nic jiného než migrovat z města do města. Můžeme být rádi, že jsou lidé na ubytovně, než aby byli před ubytovnou. Kam ty rodiny s dětmi potom půjdou? Do parku? Jednak jim nikdo nic nechce pronajmout, a i kdyby měly peníze na kauci, víme, jak to s některými realitkami funguje. Vláda ČR by se už k tomu konečně měla postavit čelem a přijmout zákon o sociálním bydlení.

Od minulého roku došlo k zákazu hazardu, přestože by jeho výnos pomohl z velké části uhradit městu dluh. Nebylo toto uvážení v této chvíli riskantní?

K 1. lednu 2017 došlo k plošnému zákazu hazardu, byť to pro město znamenalo ztrátu 25 až 30 miliónů korun ročně, vnímám tento krok pozitivně. Nicméně je potřeba, aby radnice a Policie ČR důsledně vymáhala plošný zákaz heren na území města – když už byl před více jak rokem zaveden. 

Kolín se už v minulosti rozhodla řešit situaci sociálně slabých obyvatel koncepčně i ve spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování. Jak spolupráce vypadala?

Bydlím v Kolíně od 87. roku a jsem rád, že jsem se v roce 2015 zasadil o spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování, navázali jsme tak na spolupráci z let 2011–2014. A to i přesto, že tady nemáme žádná ghetta někde kdesi za městem. Kolínští Romové bydlí v normálních činžákách, jako jsou třeba k vidění na pražském Smíchově. Ze spolupráce s agenturou vznikly tři pracovní skupiny: Sociální služby, Zaměstnanost, Bydlení. Byla vytvořena síť spolupracujících subjektů, které společně sestavily Strategický plán sociálního začleňování Kolína na období 2015–2017. Díky tomu tu fungovaly pro jednotlivce terénní programy jako: Služby drogové prevence v Kolíně, Odborné sociální poradenství – komplexní dluhová práce s rodinou, Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, Poradenství pro uživatele drog a jejich blízké. Dále tu běžel program, který vracel do zaměstnání osoby po výkonu trestu. Město Kolín podalo projekt na financování asistentů prevence kriminality pro Bezpečný Kolín a projekt Prevence ztráty bydlení ve městě Kolín a tak bych mohl pokračovat.

Jak vnímáte kandidaturu Romů v komunálních volbách? Letos přeci jenom kandiduje nebývalí počet romských kandidátu.

Cením si, že vůbec vznikla kampaň Me džav! A so tu, která funguje jako osvěta, proč je důležité volit a nezaprodat svůj volební hlas komukoliv. Je dobře, že se Romové objevují na kandidátních listinách různých stran a hnutí, protože to je základ – hlavně pro města jako Ostrava nebo Ústí, kde mají Romové skutečně možnost zkvalitnit život nejen Romům, ale všem obyvatelům a ovlivňovat rozhodnutí, která se v daném městě uskuteční. Konečně přišla ta chvíle, kdy si Romové uvědomili, že změna přijde jen tehdy, kdy se oni sami na ní budou podílet. Komunální politika je o problémech města, a pokud se Romové budou držet zpátky a do komunální politiky nevstoupí, nikdy se nic nezmění, a co víc, pokud se o politiku nezajímají, nepodílí se na chodu města aktivně, tak pak se stává, že město rozhodne o něčem, co se Romů dotýká, a oni o tom nevědí a pak jen doma nadávají. Je skutečně potřeba, aby Romové komunální volby nepodceňovali, protože to jsou nejdůležitější volby. Těch měst, kde by bylo namístě, aby Romové kandidovalo, je několik, romské osobnosti by měly být běžně součástí lokální politiky, aby věděly, co se na radnici projednává. Jsem rád, že Romové konečně otevřeli oči a kandidují, ale víc bych byl rád, kdyby šli volit. A pokud si nakonec vyberou někoho, kdo kandiduje za velkou stranu nebo menší hnutí, je ve výsledku jedno. Je spíš potřeba, aby věděli, co je to za stranu, a nedávali svůj hlas stranám, které už ve svých předvolebních sloganech brojí proti Romům. Absolutně nechápu, že někteří Romové přijmou kandidaturu za extremistické strany. Tyto lidi pokládám za politické amatéry. Měli by si uvědomit, že tímto jednáním dělají Romům psí službu.

Máte pocit, že se rekordní počet kandidujících Romů odrazí i na letošní volební účasti? Co vy osobně děláte pro to, aby se volební účast Romů tentokrát zvýšila?

V některých městech se volební účast u Romů jistě odrazí, protože na kandidátkách jsou jejich rodinní příslušníci, které automaticky rodina podpoří. U mě je výhoda, že v Kolíně bydlím, lidé mě znají, mluví se mnou, zastavují mě. Spoléháme na kontaktní kampaň, rozdáváme noviny a letáky, lidé je mají ve schránkách. Nutit někoho volit, to nejde, to je na každém z nás, jak se k tomu dotyčný postaví a zda nakonec k volbám půjde.

V případě vašeho úspěchu uvažujete už o někom, s kým utvoříte koalici?        

Nějakou povolební strategii samozřejmě máme, všechno je to takříkajíc matematika, hodně záleží na tom, kdo nakonec ve volbách uspěje a dostane se do zastupitelstva. Případná spolupráce s extremisty a komunisty nepřidá v úvahu.

Jak by se podle Vás měla řešit nezaměstnanost, potažmo práce na černo a s ní spojené předlužení Romů?

S nezaměstnaností nemáme takový problém, jako je v jiných regionech. Je to i tím, že u nás máme kolínskou automobilku a Romové také pracují na živnost. Romové dělají pro město takové ty údržbářské práce, natírání výtahů, úklid apod.

Jak konkrétně lze v příštích letech pomoci podnikatelům v kraji, a podpořit tak vznik nových pracovních míst?

Tady funguje například sociální podnik na úklid města, ale co já vím, tak i v jiných městech v našem regionu něco podobného běží. Třeba v Nymburce má jeden romský podnikatel firmu – malé technické služby – a s nimi objíždí celé okolí. Tady záleží, jak se k takovým podnikům postaví radnice a zda s nimi bude do budoucna spolupracovat. Ale pravdou je, že Romové vždy pracovali u technických služeb a o tyto místa mají i v současné době velký zájem. /p>

Přečteno: 1306x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Kolín, Pirátská strana, Cyril Koky, Volby, Komunální, Komunální volby 2018



HLAVNÍ ZPRÁVY

David Tišer (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Letošní titul jednoho ze tří maršálů Prague Pride získal romský aktivista David Tišer

8.8.2019 16:13
Prahou v sobotu projde karnevalový průvod hrdosti gayů, leseb, bisexuálů a translidí (LGBT) Prague Pride Parade. Takzvaný duhový pochod se v metropoli uskuteční podeváté. Od loňska průvod vede trojice maršálů či maršálek. Toto ocenění získávají lidé, kteří významným způsobem přispívají k prosazování rovných práv LGBT lidí a rozvoji LGBT komunit. Letos titul získal David Tišer, romský LGBT aktivista a ředitel společnosti ARA ART pořádající výstavy romských umělců či představení formou tzv. divadla utlačovaných. Dalším maršálem bude herec Jiří Hromada, který léta stál v čele gay hnutí v Česku a přispěl k prosazení zákona o registrovaném partnerství. Maršálkou se pak poslankyně ANO Karla Šlechtová.
 celý článek

Zástupci Muzea romské kultury převzali 3. dubna 2018  od firmy Agpi vepřín v Letech na Písecku. (FOTO: ČTK)

Muzeum romské kultury se ohradilo proti Filipovým výrokům. Výkup vepřína v Letech označil za zločin

8.8.2019 14:13
Za znepokojivé považuje výroky předsedy KSČM Vojtěcha Filipa dávající do souvislosti rostoucí ceny vepřového masa se zrušeným vepřínem v Letech u Písku, u kterého býval romský koncentrační tábor, Muzeum romské kultury. Filip na twitteru uvedl, že vláda vedená Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) vykoupila vysoce efektivní podnik v Letech za půl miliardy korun a uzavřela ho bez náhrady a snížila tak produkci českého vepřového pod 30 procent spotřeby, a označil to za zločin.
 celý článek

Demonstrace několika asi 70 Romů z Česka, Slovenska i dalších zemí upozornila 8. července 2019 před budovu Evropského parlamentu v Bruselu na trvající diskriminaci a potíže romské menšiny v zemích Evropské unie. (FOTO: ČTK)

Tomáš Ščuka: Silné a slabé stránky bruselské demonstrace Romů

7.8.2019 13:33
Dne 8. 7. 2019 proběhla v Bruselu plánovaná demonstrace Romů žijících v Evropě. Hlavním organizátorem akce byl Štefan Pongo (český Rom žijící ve Velké Británii). Ten již dříve přišel s on-line fotokampaní Romů na sociálních sítích reagující na stereotypizující výroky prezidenta Miloše Zemana na adresu Romů, který na podzim 2018 několikrát veřejně o Romech prohlásil, že valná většina z nich nepracuje a pobírá sociální dávky.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo