romea - logo
15. srpna 2020 (sobota)
svátek má Hana

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

DOKUMENT: Výzva Výboru pro odškodnění romského holocaustu

Praha, 5.8.2013 16:57, (ROMEA)
Pietního aktu v Letech u Písku organizovaného v květnu 2012 pozůstalými se účastnilo mnoho Romů, přímí pozůstalí obětí, velké množství velvyslanců zahraničních států, duchovní církví, Židé. Jako zástupce české vlády se účastnila zmocněnkyně Monika Šimůnková, za volené politické zástupce pouze jeden senátor a jedna poslankyně. (FOTO: archiv Romea.cz)
Pietního aktu v Letech u Písku organizovaného v květnu 2012 pozůstalými se účastnilo mnoho Romů, přímí pozůstalí obětí, velké množství velvyslanců zahraničních států, duchovní církví, Židé. Jako zástupce české vlády se účastnila zmocněnkyně Monika Šimůnková, za volené politické zástupce pouze jeden senátor a jedna poslankyně. (FOTO: archiv Romea.cz)

Podle pozůstalých po romských obětech holokaustu a několika romských organizací nespravuje Památník Lidice pietní místo v Letech u Písku vhodně a citlivě. Server Romea.cz zveřejňuje prohlášení v plném znění.

Výzva Výboru pro odškodnění romského holocaustu

Vážení Romové,

my, níže uvedení pozůstalí po romských obětech nacismu, tedy i po obětech koncentračního tábora v Letech u Písku, spolu s níže uvedenými organizacemi, se na vás Romy bez rozdílu společenského postavení obracíme s výzvou:

Nezúčastňujte se napříště pietních aktů na místě odpočinku romských obětí koncentračního tábora Lety u Písku, jejichž pořadatelem je Památník Lidice.

Zároveň naléhavě žádáme vládu ČR, aby péče o pietní území na místě bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku byla vyňata z působnosti Památníku Lidice a zabezpečena důstojným způsobem, který by odpovídal romské kultuře obětí i pozůstalých.

K této výzvě nás vede několik skutečností.

Naše kultura nám po staletí zakazuje se radovat na místech našich mrtvých, a dokonce tam pořádat koncerty. Tento aspekt naší kultury vedení památníku ani po několikerém upozornění nebere v potaz a v rozporu s kulturou obětí, ale i pozůstalých, na místě obětí dne 1.srpna 2013 uspořádalo koncert populární hudby. Místo letských obětí nacismu není pražskou Lucernou.

Pietní akty v souladu s kulturou obětí od roku 1998 každoročně ve své režii dne 13. května pořádá ke spokojenosti účastníků Výbor pro odškodnění romského holocaustu v ČR, který sdružuje přeživší a pozůstalé po obětech letského tábora. Skutečnost, že péče o pietní území bývalého cikánského tábora v Letech přešla vládním usnesením č. 589 ze dne 4. května 2009 do rukou Památníku Lidice, tj. státní příspěvkové organizace, nám nedává důvod k přervání této tradice.

Vedení památníku nás svým postojem a necitelností k místu obětí nacismu znovu vyprovokovalo, abychom se ozvali.

Správcovství míst pohřebišť romských obětí bývalého koncentračního tábora v Letech vedení památníku získalo nečestným jednáním s pozůstalými. Spravovat místo romského holocaustu a konat pietní akty na místě, kde by měly dominovat morální zásady, vedení památníku nemá.

Uráží nás hrubé zkreslování základních historických skutečností prostřednictvím textů, které jsou součástí naučné stezky a celé expozice, což ve svém důsledku vede k ponížení obětí romského holocaustu a pozůstalých.

Již samotná webová prezentace Let na stránkách www.lety-memorial.cz, kterou za peníze daňových poplatníků provozuje Památník Lidice, svědčí o neprofesionálním přístupu a obsahuje, jemně řečeno, řadu svévolných, subjektivistických tvrzení. Totéž platí o informačních tabulích umístěných v blízkosti nouzového pohřebiště.

Pro stručnost uvádíme jen několik příkladů a podrobněji se nezabýváme ani nedbalým a obsahově zavádějícím názvoslovím. Tábor se od 2. 8. 1942 až do svého zrušení v oficiální nacistické terminologii nazýval Cikánský tábor / Zigeunerlager. Proč jej jednou autoři uvádějí jako cikánský a jindy jako tzv. cikánský nebo „cikánský“? A proč současný správce neuvádí, že součástí koncentračního tábora Osvětim – Březinka byl romský rodinný tábor, který nesl označení „Cikánský tábor“ a dnes je odborně nazýván vyhlazovacím táborem?

