romea - logo
22. srpna 2019 (čtvrtek)
svátek má Bohuslav
Loading
rozšířené vyhledávaní

† 17. 5. 1998, Orlová: Milan Lacko

Orlová/Praha, 17.5.2012 12:20, (ROMEA)
Vdova po Milanu Lackovi s příbuznými při pohřbu v květnu 1998 v Orlové. (FOTO: ČTK)

Vyšetřování smrti otce šesti dětí Milana Lacka prodlužovaly dva nešvary české společnosti: nenávist vůči Romům a bezmezná loajalita policistů vůči svým kolegům. První z nich zapříčinil odmítnutí výpovědí několika svědků, druhý pak nejspíš ztrátu a zničení některých důkazů.

Novinářské procitnutí

„Utíkejte, já je zdržím!“ vykřikl čtyřicetiletý otec Milan Lacko směrem ke své patnáctileté dceři Denise a jejímu příteli, když proti nim vyrazila skupinka podnapilých skinheadů, píše ve svém první reportáži z místa novinář Marek Wollner v časopisu Týden, který případ celé tři roky udržoval v povědomí české veřejnosti.

Wollnerův článek s názvem Bavíme se U Malky vyšel sedm dnů po zavraždění Roma Lacka v severomoravském městečku Orlová, a v tu chvíli byl již dvanáctým textem informujícím o tragédii.

V řádu tří měsíců to byla v roce 1998 druhá vražda Roma neonacisty, kterým se stále ještě nepřesně říkalo skinheadi. Navíc na konci ledna téhož roku hodila trojice mladých neonacistů zápalnou láhev do domu romské rodiny Kováčových v Krnově. Jeho obyvatelka Emílie Žigová byla těžce popálena na čtyřiceti procentech těla, její manžel pak na nohou.

V tuto chvíli už nešlo další rasovou vraždu odsunout do černé kroniky (navíc o ní přinesly zprávu všechny velké evropské deníky), a všechna významná média se jí obšírně věnovala. Do útlumu se tak i poprvé v případě romské oběti dostalo zveřejňování negativních faktů a drbů ze života zavražděného. O Milanu Lackovi se sice česká veřejnost dozvěděla, že byl v minulosti trestán za krádež, ale také, že byl věřícím otcem šesti dětí, který nijak nevybočoval.

Česká společnost alespoň soudě podle ohlasů zaslaných do novin či vyjádření starosty a místních policistů na tom byla poněkud jinak. Pachatelé byli opět mladá ucha, která to trochu přehnala, a u oběti bylo nejdůležitější, že měla v krvi 1,79 promile alkoholu, tedy asi čtyři velká piva. Pojďme si připomenout, co se tenkrát na okresní silnici před hospodou U Malky vlastně stalo.

Rekonstrukce noci

Poslední autobus jim ujel, a tak se Milan Lacko společně se svou dcerou Denisou a jejím přítelem Mirkem vraceli z návštěvy tchyně pěšky. V dobré náladě s výslužkou domácích jelit v igelitové tašce procházeli kolem hospody U Malky, kde jako každou sobotu probíhala diskotéka.

Najednou Denisu zasáhl do ramene půllitr. „Negři! Buzeranti!“ ozvalo se okamžitě a několik opilých holohlavců s okovanými botami vstávalo od dřevěných lavic, aby si sobotní noc zpestřili mlácením lidí.

Subtilní Milan Lacko se rozhodl partičku posilněnou alkoholem zdržet a mladé dvojici poskytnout šanci na útěk. Ta se schovala v zahradě nedalekého domu. Obětavý otec byl neonacisty zkopán a ponechán na silnici, kde jej později přejelo osobní auto. Nepřežil.

Mladá dvojice mezitím žádala obyvatele domu o pomoc, ti sice policii zavolali, ale vpustit vystrašený pár do domu či k němu sejít se báli.

Policista spolupachatelem

Mezitím už policie byla na místě - původně se domnívala, že smrtelné autonehody. Díky svědectvím Denisy a jejího přítele Mirka se ale brzy vše začalo vykreslovat v jiných barvách. Šestnáctiletý Mirek policistům potvrdil, že mrtvý muž ležící na silnici je Milan Lacko a společně s Denisou později popsali, co se osudnou noc stalo.

O dva dny později byla uvalena vazba na čtveřici místních mladíků, tři z nich David Jureczek, Pavel Fučo a Leo Fiedor byli ještě nezletilí (shodně šestnáctiletí), čtvrtému Petrovi Domesovi bylo dvacet let.

