Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Agentura pro sociální začleňování tu je sedm let. Přežije odchod svého ředitele?

17. dubna 2015
Čtení na 4 minuty

Ve čtvrtek 16.dubna odvolal ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier Martina Šimáčka, ředitele vládní Agentury pro sociální začleňování. Jak Šimáček uvedl v rozhovoru pro server Romea.cz, je pozadím pro změnu blížící se platnost zákona o státní službě. Na jeho základě chce ministerstvo Agenturu rozdělit do dvou odborů v sekci pro lidská práva. Bude to znamenat konec Agentury? Připravili jsme pro vás ohlédnutí za dosavadním působením Martina Šimáčka a Agentury pro sociální začleňování.

Martin Šimáček, absolvent Institutu komunikačních studií a žurnalistiky fakulty sociálních věd UK v Praze se celý svůj profesní život věnuje sociálnímu začleňování a tématu chudoby. Zúčastnil se řady studijních programů zaměřených na sociální začleňování, poradenství v České republice i dalších evropských zemích, týkajících se problematiky sociálního začleňování, poradenství a evropských strukturálních fondů.

Začínal jako tlumočník pro žadatele o azyl ve Velké Británii, osm let působil v organizaci Člověk v tísni, naposledy jako ředitel středočeské krajské pobočky Programů sociální integrace, externě také v neziskové organizací Partners Czech o. p. s. Spolupracoval s ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy na projektu inkluzivního vzdělávání a s ministerstvem práce a sociálních věcí v oblasti sociálně právní ochrany dítěte.

Ředitelem vládní Agentury pro sociální začleňování (neboli Odboru pro sociální začleňování) byl od roku 2009. Ve výběrovém řízení zvítězil v konkurenci dalších 14 uchazečů, před Radkem Jiránkem na druhém a Jozefem Balážem na třetím místě. Do funkce ho jmenoval tehdejší ministr pro lidská práva Michael Kocáb.

Šimáčkovou vizí bylo poskytnout sociálně vyloučeným občanům přístup ke vzdělání, možnost získat zaměstnání a bydlení úměrné finančním možnostem. Odmítal represivní postupy, posilující napětí a konflikty mezi Romy a majoritním obyvatelstvem. Část kritiků zpochybňovala právě Šimáčkovu vazbu na organizaci Člověk v tísni – poskytovatele služeb v sociálně vyloučených lokalitách.

Po odvolání Moniky Šimůnkové, která tehdy zároveň působila jako zmocněnkyně pro lidská práva, ke dni 15.10.1013 z pozice ředitelky vládní Sekce pro lidská práva byl Šimáček zároveň pověřen zastupováním ředitele této sekce.

Agentura – recept na ghetta

O vznik Agentury pro sociální začleňování začala v roce 2007 usilovat tehdejší ministryně pro menšiny a lidská práva Džamila Stehlíková. Měla pomáhat jednotlivým oblastem s ghetty – naučit místní samosprávu, sdružení, školy, úřady práce, firmy a obyvatele problémových lokalit jak přistupovat k vyloučeným lokalitám – aby buď zanikly nebo se z nich staly běžné čtvrti. Ministryně v Agentuře spatřovala i velký ekonomický potenciál, zdůrazňovala obrovskou úsporu státního rozpočtu, kterou měly přinést integrační práce zejména na poli podpory zaměstnanosti.

Agentura zahájila svou činnost v březnu roku 2008, kdy se stala jedním z odborů na Úřadu vlády. Další dva roky fungovala pilotně ve 12 vybraných lokalitách. Ředitelem se stal Marek Podlaha, kterého po necelém roce Stehlíková odvolala. Agentura v té době čelila ostré kritice jednak ze strany Úřadu vlády kvůli nevyhovujícímu financování, jednak ze strany romských aktivistů, podle kterých agentura v plnění svých cílů zcela selhala.

Novým ministrem pro lidská práva a národnostní menšiny se v roce 2009 stal Michael Kocáb, od nějž se očekávalo úsilí o nastartování Agentury. Ředitelem Agentury byl zvolen Martin Šimáček.

V současné době Agentura spolupracuje s 36 městy a obcemi. Podle Šimáčka by měla Agentura do konce roku 2019 nabídnout podporu celkem více než 70 městům a obcím.

Lepší soužití? Postupnými kroky

Činnost Agentury má vedle zastánců také své kritiky. Šimáček na pochybnosti o efektivitě a reálném dopadu působení Agentury na zlepšení situace Romů v České republice argumentuje například zpožděním, s jakým se vláda začala problematikou systematičtěji zabývat až okolo roku 1997. Pokrok vidí za posledních 6 až 8 let – na úrovni ministerstev a na úrovni samospráv, z nichž některé podle něj díky pomoci Agentury začaly problém řešit. Je kritikem politiků, kteří situaci ve vyloučených lokalitách a tematiku romské menšiny populisticky zneužívají pro získáváních vlastních politických bodů.

Lepšího soužití většinového obyvatelstva s romskou minoritou se podle něj dá dosáhnout postupnými kroky – současná situace je dána mnohaletým historickým vývojem. Upozorňuje zejména na důsledky romského holocaustu za druhé světové války, v jejímž průběhu byla vyvražděna většina českých Romů, masivní imigraci Romů ze Slovenska, nekoncepční přístup komunistického režimu, zařazování romských dětí do tehdy zvláštních a dnes praktických škol a neřešení situace ze strany státu počátkem 90.let.

Ve sporu o to, zda je hlavním důvodem života velké části Romů v sociálně neuspokojujících podmínkách právě sociální – anebo etnický aspekt je Šimáček zastáncem sociálního přístupu. Na stejnou stranu se kloní například organizace Člověk v tísni – oproti některým romským či proromským nevládním organizacím – zejména Muzeu romské kultury v Brně.V létě roku 2012 také z oficiálního názvu Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách zmizel v kontextu rozšíření působnosti dovětek "v romských lokalitách".

Pomozte nám šířit pravdivé zpravodajsví o Romech
Teď populární icon