Analýza médií: Romská tématika často slouží k většímu zisku, objektivních zpráv je málo

V rámci projektu Snížení diskriminace a rasismu nápravou mediálního zobrazování Romů zpracovala organizace ROMEA úvodní analýzu zobrazování Romů v českých médiích v posledních letech. Cílem projektu je zabraňovat společenskému posunu k radikalizaci a extremismu ve vztahu k Romům tím, že se budeme snažit ovlivňovat a případně i napravovat mediální výstupy o Romech.

DOKUMENT

• Text celé analýzy (PDF)

Média vytvářejí vlastní realitu

Média mají moc vytvářet vlastní realitu. Mohou šířit a konstruovat stereotypy, nebo Romy zobrazovat objektivně a předsudky odstraňovat. Média je důležité sledovat a analyzovat, protože negativními postoji ovlivněná veřejnost má v dobách společenských krizí tendenci přibližovat se názorům pravicových extrémistických hnutí a schvalovat rasově motivovanou trestnou činnost.

Média by měla informovat objektivně a zajišťovat názorovou pluralitu, zprostředkovávat pohled odborníků a umožnit polemiku a diskusi. Dnešní média však mají k tomuto ideálu daleko. Současný stav je zapříčiněn více důvody: ekonomický propad, postupující konkurence internetu a jeho produktů (blogy, sociální sítě), tlak na rychlost a množství novinářské práce, pokles prestiže novinářské práce, vulgarizace, někdy však i populismus či rasismus některých novinářů nebo redakcí.

Živná půda pro konflikty

Pokud média svou roli neplní správně, připravují živnou půdu pro vznik sociálních či mezietnických konfliktů. Zavádějící, neúplné či dokonce lživé zprávy vytržené z kontextu mají na svědomí eskalaci napětí ve společnosti.

Upřednostňování kriminálních zpráv o Romech před referováním v pozitivních souvislostech vzbuzuje negativní emoce, navozuje pocity ohrožení, šíří paniku a vhání běžné občany do řad populistů a extremistů.

Romské tématiky se tyto záporné jevy týkají v první řadě, neboť Romové jsou se stoupající frustrací ve společnosti čím dál častěji chápáni jako vnitřní nepřátelé, kteří mohou za vzrůstající existenční obtíže lidí.

Hlídací psi v důchodu

Shrneme-li naše závěry a závěry obou citovaných mediálních analýz, můžeme konstatovat, že tištěná i nová (internetová) média v prvním i druhém desetiletí našeho století velmi často neplnila svou společenskou roli, kterou dříve opisoval bonmot, že „novináři jsou hlídacími psy demokracie“. Patrné je to zvláště v posledních pěti až deseti letech.

Hospodářská krize a nástup nových médií přinutily vydavatele zúžit redakční týmy, aby byl zachován finanční zisk. Vydavatelé se primárně zaměřují na ekonomické výsledky (sledovanost, čtenost) na úkor kvality, či dokonce novinářské etiky. Fungování demokratického právního státu a stabilita založená na společenské soudržnosti jsou pro ně druhořadé. A to i za cenu, že přímo napomáhají ke zhoršování společenské atmosféry neetickým a neobjektivním zpravodajstvím.

Romské tématiky se to týká v prvé řadě, jelikož Romové jsou se stoupající frustraci obyvatel čím dál častěji chápáni jako vnitřní nepřátelé, kteří mohou za vzrůstající obtíže lidí. Média tomuto pocitu svou činností nejen napomáhají, leckdy jej sama vytvářejí nadbíháním populistickým a radikálním společenským proudům ve zpravodajství i v publicistice.

Výjimky

Výjimku tvoří pouze některá média jako například týdeník Respekt, servery Aktuálně.cz a iHNed.cz či Hospodářské noviny, která se svému poslání snaží nezpronevěřit a soustavně kriticky upozorňují na nesprávné jednání politiků a médií, co se romské tématiky týče. Stejně postupují i některá ne-mainstreamová média (například DeníkReferendum.cz nebo Alarm).

Doporučení

Nechceme brát sdělovací prostředky jen jako zprostředkovatele negativních emocí či jejich hybatele těmito emocemi. Na základě této analýzy přicházíme s tímto doporučením sdělovacím prostředkům i s nabídkou pomoci.

Obecně vzato je lepší o dění informovat, než-li mlčet. Samospráva, státní správa i média by se však měly snažit o objektivitu a pokrytí celé tématické šíře, včetně pozitivních příkladů. Pokud se tak neděje, jde o vyjadřování jednostranného názoru, respektive o informování tendenční.

Jednostranná prohlášení či tendenční informování navíc zhoršují společenskou atmosféru a přidělávají státu, městům a obcím starosti navíc, v podobě zvýšeného protestování proti sociálně slabým lidem.

• Informovat by se na prvním místě mělo o příčinách stavu: chování (některých) sociálně vyloučených lidí je důsledkem jevů kultury chudoby, kterými se nikdo nezabývá.
• Upozorňovat na pozitivní příklady, aktivity - pozitivní dopad pro všechny obyvatele - příběhy, atraktivní pro čtenáře
• Reagovat rychle na krizové situace - spolupráce jednotlivých důležitých hráčů (policie, samospráva, občanská společnost, veřejnost) - vyvrácení fám.
• Nerozlišovat na MY a ONI (Romové a Češi, minorita a majority) - nepolarizovat situaci
• Nepaušalizovat činy jednotlivců na všechny Romy.

Závěrečná analýza

V roce 2016 vypracujeme závěrečnou analýzu mediálního zobrazování Romů, která ukáže, nakolik se nám našeho cíle, tj. pozitivně ovlivňovat česká média, podařilo dosáhnout.
Dosahovat toho chceme spoluprací s redakcemi, na jejímž základě by po našich výzvách opravovaly své výstupy, dávaly by Romům slovo ve zpravodajství, obracely by se na nás s prosbou o pomoc v orientaci v romském prostředí a s prosbou o informace.

DOKUMENT

Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů.
www.fondnno.cz a www.eeagrants.cz