I přesto, že čtveřice mladíků byla v Orlové známými firmami, první vyjádření okresního policejního ředitele Karla Herana bylo shovívavé. „Jsou to ještě taková ucha,“ řekl novinářce z Mladé fronty Dnes. Nejmladší „ucho“ Jureczek, absolvent zvláštní školy, byl v městečku znám svou brutalitou, sympatiemi s rasistickou odnoží hnutí skinheads a jen před několika měsíci zmlátil na ulici jiného náhodně vybraného Roma.

Policisté z Karviné navíc od začátku nejen vypouštěli do médií podivná vyjádření, ale i se zvláštní jistotou začali pracovat s verzí, že zraněného Milana Lacka přejely dva vozy. Jeden nákladní vyvážející z nedaleké elektrárny v Dětmarovicích popílek, jehož řidič ujel, druhý osobní, jehož řidič zavolal první pomoc i policii.

Tuto verzi následně potvrdil kontroverzní posudek soudního znalce z oboru lékařství Igora Dvořáčka. Ten tvrdil, že Lacko byl čtveřici neonacistů zbit „jen slabou intenzitou“ (protože neutrpěl vážnější zranění hlavy) a následně byl přejet nákladním automobilem v sedící či schoulené poloze, které jej čtyřicet metrů rolovalo pod svými pěti nápravami, což způsobilo smrtelné zranění – roztržení srdečních komor. Řidič osobního automobilu (jeho policejní kolega) tak už měl přejet prakticky mrtvého člověka.

Zmizelé důkazy

S verzí o dvou automobilech opřenou jen o znalecký posudek pracoval bez výhrad i soud v Karviné. V srpnu téhož roku tak čtveřice neonacistů slyšela velmi mírný rozsudek – jen podmíněné tresty ve výši 15 až 22 měsíců.

Mladíkům navíc prospělo, že byla smrt rozdělena do dvou spisů, tedy případně i soudů. V jednom se řešilo samotné napadení, v druhém neúmyslné ublížení na zdraví a neposkytnutí pomoci – zde však stále chyběl pachatel, nákladní auto a jeho řidič nalezeni nebyli.

Vyslýchaný řidič z dětmarovické elektrárny vinu neustále odmítal a na voze, kterým tu noc jezdil, nebyly nalezeny žádné stopy. Řidič-policista Marián Telega obviněn nebyl vůbec, stejně tak nebyl testován na alkohol v krvi a na jeho voze nebyly řádně zajištěny stopy.

Přímá souvislost mezi napadením a přejetím obviněného – kdyby jej čtveřice nenapadla, neležel by muž jen tak na silnici - jako by neexistovala. Vzkaz soudu zněl: Rom byl trochu zbit, a protože byl opilý, tak nezvládl vstát ze silnice a přejel jej neznámý nákladní vůz.

Soudu byly navíc přítomni i kamarádi obžalovaných dávající nepokrytě najevo své rasistické názory a vyhrožující přítomným Romům. Justiční stráž proti nim nikdy nezasáhla, a to ani po upozornění přítomných novinářů.

Směšné tresty rozhořčily mimo novinářů hlavně zástupce místních Romů. Zmocněnec rodiny, anarchista Jakub Polák, se ale rozhodl, že to tak nenechá a sepsal desetistránkový materiál vycházející přímo ze spisu, který poukazoval na spoustu nesrovnalostí a chyb vyšetřovatelů.

„Jako značně nepravděpodobné se jeví, že náraz tahače do zad by nezpůsobil oběti žádné výraznější poranění trupu, horních ani dolních končetin, ba ani hlavy,“ psal Polák mimo jiné v elaborátu, který zaslal do prezidentské kanceláře i předsedovi Rady vlády pro lidská práva Petru Uhlovi.

Přehled chyb a nepřesnosti vyšetřovatelů přinesl opět reportér Týdne Marek Wollner, asi ta nejznámější byla historka s plesnivými mokasínami. „…nejzběsilejší útočník David Jureczek dodal k soudnímu prozkoumání místo svých gladiátorek s ocelovou špicí mokasíny prorostlé plísní,“ psal ve svém článku s případným názvem Rasismus v mokasínech Wollner a znovu tak oživoval případ Lacko.

Mezitím se státní zástupce Josef Bláha proti rozsudku odvolal a kauza pokračovala před Krajským soudem v Ostravě.

Epilog

Krajský soud v Ostravě vrátil případ k novému prošetření, protože dospěl k závěru, že poslední okamžiky Lackova života proběhly jinak.

Tři další znalecké posudky vyvrátily analýzu Igora Dvořáčka, který ale na jejich závěrech nadále trval.

Vyšetřující policisté museli před soudem vysvětlovat, proč není k dispozici celá řada důkazů a proč se nemohou shodnout ani na tak základní věci, a to poloze těla.

Rekonstrukce případu potvrdila, že Milana Lacka přejel jen jeden automobil - policisty Mariána Telega.

Zástupce policejního ředitele Jan Jonáš považuje první vyšetřování za objektivní a k chybám se nevyjadřuje, ani poté co vyjde najevo, že policista Telega byl v minulosti souzen za ublížení na zdraví, přesto u policie nadále pracoval.

Čtveřice neonacistů byla odsouzena za ublížení na zdraví s následkem smrti: Petr Domes 3 roky nepodmíněně, David Jureczek 16 měsíců nepodmíněně a Pavel Fučo a Leo Fiedor pak odešli od soudu s podmínkami, stejně jako policista Telega, který muže neúmyslně přejel.

Tři z pěti neonacistů nadávajících Romům při prvním soudním líčení v Karviné byli odsouzeni k nepodmíněným trestům na 14 až 16 měsíců.

Zmocněnec rodiny Jakub Polák obdržel v roce 2000 cenu Františka Kriegla, kterou uděluje Nadace Charty 77.

Milan Lacko je pochován na hřbitově v Orlové.

KAM DÁL?
† 23. 2. 1991, Lipkov u Klatov: Emil Bendík
† 15. 2. 1998, Vrchlabí: Helena Biháriová

Přečteno: 3991x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Domácí, Rasistické vraždy



HLAVNÍ ZPRÁVY

David Tišer (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Letošní titul jednoho ze tří maršálů Prague Pride získal romský aktivista David Tišer

8.8.2019 16:13
Prahou v sobotu projde karnevalový průvod hrdosti gayů, leseb, bisexuálů a translidí (LGBT) Prague Pride Parade. Takzvaný duhový pochod se v metropoli uskuteční podeváté. Od loňska průvod vede trojice maršálů či maršálek. Toto ocenění získávají lidé, kteří významným způsobem přispívají k prosazování rovných práv LGBT lidí a rozvoji LGBT komunit. Letos titul získal David Tišer, romský LGBT aktivista a ředitel společnosti ARA ART pořádající výstavy romských umělců či představení formou tzv. divadla utlačovaných. Dalším maršálem bude herec Jiří Hromada, který léta stál v čele gay hnutí v Česku a přispěl k prosazení zákona o registrovaném partnerství. Maršálkou se pak poslankyně ANO Karla Šlechtová.
 celý článek

Zástupci Muzea romské kultury převzali 3. dubna 2018  od firmy Agpi vepřín v Letech na Písecku. (FOTO: ČTK)

Muzeum romské kultury se ohradilo proti Filipovým výrokům. Výkup vepřína v Letech označil za zločin

8.8.2019 14:13
Za znepokojivé považuje výroky předsedy KSČM Vojtěcha Filipa dávající do souvislosti rostoucí ceny vepřového masa se zrušeným vepřínem v Letech u Písku, u kterého býval romský koncentrační tábor, Muzeum romské kultury. Filip na twitteru uvedl, že vláda vedená Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) vykoupila vysoce efektivní podnik v Letech za půl miliardy korun a uzavřela ho bez náhrady a snížila tak produkci českého vepřového pod 30 procent spotřeby, a označil to za zločin.
 celý článek

Demonstrace několika asi 70 Romů z Česka, Slovenska i dalších zemí upozornila 8. července 2019 před budovu Evropského parlamentu v Bruselu na trvající diskriminaci a potíže romské menšiny v zemích Evropské unie. (FOTO: ČTK)

Tomáš Ščuka: Silné a slabé stránky bruselské demonstrace Romů

7.8.2019 13:33
Dne 8. 7. 2019 proběhla v Bruselu plánovaná demonstrace Romů žijících v Evropě. Hlavním organizátorem akce byl Štefan Pongo (český Rom žijící ve Velké Británii). Ten již dříve přišel s on-line fotokampaní Romů na sociálních sítích reagující na stereotypizující výroky prezidenta Miloše Zemana na adresu Romů, který na podzim 2018 několikrát veřejně o Romech prohlásil, že valná většina z nich nepracuje a pobírá sociální dávky.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo