romea - logo
21. února 2017 (úterý)
svátek má Lenka
romano vodi - předplatné
Loading
rozšířené vyhledávaní

Dana Moree: Ja palučila azyl

2.1.2017 15:00
Dana Moree
Dana Moree

„Danočka, ja palučila azyl“ volá na mě, jakmile vejdu do dveří. Má na sobě dlouhou sukni, nahoře sešlou jupku a květovaný šátek okolo hlavy. Přišla před nějakou dobou jen s uzlíčkem, protože víc toho v rámci války v Čečně nestihla sbalit. A doufala, že se v Čechách usadí. Její zvolání mi ale přišlo divné. Psal se tehdy rok 2002 a doba čekání na první rozhodnutí se počítala na měsíce.

Povídám jí – „a kde ho máte? Máte na to nějaký papír?“ Zvedla ukazováček a říká – „krasivaja bumažka“. Zanořila se do skříně a začala hledat. Místnost byla spíš holobyt než pokoj. Oprýskané stěny, v rohu trochu plísně, stůl a tři židle, pryčna, vytrhané zásuvky a společný záchod na špinavé chodbě. A už má v ruce obálku a pečlivě prozkoumává razítka na všech lejstrech, která tam má. Hledá ten jeden papír, jehož razítko se jí vrylo do paměti, a které pro ni znamená vstupenku do svobodného světa. Konečně ho najde a podává mi ho. Česky je tam napsáno, aby se paní dostavila k vstupnímu pohovoru pozítří dopoledne. Kdyby nepřišla, mohla být vyhoštěna. A když přijde, tak její čekání teprve začne. Tomu, co bylo napsané na papíře, rozumět nemohla. Bylo to napsáno česky a paní byla negramotná. Jednotlivé dokumenty rozlišovala jen podle razítka. Azyl ještě zdaleka neměla.

Mezi uprchlíky, za kterými jsem tehdy každé pondělí jezdila, to byla jediná negramotná žena, kterou jsem kdy potkala. Byla už stará a tam, odkud přišla, čtení a psaní nepotřebovala. Až teď, když čekala na azyl. Občas na ní myslím, jak to s ní asi dopadlo? Mohla tady zůstat? V roce 2002 přišlo do České republiky na 18 000 žadatelů a jen 87 osob azyl skutečně dostalo. Byla mezi nimi? Vedle ní bylo v uprchlickém táboře spousta doktorů, právníků, učitelek a zdravotních sester, inženýrů i obyčejných dělníků, matek s dětmi, které po cestě nebo ve válce ztratily otce, i spousta mužů, kteří čekali na scelení rodiny. Všechny čekaly stejné stěny, které nebyly tak nevlídné proto, že byly holé, ale proto, že se v dlouhých měsících čekání stávaly symbolem nedostatku přijetí tam, kde hledali nový domov.

Tehdy mi jejich podmínky a právě tahle za nehty lezoucí nejistota naháněla hrůzu. Vždycky, když jsem večer jela domů, mi připadalo, že o moc bezvýchodnější to v životě už být nemůže. Až letos, když komisař OSN pro uprchlíky oznámil, že v roce 2016 utonulo rekordních 5000 uprchlíků, mi připadá, že jsou momenty, kdy bezvýchodnost může být ještě nesrovnatelně větší. Na lodi, ve člunu, když oba břehy jsou ještě dál než možnost získat azyl v moři byrokratických předpisů.

Jeden známý mi k tomu vyprávěl příběh téměř vánoční. Jeho dobrý kamarád – říkejme mu třeba pan R., pracoval kdysi na lodi, která se plavila mezi Tonkinským zálivem a Evropou. Při jedné plavbě narazila loď na přetíženou bárku s vyčerpanými uprchlíky, kteří volali o pomoc. Posádka lodi měla přísný zákaz uprchlíky na palubu brát – jednalo by se o protizákonné převážení lidí do Evropské unie. Pan R. se ale na bídu těch lidí nevydržel dívat. A začal vyjednávat s vedením lodi. Slíbil, že když uprchlíky naloží, vezme všechno na sebe a ostatní se nechali obměkčit. Po přistání v Evropě uprchlíci požádali o azyl a pan R. skončil ve vyšetřovací vazbě na 48 hodin. Vyhodili ho z práce a musel k soudu. Humanitární organizace se ale zaručily za to, že se o takto dovezené uprchlíky postarají a pan R. vyvázl s podmínkou….

Oba tyhle příběhy se staly už před nějakou dobou. A nemají nic společného s aktuální uprchlickou krizí, ani s množstvím utonulých v roce 2016. Mají ale něco společného s Vánocemi. Uprchlíci jsou lidé, kteří si nevystačí sami. Potřebují někoho, kdo jim přečte dopis a vysvětlí jim, kdy kde mají být, potřebují někoho, kdo se za ně přimluví, aby neutonuli v rozbouřeném moři, potřebují zkrátka lidi, kterým nejsou lhostejní a kteří se na jejich bídu, stejně jako pan R., nemohou dívat. Kteří se nechají pohnout soucitem, který se nevyplácí.

Moře je daleko a na lodi málokdo z nás pracuje. Ale tyhle vánoční vzpomínky se mi propojily s tím, co jsem letos zažila v Praze. Vzít si k sobě na Štědrý den někoho neznámého, kdo je v nouzi, je prý u Romů naprosto běžná praxe. Moji kamarádi z legrace hořekovali, že svoji letošní neznámou už považují za natolik známou, že budou muset na příští rok kromě ní hledat ještě někoho jiného. Trochu jsem se zastyděla. Kdybychom tohle dělali všichni, tak bylo na světě na letošní Vánoce možná o 5000 lidí víc.

Přečteno: 926x

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Komentář, Migrace, Cizinci, Azyl



HLAVNÍ ZPRÁVY

Radek Jiránek, ředitel Agentury pro sociální začleňování (FOTO: Repro Česká televize)

Ředitel Agentury: Pro úspěšný systém sociálního bydlení je nutné mít k dispozici jak byty, tak kvalifikované sociální pracovníky

15.2.2017 15:00
V Lichtenštejnském paláci se v úterý uskutečnila konference k sociálnímu bydlení, kterou uspořádala Agentura pro sociální začleňování ve spolupráci s Armádou spásy ČR. Cílem bylo představit praktické zkušenosti se zavedením a rozvojem systémů sociálního bydlení v České republice.
 celý článek

Matka Heleny Biháriové 21. 2. 1998 nad rakví své dcery na pohřbu v opavském římskokatolickém kostele sv.Ducha. Šestadvacetiletou Romku Helenu Biháriovou hodili 15. února 1998 ve Vrchlabí po předchozím napadení tři neonacisté do Labe, kde utonula. (FOTO: ČTK)

15. 2. 1998 zemřela Helena Biháriová, jedna z prvních obětí porevolučních rasových vražd

15.2.2016 18:00, (ROMEA)
Helena Biháriová, matka čtyř dětí, se tehdy, v roce 1998, po setkání s opilými klatovskými mladíky Jiřím Neffem a Petrem Klazarem utopila v rozvodněném Labi, do něhož ji dvojice sympatizantů hnutí skinheads po předchozí verbální a fyzické agresi zahnala.
 celý článek

Evropský parlament (FOTO: JLogan, Wikimedia Commons)

EU je podle neonacistů největší zlo, peníze by však od ní rádi dostávali. Europoslanci to chtějí zatrhnout

15.2.2017 11:00
Podle europoslanců krajně pravicové a neonacistické strany pravděpodobně přijdou o miliony korun z evropských peněz. Evropský parlament totiž nechce vyplatit pravidelný grand Alianci pro mír a svobodu, patří do ní například řecký Zlatý úsvit, slovenští Kotlebovci a česká Dělnická strana sociální spravedlnosti. Europoslanci. Informuje o tom web Českého rozhlasu.
 celý článek

Diskuse:

Každý diskutující musí dodržovat PRAVIDLA DISKUZE SERVERU Romea.cz. Moderátoři serveru Romea.cz si vyhrazují právo bez předchozího upozornění odstranit nevhodné příspěvky z diskuse na Romea.cz. Při opakovaném porušení pravidel mohou moderátoři diskutéra zablokovat.

Další články z rubriky







Romano voďi

Romano voďi 12/2013

..
romea - logo