romea - logo
21. května 2018 (pondělí)
svátek má Monika
Loading
rozšířené vyhledávaní

AUDIO: Ministr kultury Daniel Herman chce vyřešit problém vepřína v Letech u Písku

Lety u Písku, 1.8.2014 12:46, (ROMEA)
Ministr kultury ČR Daniel Herman 1. 8. 2014 při pietním aktu v Letech u Písku
Ministr kultury ČR Daniel Herman 1. 8. 2014 při pietním aktu v Letech u Písku

Rasismu, nenávisti a xenofobii je třeba v Česku vyhlásit nulovou toleranci. Řekl to ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) při příležitosti uctění obětí romského holokaustu a vzpomínce na zahájení a ukončení provozu cikánského tábora v Letech na Písecku. Podle Hermana nelze tyto nálady v Česku brát na lehkou váhu. Setkání se kromě dalších účastnila i ředitelka Sekce pro lidská práva Martina Štěpánková. Česká televize odvysílala přímým přenosem projev ministra kultury.

"Ve srovnání s jinými společnostmi si nemyslím, že by ta česká byla v čele xenofobních a rasistických tendencí. Na druhou stranu si myslím, že nelze podceňovat signály, které se i v naší společnosti objevují," řekl Herman, který se domnívá, že jsme se zatím z historie poučit nedokázali. "Nemůžeme nad tím mávnout rukou se slovy, že to patří do dávnověku a dnes už nic takového není možné. Kdyby mi jako mladému někdo řekl, že se dožiji toho, že neonacisté budou znovu pochodovat ulicemi našich měst, asi bych tomu nevěřil. V roce 1928 získal ve svobodných a demokratických volbách Adolf Hitler pouhé dva poslanecké mandáty. Stačilo pět let a situace byla úplně jiná. Nenechme se ukolébat tím, že věci nejsou tak vyhrocené," uvedl Herman.

Daniel Herman k odstranění vepřína: "Snažíme se však s ministrem Dienstbierem na tomto problému pracovat a najít řešení."

Herman zdůraznil, že je neustále potřeba bojovat proti rasismu, nenávisti a xenofobii. Zdůraznil, že neplatí princip kolektivní viny na základě etnického původu. "To, že se někdo narodí jako Čech, Němec, Žid nebo Rom nevypovídá o kvalitě jeho života. Teprve po ovoci poznáme strom," citoval bibli.

Podle něj jsou proto podobné akce jako ta, která se konala v Letech, hodně důležité. "Já stále hovořím o kultuře připomínání, protože rasismus má hluboké kořeny a bohužel nepatří jen minulosti. Proto si musíme neustále připomínat to, co se stalo. Zločiny, kdy lidi označili určitou skupinu obyvatel za méněcennou," uvedl.

Herman dodal, že tábor v Letech byl za druhé světové války minimálně v jednom aspektu velmi specifický. "Není možné svalovat vinu jen na fašistické Německo. S plnou pokorou je třeba přiznat, že tento koncentrační tábor pro Romy byl veden příslušníky české protektorátní policie. Ve své hrubosti a surovosti se příliš nelišili od německých nacistických katanů v jiných koncentračních táborech," uvedl ministr kultury.

"Atmosféra v současné společnosti není uspokojivá. Důležité je, abychom se s těmito dluhy minulosti dokázali vyrovnat, pravdivě je pojmenovat a také řešit. Kdyby se na místě, kde zemřel můj dědeček – v koncentračním táboře Mauthausen – váleli vepři, tak bych to také vnímal jako velmi nedobrý signál," kritizoval Herman existenci vepřína, který stojí na místě někdejšího pracovního tábora pro Romy.

Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu se pietního setkání nakonec zúčastnit z důvodů projednávání služebního zákona v Poslanecké sněmovně nemohl. Zastoupili jej ředitelka sekce odboru lidských práv a ochrany menšin z Úřadu vlády ČR Martina Štěpánková a Martin Martínek, vedoucí Kanceláře Rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny a sekretariát Rady vlády pro národnostní menšiny.

„Pietní vzpomínky jako ta dnešní by měly být výstrahou pro všechny, kteří již zapomněli. Je našim společným úkolem, abychom podporovali bádání v oblasti romského holocaustu. Neméně významná je také popularizace tohoto tématu ve veřejných sdělovacích prostředcích, veřejném prostoru, případně ve školách,“ uvedla Štěpánková, která si myslí, že genocida českých a moravských Romů zůstává jednou z nejsmutnějších kapitol naší společné historie. Česká společnost v tomto ohledu pozůstalým Romům mnohé ještě dluží. I z tohoto důvodu je podle ní nutné nabídnout pomocnou ruku těm, kteří se ocitli v nepříznivé situaci sociálního vyloučení, případně v „druhořadém“ vzdělávacím proudu a zajistit, aby se chyby minulosti, a to ať už té dávné, či blízké, již neopakovaly.

„Vnímám proto nezbytné podporovat emancipaci Romů jako sebevědomé kulturní entity, byť to není v naší současné společnosti populární. ROMIPEN – romství, jako součást příslušnosti k národnostní menšině, je hodnota, na kterou Romové mohou být hrdí,“ soudí Štěpánková.

Pietní akt se v Letech konal u příležitosti vzpomínky na několik historických událostí. Právě 1. srpna 1942 byl založen cikánský tábor Lety. "Navíc si 2. srpna připomínáme Mezinárodní den obětí romského holocaustu a ukončení činnosti romského koncentračního tábora v Osvětimi," řekl ředitel Památníku Lidice Milouš Červencl. Uctění památky se kromě Hermana účastnili například i několik žen, které přežily vyhlazení Lidic v roce 1942.

Pomník obětí někdejšího pracovního tábora pro Romy v Letech se nachází v blízkosti vepřína. Především pozůstalí obětí z tábora už několik let bojují za odstranění vepřína. Ten totiž stojí přímo na místě, kde v minulosti pracovní tábor byl. Zástupci Vlády ČR však v minulosti několikrát uvedli, že v rozpočtu nejsou peníze na vykoupení objektu vepřína. "Snažíme se však s ministrem Dienstbierem na tomto problému pracovat a najít řešení," uvedl Herman.

Z historie koncentračního tábora v Letech u Písku

Původní prostor v Letech u Písku sloužil v roce 1940 jako ubytovací zázemí pro stavební dělníky. Poté zde vnikl pracovní a kárný tábor, a to na rozkaz ministra vnitra protektorátní vlády Josefa Ježka ze dne 15. července 1940, který byl vydán na základě vládního nařízení č. 72 o kárných pracovních táborech ze dne 2. března 1939. Toto nařízení tedy bylo vydáno ještě před obsazením země nacisty. V kárném a pracovním táboře byli podle vyhlášky koncentrováni „práce schopní potulní cikáni a jiní tuláci stejným způsobem žijící, řemeslní žebráci a osoby žijící ze žebroty jiných (dětí a pod. ), řemeslní hazardní hráči, notoričtí zahaleči, povaleči a osoby, žijící z nečestných výdělků (prostituce a pod.) vlastních nebo jiných osob“. Prvních dvanáct vězňů sem dorazilo dorazilo již 17. července 1940.

Dne 1. srpna 1942 byl tábor přeměněn na Cikánský tábor a vzápětí sem byly transportovány celé romské rodiny. Koncentrák zahájil činnost 1. 8. 1942 a byl zrušen 4.5.1943. Jeho kapacita byla sice zvětšena tak, že tábor byl schopen pojmout až 600 vězňů, ale i tento počet byl brzy překročen, neboť v průběhu srpna 1942 bylo v táboře internováno přes 1100 mužů, žen a dětí. Tábor nebyl vybaven potřebným hygienickým a dalším zařízením pro tak velký počet osob. Vězni se museli často mýt v nedalekém rybníku. Navíc tu byli až do srpna 1942 vězněni pouze muži. Od srpna 1942 zde ve zcela neuspokojujících podmínkách živořily i ženy a děti. Po velkém náporu v srpnu 1942 přicházeli do tábora většinou pouze jednotlivci nebo rodiny.

Přímo v táboře Lety zahynulo 326 osob, z toho 241 dětí. 120 obětí bylo pohřbeno na provizorním pohřebišti u tábora. Dalších 540 zdejších vězňů zahynulo po transportu do Osvětimi. Hromadné transporty se uskutečnily celkem dva. Jako první byl vypraven 3. prosince 1942 transport tzv. asociálů v počtu 16 mužů a 78 žen do koncentračního tábora Osvětim I. Druhý z transportů znamenal prakticky likvidaci tábora v Letech, protože v něm bylo odvezeno 417 vězňů do koncentračního tábora Osvětim II- Birkenau. Zatímco první transport se uskutečnil na základě výnosu o preventivním potírání zločinnosti, druhý již byl realizován na základě Himmlerova výnosu z 16.12. 1942, který nařizoval transport všech Romů do koncentračního tábora v Osvětimi. Zbývajících 198 vězňů bylo přemístěno do cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu (tzv. Žalov) nebo do sběrných táborů v Praze a v Pardubicích.

13. května 1995 byl v místech masového hrobu vedle tábora odhalen pomník s nápisem „Obětem cikánského tábora v Letech 1942-1943. Nezapomeňte. Ma bisteren.“ 13. května 2010 bylo oficiálně oznámeno otevření Kulturní památky Lety v těchto místech, která z rozhodnutí vlády spadá pod Památník Lidice.

ryz, ČTK, Česká televize
Přečteno: 1372x

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Lety u Písku, Pietní akce, pietní akt, pietní místo



HLAVNÍ ZPRÁVY

Panelová diskuze nazvaná  Současný výzkum romského holocaustu v československém kontextu (21. 5. 2018)

videoPŘÍMÝ PŘENOS: Diskuze o současném výzkumu romského holokaustu a připomínání jeho obětí ve veřejném prostoru

21.5.2018 0:49
Organizace ROMEA pořádá dnes ve spolupráci s Pražským fórem pro romské dějiny při ÚSD AV ČR, s Muzeem romské kultury a se Seminářem romistiky na FF UK třetí ze série veřejných debat při příležitosti vykoupení areálu vepřína v Letech u Písku státem. Panelová diskuze nazvaná Současný výzkum romského holocaustu v československém kontextu začne v 18 hodin v unikátním prostoru Kampus Hybernská, společném projektu Magistrátu hl. m. Prahy a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
 celý článek

Premiér Andrej Babiš (uprostřed) a další členové vlády si při návštěvě Ústeckého kraje prohlédli 14. května 2018 objekty související s výplatou dávek na bydlení a podezření na obchod s chudobou v ústecké ulici Sklářská v sociálně vyloučené lokalitě Předlice. (FOTO: ČTK)

Andrej Babiš v Předlicích: Stát by mohl pomoci obcím s výkupem domů ve vyloučených částech

14.5.2018 20:00
Stát by do budoucna mohl pomoci městům a obcím s výkupem domů v sociálně vyloučených lokalitách. Zamezil by tak dalšímu byznysu s chudobou. Při návštěvě ústecké lokality Předlice to řekl premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). Podle ministryně práce a sociálních věcí v demisi Jaroslavy Němcové (ANO) by měla pomoci i připravovaná novela zákona o státní sociální podpoře.
 celý článek

Členové ukrajinské krajně pravicové organizace C14 v sobotu 21. dubna podpálili tábor, který nedaleko centra Kyjeva vybudovali Romové pocházející převážně ze Zakarpatí. (FOTO: Facebook/Сергій Мазур)

Další útok na romské rodiny na Ukrajině. Násilí vedené vůči Romům na Ukrajině eskaluje

14.5.2018 13:15
Na Ukrajině došlo k dalšímu útoku na Romy. Podle očitých svědků napadlo v noci na 10. května přes třicet maskovaných mužů několi romských rodin, které obývaly provizorní domky u obce Rudne ve Lvovské oblasti na západě Ukrajiny, a násilím je přinutilo opustit své domovy. Informuje o tom server Evropského centra pro práva Romů (ERRC).
 celý článek

Diskuse:

Každý diskutující musí dodržovat PRAVIDLA DISKUZE SERVERU Romea.cz. Moderátoři serveru Romea.cz si vyhrazují právo bez předchozího upozornění odstranit nevhodné příspěvky z diskuse na Romea.cz. Při opakovaném porušení pravidel mohou moderátoři diskutéra zablokovat.

 

Další články z rubriky







..
romea - logo