Z ČR zazní k holokaustu apel proti antisemitismu a extremismu. Nezapomnělo se však na romské oběti?

S cílem upozornit na rostoucí antisemitismus a extremismus ve světě a hledat
řešení nejpalčivějších problémů spojených s náboženskou nesnášenlivostí se v
pondělí na Pražském hradě sejde mezinárodní fórum za účasti třech desítek šéfů
parlamentů a dalších 500 hostů. Konference je součástí dvoudenních připomínek
70. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi a konce holokaustu. Kromě
akcí na Hradě se v úterý uskuteční pietní shromáždění v Terezíně. Místa konání
čekají rozsáhlá bezpečnostní opatření, do kterých se zapojí stovky policistů.
Někteří romští a proromští aktivisté kritizují, že konference a pietní
shromáždění v Terezíně je pouze o židovských obětech holokaustu a zcela
opomenuty jsou oběti romské.

Podle Evropského židovského kongresu (EJC), který je hlavním organizátorem
fóra, se hlavní téma akce po nedávných krvavých útocích ve Francii stalo ještě
aktuálnějším a naléhavějším. "Útoky cílené na evropské Židy jsou v současnosti
běžné, vytrvalé a smrtící. Co je však horší, začínají je ospravedlňovat různé
komunity, veřejně činné osoby a média po celé Evropě. Této výzvě musíme věnovat
náležitou pozornost a čelit jí," uvedl prezident ECJ Moše Kantor.

Také podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) si "minulost podává
ruku s tím, co se odehrává kolem nás". "Bohužel jsme dnes v Evropě svědkem možná
podobného ostrakizování určité skupiny lidí. Ty mechanismy, které stály za
holokaustem, jakoby se spouštěly znovu," řekl šéf diplomacie ČTK. "Najít způsob,
jak čelit zlu, a zároveň nezvyšovat nenávist, je těžký úkol dneška," dodal.

V pondělí se odpovědi na tyto výzvy budou snažit najít účastníci fóra Let My
People Live! (Nechte žít můj lid), které svými projevy zahájí Kantor, premiér
Bohuslav Sobotka (ČSSD) a předsedové obou komor českého Parlamentu. Následně se
uskuteční tři panelové diskuze. O roli médií v ovlivňování veřejného mínění a
názoru na extremismus budou diskutovat americký historik Timothy Snyder nebo
francouzský filozof Bernard-Henri Lévy. Legislativním opatřením proti
nesnášenlivosti proberou odborníci na právo jako americký právník Alan
Dershowitz nebo eurokomisařka pro spravedlnost Věra Jourová. O roli politiků
budou debatovat šéfové parlamentů Turecka, Izraele, Česka a Rumunska.

První den připomínek završí slavnostní recepce v Obecním domě pro pět stovek
pozvaných, na níž s projevy vystoupí prezident Miloš Zeman, první místopředseda
Evropské komise Frans Timmermans nebo Zaorálek. Akci uvede slavný britský
oscarový herec Ben Kingsley.

Karel Holomek: Romské oběti holokaustu jsou opomíjené

Karel Holomek, předseda organizace Společenství Romů na Moravě, připomíná, že
prezidentem Evropského židovského kongresu je Moshe Kantor, jeden z ruských
oligarchů, žijících v Moskvě. "Není od věci zmínit, že podstatná část nákladů
konference bude hrazena právě jím. To je určitě hodno ocenění i když v jiných
aspektech není nutno za každou cenu jásat," uvedl

na svém blogu Karel Holomek, který však především kritizuje opomíjení
romských obětí holokaustu během příprav konference Nechte žít můj lid.

"Celá akce je věnována – a spěchám říci, že zcela oprávněně, jen židovským
obětem, které byly tak obrovské, že je nelze s ničím jiným poměřovat. Byly ovšem
i oběti jiné, které umíraly z naprosto stejných důvodů jako ty židovské, například Romové. O nich v celé přípravě konference ani slovo! Kdo má tedy tím mým
lidem, zmiňovaným v názvu konference, být?" ptá se Karel Holomek.

Holomek připomíná i ostudný prasečák v místě bývalého tzv. cikánského tábora
v Letech u Písku. "Chápu docela dobře, jakým hořkým soustem by při této
příležitosti mohla být pro českou vládu zmínka o letském cikánském táboře a
zdejší prasečí farmě. Strkáním hlavy do písku se však problému nezbavíme. A v
tomto případě za daleko neomalenější považuji fakt, že Romové mezi můj lid
nejsou zařazeni," dodává Karel Holomek.

I v Terezíně bez romských obětí holokaustu?

V úterý, na kdy připadá samotné 70. výročí osvobození Osvětimi, se nejprve na
uzavřeném jednání sejdou přítomní šéfové parlamentů, aby doladili výzvu fóra
světové veřejnosti. Podle EJC by prohlášení mělo deklarovat nulovou toleranci
vůči trestným činům z nesnášenlivosti. Poté na Hradě s projevy vystoupí Zeman,
jeho bulharský protějšek Rosen Plevneliev, předseda Evropského parlamentu Martin
Schulz a další významní hosté. Proslovy zakončí evropská minuta ticha, ke které
se připojí i Osvětim nebo další z míst nacistických táborů smrti Bergen-Belsen.

Odpolední pieta v Terezíně za účasti předsedy Sněmovny Jana Hamáčka (ČSSD),
Kingsleyho či více než 90 českých přeživších holokaustu uctí památku obětí
nacistické vraždění Židů. Těch za druhé světové války o život přišlo na šest
milionů, z toho více než milion v Osvětimi, kde se v úterý odpoledne uskuteční
také pietní shromáždění za účasti předních evropských politiků a přeživších.
Českou delegaci povede Sobotka.

Právě kvůli tomu do Česka z pozvaných 14 hlav států nedorazí prezidenti
Polska, Francie, Německa nebo Rakouska. Slovenský prezident Andrej Kiska bude
mít zvláštní program, aby pietu v Osvětimi stihl, a spolu se Zemanem položí
věnce v Terezíně už v pondělí. Z pozvaných nejvyšších představitelů vítězných
mocností druhé světové války nedorazí ani prezident USA Barack Obama, ani šéf
Ruska Vladimir Putin. Rusko má zastupovat místopředseda horní parlamentní komory
Iljas Umachanov.

Do Terezína se chystá v úterý sdružení Konexe, které chce připomenout i
romské oběti holokaustu. "Nejen pietní akt v Terezíně, ale celá atmosféra kolem
něj nám nedává jistotu, že se budou důstojně připomínat i zavraždění Romové.
Například Česká televize připravuje pásmo filmů a dalších pořadů k tomuto
výročí, jsou tam pořady o Židech i o českém odboji, o Romech však ani tečka,“
sdělil Miroslav Brož z organizace Konexe serveru Romea.cz.

Sdružení Konexe na svém facebookovém profilu kritizuje úředníky městského
úřadu v Terezíně, kteří jim prý kladou při organizaci pietního aktu nesmyslné
byrokratické překážky. "Pod tímto tlakem místních úředníků a politiků ukončujeme
z naší strany vstřícnou komunikaci s MÚ Terezín a naše shromáždění k uctění
památky romských obětí holokaustu proběhne jako náboženské shromáždění, které
nepodléhá shromažďovacímu zákonu a k jeho pořádání není potřeba žádné
"povolení". Nejde z naší strany o žádnou nekalost, či zneužívání mezery v
zákoně. Od začátku jsme počítali s tím, že modlitba za duše zavražděných Romů
bude hlavní součást programu našeho shromáždění. Na shromáždění bude přítomný
farář," uvádí Konexe na svém facebookové profilu.

Mezi různé skupiny obětí nacistické vyvražďovací politiky patřili také
Romové. Počet jejich obětí bývá odhadován na 300-500 000, někteří

historici však mluví až o více než milionu romských obětí holokaustu. V
českých zemích nacistický teror přežila asi jen desetina Romů.