romea - logo
22. srpna 2019 (čtvrtek)
svátek má Bohuslav
Loading
rozšířené vyhledávaní

† 24. září 1993, Písek: Tibor Danihel

Písek, 24.9.2013 8:00, (ROMEA)
ilustrační foto

Je to už dvacet let, kdy se odehrála jedna z rasistických vražd, které zahýbaly celou společností. Na tomto případu se za pochodu učila média, narozdíl od justice, která byla ve věci  rasisticky motivovaných trestných činů v podstatě netečná, pokud rovnou pachatelům nenahrávala.

Cena života mladého Roma

V pátek 24. září 1993 zahnala v Písku početná skupina skinheadů čtyři mladé Romy do řeky Otavy a násilím jim bránila vylézt z vody. Jeden z Romů, osmnáctiletý Tibor Danihel, kvůli tomu utonul. Tato událost byla mnohokrát projednávána před soudem, několikrát se měnila právní kvalifikace činu i počet obžalovaných, než byl vynesen alespoň částečně adekvátní rozsudek. Nejtvrdší trest za rasistickou vraždu byl něco málo přes 8 let - na tolik si česká justice v 90. letech cenila život romského chlapce.

Nešťastná náhoda?

V jedné z prvních zpráv o smrti Tibora Danihela napsal deník Lidová demokracie pod titulem Smrt při pochodu skinů:
„Atmosféra ve městě není dobrá a nerad bych se podrobněji vyjadřoval k případu, který šetří policie,‘ řekl včera zpravodaji LD starosta Písku Tom Zajíček… Zatím není jasno, zda tato skupina přijela do Písku záměrně nebo zda šlo o nešťastnou náhodu. U nás v Písku se k hnutí skinheads hlásí pouze několik jednotlivců.‘ Včera se setkali s několika romskými rodinami zástupci písecké radnice, aby pomohli zachování klidu, který přispěje k rychlému vyšetření případu.“ - (tš, LD 28. 9. 93, s. 6.)

Tragicky zahynul za nepříjemných okolností...

Zpravodajství o události zpočátku nepřekračovalo rámec běžného psaní o trestných činech v černé kronice. Psalo se o „skinheadech“ na jedné straně a „místních Romech“ na straně druhé. V tom duchu se neslo i zpravodajství o pohřbu zemřelého Roma. Zemědělské noviny o tom v článku „Pohřeb bez provokací“ napsaly:

„Cimbálová kapela nechyběla včera v Písku při cestě k poslednímu rozloučení s osmnáctiletým romským mladíkem Tiborem Danielem, který před týdnem tragicky zahynul za nepříjemných okolností… Podle slov starosty Písku Toma Zajíčka se rozhodně nejedná o projev nějaké vyhrocené rasové nenávisti. Potvrdil to i včerejší klidný a důstojný průběh pohřbu.“ (bm, ZN 2. 10. 1993, s. 3.)

Střet dvou znepřátelených skupin

Anna Šabatová, Jiří Homoláč a Kamila Karhanová, autoři studie „Obraz Romů v středoevropských masmédiích po roce 1989“, ve své analýze k tomuto případu mimo jiné napsali:

„Utváření mediálního obrazu píseckého případu se vyznačuje několika rysy typickými pro postoj českých médií k násilným trestným činům, jejichž oběťmi jsou Romové a pachateli příslušníci majority. Vzhledem k tomu, že Romové a skinheadi jsou nahlíženi jako dvě nepřátelské skupiny, které mají spolu neustále konflikty, zajišťuje pouhý sou-výskyt těchto dvou kategorií zprávám o událostech, jako byla smrt Tibora Danihela, dostatečnou koherenci a činí je ,smysluplné´... Vydávání smrti chlapce za oběť srážky dvou znepřátelených stran zastíralo ovšem příčinnou souvislost mezi jednáním skinů a smrtí jejich oběti."

„Zkuste si zabít Cikána“

Přístup společnosti, na prvém místě místních i vládních politiků a médií, napomohli změnit lidé, kteří se rasisticky motivovanou trestnou činností a pomocí jeho obětem zabývali, především aktivisté Jakub Polák a Markus Pape. V médiích je podpořilo i několik publicistů a komentátorů.