  • Úpravou místa prý „bylo završeno zformalizování dlouhodobější snahy Výboru pro odškodnění romského holocaustu“, resp. dalších zainteresovaných subjektů. Alespoň pokud se týká VPROH, podobný soud není pravdivý a čtenáři zřejmě záměrně sugeruje dojem, jako by náš výbor byl se současným uspořádáním spokojen, anebo že o něj dokonce někdy usiloval. Hlavní snahou VPORH od jeho vzniku v roce 1998 bylo a stále je odstranění velkovýkrmny vepřů, který stojí na místě bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku.
  • V této souvislosti pokládáme za obzvlášť zkreslující a účelové, jak se webové stránky Památníku Lidice vyrovnávají právě s patnáctiletým úsilím o zrušení hanobící stavby – jako hlavní materiál zde prezentují nesouhlasné stanovisko Agrární komory Písek a Ministerstva zemědělství ČR z roku 1998 (?!). Záměr odstranit velkovýkrmnu vepřů – stojící na místě bývalého koncentračního tábora - přitom nedeklarovalo pouze Programové prohlášení Tošovského vlády z roku 1998. Podobné záměry vyjádřily také usnesení Zemanovy vlády z roku 1999 a zejména usnesení Špidlovy vlády z roku 2002, které však zůstaly nenaplněny.
    Možnost alespoň sondovaly i všechny následující vlády až do roku 2009. Požadavek zrušit (přestěhovat) velkovýkrmnu pak v neposlední řadě tvoří i součást aktuálních programových dokumentů ČSSD; zcela nedávno je potvrdilo i jednoznačné prohlášení místopředsedkyně Senátu a členky předsednictva ČSSD Aleny Gajdůškové.
    Připomínáme, že odstranění velkovýkrmy žádaly dokonce dvě rezoluce Evropského parlamentu z let 2005 a 2009. V hodnotící zprávě, ze dne 11. 3. 2011, se s tímto požadavkem na ČR obrací komisař pro lidská práva Rady Evropy Thomas Hammarberg. Upozorňujeme na jeho podstatnou myšlenku, že odstranění vepřína z místa koncentračního tábora v Letech spolu se systematickým šířením faktů o romské historii bude znamenat důležitý příspěvek v boji s nesnášenlivostí vůči Romům („anti-Gypsyism“) a zároveň podpoří toleranci a sociální soudržnost v ČR.
    V tomto duchu o odstranění hanobící stavby hovoříme již léta. Zrušení vepřína po ČR požadovali i nositelé Nobelovy ceny Simon Wiesenthal nebo Günther Grass.
    Nejnověji Českou republiku k odstranění dehonestujících staveb z místa letského koncentráku vyzval výbor pro lidská práva OSN; výzvu kromě řady romských organizací podpořila i zmocněnkyně vlády ČR pro lidská práva Monika Šimůnková.
    Přeživší koncentračních táborů a pozůstalí po obětech přitom nemohou souhlasit s tvrzeními různých českých vlád, že odstranění velkovýkrmny je z ekonomických a společenských důvodů „neprůchodné“. Jsme přesvědčeni, že náš návrh na zřízení letského fondu, shromažďující prostředky na přemístění hanobící stavby, by společnost přijala s povděkem, tak jak se to stalo v případě zrušení rekreačního střediska na obdobném místě v Hodoníně u Kunštátu.
  • Za nejzávažnější pochybení webové prezentace jako celku i informačních tabulí pak pokládáme, že texty postrádají řádné zasazení do českého, československého a evropského historického kontextu a některým stěžejním otázkám se vůbec vyhýbají. To se týká nejenom vývoje před 2. světovou válkou (např. perzekuce Romů za druhé republiky), ale i po ní (např. vybudování velkovýkrmny vepřů v 70. a 80. letech, její privatizace po r. 1990, smysl snah o její odstranění pro soužití většiny a menšiny, dokonce mlčení či v lepším případě mlžení okolo samotné existence vepřína (!); poválečné nepotrestání viníků zločinů, které byly v letském koncentračním táboře spáchány mj. na malých dětech).
  • Informační tabule v expozici blízko někdejšího provizorního pohřebiště obsahují neúnosné, urážející a zjednodušené soudy o „odlišné kulturní a společenské úrovni“ poválečných romských imigrantů ze Slovenska oproti předválečným romským komunitám v Čechách a na Moravě. Jejich „úroveň“ údajně tvoří jednu z překážek dobrého soužití menšiny s většinou. Problém s integrací některých skupin Romů přitom samozřejmě existuje a jistě by bylo velmi užitečné na toto téma uspořádat odborný seminář.
    Jenže expozice v Letech takovým seminářem není a má důležitý výchovný a vzdělávací rozměr. Co mají Romové se slovenskými kořeny, kteří tvoří drtivou většinu současné romské populace u nás, cítit ve svém nitru při čtení tabulí? A jak mají rodiče problematické, paušálně hodnotící texty vysvětlovat svým dětem, navíc na pietním místě?
  • Podle našeho názoru je i škoda, že autoři expozice např. v jedné z replik původních ubytovacích buněk hlouběji nepřibližují každodenní život v táboře (nezastupitelnou vypovídající hodnotu pro návštěvníky by mělo zejména umístění kopie denního táborového řádu).
  • Pro celý přístup Památníku Lidice je konečně příznačné, že na informačních tabulích chybí zmínka o tom, co velkovýkrmna vepřů na území bývalého tábora symbolizuje pro přeživší a jejich pozůstalé – z jejich hlediska se nejedná o nic jiného než o další ponížení romských obětí.

Bohužel se tak naplnily naše obavy, že Památník Lidice není vhodným realizátorem projektu spravování místa obětí genocidy Romů a Sintů.

Stále také trváme na stanovisku, že projekt pietních úprav, který ve smyslu vládního usnesení č. 589 ze dne 4. května 2009 zahrnuje pouze úpravu okolí bývalého koncentračního tábora, není dostatečný sám o sobě. Zápach z vepřína, který stále stojí na jeho místě, brání pietnímu zamyšlení se.

Simon Wiesenthal o koncentračním táboře v Letech napsal: „Smrt 241 dětí žaluje.“

Za Výbor pro odškodnění romského holocaustu v ČR pozůstalí po obětech koncentračního tábora v Letech u Písku:
Dáša Šubrtová, Antonie Šubrtová, František Šubrt, Věra Steinová, Jan Stein, Jan Růžička, Antonín Růžička, Filomena Růžičková, Anna Richtrová, Rudolf Richtr, Robert Berousek, Karel Berousek, Hana Berousková, Anna Pehová, Jan Peha, Jan Růžička, Hana Nová, Libuše Pehová, Anna Pehová, Jana Kokyová, Marie Danišová, Miroslav Daniš, Josef Berousek, Jan Hauer, Čeněk Růžička, Čeněk Růžička ml., Pavel Růžička, Zoja Růžičková, Magdaléna Růžičková, František Janďourek, Jindřiška Vrbová, Jan Růžička, Marie Růžičková, Antonín Vrba, Antonín Hauer, Marie Hauerová, Karel Chadraba, Jan Serynek, Antonie Burianská

Organizace:
o.s.Forum CZ, Strana rovných příležitostí, Roma aven jekhetane, o.s SRNMPK, o.s. Khamoro, o.s.Konexe, o.s. Euroroma Hodonín

V Hořicích dne 5. srpna 2013

Výbor pro odškodnění romského holocaustu, o. s.
Přečteno: 1756x
 

Kam dál:

Štítky:  

Lety u Písku, Pietní akce, pietní místo, pietní akt



HLAVNÍ ZPRÁVY

Kurz pro pedagogy (FOTO: R-Mosty)

Organizace R-Mosty pořádá další běh kurzu Pedagog a sociokulturní specifika romských žáků. Hlaste se!

11.8.2020 18:01
Společnost R - Mosty pořádá 26. a 27. srpna na biofarmě Belina v Nežichově u Toužimi další běh kurzu Pedagog a sociokulturní specifika romských žáků. Kurz pomáhá efektivněji pracovat s dětmi z romských rodin a rozšiřuje účastníkům všeobecné povědomí o této naší největší a nejstarší národnostní menšině.
 celý článek

CD neonacistické skupiny Krátký proces

Slovenská a česká policie zatýkala při akci proti extremismu členy kapel. Policisté našli předměty s nacistickou tematikou

11.8.2020 17:07
Slovenská policie dnes zadržela při zátahu proti extremismu devět lidí. Jsou mezi nimi také členové hudebních skupin Krátký proces a Horkýže Slíže, informovala televize Markíza. Do akce vedené slovenskou policií se podle webu Česká justice zapojili i čeští kolegové, kteří provedli domovní prohlídku u českého hudebníka v Děčíně.
 celý článek

Olga Fečová, foto: Lukáš Houdek

videoVIDEO: Nejdříve jsem měla rodinu, děti, takže jsem se starala o ně, na mě přišla řada v 60letech, říká Olga Fečová navržená na státní vyznamenání

9.8.2020 15:43
Romská spisovatelka, pěstounka, pedagogická asistentka Olga Fečová byla navržena na státní vyznamenání. Navrhla ji Doc. PhDr. Zuzana Jurková, PhD., vedoucí Katedry obecné antropologie Fakulty humanitních studií Univerzity Karovy.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo