„Bolesti doby vám ukážou, co máte dělat…“ je východisko zakladatele organizace Kolpingovo dílo, katolického kněze Adolfa Kolpinga. Od roku 1850 ve střední Evropě inicioval vznik spolků a sdružení poskytujících materiální pomoc a duchovní oporu chudým tovaryšům putujícím za prací po celé Evropě.
Nezisková organizace Kolpingova rodina Praha 8 je občanské sdružení, které je kolektivním členem organizace Mezinárodní Kolpingovo dílo. Jejím hlavním projektem je provozování Kolpingova domu – zařízení poskytující tři registrované sociální služby. Nabízí pomoc maminkám i rodinám s dětmi, které se dostaly do obtížných situací, jež by mohly skončit i odebráním dětí a jejich umístění v kojeneckém ústavu nebo dětském domově. Podílí se na komunitním životě pražské čtvrti Bohnice a organizuje různé vzdělávací akce pro své členy i pro veřejnost. Samozřejmě také udržuje kontakty s Kolpingovými rodinami v zahraničí.
Azylový dům
Je první registrovanou službou a jejím cílem je kromě poskytnutí střechy nad hlavou také pomoc při stabilizaci finančních poměrů a při získávání praktických dovedností při vedení domácnosti a osvojování zásad péče o děti.
Cílová skupina jsou matky s dětmi, které mají trvalý pobyt na území hlavního města Prahy a nejsou schopny samy nebo s pomocí rodiny zvládnout těžkou životní situaci vlastními silami: dluhy a ohrožení exekucemi, znevýhodnění na trhu práce, postižení tělesné, mentální nebo smyslové. Tato služba může být poskytnuta i otcům s dětmi nebo partnerům uživatelek. Matky, popřípadě otcové se dostávají do azylového domu na doporučení sociálních pracovníků.
Základní doba pobytu je 18 měsíců a pobyt může být prodloužen až na 3 roky. Kolpingův dům má 7 plně vybavených garsoniér s příslušenstvím. Uživatelé platí 70 Kč za dospělou osobu a 40 Kč za dítě.
Božena
Paní Božena je Romka a do Kolpingova domu se dostala z azylového domu v Praze 4. Hned po narození chlapečka (dnes šestiletého) odešla společně s ním do kojeneckého ústavu. Už v porodnici , kde sdělila sociální pracovnici, že nemá bydlení, si dohodla pobyt v kojeneckém ústavu a poté v azylovém domě, kde žila 1,5 roku. Následoval pobyt v Kolpingově domě trvající 3,5 roku. Říká, že se zde naučila soběstačnosti, trpělivosti, dobře vařit i péct. Z nabídky rekvalifikačních kursů si vybrala ten pečovatelský a v současné době pracuje v domově seniorů. Paní Božena dnes žije v sociálním bytě v Praze 7. Ráda vzpomíná na dobrou partu v „Kolpingu“, vycházky za kulturou (například do Divadla Spejbla a Hurvínka nebo Hackerova divadla v Kobylisích), návštěvy koupaliště, společné vystoupení maminek s dětmi na vánočním trhu ve starých Bohnicích.
Nyní jí dělá vážné starosti šestiletý syn – po přestěhování do sociálního bytu propojeného s azylovým domem začal být neklidný, často zlobí. V „Kolpingu“ vládlo klidné a vlídné prostředí, v novém bydlišti chlapec přišel brzy do styku s agresivními dětmi romskými i neromskými. Paní Božena stále „Kolping“ navštěvuje – jsou tam maminky, s nimiž sdílela osud i hodné tety (sociální pracovnice, instruktorky).
Katka
Do Kolpingova domu se dostala z ubytovny Armády spásy v těhotenství, syn se narodil před Vánocemi 2O11. Bydlením v „Kolpingu“ získala nutný pocit jistoty a alespoň trochu stabilní životní podmínky. Matka paní Katce zemřela v roce 1998, otec žije v malém bytě. Paní Katka přišla o dceru z minulého vztahu – byla jí odebrána a je v adoptivní péči. Paní Katka říká, že se tak stalo ze sociálních důvodů (neměla v té době bydlení). Pobírá příspěvek v hmotné nouzi. Otce chlapečka v rodném listu neuvedla. Toho času je ve vězení. Paní Katka musí splácet dluhy a uvědomuje si nutnost získat v budoucnu trvalé zaměstnání. Ráda by využila možnost získat sociální byt. Musí ovšem splatit dluh za nájemné městské části Praha 8. Přivydělává si dárcovstvím krevní plazmy – 400 Kč za odběr. Oblečení a obuv pro sebe i dítě dostává z Charity. V minulosti pracovala m.j. jako pokladní v supermarketu a v kuchyni a skladu neziskové organizace Naděje, která pomáhá bezdomovcům. Paní Katka navštěvuje bohoslužby v blízkém katolickém kostele – ostatně v „Kolpingu“ není jediná. Po uhrazení všech poplatků jí na měsíc zbývá 3000 Kč.
Obyvatelky „Kolpingu“ povinně navštěvují kurs vaření. Za potraviny použité při výuce nic neplatí.
V pořadí druhou registrovanou sociální službou je krizová pomoc určená pro rodiče s dětmi nebo těhotné ženy ohrožené na zdraví a někdy i na životě. Cílem této služby je ochrana života a zdraví uživatelů a zajištění následného ubytování nebo bydlení. Mají k dispozici byt 1 + 1 v zahradním domku, je možné v něm ubytovat i šestičlennou rodinu. Součástí krizové pomoci je bezplatné poskytnutí stravy a základních hygienických potřeb. Maximální délka krizového pobytu je 7 dní.
Třetí registrovanou službou je sociální aktivizace rodin s dětmi. Jedná se o přípravu na budoucí pracovní uplatnění, pomoc při hledání zaměstnání a udržení vlastního bydlení. Cílovou skupinou jsou uživatelé tréninkových bytů a často i bývalí klienti „Kolpingu“ potřebující pomoc. Program tréninkových bytů byl zahájen v roce 2008 a tvoří přechod mezi asistovaným bydlením v azylovém domě a samostatným bydlením ve vlastním bytě. Kolpingova rodina Praha 8 provozuje toho času 4 tréninkové byty, v nichž může pobyt trvat až 1,5 roku a kde si uživatel hradí nájemné a poplatky za služby a energie.
Navštívila jsem instituci, která dobře plní své poslání, kde spolu normálně lidsky vycházejí Romky i „gádžovky“, kde se dodržuje nezbytný řád a trpělivě tam pomáhají lidem v nouzi. Takovým, kteří si dosud moc laskavosti naužili.
