Analýza: Navrhovaná změna dávek na bydlení je nákladný risk, obchod s chudobou nevyřeší

Podle výsledků podrobné analýzy chystané reformy dávek na bydlení Ministerstvem práce a sociálních věcí velmi riskuje. Plánuje podle výzkumníků Centra pro společenské otázky – SPOT zrušit zatím jediný systematický a fungující nástroj v politice bydlení. Analýza zasazuje návrh zákona do kontextu současného stavu bytové nouze a obchodu s chudobou v ČR, porovnává se současným systémem dávek na bydlení a pojmenovává slabé stránky a dopady zákona v případě jeho přijetí.

Podle autorů analýzy dávky na bydlení (příspěvek a doplatek na bydlení) v současnosti představují jediný systematický a fungující nástroj v politice bydlení. Řadě domácností umožňují bydlet ve standardních bytech a pomáhají i seniorům, samoživitelům nebo pracujícím s nižšími příjmy, kteří bydlí v ekonomických centrech, kde výrazně rostou náklady na bydlení. Přesto se je Ministerstvo práce a sociálních věcí nyní chystá zrušit.

MPSV připravuje zákon, který obě dávky nahradí dávkou novou - přídavkem na bydlení. Ta má být přísněji kontrolována, navíc nebude vyplácena do ubytoven. Ministerstvo tak prý chce mimo jiné zamezit obchodu s chudobou.

Nová analýza Centra pro společenské otázky – SPOT podrobuje změnu dávek kritice: „V okamžiku, kdy nemáme bytové kapacity a nástroje pro sociální nebo dostupné bydlení, tento fungující nástroj odstranit nemůžeme. Taková legislativní změna s sebou nese mnoho rizik pro obce s vysokou koncentrací bytové nouze i jejich obyvatele,” vysvětluje jeden z autorů analýzy Tomáš Samec.

„Zároveň zákon nezamezí obchodu s chudobou, ten totiž s dávkami souvisí pouze částečně. Tím, že do popředí staví boj se zneužíváním a represivní přístupy, může výrazně zhoršit situaci řady obyvatel odkázaných na nájemní bydlení,” dodává spoluautorka Lucie Trlifajová.

Analýza kritiku návrhu zákona člení do pěti tematických okruhů. Upozorňuje, že navrhovaná změna dávek v době rostoucích cen nájemného ohrožuje hlavní nástroj podpory bydlení nižší střední třídy. Zvlášť závažný dopad může mít na samoživitele a samoživitelky: „Zákon předpokládá povinnost společného posuzování příjmů manželů nebo partnerů nezávisle od toho, zda spolu manželé žijí. Samoživitelé a samoživitelky tak mohou dostat výrazně nižší dávky, nebo na ně zcela ztratí nárok, což v důsledku může vést až ke ztrátě bydlení,” varuje Tomáš Samec. 

Nová dávka má být také přísněji kontrolovaná, což přispívá ke stigmatizaci pracujících domácností, které mají nízké příjmy nebo důchody. Nový návrh navíc vůbec neřeší, co s nízkopříjmovými domácnostmi, které žijí v nekvalitním a předraženém bydlení, kam by nadále neměly být vypláceny dávky.

Podle analýzy vystavuje lidi žijící na ubytovnách riziku ztráty střechy nad hlavou. „Neexistují dostatečné bytové kapacity, které by mohly uspokojit odhadovanou potřebu bydlení minimálně 6 000–7 000 domácností, které nyní bydlí na ubytovnách a pobírají doplatek na bydlení,” říká autorka analýzy Lucie Trlifajová. 

Situaci lidí z ubytoven budou muset řešit obce, kterým tak hrozí přetížení jejich rozpočtů. „Ukazuje se, že největší problém by vznikl v těch obcích, které jsou už v současnosti znevýhodněné a čelí nedostatku kvalitního standardního bydlení. Z větších měst se jedná o Ostravu, Prahu nebo Brno, z menších pak o Kladno, Příbram nebo Kolín,” upozorňuje Trlifajová.

Přestože by měl nový systém výplatu dávek zjednodušit, v návrhu zákona je mnoho nejasných bodů, které administraci nové dávky oproti dvěma stávajícím komplikují a zvyšují byrokratickou zátěž. Kontroly majetku domácností nebo kontroly stavu nemovitostí by navíc přinesly vysoké náklady, se kterými současný návrh nepočítá. 

„Současný návrh předpokládá nulové úspory v následujících třech letech a následně úspory v rozsahu 400 mil. Kč ročně. To je zhruba 0,03 % výdajů ze státního rozpočtu pro rok 2019. Jedná se tedy relativně o nízké úspory pro veřejné rozpočty v porovnání s potenciálními vysokými náklady pro stát i obce,” dodává Tomáš Samec.

Celá analýza Rizika reformy dávek na bydlení ZDE.