Alternativní média mohou pode policejní centrály nabádat k extremismu. Centrála připomněla Jaromíra Baldu, teroristu a příznivce SPD Tomia Okamury
Činnost takzvaných alternativních médií je hrozbou do budoucna. Myslí si to policejní Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ), která to uvedla ve své výroční zprávě za loňský rok. Tato média totiž podle centrály mohou výrazně podporovat vyhraněnost a radikální názory svých čtenářů, diváků či posluchačů. Centrála neuvedla, která média řadí mezi alternativní.
“Velmi často je patrná určitá míra synergie mezi alternativními médii a populistickými subjekty, které vzájemně sdílejí stejná témata i názorové postoje. Obsah obvykle tvoří různé domněnky, které jsou prezentovány jako fakta či konspirační teorie. Často se rovněž objevují i příspěvky balancující na hranici trestněprávní odpovědnosti ve smyslu šíření poplašných zpráv, podněcování k nenávisti, hanobení nebo popírání holocaustu,” shrnula centrála.
NCOZ také zmínila, že řada alternativních médií neskrývá svůj nekritický postoj vůči Ruské federaci, konfliktu na Ukrajině a anexi Krymu. “Obdobně je tomu i v oblasti politického extremismu v souvislosti se vznikem a působením radikalizovaných jednotlivců a skupin, u nichž se mohou projevovat násilné tendence,” uvedla.
Centrála v této souvislosti připomněla případ důchodce Jaromíra Baldy, který byl letos pravomocně odsouzen ke čtyřem letům vězení za teroristický útok na železnici a za vyhrožování teroristickým trestným činem. Sympatizant hnutí SPD chtěl své skutky svést na muslimské migranty, a vyvolat tak ve společnosti strach z migrační vlny.
“Pohnutky a motivy pachatele potvrzují skryté hrozby a rizika spojená s šířením dezinformací, včetně mobilizačních kampaní některých politických hnutí, které jsou založeny na vytváření atmosféry strachu, hrozeb z určitých skupin obyvatel a šíření nenávisti,” komentovala případ NCOZ.
Policejní útvar upozornil také na loňské nenávistné projevy na internetu, které byly spojené s hanobením či s výzvami k násilí v souvislosti s etnickým a rasovým původem nebo politickým a náboženským přesvědčením. Většina takových případů se stala na sociální síti Facebook. “Cílem těchto útoků jsou především uprchlíci, osoby muslimského vyznání anebo osoby s různými politickými názory a postoji, nebo naopak osoby, které se těchto skupin veřejně zastávají,” uzavřela centrála.
