Zaorálek: Muslimové jsou důležitou součástí evropských společností. Musíme se zabývat i obavami lidí z islámu

Muslimská společenství podle českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) jsou a budou důležitou součástí evropských společností. Je proto nezbytné zabývat se obavami lidí z islámu, řekl včera na konferenci o mezikulturním dialogu, kterou pořádá Akademie věd ve spolupráci s ministerstvem zahraničí a pražskými velvyslanci muslimských zemí.

Zaorálek v úvodním projevu konference prohlásil, že muslimské společnosti stojí před výzvou, jak propojit náboženské normy s individuálními svobodami a debatou o tom, jak vedle sebe mohou fungovat různé kultury a náboženství. "Je jasné, že vzhledem k tomu, že muslimské komunity jsou a dále budou důležitou součástí evropských společností, výsledek této debaty bude důležitý i pro nás," míní šéf české diplomacie.

Ministr poznamenal, že Evropa vnímala islám dlouhou dobu jako sousedící svět, nyní jsou však muslimové sousedy Evropanů ve stejných městech i ulicích. Soužití s muslimy podle něj vyvolává v lidech strach. "Lidé jsou znepokojeni, protože cítí, že nedostávají odpovědi na mnoho otázek o islámu, které je jako nemuslimy zajímají," prohlásil. "Musíme ale rozlišit mezi extremismem izolovaných skupin a jedinců a obavami mírumilovných občanů, kteří pouze vyjadřují své znepokojení založené na omezených informacích, které dostávají z médií," uvedl ministr.

V české společnosti obavy z muslimů pramení podle orientalisty Bronislava Ostřanského z naprostého nedostatku osobních zkušeností. V Česku žije mnohem méně muslimů než v řadě evropských států. Jejich počet se podle Ostřanského, který českou muslimskou komunitu sleduje, pohybuje mezi deseti a 20 tisíci. Odpor Čechů k islámu je však podle průzkumů veřejného mínění výrazně vyšší než v zemích s početnými a problémovými muslimskými skupinami.

"Ten Francouz si může pod nálepku muslim vložit něco konkrétního - může to být třeba příjemný kamarádský soused nebo třeba velmi problémová omladina," řekl Ostřanský. "U nás si každý může představit úplně cokoliv, každý si může vybrat, čemu bude věřit," řekl.

Součástí problému je fakt, že lidé často věří těm informacím, které potvrzují jejich představy. V případě muslimů je však nemohou porovnat se skutečností. "Je to, jako kdyby někdo tvrdil, že typický Rom je vysvalený blonďák. Ti lidé zpozorní, protože vědí, že je to nesmysl, jenomže v případě muslima to nejde," poznamenal expert.

V Česku i dalších evropských zemích se podle Zaorálka objevují politici, kteří se snaží na obavách lidí získat politické body. "V České republice jsou jedinci a skupiny, které využívají xenofobní nálady pro své politické ambice," poznamenal. Politická debata o islámu je podle něj často vypjatá a obtížná, zejména kvůli migrační krizi, násilí v některých blízkovýchodních zemích a teroristickým útokům.

Akademici, diplomaté i duchovní se otázkou soužití různých náboženství a kultur zabývali celý den. Ve třech tematických panelech se zaměřili na možnosti dialogu mezi různými civilizačními okruhy, boj proti extremismu, vliv médií na vnímání islámu nebo údajné propojení náboženství a násilí. Závěry konference shrnou ve čtvrtek na ministerstvu zahraničí.