romea - logo
26. září 2018 (středa)
svátek má Andrea
Loading
rozšířené vyhledávaní

AUDIO: Ministr kultury Daniel Herman chce vyřešit problém vepřína v Letech u Písku

Lety u Písku, 1.8.2014 12:46, (ROMEA)
Ministr kultury ČR Daniel Herman 1. 8. 2014 při pietním aktu v Letech u Písku
Ministr kultury ČR Daniel Herman 1. 8. 2014 při pietním aktu v Letech u Písku

Rasismu, nenávisti a xenofobii je třeba v Česku vyhlásit nulovou toleranci. Řekl to ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) při příležitosti uctění obětí romského holokaustu a vzpomínce na zahájení a ukončení provozu cikánského tábora v Letech na Písecku. Podle Hermana nelze tyto nálady v Česku brát na lehkou váhu. Setkání se kromě dalších účastnila i ředitelka Sekce pro lidská práva Martina Štěpánková. Česká televize odvysílala přímým přenosem projev ministra kultury.

"Ve srovnání s jinými společnostmi si nemyslím, že by ta česká byla v čele xenofobních a rasistických tendencí. Na druhou stranu si myslím, že nelze podceňovat signály, které se i v naší společnosti objevují," řekl Herman, který se domnívá, že jsme se zatím z historie poučit nedokázali. "Nemůžeme nad tím mávnout rukou se slovy, že to patří do dávnověku a dnes už nic takového není možné. Kdyby mi jako mladému někdo řekl, že se dožiji toho, že neonacisté budou znovu pochodovat ulicemi našich měst, asi bych tomu nevěřil. V roce 1928 získal ve svobodných a demokratických volbách Adolf Hitler pouhé dva poslanecké mandáty. Stačilo pět let a situace byla úplně jiná. Nenechme se ukolébat tím, že věci nejsou tak vyhrocené," uvedl Herman.

Daniel Herman k odstranění vepřína: "Snažíme se však s ministrem Dienstbierem na tomto problému pracovat a najít řešení."

Herman zdůraznil, že je neustále potřeba bojovat proti rasismu, nenávisti a xenofobii. Zdůraznil, že neplatí princip kolektivní viny na základě etnického původu. "To, že se někdo narodí jako Čech, Němec, Žid nebo Rom nevypovídá o kvalitě jeho života. Teprve po ovoci poznáme strom," citoval bibli.

Podle něj jsou proto podobné akce jako ta, která se konala v Letech, hodně důležité. "Já stále hovořím o kultuře připomínání, protože rasismus má hluboké kořeny a bohužel nepatří jen minulosti. Proto si musíme neustále připomínat to, co se stalo. Zločiny, kdy lidi označili určitou skupinu obyvatel za méněcennou," uvedl.

Herman dodal, že tábor v Letech byl za druhé světové války minimálně v jednom aspektu velmi specifický. "Není možné svalovat vinu jen na fašistické Německo. S plnou pokorou je třeba přiznat, že tento koncentrační tábor pro Romy byl veden příslušníky české protektorátní policie. Ve své hrubosti a surovosti se příliš nelišili od německých nacistických katanů v jiných koncentračních táborech," uvedl ministr kultury.

"Atmosféra v současné společnosti není uspokojivá. Důležité je, abychom se s těmito dluhy minulosti dokázali vyrovnat, pravdivě je pojmenovat a také řešit. Kdyby se na místě, kde zemřel můj dědeček – v koncentračním táboře Mauthausen – váleli vepři, tak bych to také vnímal jako velmi nedobrý signál," kritizoval Herman existenci vepřína, který stojí na místě někdejšího pracovního tábora pro Romy.

Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu se pietního setkání nakonec zúčastnit z důvodů projednávání služebního zákona v Poslanecké sněmovně nemohl. Zastoupili jej ředitelka sekce odboru lidských práv a ochrany menšin z Úřadu vlády ČR Martina Štěpánková a Martin Martínek, vedoucí Kanceláře Rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny a sekretariát Rady vlády pro národnostní menšiny.

