Agentura pro sociální začleňování: Analýza potvrdila, že dávková turistika je mýtus. Slováci do Česka za vyššími dávkami neproudí

V některých českých médiích se pravidelně šíří informace o hromadném stěhování občanů Slovenska do sociálně vyloučených lokalit v České republice za účelem čerpání vyšších sociálních dávek. Analytický tým Agentury pro sociální začleňování provedl výzkum založený na datech MPSV, který tento mýtus vyvrací. Počet vyplacených dávek pro slovenské občany v celkovém počtu navíc rok od roku klesá.

Dávky pro slovenské občany klesají

Agenturní výzkumníci sledovali počty vyplacených doplatků na bydlení, příspěvků na živobytí a příspěvků na bydlení příjemcům se slovenskou státní příslušností v jednotlivých měsících roku 2017 a 2019. Zaměřili se také na to, ze kterých kontaktních pracovišť Úřadu práce tyto osoby o dávky žádají.

„Dokázali jsme na konkrétních datech, že mediálně propíraná migrace za dávkami rozhodně není takovou zátěží českého sociálního systému, jak se o ní často hovoří. Ze srovnání počtu vyplacených dávek v letech 2017 a 2019 vyplývá dlouhodobý pokles výplat osobám se slovenskou státní příslušností,“ říká Adam Duffek, spoluautor analýzy.

Jeho slova potvrzují také údaje o počtu výplat z jednotlivých regionů. Z celkem 484 kontaktních pracovišť Úřadu práce a obvodů detašovaných pracovišť nebyl v červnu 2019 na 311 z nich vyplacen žádný příspěvek na živobytí příjemcům slovenské státní příslušnosti. Podobně nebyl ve 343 z nich vyplacen slovenským občanům žádný doplatek na bydlení.

„Ukázalo se, že příjemci dávek ze Slovenska nejsou koncentrovaní v jednom kraji nebo okrese, ale jsou spíše rovnoměrně rozprostřeni po celé České republice, v zanedbatelném počtu. Některá kontaktní pracoviště Úřadu práce sice zaznamenávají výrazně vyšší výplaty než jiná, jedná se ale spíše o výjimky potvrzující pravidlo.

Nejvytíženější jsou ohledně vyplácení dávek osobám se slovenskou státní příslušností kontaktní pracoviště v Ostravě a v Brně, to je ale způsobeno tím, že se zkrátka jedná o velká města,“ vysvětluje David Beňák, ředitel Agentury pro sociální začleňování.

Častější je migrace v rámci města nebo kraje

V minulosti se agentura podobnou problematikou zabývala v několika dalších českých městech. Výzkumníci vyvrátili například informace a zkazky o údajné vnější masivní imigraci do sociálně vyloučených lokalit v Kadani, dále uvnitř chomutovského okresu a Ústeckého kraje. Podobně se zabývala migrací v Mostě a na Šluknovsku. Zmíněné analýzy reagovaly na konkrétní informace, které ve městech zaznívaly, a se kterými se setkávali i místní politici a úředníci.

„Zjistili jsme, že naprostá většina migrace se odehrává v relativně krátkých vzdálenostech. Může to být například uvnitř jednoho města nebo maximálně kraje. Zprávy o organizovaném přílivu cizinců, kteří přichází za účelem čerpání dávek, jsou nepodložené. Data to ukazují jasně,“ dodává Beňák.