Nepotřebují sociální dávky, příspěvky v nezaměstnanosti. Z tolik kritizované
ulice V. Volfa na českobudějovickém sídlišti Máj odjíždí každé ráno skupina
romských žen do služby. V českobudějovické nemocnici pracují převážně jako
uklízečky, v prádelně nebo ošetřovatelky.
Čtyřicetiletá Angela pochází ze slovenské Levoče. Na Máji bydlí od roku 2001.
Před devíti lety ovdověla, sama vychovala dva syny, nejstaršímu je dnes 22 let.
"Po smrti manžela to bylo kruté. Poprvé jsem byla tři měsíce nezaměstnaná,
podpora mi nestačila ani na poplatky," líčí žena.
Paní Angela pracovala jako pokojská, prodavačka, dnes slouží v nemocnici na
oddělení pro dlouhodobě nemocné. Je za takovou práci vděčná. Starší syn žije v
Bruntále, mladšího podporuje na automobilovém učilišti. Vzpomíná na dětství.
Měla devět sourozenců, když její matka také ovdověla právě v době, kdy otec
stavěl dům. "Máma ho dokončila sama. Snad mám něco po ní," usmívá se.