„Pietní vzpomínky jako ta dnešní by měly být výstrahou pro všechny, kteří již zapomněli. Je našim společným úkolem, abychom podporovali bádání v oblasti romského holocaustu. Neméně významná je také popularizace tohoto tématu ve veřejných sdělovacích prostředcích, veřejném prostoru, případně ve školách,“ uvedla Štěpánková, která si myslí, že genocida českých a moravských Romů zůstává jednou z nejsmutnějších kapitol naší společné historie. Česká společnost v tomto ohledu pozůstalým Romům mnohé ještě dluží. I z tohoto důvodu je podle ní nutné nabídnout pomocnou ruku těm, kteří se ocitli v nepříznivé situaci sociálního vyloučení, případně v „druhořadém“ vzdělávacím proudu a zajistit, aby se chyby minulosti, a to ať už té dávné, či blízké, již neopakovaly.

„Vnímám proto nezbytné podporovat emancipaci Romů jako sebevědomé kulturní entity, byť to není v naší současné společnosti populární. ROMIPEN – romství, jako součást příslušnosti k národnostní menšině, je hodnota, na kterou Romové mohou být hrdí,“ soudí Štěpánková.

Pietní akt se v Letech konal u příležitosti vzpomínky na několik historických událostí. Právě 1. srpna 1942 byl založen cikánský tábor Lety. "Navíc si 2. srpna připomínáme Mezinárodní den obětí romského holocaustu a ukončení činnosti romského koncentračního tábora v Osvětimi," řekl ředitel Památníku Lidice Milouš Červencl. Uctění památky se kromě Hermana účastnili například i několik žen, které přežily vyhlazení Lidic v roce 1942.

Pomník obětí někdejšího pracovního tábora pro Romy v Letech se nachází v blízkosti vepřína. Především pozůstalí obětí z tábora už několik let bojují za odstranění vepřína. Ten totiž stojí přímo na místě, kde v minulosti pracovní tábor byl. Zástupci Vlády ČR však v minulosti několikrát uvedli, že v rozpočtu nejsou peníze na vykoupení objektu vepřína. "Snažíme se však s ministrem Dienstbierem na tomto problému pracovat a najít řešení," uvedl Herman.

Z historie koncentračního tábora v Letech u Písku

Původní prostor v Letech u Písku sloužil v roce 1940 jako ubytovací zázemí pro stavební dělníky. Poté zde vnikl pracovní a kárný tábor, a to na rozkaz ministra vnitra protektorátní vlády Josefa Ježka ze dne 15. července 1940, který byl vydán na základě vládního nařízení č. 72 o kárných pracovních táborech ze dne 2. března 1939. Toto nařízení tedy bylo vydáno ještě před obsazením země nacisty. V kárném a pracovním táboře byli podle vyhlášky koncentrováni „práce schopní potulní cikáni a jiní tuláci stejným způsobem žijící, řemeslní žebráci a osoby žijící ze žebroty jiných (dětí a pod. ), řemeslní hazardní hráči, notoričtí zahaleči, povaleči a osoby, žijící z nečestných výdělků (prostituce a pod.) vlastních nebo jiných osob“. Prvních dvanáct vězňů sem dorazilo dorazilo již 17. července 1940.

Dne 1. srpna 1942 byl tábor přeměněn na Cikánský tábor a vzápětí sem byly transportovány celé romské rodiny. Koncentrák zahájil činnost 1. 8. 1942 a byl zrušen 4.5.1943. Jeho kapacita byla sice zvětšena tak, že tábor byl schopen pojmout až 600 vězňů, ale i tento počet byl brzy překročen, neboť v průběhu srpna 1942 bylo v táboře internováno přes 1100 mužů, žen a dětí. Tábor nebyl vybaven potřebným hygienickým a dalším zařízením pro tak velký počet osob. Vězni se museli často mýt v nedalekém rybníku. Navíc tu byli až do srpna 1942 vězněni pouze muži. Od srpna 1942 zde ve zcela neuspokojujících podmínkách živořily i ženy a děti. Po velkém náporu v srpnu 1942 přicházeli do tábora většinou pouze jednotlivci nebo rodiny.

Přímo v táboře Lety zahynulo 326 osob, z toho 241 dětí. 120 obětí bylo pohřbeno na provizorním pohřebišti u tábora. Dalších 540 zdejších vězňů zahynulo po transportu do Osvětimi. Hromadné transporty se uskutečnily celkem dva. Jako první byl vypraven 3. prosince 1942 transport tzv. asociálů v počtu 16 mužů a 78 žen do koncentračního tábora Osvětim I. Druhý z transportů znamenal prakticky likvidaci tábora v Letech, protože v něm bylo odvezeno 417 vězňů do koncentračního tábora Osvětim II- Birkenau. Zatímco první transport se uskutečnil na základě výnosu o preventivním potírání zločinnosti, druhý již byl realizován na základě Himmlerova výnosu z 16.12. 1942, který nařizoval transport všech Romů do koncentračního tábora v Osvětimi. Zbývajících 198 vězňů bylo přemístěno do cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu (tzv. Žalov) nebo do sběrných táborů v Praze a v Pardubicích.

13. května 1995 byl v místech masového hrobu vedle tábora odhalen pomník s nápisem „Obětem cikánského tábora v Letech 1942-1943. Nezapomeňte. Ma bisteren.“ 13. května 2010 bylo oficiálně oznámeno otevření Kulturní památky Lety v těchto místech, která z rozhodnutí vlády spadá pod Památník Lidice.

ryz, ČTK, Česká televize
Přečteno: 1373x

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Lety u Písku, Pietní akce, pietní akt, pietní místo



HLAVNÍ ZPRÁVY

--ilustrační foto--

Zemřela Eva Davidová, etnografka s velkým srdcem, které patřilo Romům

25.9.2018 9:39
V pátek 21. září zemřela ve věku 85 let Eva Davidová, etnografka, socioložka, historička umění a také fotografka, která se od poloviny 50. let systematicky věnovala studiu způsobu života a kultury Romů v Čechách, na Moravě a na Slovensku. Poslední rozloučení proběhne pouze v úzkém rodinném kruhu.
 celý článek

Vsrazi Tibora Danihela u soudu. Obžalovaný Milan Brat vypovídá 22. 6. 1998 před táborskou pobočkou Krajského soudu v Českých Budějovicích, kde se z rozhodnutí Nejvyššího soudu znovu projednává smrt sedmnáctiletého Roma Tibora Danihela, který 24. září 1993 utonul v řece Otavě v Písku po útoku skupiny rasistů. (FOTO: ČTK)

Před 25 lety zavraždili rasisté Tibora Danihela. Po soudních tahanicích byla potrestána jen trojice útočníků z osmnácti

24.9.2018 20:47
Píseckému Romovi Tiboru Danihelovi bylo teprve 17 let, když ho 24. září 1993 skupina neonacistů nahnala do řeky Otavy, v níž utonul. Následné soudní líčení s viníky prošlo řadou peripetií od zproštění viny u takřka všech obžalovaných až k vynesení nepodmíněných trestů nad trojicí účastníků. Smrt Tibora Danihela dodnes zůstává jedním z nejznámějších případů rasově motivovaného násilí v Česku.
 celý článek

Ivan Bartoš, předseda Pirátské strany (FOTO: Pirátská strana)

Ivan Bartoš: Být proti fašismu a rasismu je přeci normální

24.9.2018 20:16
Je to už trochu nuda, nemyslíte? Jako pokaždé před volbami se i letos ve zvýšené míře objevují mé “senzační” fotky s vlajkou Antifašistické akce a v merchi Good Night White Pride, jako kdyby snad být proti rasismu a rasové nadřazenosti bylo něco špatného.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo