Daniela Cincibusová: Zklamání je to nejhorší, co můžete dítěti ukázat

Žena se záviděníhodným zápalem, pěstounka, jejíž péčí prošlo 22 dětí, se dodnes věnuje práci s ohroženými dětmi. Pro časopis Romano voďi jsme si povídali s DANIELOU CINCIBUSOVOU (64).
Člověk si na tom může uvědomit, že osudy dětí z domovů se různí, že zdaleka ne všechny jsou odebírané kvůli týrání nebo zanedbávání...
Ano, sama jsem měla holčičku, která byla sedmá v pořadí a rodiče jednoduše neměli dost prostředků. Mnohé děti jsou skutečně odebírány pouze z důvodů sociální nouze. Já jsem ale usilovala o děti, jejichž rodiče byli zbaveni rodičovských práv nebo se jich sami vzdali. Všechny děti jsem tudíž měla v tzv. opatrovnictví, což byl tehdy platný institut. Mohla jsem tedy za ně i rozhodovat. Adoptovaného jsem měla jen jednoho syna.
Jak jste to prakticky zvládali? Byli jste na to s bývalým manželem dva. Měli jste nějakou asistenci?
Manžel byl oficiálně pěstoun, jenomže nevařil a já jsem tehdy učila v Kutné hoře. Takže jsem si vždycky předvařovala obědy. Manžel byl toho názoru, že správná matka má podávat oběd na stůl.
Ve vašem případě možná spíš na stoly...
Ano, měli jsme takový neskutečně dlouhý stůl... byl to pro mě tenkrát velký záhul. Ale ačkoli našima rukama „prošlo“ celkem 22 dětí, neměli jsme je pochopitelně všechny najednou. Na Moravě jsem jich nechala 6, ty už byly dospělé, za druhým manželem, panem Cincibusem do Čáslavi, jsem přišla se třemi. Všichni naráz jsme se sešli jenom na svatbách a podobných oslavách, jinak je to samozřejmě prakticky nemožné. Pro mě bylo nejhorší, když už tam byla i vnoučata, na Mikuláše, na Vánoce a podobně, když si na to vzpomenu, na tyhlety krásný hrůzy... Balit, schovávat a zamykat dárky jsem musela začít už někdy v září. (Směje se.)
Nepřehlédněte:
- Robert Sutorý: O sikhľuvipen andro školi kampen o Roma te dikhel sar angluno
- Robert Sutorý: Vzdělání by mělo být u Romů samozřejmostí
- Anna Horváthová: Potkávám se s obavou i bolestí. Svou práci beru jako poslání
- Mirek Holan a Josef Ladič: Být gay už není tabu
- Letní číslo Romano voďi se věnuje (nejen) extremismu
- Filip Sivák: Největším strašákem romských vysokoškolských studentů je matematika
- Josef Šlerka: Tajemství sociálních sítí? Jsme na nich stejnými lidmi jako ve skutečnosti
- Patrik Banga: O Romech už psát nechci, baví mě i jiné věci
- Ingrid Kosová: Některé tradice brání Romkám se emancipovat
- Romové v modelingu aneb Když jdou po mole Romové
Kam dál:
- Vychází paměti hrdé Romky Olgy Fečové: Den byl pro mě krátkej
- Cyril Koky, který stojí za návrhem Serinka na státní vyznamenání: Nesmíme na něj nikdy zapomenout, nezáleží na barvě pleti, důležitá je morálka, statečnost a lidská slušnost
- Ctila svobodu, spravedlnost a respekt k ostatním. Před 89 lety se narodila Olga Havlová, zakladatelka jedné z prvních charitativních organizací po sametové revoluci
- František Kostlán: Holokaust nezačíná v plynových komorách
- Štefan Balog: Stipendium je pro mnoho mladých Romů šance na lepší život. Aukce obrazů známých výtvarníků podpoří studenty i vzdělávání jako společenské téma
- V Liberci ocenili pět romských osobností. Vybrala je romská komunita
- Romské osobnosti kritizují ombudsmana Stanislava Křečka. Situací by se podle nich měla zabývat Poslanecká sněmovna
- Mladá Anne Franková popsala nelidskost holokaustu jako málokdo. Její deník byl přeložen do více než 70 jazyků a prodalo se ho přes 30 milionů kusů
- Roman Máca: Dezinformátoři jsou jako prodejci předražených hrnců
- Ocenění v anketě Osobnost roku Ústeckého kraje získal za loňský rok Lukáš Pulko
- PREMIÉRA: "Slušnost není automatické vítězství, ale cesta k pochopení," říká tanečník, kuchař a cukrář Nikolas Petík
- Gypsy King Tyson Fury obhájil titul mistra světa v boxu