Například sociolog Ivan Gabal v MF Dnes pod titulkem „Zkuste si zabít Cikána“ následujícím komentářem:

„V Písku u soudu vám poradí: musí vás být víc, vyholte si hlavy a zakryjte obličej. Cikánů se nedotýkejte. Stačí je zahnat do hluboké vody. Ty, co vám budou bránit, stačí odblokovat. U soudu zastrašujte svědky, lžete, odvolávejte se na kolektivní odpovědnost, stavte se vlastencem. V nejhorším dostanete podmínku. Bude-li vás dost, za rok vyčistíte i střední město. Dva roky pozoruji, jak život tento scénář píše. Bylo jen otázkou, kdy jej někdo posvětí. …
A co stát? Neuzavřené případy zápalných lahví v romském domě i fašistického řádění v Terezíně… skrytě rasistické a nejapně populistické výroky pražského primátora v předvolební kampani… překvalifikování rasistických útoků na přestupky… Česká politika prostě pocit etnické a kulturní sebestřednosti a uzavřenosti podporuje, čímž rasismu a netoleranci uvolňuje cestu.“ (MFD 6. 12. 1994, s. 12.)

Při cestě do jižních Čech v listopadu 1996 prezident Václav Havel na místě, kde Tibor Danihel utonul, symbolicky vhodil do řeky sedm bílých růží. "Jsem dost zneklidněn tím, že se po tak dlouhou dobu nepodařilo jednoznačně říci, co se vlastně stalo, kdo je vinen a potrestat ho. Vše nasvědčuje tomu, že se mladý Rom stal obětí rasismu," řekl při té příležitosti prezident.

Matka: "Nezabili slepici, ale člověka"

Tato rasistická vražda dobře ukázala na tehdejší stav české justice, na neochotu přiznat, že trestné činy páchané na Romech a některých cizincích jsou rasistické. Devadesátá léta se nesla v duchu odlišného metru na trestné činy páchané etnickými Čechy a Romy. Pachatelé z řad etnických Čechů byli justicí zřetelně protěžováni, což trvá dones.

Na počátku tohoto případu bylo obžalováno šestnáct útočníků. padl první rozsudek okresního soudu v Písku. Do médií se kauza vrátila po patnácti měsících, když Okresní soud v Písku projednával žalobu státního zástupce, podanou na šestnáct skinů pro trestný čin násilí proti skupině obyvatel a podpory hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod občanů (par. 260 trestního zákona). Tohoto paragrafu použil písecký státní zástupce údajně jako první v republice, avšak bezúspěšně. V prosinci roku 1994 byli odsouzeni dva skinheadi k podmíněným trestům za výtržnictví, ostatní byli zproštěni viny!

Všechny deníky zahrnuly do svého zpravodajství stručnou rekapitulaci toho, co se v září 1993 v Písku stalo. ČTK, Denní telegraf, Zemědělské noviny, Mladá fronta Dnes a Blesk i po přelíčení opakovaly starou verzi, že mladí Romové skočili do řeky a jeden z nich při tom utonul.

Z průběhu soudního líčení stojí za připomínku dvě okolnosti zaznamenané tiskem. Především argument obhajoby, že Tibor Danihel před svou smrtí čichal toluen, což prý mohlo ovlivnit jeho jednání. (Představu "zfetovaného Roma", který si svou smrt vlastně zavinil sám, uplatňovala obhajoba ještě při dalších procesech, ačkoli při tom vycházela z desetinásobného zvýšení zbytků toluenu, zjištěných při pitvě oběti.)

Druhou byla okolnost, že z jednací síně byla pro "stálé vyrušování" vyvedena matka Tibora Danihela, jak uváděla zpráva ČTK a většina deníků, které o průběhu přelíčení referovaly. Výjimkou byly Lidové noviny s formulací, že matka oběti nesouhlasně reagovala a zpráva uveřejněná v deníku Práce, uvádějící její autentický výrok po rozsudku: Nezabili slepici, ale člověka. Chci spravedlnost.

Epilog

Rozsudek krajského odvolacího soudu mohl změnit jen Nejvyšší soud, a to na podkladě stížnosti o porušení zákona, která příslušela ministryni spravedlnosti Vlastě Parkanové. Podala ji na žádost Senátu, kde ji navrhl senátor Pavel Rychetský, dnešní předseda Ústavního soudu. Nejvyšší soud zrušil rozsudky krajského soudu a konstatoval, že pochybení se dopustila již policie, která na místě činu řádně nezjistila všechny svědky. K novému projednání pak došlo v říjnu 1998 a závěrečný verdikt vynesl Vrchní soud 30. června 1999.

Tedy až téměř šest let po spáchání tohoto trestného činu uznal Vrchní soud tři obviněné vinnými z rasisticky motivované vraždy a pokusu vraždy. Jaroslav Churáček dostal 8 let a 3 měsíce, Zdeněk Habich 7,5 roku a Martin Pomije 6,5 roku. Čtvrtý obžalovaný Milan Brat byl v roce 2000 osvobozen. 

Předseda senátu během čtení rozsudku uvedl, že na Danihelově smrti se zřejmě podílelo více skinheadů. Odsouzení na to reagovali reagovali výkřiky: "židobolševická politika" a "český národe, děkujeme!"

KAM DÁL?
† 28. 8. 1991, Jičíněves: Radek Rudolf
† 10. 8. 1991, Hradec Králové: Josef Sztojka
† 8. 8. 1993, Jílové u Prahy: Karel Balogh
† 13. 7. 1990: Plzeň: turecký občan
† 17. 5. 1998, Orlová: Milan Lacko
† 23. 2. 1991, Lipkov u Klatov: Emil Bendík
† 15. 2. 1998, Vrchlabí: Helena Biháriová

Markus Pape: Vztah českých médií k extremismu a diskriminaci
Studie: Obraz Romů v středoevropských masmédiích po roce 1989
Smutná bilance českého rasového násilí v 90. letech
Rasově motivované násilí v ČR po roce 1989

František Kostlán, Připravil
Přečteno: 7178x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Domácí, Rasistické vraždy



HLAVNÍ ZPRÁVY

David Tišer (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Letošní titul jednoho ze tří maršálů Prague Pride získal romský aktivista David Tišer

8.8.2019 16:13
Prahou v sobotu projde karnevalový průvod hrdosti gayů, leseb, bisexuálů a translidí (LGBT) Prague Pride Parade. Takzvaný duhový pochod se v metropoli uskuteční podeváté. Od loňska průvod vede trojice maršálů či maršálek. Toto ocenění získávají lidé, kteří významným způsobem přispívají k prosazování rovných práv LGBT lidí a rozvoji LGBT komunit. Letos titul získal David Tišer, romský LGBT aktivista a ředitel společnosti ARA ART pořádající výstavy romských umělců či představení formou tzv. divadla utlačovaných. Dalším maršálem bude herec Jiří Hromada, který léta stál v čele gay hnutí v Česku a přispěl k prosazení zákona o registrovaném partnerství. Maršálkou se pak poslankyně ANO Karla Šlechtová.
 celý článek

Zástupci Muzea romské kultury převzali 3. dubna 2018  od firmy Agpi vepřín v Letech na Písecku. (FOTO: ČTK)

Muzeum romské kultury se ohradilo proti Filipovým výrokům. Výkup vepřína v Letech označil za zločin

8.8.2019 14:13
Za znepokojivé považuje výroky předsedy KSČM Vojtěcha Filipa dávající do souvislosti rostoucí ceny vepřového masa se zrušeným vepřínem v Letech u Písku, u kterého býval romský koncentrační tábor, Muzeum romské kultury. Filip na twitteru uvedl, že vláda vedená Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) vykoupila vysoce efektivní podnik v Letech za půl miliardy korun a uzavřela ho bez náhrady a snížila tak produkci českého vepřového pod 30 procent spotřeby, a označil to za zločin.
 celý článek

Demonstrace několika asi 70 Romů z Česka, Slovenska i dalších zemí upozornila 8. července 2019 před budovu Evropského parlamentu v Bruselu na trvající diskriminaci a potíže romské menšiny v zemích Evropské unie. (FOTO: ČTK)

Tomáš Ščuka: Silné a slabé stránky bruselské demonstrace Romů

7.8.2019 13:33
Dne 8. 7. 2019 proběhla v Bruselu plánovaná demonstrace Romů žijících v Evropě. Hlavním organizátorem akce byl Štefan Pongo (český Rom žijící ve Velké Británii). Ten již dříve přišel s on-line fotokampaní Romů na sociálních sítích reagující na stereotypizující výroky prezidenta Miloše Zemana na adresu Romů, který na podzim 2018 několikrát veřejně o Romech prohlásil, že valná většina z nich nepracuje a pobírá sociální dávky.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo