romea - logo
13. prosince 2018 (čtvrtek)
svátek má Lucie
Loading
rozšířené vyhledávaní

AUDIO: Ministr kultury Daniel Herman chce vyřešit problém vepřína v Letech u Písku

Lety u Písku, 1.8.2014 12:46, (ROMEA)
Ministr kultury ČR Daniel Herman 1. 8. 2014 při pietním aktu v Letech u Písku
Ministr kultury ČR Daniel Herman 1. 8. 2014 při pietním aktu v Letech u Písku

Rasismu, nenávisti a xenofobii je třeba v Česku vyhlásit nulovou toleranci. Řekl to ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) při příležitosti uctění obětí romského holokaustu a vzpomínce na zahájení a ukončení provozu cikánského tábora v Letech na Písecku. Podle Hermana nelze tyto nálady v Česku brát na lehkou váhu. Setkání se kromě dalších účastnila i ředitelka Sekce pro lidská práva Martina Štěpánková. Česká televize odvysílala přímým přenosem projev ministra kultury.

"Ve srovnání s jinými společnostmi si nemyslím, že by ta česká byla v čele xenofobních a rasistických tendencí. Na druhou stranu si myslím, že nelze podceňovat signály, které se i v naší společnosti objevují," řekl Herman, který se domnívá, že jsme se zatím z historie poučit nedokázali. "Nemůžeme nad tím mávnout rukou se slovy, že to patří do dávnověku a dnes už nic takového není možné. Kdyby mi jako mladému někdo řekl, že se dožiji toho, že neonacisté budou znovu pochodovat ulicemi našich měst, asi bych tomu nevěřil. V roce 1928 získal ve svobodných a demokratických volbách Adolf Hitler pouhé dva poslanecké mandáty. Stačilo pět let a situace byla úplně jiná. Nenechme se ukolébat tím, že věci nejsou tak vyhrocené," uvedl Herman.

Daniel Herman k odstranění vepřína: "Snažíme se však s ministrem Dienstbierem na tomto problému pracovat a najít řešení."

Herman zdůraznil, že je neustále potřeba bojovat proti rasismu, nenávisti a xenofobii. Zdůraznil, že neplatí princip kolektivní viny na základě etnického původu. "To, že se někdo narodí jako Čech, Němec, Žid nebo Rom nevypovídá o kvalitě jeho života. Teprve po ovoci poznáme strom," citoval bibli.

Podle něj jsou proto podobné akce jako ta, která se konala v Letech, hodně důležité. "Já stále hovořím o kultuře připomínání, protože rasismus má hluboké kořeny a bohužel nepatří jen minulosti. Proto si musíme neustále připomínat to, co se stalo. Zločiny, kdy lidi označili určitou skupinu obyvatel za méněcennou," uvedl.

Herman dodal, že tábor v Letech byl za druhé světové války minimálně v jednom aspektu velmi specifický. "Není možné svalovat vinu jen na fašistické Německo. S plnou pokorou je třeba přiznat, že tento koncentrační tábor pro Romy byl veden příslušníky české protektorátní policie. Ve své hrubosti a surovosti se příliš nelišili od německých nacistických katanů v jiných koncentračních táborech," uvedl ministr kultury.

"Atmosféra v současné společnosti není uspokojivá. Důležité je, abychom se s těmito dluhy minulosti dokázali vyrovnat, pravdivě je pojmenovat a také řešit. Kdyby se na místě, kde zemřel můj dědeček – v koncentračním táboře Mauthausen – váleli vepři, tak bych to také vnímal jako velmi nedobrý signál," kritizoval Herman existenci vepřína, který stojí na místě někdejšího pracovního tábora pro Romy.

Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu se pietního setkání nakonec zúčastnit z důvodů projednávání služebního zákona v Poslanecké sněmovně nemohl. Zastoupili jej ředitelka sekce odboru lidských práv a ochrany menšin z Úřadu vlády ČR Martina Štěpánková a Martin Martínek, vedoucí Kanceláře Rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny a sekretariát Rady vlády pro národnostní menšiny.

„Pietní vzpomínky jako ta dnešní by měly být výstrahou pro všechny, kteří již zapomněli. Je našim společným úkolem, abychom podporovali bádání v oblasti romského holocaustu. Neméně významná je také popularizace tohoto tématu ve veřejných sdělovacích prostředcích, veřejném prostoru, případně ve školách,“ uvedla Štěpánková, která si myslí, že genocida českých a moravských Romů zůstává jednou z nejsmutnějších kapitol naší společné historie. Česká společnost v tomto ohledu pozůstalým Romům mnohé ještě dluží. I z tohoto důvodu je podle ní nutné nabídnout pomocnou ruku těm, kteří se ocitli v nepříznivé situaci sociálního vyloučení, případně v „druhořadém“ vzdělávacím proudu a zajistit, aby se chyby minulosti, a to ať už té dávné, či blízké, již neopakovaly.

„Vnímám proto nezbytné podporovat emancipaci Romů jako sebevědomé kulturní entity, byť to není v naší současné společnosti populární. ROMIPEN – romství, jako součást příslušnosti k národnostní menšině, je hodnota, na kterou Romové mohou být hrdí,“ soudí Štěpánková.

Pietní akt se v Letech konal u příležitosti vzpomínky na několik historických událostí. Právě 1. srpna 1942 byl založen cikánský tábor Lety. "Navíc si 2. srpna připomínáme Mezinárodní den obětí romského holocaustu a ukončení činnosti romského koncentračního tábora v Osvětimi," řekl ředitel Památníku Lidice Milouš Červencl. Uctění památky se kromě Hermana účastnili například i několik žen, které přežily vyhlazení Lidic v roce 1942.

Pomník obětí někdejšího pracovního tábora pro Romy v Letech se nachází v blízkosti vepřína. Především pozůstalí obětí z tábora už několik let bojují za odstranění vepřína. Ten totiž stojí přímo na místě, kde v minulosti pracovní tábor byl. Zástupci Vlády ČR však v minulosti několikrát uvedli, že v rozpočtu nejsou peníze na vykoupení objektu vepřína. "Snažíme se však s ministrem Dienstbierem na tomto problému pracovat a najít řešení," uvedl Herman.

Z historie koncentračního tábora v Letech u Písku

Původní prostor v Letech u Písku sloužil v roce 1940 jako ubytovací zázemí pro stavební dělníky. Poté zde vnikl pracovní a kárný tábor, a to na rozkaz ministra vnitra protektorátní vlády Josefa Ježka ze dne 15. července 1940, který byl vydán na základě vládního nařízení č. 72 o kárných pracovních táborech ze dne 2. března 1939. Toto nařízení tedy bylo vydáno ještě před obsazením země nacisty. V kárném a pracovním táboře byli podle vyhlášky koncentrováni „práce schopní potulní cikáni a jiní tuláci stejným způsobem žijící, řemeslní žebráci a osoby žijící ze žebroty jiných (dětí a pod. ), řemeslní hazardní hráči, notoričtí zahaleči, povaleči a osoby, žijící z nečestných výdělků (prostituce a pod.) vlastních nebo jiných osob“. Prvních dvanáct vězňů sem dorazilo dorazilo již 17. července 1940.

Dne 1. srpna 1942 byl tábor přeměněn na Cikánský tábor a vzápětí sem byly transportovány celé romské rodiny. Koncentrák zahájil činnost 1. 8. 1942 a byl zrušen 4.5.1943. Jeho kapacita byla sice zvětšena tak, že tábor byl schopen pojmout až 600 vězňů, ale i tento počet byl brzy překročen, neboť v průběhu srpna 1942 bylo v táboře internováno přes 1100 mužů, žen a dětí. Tábor nebyl vybaven potřebným hygienickým a dalším zařízením pro tak velký počet osob. Vězni se museli často mýt v nedalekém rybníku. Navíc tu byli až do srpna 1942 vězněni pouze muži. Od srpna 1942 zde ve zcela neuspokojujících podmínkách živořily i ženy a děti. Po velkém náporu v srpnu 1942 přicházeli do tábora většinou pouze jednotlivci nebo rodiny.

Přímo v táboře Lety zahynulo 326 osob, z toho 241 dětí. 120 obětí bylo pohřbeno na provizorním pohřebišti u tábora. Dalších 540 zdejších vězňů zahynulo po transportu do Osvětimi. Hromadné transporty se uskutečnily celkem dva. Jako první byl vypraven 3. prosince 1942 transport tzv. asociálů v počtu 16 mužů a 78 žen do koncentračního tábora Osvětim I. Druhý z transportů znamenal prakticky likvidaci tábora v Letech, protože v něm bylo odvezeno 417 vězňů do koncentračního tábora Osvětim II- Birkenau. Zatímco první transport se uskutečnil na základě výnosu o preventivním potírání zločinnosti, druhý již byl realizován na základě Himmlerova výnosu z 16.12. 1942, který nařizoval transport všech Romů do koncentračního tábora v Osvětimi. Zbývajících 198 vězňů bylo přemístěno do cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu (tzv. Žalov) nebo do sběrných táborů v Praze a v Pardubicích.

13. května 1995 byl v místech masového hrobu vedle tábora odhalen pomník s nápisem „Obětem cikánského tábora v Letech 1942-1943. Nezapomeňte. Ma bisteren.“ 13. května 2010 bylo oficiálně oznámeno otevření Kulturní památky Lety v těchto místech, která z rozhodnutí vlády spadá pod Památník Lidice.

ryz, ČTK, Česká televize
Přečteno: 1375x

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Lety u Písku, Pietní akce, pietní akt, pietní místo



HLAVNÍ ZPRÁVY

Budova Evropské komise v Bruselu (FOTO: Sébastien Bertrand, Wikimedia Commons)

Patnáct evropských organizací vyzývá země EU, aby se zavázaly k aktualizaci Strategie romské integrace po roce 2020

11.12.2018 16:26
Minulý týden koalice patnácti romských organizací a organizací bojujících proti rasismu vyzvala Radu EU a vlády evropských zemí, aby se zavázaly k aktualizaci Strategie romské integrace po roce 2020. Evropská Komise předložila návrh k tomuto závazku evropskému parlamentu a Radě EU minulý týden.
 celý článek

Ilustrační FOTO

Agentura AP: Romské rodičky se ve slovenských nemocnicích střetávají s rasismem i fyzickým násilím

11.12.2018 11:10
V některých slovenských nemocnicích několik dní po porodu zadržují rodičky proti jejich vůli. Ve svém původním materiálu to včera napsala agentura AP. Podle ní opatřením trpí zejména ženy romského původu, ke kterým se nemocniční personál navíc chová hrubě až násilně. Slovenské ministerstvo zdravotnictví se proti tomuto tvrzení na dotaz ČTK důrazně ohradilo, stejně jako nemocnice v Kežmarku, kde agentura AP získala materiál pro svou reportáž.
 celý článek

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Martina Štěpánková v rozhovoru pro romeatv.

Zmocněnkyně pro lidská práva: Společnost nemá lidská práva za úplně důležitou věc, kritika neziskovek je špatná a problematická

9.12.2018 17:39
Česká společnost nepovažuje lidská práva dostatečně za důležitou záležitost. Panuje spíš názor, že už jsou prosazena a není potřeba je dál chránit. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Martina Štěpánková to řekla ČTK při příležitostí Dne lidských práv, který připadá na 10. prosince. Za velký problém zmocněnkyně považuje výpady vůči neziskovým organizacím. Den lidských práv se připomíná na výročí, kdy valné shromáždění OSN přijalo v roce 1948 Všeobecnou deklaraci lidských práv.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo