romea - logo
14. prosince 2018 (pátek)
svátek má Lýdie
Loading
rozšířené vyhledávaní

David Tišer (SZ), kandidát do sněmovny: Sním o společnosti, ve které se všichni můžeme realizovat

Praha, 10.10.2013 18:01, (ROMEA)
David Tišer
David Tišer

V letošních předčasných volbách kandiduje oproti předchozím letům nezvykle mnoho Romů. Měsíčník Romano voďi, který vydává sdružení ROMEA, se vedle analytických materiálů o volbách snažil vyzpovídat všechny, kteří se do Poslanecké sněmovny snaží dostat a o nichž se dozvěděl. Postupně je budeme zveřejňovat i na serveru Romea.cz. Volby považujeme za důležité, klíčové a snad vám takto zprostředkujeme názory těch, jež se ucházejí o vaši přízeň.

Dnes představujeme Davida Tišera, který kandiduje za Stranu zelených (SZ) v Plzeňském kraji na 3. místě.

Jak dlouho jste členem SZ a proč právě tato strana? Byl jste předtím členem jiného politického uskupení?

Nebyl jsem členem žádné politické strany. Byl jsem voličem Strany zelených, jako jediná dávala prostor pro lidskoprávní témata, ke kterým mám dlouhodobě blízko. Stát se členem strany byl pro mě přirozený vývoj. Když pak, přišla nabídka kandidovat za zelené do Parlamentu, bez váhání jsem ji přijal.

Profesní výčet vašich aktivit je nesmírně široký a někdy vzbuzuje i rozpačité reakce, uveďme to tedy na pravou míru: stojíte si za tím, že jste vším, co uvádíte, tedy filmařem, hercem, aktivistou atd? Jak to chápat?

Myslím, že si za svými aktivitami můžu stát, protože dost přesvědčivé jsou výsledky.

David Tišer

  • Věk: 28 let
  • Studium, profese: student FF UK, romistika
  • Dvě nejlepší, dvě nejhorší vlastnosti: Mezi moje nejlepší vlastnosti rozhodně patří smysl pro humor a samostatnost. Mezi nejhorší určitě kouření a netrpělivost.

V roce 2012 jsem založil občanské sdružení AraArt, které se jako jediné v ČR orientuje na poradenství pro romskou LGBT menšinu. Založil jsem Krizový štáb, složený z romských studentů a absolventů středních a vysokých škol, kteří se vyslovují ke krizovým situacím, při nichž jsou vážně ohrožovány zájmy Romů. Iniciovali jsme petici za zachování romského muzea v Brně a díky aktivitě členů se nasbíralo kolem 2000 podpisů. Věřím, že i tohle napomohlo, že našemu muzeu byla ponechána jeho původní suverenita. Těch výstupů na poli občanského aktivisty mám víc, asi nejjednodušší bude si mě „vygůglit“. Snad můžu skromně říct, že mám zkušenost s herectvím. V roce 2011 jsem si zahrál jednu z titulních rolí v divadelní hře „Můj soused, můj nepřítel“ v Národním divadle. Za svůj herecký výkon jsem byl nominován na cenu Alfréda Radoka v kategorii Talent 2011. Zrovna včera jsem nepřijal nabídku zahrát si v seriálu Gympl.

Filmař – snad bude stačit, že jsem natáčel dokumenty pro Českou televizi, napsal scénář k polohranému dokumentu Roma boys. Ten byl kromě jiného třikrát oceněný na festivalu Famu fest 2008 a je držitelem ocenění "Nejlepší český film" na Fresh Film Fest-u 2010. Snad jsem případné rozpačité reakce rozptýlil.

Věnujete se i otázkám gay a lesbické komunity, bude to ve vašich vystoupeních v rámci předvolební kampaně hrát nějakou roli – a jakou?

Ke svojí odlišné sexuální orientaci jsem se veřejně přihlásil a nepotřebuji ji ve svoji předvolební kampani tematizovat. O čem hodlám na svých setkáních s lidmi mluvit, se bude týkat současného stavu naší země. Mým životním mottem, a s ním jdu do i voleb, je: Sním o společnosti, ve které se všichni můžeme realizovat. Proto chci sociální a společenské změny ve prospěch těch nejslabších v naší společnosti – seniorů, mladých rodin, samoživitelek, zdravotně handicapovaných, etnických nebo sexuálních menšin.

Jaké šance podle vás má SZ v předčasných volbách obecně? A ve vašem kraji?

Myslím, si že v letošních volbách by nemělo jít o spekulace, která politická strana se čeho a zda zmocní. Pro mě letošní volby mají především význam očištění politiky od korupce, neschopnosti politiků komunikovat s občany nebo profesionalizace politiků. Je nutná obměna, je potřeba nových tváří. Strana zelených bezesporu je stranou, která může k onomu očištění přispět. Navíc zelení ctí ve svých kampaních etické a morální hodnoty, tedy že se nesníží k nenávistné rétorice vůči určitým společenským skupinám, což bude příjemná změna pro občany.

Co říkáte "spojenectví" se SRP a umožnění kandidovat jejím členům nebo jí nominovaným lidem na kandidátce SZ? Co pro SZ může toto spojenectví znamenat u voličů?

Rozhodně to podporuji. Politická strana definovaná na etnickém základě má nízké šance v parlamentních volbách uspět. Považuji takové rozhodnutí obou stran za racionální. Obě politická uskupení si mají vzájemně co nabídnout.

Letos kandiduje poměrně hodně Romů v různých stranách. Jak to vnímáte? Na základě vašich zkušeností: jsou si všichni kandidující podle vás vědomi toho, co by je v politice čekalo?

Zajímavá otázka, jak by na ni odpověděli kandidáti TOP 09, ODS, ČSSD… jsou si tito vědomi, co je v politice čeká? Myslím si, že Romové nebudou o nic horšími poslanci než jejich kolegové.

Měli by spolu tito kandidáti spolupracovat, i když reprezentují různé politické spektrum?

Především kandidáti už spolu spolupracují a funguje to. Pan Tancoš z Romské demokratické strany mě kontaktoval, že jeho strana nebude usilovat o voliče v Plzeňském kraji, implicitně tak podpořil moji kandidaturu. Vážím si toho. V případě, že se sejdeme v Parlamentu (romští poslanci) věřím, že budou situace, kdy se povzneseme přes barvy politických stran a budeme společně hlasem romských občanů.

Co pro vás znamená romství?

Přiznávám, že jsem o romství jako o zvláštní kategorii nepřemýšlel. Jako Rom jsem totiž vyrůstal a jako Rom žiju. K romské národnosti jsem se vždy hrdě hlásil. Mluvím romsky. Ten je pro mě klíčovým projevem a důkazem, že romská kultura je stále živá. Ostatně náš jazyk se vyvíjí a reaguje na nové komunikační situace. Zároveň se v něm odráží naše romská identita.

Co pro vás symbolizuje politika a vaše účast v ní?

Politika pro mě symbolizuje prostor pro realizaci změn. Pokud bych se do Parlamentu dostal, snažil bych se o aktivní participaci na klíčových rozhodovacích procesech, zejména ve vztahu k Romům. Od zvolení posledního romského zástupce uběhlo již 15 let a situace (společenská a sociální) Romů se zhoršuje. Např. se odhaduje, že počet sociálně vyloučených lokalit s převahou romského obyvatelstva se od roku 2006 zvýšil na dvojnásobek.

Naše děti stále chodí do praktických škol, např. Zpráva ČŠI z roku 2010 odhaduje, že počet neoprávněně přeřazených dětí do praktických škol je více než 3000. Tento protiprávní stav zůstává tiše tolerován státem, který byl za nepřímou diskriminaci romských dětí odsouzen Evropským soudem pro lidská práva v roce 2007. Stát je tedy povinen přijmout opatření, aby diskriminaci romských dětí v přístupu ke vzdělání zabránil a také má morální povinnost zasáhnout ve prospěch 3000 protiprávně již přeřazených romských dětí do praktických škol. Velice vážnou společenskou hrozbu představuje pravicový extremismus a podpora protiromských demonstrací ze strany většinové společnosti.

Za neomluvitelný považuji laxní přístup politiků a jejich neochotu se veřejně vyjadřovat k nenávistným pogromům. To bych se snažil v Parlamentu měnit.

To co většinu romských rodin každodenně trápí je nedostatek pracovních příležitostí a nevyhovující bydlení. Můžeme jít po příčinách, ale jednou z příčin, která je velmi bagatelizována je diskriminace Romů v přístupu na pracovní trh. Řada z nich má zkušenost, že ani kvalitní vzdělání není zárukou zaměstnání. A cesta z ghetta se rovná pro jeho obyvatelé malému zázraku. Myslím si, že problém vládních strategií v boji proti sociálnímu vyloučení a chudobě, spočívá např. v tom že na ghetta je nahlíženo z perspektivy sociální laboratoře a pokud se nedostaví zamýšlené výsledky, chyba je vždy na straně jeho obyvatel, kteří nejsou ochotni nebo nemají schopnosti přizpůsobit se dobru, kterému se jim dostává ze strany státu nebo nevládního sektoru.

Jak je vidět, problémů je mnoho a neexistují na něj jednoduchá, samospasitelná řešení. Proto je naléhavě potřeba mít v Parlamentu svého zástupce.

Rozhovory vznikaly pro časopis RV, v jehož říjnovém vydání je kromě dalších článků naleznete ve zkrácené podobě. Časopis si můžete objednat na: romea@romea.cz.
Přečteno: 3646x

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Strana zelených, Volby, Volby 2013



HLAVNÍ ZPRÁVY

Budova Evropské komise v Bruselu (FOTO: Sébastien Bertrand, Wikimedia Commons)

Patnáct evropských organizací vyzývá země EU, aby se zavázaly k aktualizaci Strategie romské integrace po roce 2020

11.12.2018 16:26
Minulý týden koalice patnácti romských organizací a organizací bojujících proti rasismu vyzvala Radu EU a vlády evropských zemí, aby se zavázaly k aktualizaci Strategie romské integrace po roce 2020. Evropská Komise předložila návrh k tomuto závazku evropskému parlamentu a Radě EU minulý týden.
 celý článek

Ilustrační FOTO

Agentura AP: Romské rodičky se ve slovenských nemocnicích střetávají s rasismem i fyzickým násilím

11.12.2018 11:10
V některých slovenských nemocnicích několik dní po porodu zadržují rodičky proti jejich vůli. Ve svém původním materiálu to včera napsala agentura AP. Podle ní opatřením trpí zejména ženy romského původu, ke kterým se nemocniční personál navíc chová hrubě až násilně. Slovenské ministerstvo zdravotnictví se proti tomuto tvrzení na dotaz ČTK důrazně ohradilo, stejně jako nemocnice v Kežmarku, kde agentura AP získala materiál pro svou reportáž.
 celý článek

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Martina Štěpánková v rozhovoru pro romeatv.

Zmocněnkyně pro lidská práva: Společnost nemá lidská práva za úplně důležitou věc, kritika neziskovek je špatná a problematická

9.12.2018 17:39
Česká společnost nepovažuje lidská práva dostatečně za důležitou záležitost. Panuje spíš názor, že už jsou prosazena a není potřeba je dál chránit. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Martina Štěpánková to řekla ČTK při příležitostí Dne lidských práv, který připadá na 10. prosince. Za velký problém zmocněnkyně považuje výpady vůči neziskovým organizacím. Den lidských práv se připomíná na výročí, kdy valné shromáždění OSN přijalo v roce 1948 Všeobecnou deklaraci lidských práv.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo