Úřady práce nevyplácejí podle studie vládní Agentury pro sociální začleňování
doplatky na bydlení v celé zemi jednotně. Někdy se tak lidé v tísni
stěhují za vyššími dávkami, těmi pak platí za předražené ubytování.
Příspěvky od státu putují většinou přímo na účty majitelů ubytoven.
Stanovení stropu na doplatky na bydlení nemělo na ceny podstatný vliv a
"obchod s chudobou" neomezilo. Uvádí to zpráva z výzkumu, kterou
agentura poskytla ČTK.
I když se výzkum zaměřil jen na jihočeské
Větřní, podle autorů podobná situace panuje i jinde v republice.
Zjištění proto mohou být obecnější. Ve Větřní se 4000 obyvateli funguje
šest ubytoven, žijí v nich převážně Romové.
Sestěhovali se do nich obvykle z větších měst Jihočeského kraje. Zatímco
v roce 1999 tu žilo asi 240 Romů, teď je jich 350 až 400. Podle studie
jsou jejich šance na získání přijatelného bydlení nízké. Ze 73
sledovaných osob v posledních letech dostaly obecní byt jen tři.
Všichni lidé z ubytoven pobírali některou z dávek v hmotné nouzi – doplatek na
bydlení, mimořádnou pomoc či příspěvek na živobytí. Většina ubytovaných
hradila bydlení právě z doplatku od státu. Úřady práce obvykle zasílaly
peníze rovnou na účet majitelů ubytovny, ukázal výzkum. Podle autorů je
řešením zabránit výnosnosti tohoto obchodu s chudobou
Podle zjištění v jedné z ubytoven platila čtyřčlenná rodina za 48 metrů
čtverečních s poplatky asi 10.800 měsíčně. Jinde to bylo ale i víc.
Pronájem bytu o velikosti 65 metrů čtverečních by podle mapy nájemného,
kterou sestavilo ministerstvo pro místní rozvoj, měl stát maximálně 5499
korun. Stejně velký obecní byt vyjde ve Větřní bez služeb na 2294
korun, méně kvalitní pak na 1982 korun, uvádí zpráva.
Úřad práce proplácel asi 80 procent z částky, která byla ve smlouvě na ubytování.
Zbytek většina lidí hradila z dalších dávek. V jedné z ubytoven majitel
do smluv napsal vyšší cenu, aby získal od úřadu "plnou sumu". Nájemníci
pak už nedopláceli. Podle zjištění jindřichohradecký úřad práce dával
doplatek na polovinu ceny.
Nejednotná praxe výplaty dávek může v důsledku vést ke směřování migrace znevýhodněných rodin a jednotlivců
do určitých lokalit, kde je úřad práce při výplatě dávky ‘štědřejší’,"
uvedli autoři zprávy. Doložili to na příkladu lidí, kteří se chtěli
přestěhovat, kvůli vyšším dávkám ale zůstali ve Větřní.
Podle studie k existenci ubytoven přispívá i sociální politika, která je k
majitelům "značně štědrá". Oslovení úředníci se shodli na tom, že
stanovení maximálního doplatku na bydlení problém s vysokými cenami
nevyřešilo. Systému vyplácení dávek hmotné nouze schází jednotná
metodika. Zastropování doplatků na bydlení nemělo na ceny podstatný
vliv, uvedli autoři. Řešení vidí v zavedení sociálního bydlení.
Ubytovny za jeho článek nepovažují.
Od roku 2007 se doplatek na bydlení stanovuje podle odůvodnitelných nákladů. Po zaplacení nájmu a
služeb musí zůstat částka na živobytí. Od loňska platí strop podle
velikosti města a počtu členů domácnosti. Jednotlivec tak mohl loni
dostat od 4379 do 7068 korun, rodina se čtyřmi a více členy od 11.466 do 17.269 korun.
