romea - logo
9. srpna 2020 (neděle)
svátek má Roman

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

75 let od porážky německého nacismu: Počty zavražděných Romů nejsou dodnes jasné. Někteří uvádějí 300 tisíc, další až milion romských obětí

8.5.2020 8:00
Osvětim (FOTO: Gabriela Hrabaňová)
Osvětim (FOTO: Gabriela Hrabaňová)

Genocida Romů během druhé světové války, která skončila před 75 lety, 8. května, je tématem, jež bylo u nás několik desítek let značně opomíjené. Celkový počet romských obětí býval nejčastěji v počtu asi půl milionu zavražděných. Tento odhad, jenž vznikl v 50. - 60. letech 20. století, však někteří historici považují za nadhodnocený a uvádějí celkový počet obětí 200 - 300 000, další však naopak uvádí až 1 milion romských obětí nacismu.

Podle Iana Hancocka, romského lingvisty, který kromě jiného napsal řadu vědeckých prací o historii Romů, je otázka počtu Romů, kteří zahynuli během holocaustu, ošemetná. "Vzhledem k povaze způsobu života Romů neexistuje žádný spolehlivý odhad populace Romů v předválečné Evropě. Podobně také okolnosti, za kterých zahynuli v rukou nacistů, přispívají k nemožnosti tuto otázku zcela zodpovědět," píše Hancock.

Shoduje se i s Ulrichem Königem. "Počet půl milionu Sintů a Romů zavražděných mezi lety 1939 a 1945 je příliš nízký, než aby byl udržitelný. Například v Sovětském svazu byla spousta úmrtí Romů zařazena pod neurčitá označení jako Liquidierungsübrigen [zbytek určený k likvidaci], "parazité" a "partizani"… Asi nikdy nebudeme schopni s konečnou platností určit, kolik Sintů a Romů tehdy zemřelo. Nevíme, kolik přesně jich bylo dopraveno do koncentračních táborů; ne z každého koncentračního tábora jsme získali statistické materiály; navíc jsou Sintové a Romové často uvedeni pod hlavičkou "zbytek určený k likvidaci" a ve statistikách pro Cikány se tudíž nevyskytují," uvádí König.

Podle historika Michaela Schustera drtivá většina Romů nezahynula v koncentračních táborech, ale byla přímo popravena vražednými jednotkami Einsatzgruppen SS, které měly za úkol likvidaci Židů, komunistů a Romů v týlu postupujících německých armád. Z původního počtu Romů v českých zemích přežilo druhou světovou válku necelých 600 osob, což znamená, že téměř 90 % předválečné romské populace bylo zlikvidováno.

Schuster v článku pro časopis Romano voďi také připomíná, že již v komentářích k Norimberským rasovým zákonům se roku 1936 uvádělo: "K cizorodým rasám patří v Evropě kromě Židů právě jen Cikáni". Tzv. konečné řešení cikánské otázky, dokonané během druhé světové války po téměř celé Evropě vyvražděním několika set tisíc Romů v nejrůznějších táborech, ale i masovými popravami mimo ně, z této definice tzv. rasové méněcennosti vycházelo. Dokonce i opatření zaváděná už za první československé republiky vycházela ze značně rozšířeného povědomí o potulných "cikánech" jako o asociálním, popř. kriminálním elementu, což se projevilo roku 1927 přijetím silně diskriminačního zákona "o potulných cikánech".

V článku se dále uvádí:

Na praxi státem kontrolované skupiny obyvatel navázal nový režim pomnichovské republiky, který zaváděl na počátku roku 1939 nařízení o kárných pracovních táborech. Situace se ještě zhoršila po připojení pohraničních oblastí Československa k Německé říši v důsledku mnichovské dohody v říjnu 1938. Na tomto území začala být okamžitě aplikována říšskoněmecká nařízení. Na základě výnosu z 8. 12. 1938 "o potírání cikánského zlořádu" byl v listopadu 1939 proveden soupis "Cikánů, cikánských míšenců a osob žijících po cikánském způsobu". Většina Romů žijících v tzv. Sudetech byla později, podobně jako Romové z protektorátu, uvězněna v koncentračních táborech (především v Osvětimi).

Zásadní radikalizaci postupu proti "černým Židům", jak se mimo jiné uvádělo v dobovém tisku, pak přinesl vznik Protektorátu Čechy a Morava. Pronásledování Romů v tomto období lze pro zjednodušení rozdělit do dvou etap. Do počátku roku 1942 vycházela "proticikánská" opatření z praxe první republiky, poté byla uskutečňována otevřeně rasová politika nacistů. Kromě zákazu kočovného způsobu života a umísťování části romských mužů do kárných pracovních táborů přinesl zásadní zlom rok 1942, jenž se stal zlomovým v řešení tzv. cikánské otázky nejen v protektorátu, ale také v celé nacisty okupované Evropě.

Prvním opatřením u nás se stal zákon z března 1942 o preventivním potírání zločinnosti, který byl kopií stejnojmenného říšskoněmeckého výnosu šéfa německé policie a SS Heinricha Himmlera z roku 1937 a který dával kriminální policii právo uvalovat časově neomezenou vazbu ve sběrných táborech na tzv. asociální elementy. Na sběrné tábory byly s platností od 1. 1. 1942 přeměněny donucovací pracovny a kárné pracovní tábory v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu. Nejhorší variantou pro osoby, na něž se zákon vztahoval, pak byl transport do koncentračního tábora Osvětim I.

Na začátku léta 1942 pak celá série vyvrcholila přijetím otevřeně rasistického výnosu o potírání tzv. cikánského zlořádu. Na jeho základě provedly dne 2. srpna 1942 protektorátní úřady podle pokynů německé kriminální policie soupis všech "cikánů, cikánských míšenců a osob žijících po cikánském způsobu". Rozhodnutí, zda se jedná o Roma nebo romského míšence, bylo v první instanci ponecháno na jednotlivých policejních úřadech provádějících soupis. Důraz byl kladen na zjištění původu rodičů a prarodičů. Podle nacistické pseudovědecké teorie byl za tzv. cikánského míšence považován každý, kdo měl mezi svými osmi předky alespoň jednoho Roma.

Ze zjištěného počtu 6500 osob byla asi třetina okamžitě internována v nově zřízených, tzv. cikánských táborech v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu. Neodmyslitelnou součástí nacistické genocidy Romů na našem území byly právě tyto cikánské tábory. Na první pohled se ve srovnání s vyhlazovacími tábory (například v Osvětimi) či koncentračními tábory (například v Ravensbrücku) mohou jevit letský a hodonínský tábor jako tábory méně významné. Avšak v historii dnes nepatrného počtu původních českých Romů a Sintů mají obrovský význam. V obou táborech zahynuli za strašných podmínek muži, ženy a děti. Podle statistik zemřelo v těchto táborech vzhledem k celkovému počtu větší procento vězňů (20%) než v Dachau (13%). Právě tento aspekt odlišuje letský a hodonínský tábor od desítek jiných míst na našem území, kde za německé okupace probíhaly různé nucené práce a kde také umírali lidé.

Větší část z celkového počtu zjištěných "cikánů a cikánských míšenců" byla ponechána pod policejním dohledem s omezenými možnostmi pohybu do doby, než bude přijat další krok v řešení tzv. cikánské otázky. Tím byl osvětimský výnos vůdce SS Heinricha Himmlera z prosince 1942, na jehož základě měli být všichni "Cikáni a cikánští míšenci" shromážděni ve vyhlazovacím koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau. Tam byla také převážně během roku 1943 transportována z protektorátu většina romské populace, z níž přežila jen asi desetina.¨

V noci z 2. na 3. srpna 1944 nacisté tzv. cikánský rodinný tábor v Osvětimi-Březince zlikvidovali. Romové z celé Evropy si proto tento den připomínají jako Památný den romského holokaustu.

V plynových komorách koncentračního tábora tehdy zavraždili téměř 2 898 Romů a Sintů. Podle nové studie však mohl být počet obětí o víc jak tisícovku vyšší. Romové se podle studie navíc aktivně bránili, pasivní odpor byl zaznamenán i před tím. "Díky nové rešerši dnes víme, že pasivní odpor v romském táboře v Březince se odehrál nikoli 16. května, nýbrž na začátku dubna roku 1944. Aktivní odpor proběhl během likvidace tohoto sektoru v srpnu, kdy bylo zavražděno více než 4200 Romů," napsali minulý rok 16. května, kdy si Romové připomínají Den romského odboje, představitelé Osvětimského památníku.

Přečteno: 627x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Historické okénko, Historie, Druhá světová válka, Holocaust, Porrajmos



HLAVNÍ ZPRÁVY

Filip Grznár (zdroj: repro YouTube)

Grznár schvaloval zastřelení Roma a dalším Romům vyhrožoval vyvražděním. U soudu tvrdí, že šlo o nadsázku

4.8.2020 21:09
U okresního soudu v Chomutově začalo hlavní líčení v případu kulturisty Filipa Grznára, který schvaloval zastřelení mladého Roma v Chomutově a dalším Romům vyhrožoval vyvražděním. Je obviněný z násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci a ze schvalování trestného činu, za což mu hrozí až rok za mřížemi. Informuje o tom server iDNES.cz.
 celý článek

Josef Serinek (FOTO: Post Bellum)

AUDIO: Česká cikánská rapsodie. Vzpomínky proslulého „Černého partyzána“ Josefa Serinka čte herec Hynek Čermák

3.8.2020 12:10
Český rozhlas Vltava začíná vysílat čtení na pokračování vzpomínek proslulého "Černého partyzána" Josefa Serinka, jemuž se podařilo uprchnout z koncentračního tábora v Letech a zapojit se do oboje proti nacistům, kteří povraždili jeho rodinu. Premiéru každého dílu v podání herce Hynka Čermáka můžete poslouchat každý všední den v 11:30 na Vltavě a po odvysílání ještě po dobu dvou týdnů on-line.
 celý článek

videoZÁZNAM: "Leperiben: My nezapomínáme." Organizace Ara Art i letos pořádala pietní akci k připomínce obětí romského holocaustu

29.7.2020 11:58
V neděli 2. srpna od 18.30 se na pražském náměstí Míru uskutečnila 2. ročník pietní akce k připomínce obětí romského holocaustu, s názvem "Leperiben: My nezapomínáme".
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo