romea - logo
28. února 2021 (neděle)
svátek má Lumír

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Aktivisté: Zastavte evropské dotace pro prasečák v Letech u Písku, který stojí v místě genocidy Romů

16.5.2016 23:04
Vepřín v Letech u Písku (FOTO: archiv Konexe)
Vepřín v Letech u Písku (FOTO: archiv Konexe)

Zastavení evropských zemědělských dotací firmě, která provozuje vepřín v místech protektorátního tábora pro Romy v Letech u Písku, požadují po Evropské unii čeští aktivisté. Věří, že by se tak mohlo podařit velkovýkrmnu z pietního místa romského holokaustu odstranit. Výzvu dnes předali zastoupení EU v Česku. Podle vedoucího zastoupení Evropské komise v ČR Jana Michala ale příjemce podpory určuje členský stát.

„Řešení současného skandálního stavu je velmi snadné. Zjistili jsme, že prasečí farma na místě romské genocidy je příjemcem evropských zemědělských dotací. Bez těchto dotací by byla prodělečná a v krátké době by zkrachovala," uvedl Miroslav Brož ze sdružení Konexe. Citoval tak z výzvy aktivistů, kteří žádají zastavení evropských dotací.

Podle Michala je to lidsky a hodnotově citlivá otázka a vyrovnání se s minulostí je záležitostí každé země. „Evropská komise spravuje společnou zemědělskou politiku, jednotlivé příjemce podpory však určuje každý členský stát," napsal v reakci ČTK.

Podle textu výzvy velkovýkrmna vyrostla v Letech v roce 1973. Po pádu komunistického režimu ji získala soukromá společnost. Česko dlouhodobě čelí kritice mezinárodních institucí za to, že na pietním místě vepřín stojí. Vlády se snažily najít řešení. Mluvilo se o tom, že by stát podnik odkoupil a zboural. Podle odhadů by se cena mohla pohybovat ve stovkách milionů.

O pokračujícím jednání s firmou se zmínil před pár dny v Letech i ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD), podle něj ale žádný závěr z dialogu nevzešel a farma na místě zřejmě zůstane.

„Nikdy nebyla sebemenší reálná politická vůle tak učinit (vepřín koupit a zbourat). Sliby podle našeho mínění sloužily jen k uklidnění zahraničních lidskoprávních institucí," uvedl Brož.

Tábor v Letech protektorátní úřady otevřely v srpnu 1940 jako kárný pracovní. Stejné zařízení existovalo i v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu pak na cikánské. Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1308 romských mužů, žen i dětí. Zahynulo v něm 327 lidí, přes 500 skončilo v Osvětimi.

V protektorátu Čechy a Morava žilo podle tehdejšího soupisu 6500 Romů a romských míšenců. Po válce se z koncentračních táborů vrátilo ani ne 600 lidí. Podle odborného odhadu tak nacisté zavraždili 90 procent místní předválečné romské populace.

Podle strategie romské integrace do roku 2020 není nynější situace v Letech přijatelná a je neúnosná. Vláda v dokumentu uvedla, že je potřeba přijmout opatření, „která by vedla k ukončení provozu velkovýkrmny prasat v bezprostřední blízkosti pietního místa". Na řešení mají do konce roku 2018 spolupracovat ministři kultury, pro lidská práva a financí.

Celý text výzvy organizace Konexe

Situace Romů v České republice je kritická. Podle výsledků všech výzkumů veřejného mínění, které zkoumají tuto problematiku, je většinová část obyvatel naší země zatížena silnými protiromskými předsudky, má ostře protiromský postoj, anticikanismus se stal mainstreamovým názorem. Romové jsou diskriminováni na trhu práce, bydlení i v jiných oblastech života. Český školský systém je segregován.

Romové v České republice čelí násilí a rasově motivovaným útokům. Posledních několik let jsou romské komunity cíli nenávistných protiromských demonstrací, pochodů, které jsou často násilné, několikrát přerostly do pokusů o pogromy. Do těchto demonstrací se nezapojují jen vyznavači krajně pravicových a neonacistických hnutí, ale zapojují se do nich i takzvaní běžní občané. Anticikanisty hlásající protiromskou nenávist najdeme ve všech českých politických stranách, na levici i na pravici – politici usilují o hlasy anticikansticky orientované většiny voličů.

Politika sociální integrace a její nástroje totálně selhala. Obrovské prostředky určené na řešení problému romské chudoby, protiromského rasismu, na integraci Romů, často pocházejících z prostředků Evropské unie, byly vynaloženy neúčelně, nepřinesly žádný reálný efekt. Situace romských komunit se neustále zhoršuje – den za dnem, měsíc za měsícem, rok za rokem.

Součástí tohoto kritického stavu je popírání, v lepším případě zlehčování genocidy Romů, která v České republice proběhla za druhé světové války. Romové byli českou policí soustředěni do koncentračních táborů, kde byli mučeni a vražděni. Dozorci v těchto táborech smrti nebyli němečtí nacisté, ale čeští četníci. Správa táborů podléhala ústřednám české kriminální policie. Nejodolnější vězni, kteří dokázali peklo českých táborů smrti přežít, byli předáni do rukou německých SS, odvezeni do vyhlazovacího tábora Osvětim II Březinka a tam téměř bezezbytku zplynováni.

Jeden z českých koncentračních táborů pro Romy stál poblíž vesnice Lety u Písku v jižních Čechách. V roce 1973 postavila československá komunistická vláda přesně v místech tábora, tedy na místě genocidy Romů, velkokapacitní průmyslovou prasečí farmu. Tato farma v místech romské genocidy stojí dodnes, stále je v provozu. Přímo v místech, kde byli zabíjeni a mučeni Romové se válí prasata ve svých výkalech.

Stalo se tak navzdory faktu, že Československo podepsalo po skončení druhé světové války Helsinské dohody, ve kterých se zavázalo pietně upravit místa genocidy.

Po pádu komunismu, když k tomu byly ideální podmínky, nebyl vepřín zbourán, ale prodán soukromé komerční společnosti. V následujících letech české vlády pravidelně čelily tlaku různých zahraničních institucí, aby vepřín zpět vykoupily, zbouraly, vyčistily od prasečích výkalů a na místě genocidy postavily důstojný památník obětem genocidy. Mnohé české vlády zbourání prasečáku ústy svých ministrů, nebo dokonce předsedů, slibovaly. Nikdy se tak nestalo, nikdy nebyla sebemenší reálná politická vůle tak učinit. Sliby podle našeho mínění sloužili jen k uklidnění zahraničních lidskoprávních institucí. Nakonec bylo vždy řečeno, že na výkup prasečí farmy provozované na místě genocidy český stát nemá peníze. Lze takovou věc měřit penězi? Podle vyjádření vlastníka farmy, tento nebyl nikdy ani na cenu za kterou by farmu prodal dotazován.. Nevíme, kolik by výkup farmy stál, ale nemáme na její výkup peníze...

Řešení současného skandálního stavu je však velmi snadné. Zjistili jsme, že prasečí farma na místě romské genocidy je příjemcem evropských zemědělských dotací. Bez těchto dotací by byla prodělečná a v krátké době by zkrachovala.

Žádáme Vás proto zastavte podporu evropských zemědělských dotací prasečí velkofarmě v Letech u Písku. Přestaňte podporovat a platit chov prasat v místech genocidy Romů. Farma v místech genocidy dále stojí jen díky Vaší finanční podpoře. Když ji přestanete finančně podporovat, v krátké době zkrachuje.

Existence prasečí velkofarmy na místě genocidy Romů je ostudou nás všech a symbolem postavení Romů nejen v České Republice, ale i v celé Evropě.

Přečteno: 1179x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Lety u Písku, Demonstrace, Dotace, EU, Konexe, o. s.



HLAVNÍ ZPRÁVY

Zleva: Jan Blatný, Michal Miko, Alena Gronzíková a Cyril Koky

Povinné respirátory? Pro sociálně vyloučené lokality a chudé velký finanční problém. Pokud je vláda vyžaduje, měla by je rozdávat zdarma

22.2.2021 10:30
Ministerstvo zdravotnictví dnes vydá mimořádné opatření, ve kterém kvůli šíření epidemie covidu-19 zpřísní povinnost ochrany dýchacích cest. Podle dřívějšího vyjádření ministra Jana Blatného (za ANO) bude nařízení platit od půlnoci z dneška na úterý, týkat se bude veřejných míst s větší koncentrací lidí. Lidem v nich už nebude stačit textilní rouška, ale budou muset nosit respirátor, nanoroušku nebo dvě chirurgické roušky. Podle některých opozičních politiků by měl dávat občanům respirátory zdarma. To navrhují i redakcí serveru Romea.cz oslovení odborníci pracující v sociálně vyloučených lokalitách nebo s Romy.
 celý článek

Video na podporu očkování natočila i skupina celebrit z menšinových komunit, mezi nimi například herec Adil Ray či komik Romesh Ranganathan (FOTO: Repro Youtube)

videoBritská studie: Příslušníci etnických menšin mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19, méně se očkují, více umírají. V ČR podobná data nemáme

19.2.2021 16:25
Příslušníci etnických menšin žijících v Anglii mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19 než většinová populace. To se promítá i do počtu očkovaných. Zatímco bělochů ve věku 70 až 79 let naočkovali angličtí zdravotníci již 86 procent, v případě černochů je to jen 55 procent, vyplývá ze studie, o které informovala agentura Reuters.
 celý článek

Lékařka Marie Nejedlá v rozhovoru pro ROMEA TV vysvětluje popis výroby vakcíny proti COVID-19, foto: romeatv

videoLékařka pro ROMEA TV vysvětluje nejasnosti kolem očkování: Z čeho je vakcína složená? Jak funguje?

19.2.2021 13:40
Ochota občanů České republiky nechat se očkovat proti nemoci COVID-19 od konce roku mírně vzrostla. Na konci ledna mělo o vakcínu zdarma zájem 54 procent dospělých v ČR. Jak ukazují průzkumy ze zahraničí, mezi etnickými menšinami je však ochota k očkování nižší. Platí to zřejmě i u Romů v České republice. Poměrně často se opakuje několik otázek a názorů, které jsou s vakcinací spojené. Z čeho jsou vakcíny proti COVID-19 složené? Vakcíny byly vyvinuty velmi rychle, jsou proto nekvalitní? Do jaké míry jsou vakcíny účinné? ROMEA TV přináší sérii videí, kde na tyto otázky odpovídá lékařka Marie Nejedlá ze Státního zdravotního ústavu.  
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo