Děčínský zastupitel Vladislav Raška: Problémy chceme řešit kombinací prevence a vynucování práva
Pokračujeme v našem předvolebním cyklu otázek a odpovědí volebních lídrů
jednotlivých politických stran a uskupení v krajských volbách. Ptali jsme se na
jejich názory na integraci romské menšiny, respektive na způsob, kterým v tomto
směru chtějí dosáhnout zlepšení. Zajímalo nás především to, jestli do spolupráce
na integraci přizvou místní romské osobnosti, jak se stavějí k problematice
bydlení, vzdělávání a nezaměstnanosti lidí, žijících v sociálně vyloučených
lokalitách, včetně Romů. A také to, jak by chtěli dosáhnout klidnějšího soužití
lidí z většiny s lidmi z menšin.
Na řadě je Ústecký kraj. Dotazy jsme zaslali těmto politikům:
Oldřich Bubeníček (KSČM)
Karola Haasová (TOP09 a Star.)
Petr Kotáb (DSSS)
Vladislav Raška (ODS)
Jana Vaňhová (ČSSD)
Jiří Zelenka (Severočeši.cz)
Z oslovených na naše dotazy odpověděli dva kandidáti: Oldřich Bubeníček a
Vladislav Raška.
Zde je reakce děčínského zastupitele Vladislava Rašky (otázky jsou tučně):
1. Integrace Romů v České republice je dosud většinou pojímána jako
jednostranná záležitost. Na názor Romů se málokdo ptá. Naopak Romové často
neznají názory většinové části společnosti či návrhy politických řešení, protože
je s nimi nikdo nekonzultuje. Snažil byste se to změnit za účasti místních
romských představitelů?
Pokud ano – jak by takový způsob začleňování měl vypadat v praxi?
a) Dopřál byste Romům sluchu při společných setkáních?
b) Měl byste výraznou romskou osobnost jako poradce?
c) Zapojil byste více romských osobností na promýšlení způsobů integrace a
jejich zavádění do praxe?
Pokud ne – jak by vypadal váš přístup k integraci?
a) Postupoval byste spíše cestou represivních návrhů typu podmínění vyplácení
sociálních dávek za splnění určitých podmínek či zákaz pobytu na území obce
kvůli opakovanému přestupku? Jaká konkrétně opatření byste prosazoval?
b) Postupoval byste spíše cestou motivace typu placené práce dlouhodobě
nezaměstnaných pro města, obce a nevládní organizace? Co konkrétního byste
prosazoval?
c) Kombinoval byste tyto přístupy? Jak konkrétně?
ODS je jednoznačně postavená na svobodě jednotlivce, na rodině, na podpoře
aktivit lidí, kteří mají snahu, představu a cíl. To znamená, že my neslibujeme,
že se o všechno postaráme, že člověk nemusí přemýšlet a nemusí být aktivní.
Zastáváme názor, že všichni lidé jsou si rovni ve svých právech a povinnostech.
Prioritou našeho volebního programu je ochrana života, zdraví a majetku
obyvatel, jejich bezpečnost. Dalším důležitým cílem je dosažení sociální
spravedlnosti, rovných podmínek a eliminace případných křivd: člověk dodržující
zákony a vyhlášky nesmí být znevýhodněn na úkor nepřizpůsobivých a práci se
vyhýbajících spoluobčanů. Chceme razantně postupovat proti nepřizpůsobivým a
jejich způsobu života.
Problémy v sociálně vyloučených lokalitách chceme řešit vyváženou kombinací
preventivních opatření a vynucování práva. Navrhujeme, aby výplata dávek v
hmotné nouzi byla vázána na výkon veřejné služby a řádnou školní docházku dětí.
Změna způsobu výplaty sociálních dávek, a to formou poukázek či elektronických
karet, zase zamezí jejich zneužívání. Chceme také zavést registr přestupků a
zákaz pobytu na území obce pro obyvatele, kteří se přestupků dopouštějí
opakovaně.
2. Jakým způsobem byste postupoval při řešení dlouhodobé nezaměstnanosti lidí
žijících v sociálně vyloučených lokalitách a dalších chudých lidí včetně zde
žijících Romů?
a) Snahou o vytváření pracovních míst? Jak by taková snaha vypadala v praxi?
b) Snižováním podpory v nezaměstnanosti a sociálních dávek, která by měla
tyto lidi přimět, aby si začali hledat práci?
c) Jinak? Jak konkrétně?
Lidé ze sociálně vyloučených lokalit musejí být motivováni získat pracovní
návyky. Proto podporujeme zavedení systému prostupného zaměstnávání. Uchazeč
projde několika stupni pracovní činnosti (veřejná služba, veřejně prospěšné
práce, společensky účelná pracovní místa – ve spolupráci s úřady práce) s
návazností na možnost uplatnění na pracovním trhu. K financování takto
vytvořených pracovních míst lze využívat dotací z evropských fondů.
3. Jak byste postupoval při řešení bydlení nejchudších lidí včetně Romů
žijících v sociálně vyloučených lokalitách?
a) Prosazováním sociálního bydlení hrazeného i z krajského rozpočtu?
b) Snižováním příspěvku na bydlení, aby si tito lidé začali hledat bydlení
sami?
c) Jinak? Jak konkrétně?
Podporujeme možnost dostupného bydlení pro sociálně slabé spoluobčany. Chceme
vytvořit systém, ve kterém bude možné spolupracovat nejenom s obcemi, ale i se
soukromými vlastníky. Vedle sociálních bytů je možné rozvíjet alternativní formy
bydlení za přesně definovaných podmínek pro uživatele, tedy jejich podílu na
údržbě a provozu. Patří sem krizové bydlení (ubytovny, azylové domy), tréninkové
bydlení (krátkodobé nájemní bydlení) nebo garantované bydlení u soukromých
pronajímatelů.
4. Chtěl byste docílit vyšší vzdělanosti nejchudších lidí včetně Romů
žijících v sociálně vyloučených lokalitách?
a) Pokud ano – jak konkrétně byste k tomu chtěli přispět?
b) Pokud ne – proč nepokládáte současný stav za natolik dobrý, že nepotřebuje
změnu?
Domnívám se, že dosažení minimálně středoškolského vzdělání je zásadním
předpokladem pro úspěšné začlenění romské komunity do většinové části společnosti.
Podpora vzdělávání a doučovacích programů pro děti znevýhodněné socio-kulturním
prostředím je proto jedním z klíčových úkolů. S tím souvisí i podpora školských
poradenských zařízení a volnočasových aktivit dětí. Naším cílem je také posílit
integraci žáků z praktických škol do hlavního vzdělávacího proudu.
K tomu lze
využívat speciálně vyškolené asistenty pedagogů. Přesvědčit romské rodiče o
nutnosti vzdělání jejich dětí je ale nesnadné, leckdy nemožné. I proto se
ukazují jako nutná represivní opatření, například právě odnětí rodičovského
příspěvku příjemcům, kteří neposílají své potomky do školy.
5. Jak byste chtěl docílit lepšího, klidnějšího soužití lidí z většiny s
lidmi z menšin, především romské?
a) Chtěl byste, aby spolu začali více, častěji komunikovat? Pokud ano – jak
konkrétně byste toho chtěl dosáhnout?
b) Zvýšenou sociální a osvětovou činností mezi chudými lidmi, především Romy?
Jak konkrétně by měla vypadat v praxi?
c) Přinucením těchto lidí k dodržování pravidel „silou“? Jak konkrétně?
d) Kombinací, nebo jinak? Jak konkrétně?
Lidé, kteří neporušují zákony a městské či obecní vyhlášky, chovají se slušně
a ohleduplně ke svému okolí, nemají v drtivé většině žádné konflikty se svými
stejně slušnými sousedy. Jsem přesvědčen, že Češi nejsou rasisty. Nelíbí se jim,
když v jejich okolí žije člověk nedodržující základní pravidla slušného chování,
obtěžuje hlukem, případně mu chybějí i hygienické návyky. A může mít jakoukoli
barvu kůže: bílou, černou, rudou či žlutou.
Docílit klidnějšího soužití spoluobčanů lze tak podle mě jen tím, že stát
ochrání slušné a pracovité a postihne ty, kteří páchají trestné činy a přestupky
a práci se úmyslně vyhýbají. A to natolik účinně, aby si napříště své asociální
jednání rozmysleli.
