romea - logo
23. ledna 2020 (čtvrtek)
svátek má Zdeněk
Loading
rozšířené vyhledávaní

Dana Moree: Ja palučila azyl

2.1.2017 15:00
Dana Moree
Dana Moree

„Danočka, ja palučila azyl“ volá na mě, jakmile vejdu do dveří. Má na sobě dlouhou sukni, nahoře sešlou jupku a květovaný šátek okolo hlavy. Přišla před nějakou dobou jen s uzlíčkem, protože víc toho v rámci války v Čečně nestihla sbalit. A doufala, že se v Čechách usadí. Její zvolání mi ale přišlo divné. Psal se tehdy rok 2002 a doba čekání na první rozhodnutí se počítala na měsíce.

Povídám jí – „a kde ho máte? Máte na to nějaký papír?“ Zvedla ukazováček a říká – „krasivaja bumažka“. Zanořila se do skříně a začala hledat. Místnost byla spíš holobyt než pokoj. Oprýskané stěny, v rohu trochu plísně, stůl a tři židle, pryčna, vytrhané zásuvky a společný záchod na špinavé chodbě. A už má v ruce obálku a pečlivě prozkoumává razítka na všech lejstrech, která tam má. Hledá ten jeden papír, jehož razítko se jí vrylo do paměti, a které pro ni znamená vstupenku do svobodného světa. Konečně ho najde a podává mi ho. Česky je tam napsáno, aby se paní dostavila k vstupnímu pohovoru pozítří dopoledne. Kdyby nepřišla, mohla být vyhoštěna. A když přijde, tak její čekání teprve začne. Tomu, co bylo napsané na papíře, rozumět nemohla. Bylo to napsáno česky a paní byla negramotná. Jednotlivé dokumenty rozlišovala jen podle razítka. Azyl ještě zdaleka neměla.

Mezi uprchlíky, za kterými jsem tehdy každé pondělí jezdila, to byla jediná negramotná žena, kterou jsem kdy potkala. Byla už stará a tam, odkud přišla, čtení a psaní nepotřebovala. Až teď, když čekala na azyl. Občas na ní myslím, jak to s ní asi dopadlo? Mohla tady zůstat? V roce 2002 přišlo do České republiky na 18 000 žadatelů a jen 87 osob azyl skutečně dostalo. Byla mezi nimi? Vedle ní bylo v uprchlickém táboře spousta doktorů, právníků, učitelek a zdravotních sester, inženýrů i obyčejných dělníků, matek s dětmi, které po cestě nebo ve válce ztratily otce, i spousta mužů, kteří čekali na scelení rodiny. Všechny čekaly stejné stěny, které nebyly tak nevlídné proto, že byly holé, ale proto, že se v dlouhých měsících čekání stávaly symbolem nedostatku přijetí tam, kde hledali nový domov.

Tehdy mi jejich podmínky a právě tahle za nehty lezoucí nejistota naháněla hrůzu. Vždycky, když jsem večer jela domů, mi připadalo, že o moc bezvýchodnější to v životě už být nemůže. Až letos, když komisař OSN pro uprchlíky oznámil, že v roce 2016 utonulo rekordních 5000 uprchlíků, mi připadá, že jsou momenty, kdy bezvýchodnost může být ještě nesrovnatelně větší. Na lodi, ve člunu, když oba břehy jsou ještě dál než možnost získat azyl v moři byrokratických předpisů.

Jeden známý mi k tomu vyprávěl příběh téměř vánoční. Jeho dobrý kamarád – říkejme mu třeba pan R., pracoval kdysi na lodi, která se plavila mezi Tonkinským zálivem a Evropou. Při jedné plavbě narazila loď na přetíženou bárku s vyčerpanými uprchlíky, kteří volali o pomoc. Posádka lodi měla přísný zákaz uprchlíky na palubu brát – jednalo by se o protizákonné převážení lidí do Evropské unie. Pan R. se ale na bídu těch lidí nevydržel dívat. A začal vyjednávat s vedením lodi. Slíbil, že když uprchlíky naloží, vezme všechno na sebe a ostatní se nechali obměkčit. Po přistání v Evropě uprchlíci požádali o azyl a pan R. skončil ve vyšetřovací vazbě na 48 hodin. Vyhodili ho z práce a musel k soudu. Humanitární organizace se ale zaručily za to, že se o takto dovezené uprchlíky postarají a pan R. vyvázl s podmínkou….

Oba tyhle příběhy se staly už před nějakou dobou. A nemají nic společného s aktuální uprchlickou krizí, ani s množstvím utonulých v roce 2016. Mají ale něco společného s Vánocemi. Uprchlíci jsou lidé, kteří si nevystačí sami. Potřebují někoho, kdo jim přečte dopis a vysvětlí jim, kdy kde mají být, potřebují někoho, kdo se za ně přimluví, aby neutonuli v rozbouřeném moři, potřebují zkrátka lidi, kterým nejsou lhostejní a kteří se na jejich bídu, stejně jako pan R., nemohou dívat. Kteří se nechají pohnout soucitem, který se nevyplácí.

Moře je daleko a na lodi málokdo z nás pracuje. Ale tyhle vánoční vzpomínky se mi propojily s tím, co jsem letos zažila v Praze. Vzít si k sobě na Štědrý den někoho neznámého, kdo je v nouzi, je prý u Romů naprosto běžná praxe. Moji kamarádi z legrace hořekovali, že svoji letošní neznámou už považují za natolik známou, že budou muset na příští rok kromě ní hledat ještě někoho jiného. Trochu jsem se zastyděla. Kdybychom tohle dělali všichni, tak bylo na světě na letošní Vánoce možná o 5000 lidí víc.

Přečteno: 1084x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Komentář, Migrace, Cizinci, Azyl



HLAVNÍ ZPRÁVY

Edita Stejskalová a Petr Torák 10. 9. 2018 během zasedání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (FOTO: František Bikár, Romea.cz)

Občanští členové "romské rady" se neshodují v názoru, zda má Helena Válková zůstat vládní zmocněnkyní pro lidská práva

16.1.2020 22:56
Občanští členové Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (RVZRM) se neshodují v názoru, zda má Helena Válková zůstat ve funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Zpravodajský server Romea.cz oslovil všechny občanské členy rady. Z patnácti členů nám svou odpověď zaslalo pouze šest. Dva Válkovou podpořili a čtyři mají s jejím setrváním na postu vládní zmocněnkyně pro lidská práva problém. Další členové "romské" rady se odmítli veřejně vyjádřit, ostatní na naše otázky nereagovali vůbec. V pátek své vyjádření zaslal další člen Rady vlády Tomáš Ščuka, který se vyjádřil také proti setrvání Válkové ve funkci. Vyjádření jednotlivých členů, které se nám podařilo získat, uvádíme v plném znění.
 celý článek

Protestující na mítinku kotlebovců Zdroj: Michal Truban, Facebook

Na východním Slovensku protestovala stovka Romů proti kotlebovcům

16.1.2020 10:46
Podporovatelé ĽSNS i odpůrci extremismu se ve středu večer setkali v Sabinově. Během předvolebního mítinku strany přišlo nesouhlas s extremismem vyjádřit přibližně 350 Romů z okresu. Přidali se k nim i členové koalice neparlamentních stran PS/Spolu. Mítink, jak i protest se obešel bez incidentů, lidé z obou stran však na sebe vykřikovali.
 celý článek

Hajlující muž 25. 4. 2019 během demonstrace xenofobně-populistického hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury (FOTO: video Alarm)

Muž, který podle verdiktu hajloval na akci SPD, podal dovolání

15.1.2020 16:10
Nejvyšší soud přezkoumá případ Radka Mansfelda, jenž podle pravomocného verdiktu hajloval na loňské demonstraci hnutí SPD. Pražské soudy mu vyměřily půlroční podmínku a peněžitý trest 30.000 korun. Rozhodnutí je pravomocné. K Obvodnímu soudu pro Prahu 1, který případ řešil jako první instance, dorazilo před koncem roku dovolání, zjistila ČTK z justiční databáze.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo