romea - logo
18. října 2019 (pátek)
svátek má Lukáš
Loading
rozšířené vyhledávaní

† 21. 7. 2001, Svitavy: Otto Absolon

Svitavy, 21.7.2012 10:09, (ROMEA)
--ilustrační foto--
--ilustrační foto--

Přesně dnes si připomínáme jedenáctého výročí zavraždění Otty Absolona ze Svitav, přinášíme jeden z dílů seriálu serveru Romea.cz o rasistických vraždách, který se týká právě tohoto případu.

† 21. 7. 2001, Svitavy: Otto Absolon

„Mluvit o tom už nechceme, komu by se chtělo,“ ptají se řečnicky příbuzní Otty Absolona, poslední oběti dokonané rasistické vraždy v Česku. Dva muži a dvě ženy usazeni za stolem v nuzné kuchyni vyzdobené jen podobenkami příbuzných. Mladíci v lesklých košilích, novorozeňata v peřinkách, starší pánové s knírem a samozřejmě mezi nimi i Otto Absolon – ve zlatém rámečku mladík s účesem na Jágra. Když byl zavražděn, bylo mu 29 let, zůstaly po něm dvě děti, čtyřleté a sedmileté, a vážně nemocná manželka.

Klidně bodnout

V pátek těsně před půlnocí se Absolon ještě s družkou Romanou a několika známými rozhodl, že si vyrazí na svitavskou diskotéku Zatáčka. Sám vchází dovnitř, aby koupil vstupenky. Když se chystá zaplatit, ozve se za jeho zády: „Co tu chcete, černé huby!?“ V předsálí stojí známá firma jednadvacetiletý Vlastimil Pechanec se svými skinheadskými kumpány Leošem Řezníkem, Robertem Kopeckým, Robertem Homoláčem a přítelkyní jednoho z nich. Všichni už hojně posilněni fernetem a pivem. Po krátké výměně názorů následuje rychlá strkanice mezi nimi a Absolonem. Vzápětí se Absolon vypotácí ven, v jeho břiše zejí dvě bodné rány, padá na zem k nohám svých kamarádů.

„Ani se k Ottovi nesklonili, jen mu zasvítili do očí a zeptali se, kdo to udělal. Řekli jsme, že Pechanec,“ popisovala jedna ze svědkyň, tající své jméno z obav o svůj život, reportérovi týdeníku Respekt. Policisté, kteří dorazili jako první na místo, se podle svědků chovali jako by vyšetřovali jen hospodskou rvačku. Po vražedné zbrani nikdo nepátral, Pechance nechali v klidu odejít. Nesepsali protokol o osobách přítomných na diskotéce, nevyslechli Pechancovi kumpány.

Situace se změnila po několika hodinách, přesně v 9:25 ráno, 21. července, 2001, kdy Otto Absolon v nemocnici zemřel. Hodinu před tím byl zatčen Vlastimil Pechanec. Jeho džiny, na kterých mohly být stopy krve, už byly čerstvě vyprány. A z vražedné zbraně nalezené náhodně barmankou noční déšť smyl krev i otisky.

Liknavost policie, podle místních způsobená především tím, že jeden z Pechancových kumpánů Leoš Řezník, je příbuzný zasahujícího policisty, se stala živnou půdou spekulací. Jedinou možností, jak usvědčit vraha, zůstali svědci.

svitavy-klub-zatacka.jpg

Klub Zatáčka, ve kterém byl zavražděn Otta Absolon (FOTO: Kateřina Čopjaková)

Známá firma

Pět dní po vraždě je Otto Absolon pohřben na místním hřbitově. Mezi dvěma stovkami smutečních hostů byli romští předáci i lidskoprávní aktivisté, politici nebyli vítáni. Ještě ten den zasedají v místním baru a rokují nad bezpečností v osmnáctitisícovém městě. Pechanec je sice ve vazbě, jeho kumpáni, ale chodí stejnými ulicemi jako romští svědci. Navíc už se objevily první výhružky v podobě anonymních telefonátů a vzkazů nesených místní šuškandou. Mluví se o občanských hlídkách a nedůvěře k místní policii.

Mezi těmi, kdo zvedají ruku pro návrh vlastních hlídek, je i dvaadvacetiletý Ladislav Pešta. Romský mladík, kterého si Pechanec náhodně vybral v srpnu 1997 před svitavskou poštou a zasadil mu sedmnácticentimetrovou ránu nožem do pravé části hrudníku. Pešta přežil podle lékařů jen zázrakem.

Do trestního rejstříku tehdy sedmnáctiletého Pechance přibyl zatím nejvážnější přečin. Jen rok před napadením Pešty společně s kumpány za pokřikování rasistických hesel zmlátili návštěvníky diskotéky na Brněnsku. Roční podmínka za pořádání rasistického pochodu ve Svitavách, házení kamenů do romských obydlí a demolice zařízení jednoho z nich, která mu tenkrát běžela, jej od akce nijak neodradila.

Za bodnutí Pešty dostává dva roky natvrdo, za útok na diskotéce pak až v roce 1999 od blanského Okresního soudu vedeného Rudolfem Maňouškem tři a půl roku ve věznici s ostrahou. Okamžitě se odvolává.

„Samozřejmě by mne to mohlo mrzet, ale nemrzí. Od toho je soudní soustava, a když krajský soud dospěl k závěru, že trest je přísný, musím to respektovat, i když si o tom můžu myslet své,“ komentoval zrušení rozsudku a nahrazení jej podmínkou pro regionální přílohu MF Dnes předseda senátu Maňoušek. Jen několik měsíců na to se situace opakuje a Pechanec na nádraží v České Třebové napadne mladičkého anarchistu a jeho přítelkyni. Tentokrát dostává 14 měsíců nepodmíněně, odvolá se, a než Krajský soud rozsudek potvrdí, zavraždí Ottu Absolona. Navíc je zde ještě několik napadení a vyhrožování, která se do Pechancova rejstříku nedostala, protože byla hodnocena jako přestupky proti občanskému soužití např. zbití náhodně procházejícího muže, který s Pechancem odmítnul „jít na cikány“.

Vraťme se ale do baru. Občanské hlídky jsou odhlasovány přes nesouhlas místního romského předáka Václava Kotlára, který je spíše pro spolupráci s policií. Nakonec k nim ale nikdy nedojde. Policie po počáteční lehkovážnosti, nabízí, že kdokoli ze svědků a jejich příbuzných bude chtít požádat o ochranu, může tak učinit přímo u jakékoli hlídky na ulici a nemusí jít cestou oficiální žádosti u vedení. Jakákoli pochybení na místě činu, ale popírá.

Posledním kamínkem do mozaiky průběhu několika málo dní po činu je britské velvyslanectví. „Každý takový případ je velmi smutný, ba dokonce strašný. Neznamená to ale, že každý český Rom má právo na politický azyl ve Velké Británii,“ vzkazuje prostřednictvím médií den po pohřbu Absolona zástupce britského velvyslance v České republice Denis Keefe.

Skinheadovy slzy

Atmosféra v Česku je vůči Romům v tu chvíli vyhrocená. Televize denně přináší záběry Romů, jež chtějí emigrovat do Velké Británie, a britských úředníků, jež speciálně kvůli nim pobývají na ruzyňském letišti, aby jim důkladnými kontrolami odjezd ztížili. Od ledna do září 2001 podá dvanáct set českých Romů žádost o politický azyl v Británii, ani jedné není vyhověno.

svitavy-odpor.jpg
Neonacisté jsou ve Svitavách stále při chuti... (FOTO: Kateřina Čopjaková)

Situace neunikne ani pozornosti nadnárodní organizace Human Rights Watch, která ve své zprávě, hodnotící stav lidských práv ve světě, Česku vyčte liknavý postoj k násilí z nenávisti i diskriminační kontroly na letišti.

V únoru následujícího roku začíná soud s Pechancem, který tvrdí, že v době vraždy už se k rasistickým myšlenkám organizace Bohemia Hammer Skinheads nehlásil a Absolona nezabil. S rasismem se podle svých slov rozešel už v roce 1996, tedy rok před tím než nebezpečně bodnul Roma Ladislava Peštu a pět let před tím než se účastnil neonacistické demonstrace na pražském náměstí Míru. Proti stojí svědectví čtyř Romů z diskotéky, kteří Pechance opakovaně označují za pachatele, jeho kumpáni, ale naopak tvrdí, že si ničeho nevšimli.

„Třináct let za rasově motivovanou vraždu,“ slyší z úst předsedy senátu Krajského soudu Luďka Sováka Pechanec a po tváři mu tečou slzy. Jeho advokát se okamžitě odvolává. Státní zástupkyně Renata Vesecká si ponechává lhůtu ke zvážení, žádala výjimečný trest.

Epilog

V říjnu 2002 Vrchní soud vrací případ Krajskému soudu s tím, že výpovědí romských svědků se rozcházejí.

V tu chvíli už bývalý zmocněnec pozůstalých anarchista Jakub Polák rozhodnutí Vrchního soudu vítá, podle něj pachatelů bylo více a účast Pechance na vraždě není vůbec jistá.

Státní zástupkyně Renata Vesecká dává „informaci“ o možném pochybení policistů zasahujících na místě činu na Odbor kontroly a stížností policejního prezidia.

7. října 2002 umírá po těžké nemoci družka Otty Absolona Romana, jak dopadne soud, už se nedoví.

Jen o deset dnů později Krajský soud v Hradci Králově potvrzuje třináctiletý trest pro Pechance.

Odbor kontroly a stížností policejního prezidia konstatuje pochybení tři policistů, jak byli potrestáni, se novináři nedoví.

Rok po smrti Otty Absolona přijedou na hrob položit věnce lidskoprávní aktivisté, zástupci města a rodina a přátelé.

Vražda Otty Absolona nastartuje politickou aktivitu svitavských Romů, kteří poprvé sestaví kandidátku do komunálních voleb pod místní Romskou občanskou iniciativou.

Na jaře 2003 si Pechancova družka Stanislava Pecherová a jeho osmnáctiletý bratr Kamil vyslechnou trest za to, že po vynesení rozsudku nad Pechancem slovně napadli příbuzné a zmocněnce Otty Absolona. Pecharová dostává podmínku, Kamil Pechanec 400 hodin obecně prospěšných prací stejně jeho kamarád Leoš Řezník, ten ale za rasistické nadávky a výhrůžky.

V březnu 2003 odsuzuje Vrchní soud v Praze Vlastimila Pechance k výjimečnému trestu 17 let za vraždu s rasovým motivem. Bývalý zmocněnec rodiny Otty Absolona Jakub Polák už zde vystupuje jako důvěrník Pechance.

O dva roky později se žalobkyně případu Pechance Renata Vesecká stává nejvyšší státní zástupkyní.

Pět let po zavraždění Absolona se ve Svitavách koná první průvod za Pechancovu nevinu, kterého se účastní především příznivci krajní pravice. Od té doby se opakuje pravidelně každý rok.

Pechanec si odpykává svůj trest ve věznici na plzeňských Borech, ve volném čase čte Dělnické listy, plátek krajně pravicové Dělnické strany sociální spravedlnosti. V srpnu 2013 chce požádat o podmínečné propuštění. Nikde nepřestal tvrdit, že je nevinný.

Obě děti Otty Absolona a jeho družky Romany vychovává jeho sestra Iveta.

KAM DÁL?
† 13. 7. 1990: Plzeň: turecký občan
† 17. 5. 1998, Orlová: Milan Lacko
† 23. 2. 1991, Lipkov u Klatov: Emil Bendík
† 15. 2. 1998, Vrchlabí: Helena Biháriová

Přečteno: 5538x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Rasistické vraždy, Rasismus, Extremismus, Neonacismus, Vražda



HLAVNÍ ZPRÁVY

Chudinské ghetto (Ilustrační FOTO: Safranek-interia.eu, Wikimedia Commons)

Zpráva o stavu romské menšiny: V ČR bylo loni podle odhadů 830 ghett se 127.000 obyvateli

14.10.2019 11:21
V Česku existovalo loni přes 830 chudinských domů, ulic a čtvrtí. V těchto ghettech žilo víc než 127.000 lidí. Uvádí to zpráva o stavu romské menšiny za loňský rok.
 celý článek

Slavnostní předávání certifikátů v rámci stipendijního programu ROMEA (2018)

videoVYSÍLALI JSME ŽIVĚ: Slavnostní předávání certifikátů v rámci stipendijního programu ROMEA

10.10.2019 20:58, (AKTUALIZOVÁNO 12. 10. 2019, 22:00)
V pátek 11. října od 13 hodin proběhlo již čtvrté slavnostní setkání stipendistů podpořených v rámci Romského stipendijního programu pro romské studenty SŠ a VOŠ, který realizuje organizace ROMEA. Studenti byli slavnostně uvedeni do stipendijního programu v Brožíkově sálu na Staroměstské radnici, kde se setkali s pořadateli a sponzory programu. Stipendium letos získalo 69 studentů SŠ a VOŠ. Celou akcí zúčastněné provedl moderátor Lukáš Kotlár. Přímý přenos zajistila první romská internetová televize ROMEA TV. Krásné prostory pro tuto akci poskytl Magistrát hlavního města Prahy.
 celý článek

Cyril Koky

Cyril Koky bude kandidovat do Senátu za Pirátskou stranu v obvodu Kolín

10.10.2019 17:30
Ve volbách do Senátu bude za Pirátskou stranu v obvodě Kolín kandidovat Cyril Koky. Členská základna Pirátů ho ve volbách na internetovém fóru zvolila jednomyslně.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo