Andrej Babiš chce méně peněz do kultury. Muzeum romské kultury může přijít až o 13 procent svého rozpočtu

Příspěvkové organizace ministerstva kultury, k nimž patří největší národní kulturní instituce, by měly podle současného návrhu rozpočtu na příští rok ušetřit až deset procent letošních výdajů. Organizace však už nyní hospodaří s napjatými rozpočty a desetiprocentní snížení by pro některé mohlo znamenat výrazné omezení jejich činností, které jim však ukládají zákony. Až třináctiprocentní snížení rozpočtu by se mělo dotknout i Muzea romské kultury v Brně.

Ministerstvo kultury by mělo v příštím roce ušetřit miliardu. Po organizacích, které zřizuje, požaduje omezit provozní náklady včetně mzdových.

Muzeum romské kultury v Brně už dostalo podle Brněnského deníkuu dopis od ministerstva kultury, podle kterého ho čeká snížení rozpočtu dokonce o třináct procent. „Je to pro nás obrovský problém. Museli bychom zrušit místa tři lektorů, kteří organizují vzdělávací pořady. Naše práci by to velmi omezilo," zdůraznila podle deníku ředitelka muzea Jana Horváthová. V instituci se přitom naposledy snižovaly mzdy před třemi lety. „Zaměstnanci mají už teď nejnižší tabulkové platy," upozornila Horváthová.

Proti zkrácení rozpočtu Muzea romské kultury je i občanská část Rady vlády pro záležitosti romské menšiny. "Občanská část Rady pro záležitosti romské menšiny se postavila za Muzeum romské kultury a dopisem požádala člena Rady za Ministerstvo financí o upuštění krácení rozpočtu muzea a ponechání výše rozpočtu na skutečnosti roku 2014," uvedl pro server Romea.cz místopředseda Rady vlády pro záležitosti romské menšiny David Beňák.

V případě Národní galerie by to znamenalo, že se průměrný plat jejích zaměstnanců sníží z 18.500 korun na 16.000 korun. Současně ale vláda slibuje, že porostou platy státním zaměstnancům. Průměrná mzda v zemi loni překročila 25.000 korun.

Pro NG by desetiprocentní snížení nákladů na mzdy znamenalo o přibližně šest milionů korun méně. "To by si vyžádalo propuštění více než deseti procent zaměstnanců organizace. Druhá možnost, tedy drastické plošné snížení platů, nepřichází v úvahu," sdělil ČTK Vít Vlnas pověřený řízením NG. Vysokoškolsky vzdělaní a mezinárodně uznávaní odborníci nemohou podle něj živořit na úrovni minimální mzdy. Podle statistik jsou pracovníci v kultuře dlouhodobě druhou nejhůře odměňovanou skupinou zaměstnanců ve sféře veřejných služeb a správy. Hůře jsou na tom už jen lidé v sociálních službách - kde je ovšem podstatně nižší kvalifikační a vzdělanostní struktura zaměstnanců.

Také Národní knihovna již dostala z ekonomického odboru MK dopis s návrhem na snížení příspěvku na provoz včetně snížení mzdových prostředků. "V současné době prověřujeme, jaké dopady by aplikace tohoto rozpočtu měla na Národní knihovnu, zda by to například nevedlo k tomu, že bychom museli omezit vykonávání některých statutárních činností," řekla ČTK mluvčí knihovny Irena Maňáková. I Národní filmový archiv dostal z ministerstva dopis, jak by měl příští rok ušetřit. Koncem minulého týdne následoval další s ubezpečením, že se ministerstvo pokusí ještě rozpočet zvýšit.

Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) v polovině května zástupce odborů ubezpečoval o tom, že rozpočet ministerstva zůstane v příštím roce stejný jako letos. Tento návrh však ministr financí Andrej Babiš seškrtal o miliardu oproti letošním 9,9 miliardy.

Vláda se v koaliční dohodě zavázala k tomu, že navrhne opatření k vícezdrojovému financování, aby se suma na kulturu přiblížila procentu státního rozpočtu. Takové závazky si ale české vlády dávají již léta, rozpočet MK se ale od tohoto podílu spíše vzdaluje.