Anketa Platformy pro sociální bydlení: Nejlepší plány v oblasti sociálního bydlení mají ČSSD, Strana zelených a hnutí Ano

Platforma pro sociální bydlení připravila anketu, v níž se politických
stran optala, jak by řešily věci, které s touto tématikou souvisejí.
Plány stran či hnutí v oblasti sociálního bydlení následně
okomentovala. Nejlépe podle platformy odpověděly ČSSD, Strana zelených a hnutí Ano. Nejhůře pak TOP 09, Úsvit a hnutí Hlavu vzhůru, které pokládá sociální bydlení za hloupost.

Platformu pro sociální bydlení zajímal jak celkový pohled stran na problematiku sociálního bydlení, tak konkrétní návrhy:

1. Jaká konkrétní opatření navrhujete v oblasti bytové politiky?
2. Jakými nástroji chcete řešit bytovou situaci sociálně vyloučených?
3. Komu by podle vás mělo být určeno sociální bydlení a za jakých podmínek?
4. Podporujete
   vznik samostatného zákona o sociálním bydlení? (Pokud ano –
   specifikujte jeho hlavní cíle a principy, pokud ne – zdůvodněte)
5. Jakou roli by podle vás měli v sociálním bydlení hrát obce?
6. Jak by se podle Vás měl řešit problém s rozrůstajícím se sektorem nekvalitních, předražených ubytoven?
7. Kam by podle vás měli jít lidé žijící na ubytovnách, volá-li se po regulaci ubytoven a omezení
8. výplaty doplatku na bydlení lidem žijícím v ubytovnách?
9. Jak může stát regulovat rezidenční segregaci? Jaká konkrétní řešení navrhuje Vaše strana?

DOKUMENT

• Anketa: Plány politických stran
  v oblasti sociálního bydlení

Nejlepší odpovědi: Naplňování potřeb

ČSSD
má podle platformy nejucelenější program bytové politiky ve vztahu k
sociálnímu bydlení. Navrhuje řadu zajímavých nástrojů, zároveň
nezaměňuje sociální bydlení s politikou sociální integrace ani jinými
opatřeními. Rozlišuje různé cílové skupiny a navrhuje sledovat v rámci
regulace ubytoven již zavedená kritéria standardů kvality, podobně jako
tomu je u pobytových sociálních služeb. Sociální bydlení dává do souvislosti s územním plánováním a vyváženou státní podporou výstavby nových kapacit, kde je to třeba.

Strana
zelených poměrně komplexně reaguje na současné problémy při vědomí
faktu, že sociální bydlení by mělo naplňovat různé potřeby. Ve svých
návrzích strana pojmenovává více faktorů, které vedou k současné
špatné bytové situaci mnoha občanů ČR a souvisejících problémů. Také
staví na nezastupitelné roli obcí a jejich možností, jak systém
sociálního bydlení nastavit.

Politické hnutí ANO vcelku přesně
analyzuje současnou situaci a navrhuje opatření v souladu s aktuálními
trendy v oblasti sociálního bydlení. Navrhuje vhodné prolínání bytové
podpory a podpory sociální práce, což odpovídá požadavku na oddělení
bydlení a sociální práce prosazovaného Platformou pro sociální bydlení.

Nejhorší odpovědi: Kdo nepracuje, ať nebydlí

Nakonec jsme ještě vybrali několik odpovědí, které nás nejvíce překvapily. TOP 09 považuje rezidenční segregaci za přirozený jev, něco, co se asi řídí zákony, na které nikdo z nás nemůže mít vliv, dokonce ani stát, územní plánování, urbanismus, bytová politika, stavební úřady. Ve svém pohledu je TOP 09 osamocená. Další smutnou perličkou byl výrok Jiřího Janečka z hnutí Hlavu vzhůru, který očividně hraje na nejnižší pudy svých potenciálních voličů. Podle něj je sociální bydlení hloupost, „musí jen vzniknout zařízení, na okraji měst, do kterých budou vytlačováni bezdomovci, kteří si vybrali tento styl života dobrovolně a ohrožují řádné občany ČR. Toto zařízení by poskytovalo jen základní životní potřeby.“ Reakce platformy: "Vedle tohoto fašistického návrhu působí tvrzení o přirozenosti segregace ještě hůře".

Segregace do třetice: respondenti hnutí Úsvit nevěděli, co rezidenční segregace znamená, a tak napsali, že by ji řešili výukou českého jazyka, abychom si všichni lépe rozuměli.

Tyto příklady jsou však spíše okrajové, co nás tíží je, že politika zásluhovosti a pohled na bydlení jako na něco, co si člověk musí zasloužit, stále pronikají i do návrhů na politiky sociálního bydlení. Některé politické strany sice sociální bydlení dělat chtějí, ale pouze pro vybrané, populární skupiny. Do svých návrhů projektují moralizující soudy a sociální bydlení je pro ně spíše arénou pro vyvolávání morální paniky, či vožení se na populistické vlně, namísto toho, aby jej braly jako věcný problém sociální politiky. Slavný výrok „kdo nepracuje, ať nejí“, se zde dostává do podoby, „kdo nepracuje, ať nebydlí“.

Platforma naopak – poučena dlouholetou prací s lidmi bez domova a ohroženými ztrátou bydlení – tvrdí, že bydlení je základní potřebou, která má být zajištěna, aby daná domácnost vůbec mohla začít pracovat na řešení dalších potíží, s nimiž se potýká. Po lidech bez domova se chce, aby se začleňovali, ale nedává se jim pro začlenění příležitost. Bydlení je základním lidským právem a nutností pro participaci ve společnosti.

Odpovědi na konkrétní dotazy naleznete v přiloženém dokumentu.

O Platformě

Platforma
pro sociální bydlení je uskupením osob a organizací, jež sdílí
myšlenku, že osobám, jež ztratily bydlení, jsou jeho ztrátou ohroženy,
nebo užívají neadekvátní bydlení, musí být poskytnuta náležitá pomoc
při jejich tíživé situaci. V současné době čítá Platforma celkem 37
členů, z toho 17 organizací. Seznam členských organizací: AD Agape,
Armáda Spásy, Centrom, o. s., Centrum pro výzkum a inovaci v sociálních
službách, Český helsinský výbor, Elim Vsetín, Fakulta sociálních studií
OU, IQ Roma Servis, Katedra sociálních věd UP, Konexe, o. s., Naděje,
o. s., R-Mosty, ROMEA, Salinger, o. s., Sdružení azylových domů v ČR, SPOT, o. s., Vzájemné soužití.

Seznam
dalších členů: Petra Černá, Pavel Čižinský, Ivanka Čonková, Silvie
Hendrychová, Imrich Horváth, Ilja Hradecký, Terezie Hradílková, Jitka
Chalánková, Pamela Marková, Markus Pape, Stanislav Penc, Martin
Potůček, Libor Prudký, Margita Rácová, Štěpán Ripka, Jan Sládek, Jan
Snopek, Linda Sokačová, Ilona Švihlíková, Kateřina Vojtíšková.

Základní principy sociálního bydlení, které Platforma prosazuje, jsou následující:

• Sociální bydlení by měl garantovat stát zákonem o sociálním bydlení.
• Okruh osob v bytové nouzi by se měl definovat na základě evropské typologie ETHOS.
• Sociální bydlení by mělo být vnímáno jako komplex nástrojů vedoucí k překonání
• tíživé bytové situace.
• Sociální bydlení znamená i garantovanou podporu samostatného bydlení a další
• související služby.
• Sociální bydlení by mělo být důstojné a standardní bydlení poskytující adekvátní
• zázemí.
• Poskytování bydlení a sociální služby je možné a žádoucí oddělovat.
• Podoba sociálního bydlení by měla vycházet především z potřeb a preferencí osob
• ohrožených neadekvátním bydlením.
• Do diskuse o sociálním bydlení by měly být zahrnuty všechny relevantní subjekty a
• určeny všechny relevantní nástroje.

DOKUMENT