Aktivisté blokují vepřín v Letech, kde stával tábor pro Romy
Aktivisté dnes zahájili blokádu vepřína v Letech u Písku, který stojí na
místě někdejšího pracovního tábora pro Romy. Pozůstalí po obětech romského
holokaustu dlouhodobě volají po odstranění prasečí farmy, umístění se nelíbí ani
OSN. Vláda ale na odkoupení a likvidaci zemědělského areálu nemá peníze. Blokáda
má trvat nejméně do pátku. Krátce po 15 hodině aktivisté zablokovali dva kamiony
a na místo dorazila policie.
Skupina osmi lidí ze severních Čech a z Německa v poledne před vjezdem do
vepřína společnosti AGPI rozvinula transparenty s nápisy: Romská hrdost či Opre
Roma! Na vrata připevnili ceduli s přeškrtnutým nápisem Holokaust. Aktivisté
očekávají, že jich bude postupně přibývat, plánují nenásilný protest. Prasečí
velkofarma na místě genocidy je podle nich ostudou všech lidí v zemi.
Protest asi do 15 hodiny nevyvolal žádné reakce. Téměř bez povšimnutí prošel kolem
aktivistů jeden z pracovníků vepřína, který si byl něco vyzvednout z osobního
auta zaparkovaného před farmou a pak se do areálu bez problémů vrátil. ČTK řekl,
že pracovníci vepřína se protestu přizpůsobili a mají práci v jiné části areálu.
Aktivistů se prý nebojí a podobné akce už zažil.
Krátce po 15 hodině aktivisté zablokovali dva kamiony, které nepustili do
areálu prasečí farmy. Místopředseda představenstva AGPI Jan Čech ČTK řekl, že vepřín je denně
zásobován, firma proto situaci řešila s právníky a policií. Čech
poukázal na to, že zvířata se musí pravidelně napájet a krmit, jinak jde
o týrání. "Když zastavíte výrobu v automobilce v Mladé Boleslavi, tak
se nevyrobí auta, dodají se o týden později, ale zvířata jsou živá,"
podotkl.
Po půl čtvrté dorazila na místo policie, která aktivisty
začala kontrolovat a vyzvala je, aby cestu uvolnili. Aktivisté policii poslechli a kamiony pustili do areálu. Mluvčí písecké policie Kamila Ingrišová ČTK řekla, že policisté
na místě obnovili provoz a auta se dostala do areálu. Zásah podle ní
nebyl nijak dramatický, nikdo nebyl zadržen.
Podle místopředsedy představenstva společnost AGPI Jana Čecha stojí nedaleko
památníku celkem 13 hal, v níž společnost chová 13.000 prasat. Vepřín se budoval
na neúrodných pozemcích obce po roce 1970. Podle Čechových informací tehdy nikdo
nevěděl, kde přesně pracovní tábor pro Romy stál. Až později se podle slov
pamětníků snažili pomocí letecké techniky zmapovat situaci. Z šetření údajně
vyplynulo, že vepřín nestojí v místě tábora. "Jedním okrajem se ale dotýká
místa, kde stála jedna z budov lágru," řekl Čech ČTK. Situace s protesty je
podle něj řadu let neměnná. Společnost nikdo nikdy neoslovil. Nikdy si nedělala
odhady, kolik by stálo zbourání areálu a výstavba nového. AGPI prý dělá maximum
pro to, aby se snížily koncentrace čpavku v ovzduší.
Aktivisté dopoledne rozeslali do médií tiskovou zprávu, která byla podepsána
Iniciativou za zbourání prasečí farmy v Letech. V tiskové zprávě jsou anonymní
vyjádření jednoho z aktivistů. "Prasečí velkofarma na místě genocidy je ostudou
nás všech. Požadujeme její zbourání. Odmítáme absurdní argument, že překážkou je
nedostatek peněz. Je skandální, že v zemi, kde jsou stamilióny utopeny v
korupčních kauzách typu Opencard, se nenajdou finance na takovou věc, kterou ani
není možné poměřovat penězi," uvádí v tiskové zprávě anonymní aktivista.
Stejné argumenty pak pro ČTK zopakoval Miroslav Brož ze sdružení Konexe.
"Naše požadavky jsou – okamžité ukončení prasečí farmy, odvezení prasat,
demolice objektů a vyčištění místa od prasečích exkrementů. A potom chceme, aby
tady byl vybudován důstojný památník obětem holokaustu – na něj už nechceme asi
žádné peníze, to bychom zařídili sami, když nám to místo připraví," řekl ČTK
Miroslav Brož z občanského sdružení Konexe. Místa lidí pracujících na farmě by
ale podle něj měla být zachována.
Brož poukázal na to, že na dnešek připadá výročí, kdy z tábora v Letech odjel
největší transport vězňů do plynových komor. V pátek je pak připomínán den
romského odboje. "K tomuto datu bychom chtěli přitáhnout pozornost," uvedl.
Miroslav Brož ze sdružení Konexe pro Romea.cz odmítl detailněji
konkretizovat, kdo za celou akcí stojí. "Konexe je jen jedna z organizací, která
je do protestu zapojena. Ostatní organizace nechtějí svá jména zveřejňovat. Je
to spontánní akce a jsou tady aktivisté sami za sebe. Je
tady asi pět aktivistů z Německa," uvedl pro Romea.cz Brož.
"Jeden z aktivistů byl požádán rodinou pozůstalých, která žije nyní v Kanadě,
aby zapálil svíčku na pietním aktu, který tady budeme později odpoledne požádat.
Chtěli, aby svíčku zapálil skutečně na místě koncentračního tábora a ne někde u
památníku, který je mimo tábor," dodal Brož pro Romea.cz. "Cítíme legitimitu
bojovat za zrušení prasečáku i bez pozůstalých. Postavili to tady naši předci,"
uvedl Miroslav Brož.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) před několika dny po pietním aktu v Letech
uvedl, že desítky milionů korun, které by byly zapotřebí na likvidaci a
postavení nového vepřína, by měly být využity třeba na vzdělávání romských děti
a na zlepšování sociálních podmínek v sociálně vyloučených lokalitách.
Cikánský tábor Lety na Písecku byl otevřen v srpnu 1940 jako kárný pracovní.
Do května 1943 jím prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek
bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne
600 romských vězňů. Podle odhadů tak nacisté zavraždili 90 procent českých Romů.
Pietní místo v Letech bylo zpřístupněno v roce 2010. Nachází se na okraji
vzrostlého smíšeného lesa, vede k němu upravená asfaltová silnice. Na místě je
mimo jiné model tábora a ukázky ubikací. Stát, potažmo Památník Lidice, věnuje
podle ředitele památníku Milouše Červencla na jeho údržbu milion korun ročně.
