romea - logo
4. března 2021 (čtvrtek)
svátek má Stela

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Bourání vepřína v Letech u Písku se o rok odkládá, otevření památníku v roce 2023 se ale nezpozdí

13.9.2020 9:08
Vepřín v místě bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku (FOTO: Muzeum romské kultury)
Vepřín v místě bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku (FOTO: Muzeum romské kultury)

Demolice vepřína v Letech u Písku, který stojí v místech protektorátního tábora pro Romy, se o rok odkládá. Práce tak začnou až příští rok v září. Termín dokončení památníku holokaustu Romů a Sintů, který má na místě vzniknout, se ale dodrží. Slavnostní otevření se uskuteční v květnu 2023. ČTK to řekla ředitelka Muzea romské kultury (MRK) Jana Horváthová. MRK památník buduje.

Horváthová: "Ke zpoždění dochází zejména ve věci demolice vepřína, která měla započít už nyní v září. Právě i z důvodu karantény, která nám posunula i architektonickou soutěž. Na harmonogramu projektu výstavby památníku se tím nic nemění, ten zůstává stejný."

"Ke zpoždění dochází zejména ve věci demolice vepřína, která měla započít už nyní v září. Právě i z důvodu karantény, která nám posunula i architektonickou soutěž, musíme demolici posunout, abychom zajistili správně stavby vepřína, které mají být součástí památníku," uvedla šéfka muzea.

Podoba budoucího památníku holokaustu Romů a Sintů vzešla ze soutěže. Porota posuzovala 41 prací, vybrala sedm finalistů. Zvítězil návrh Atelieru Terra Florida a Atelieru Světlík. Na místě vznikne les a nová expozice, zachová se i část nynějšího vepřína.

Výstavba by měla stát 31,5 milionu korun. Z toho 25,5 milionu by měly poskytnout takzvané norské fondy. Dalších 13,5 milionu korun ze zahraničí se využije na vybavení a expozice. "Předem definovaný projekt chystáme. Jeho podání by mělo nastat ke konci letošního roku," upřesnila Horváthová.

Tábor v Letech otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. Stejně tak byl otevřen tábor v Hodoníně u Kunštátu. Tyto kárné pracovní tábory (KPT) byly určeny osobám tzv. štítícím se práce, které nemohly prokázat, že se živí řádným způsobem. Především ale byla ta zařízení pouze pro muže, a to muže dospělé a 100% zdravé, totiž schopné stoprocentního pracovního výkonu. Počty Romů mezi káranci se v této fázi tábora v Letech pohybovaly mezi cca 10–20 %.

V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu pak byly v obou místech zřízeny cikánské tábory. V tu chvíli už tábory nebyly pouze pro práceschopné muže, ale byly zde koncentrovány celé romské rodiny - tedy i ženy a děti. Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů - mužů, žen i dětí. Z nich 327 v něm zahynulo a přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Po válce se z koncentračních táborů vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů tak nacisté vyvraždili 90 procent českých a moravských Romů.

Na místě letského tábora v 70. letech za komunistického režimu vyrostl vepřín. Pozůstalí po obětech, české organizace i mezinárodní instituce léta požadovali jeho odstranění z pietního místa. Předloni velkovýkrmnu stát odkoupil od společnosti AGPI za 372 milionů korun bez DPH a kolem 110 milionů by měl dát na demolici. Ta by měla začít příští rok v září. Stihnout by se pak měla do konce roku. Do té doby se připraví projektová dokumentace, která se rozšíří i o stavby z vepřína a další detaily, které vzešly ze soutěže.

"Na harmonogramu projektu výstavby památníku se tím nic nemění, ten zůstává stejný," podotkla Horváthová. Slavnostní otevření by se mělo uskutečnit při pietním aktu v květnu 2023.

Muzeum pracuje nyní na několika projektech. Vedle letského památníku spravuje také areál v Hodoníně u Kunštátu a buduje pražské Centrum Romů a Sintů v Dejvicích. Kvůli karanténě MRK přišlo o návštěvníky. Horváthová uvedla, že se lidé začínají pomalu vracet. Je pro ně také program na dálku. "Naučili jsme se více sdílet naše akce online. Nakoupili jsme i techniku. Velkou část akcí, všechny koncerty streamujeme. Máme pěknou návštěvnost. Lidé nás sledují. To je novinka, kterou se nám díky koronaviru podařilo dostat do života. Aspoň něco málo pozitivního na tom je," dodala Horváthová.

Přečteno: 530x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Lety u Písku, památník, Muzeum, Muzeum romské kultury, Holokaust Romů po Česku, Holocaust



HLAVNÍ ZPRÁVY

Zleva: Jan Blatný, Michal Miko, Alena Gronzíková a Cyril Koky

Povinné respirátory? Pro sociálně vyloučené lokality a chudé velký finanční problém. Pokud je vláda vyžaduje, měla by je rozdávat zdarma

22.2.2021 10:30
Ministerstvo zdravotnictví dnes vydá mimořádné opatření, ve kterém kvůli šíření epidemie covidu-19 zpřísní povinnost ochrany dýchacích cest. Podle dřívějšího vyjádření ministra Jana Blatného (za ANO) bude nařízení platit od půlnoci z dneška na úterý, týkat se bude veřejných míst s větší koncentrací lidí. Lidem v nich už nebude stačit textilní rouška, ale budou muset nosit respirátor, nanoroušku nebo dvě chirurgické roušky. Podle některých opozičních politiků by měl dávat občanům respirátory zdarma. To navrhují i redakcí serveru Romea.cz oslovení odborníci pracující v sociálně vyloučených lokalitách nebo s Romy.
 celý článek

Video na podporu očkování natočila i skupina celebrit z menšinových komunit, mezi nimi například herec Adil Ray či komik Romesh Ranganathan (FOTO: Repro Youtube)

videoBritská studie: Příslušníci etnických menšin mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19, méně se očkují, více umírají. V ČR podobná data nemáme

19.2.2021 16:25
Příslušníci etnických menšin žijících v Anglii mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19 než většinová populace. To se promítá i do počtu očkovaných. Zatímco bělochů ve věku 70 až 79 let naočkovali angličtí zdravotníci již 86 procent, v případě černochů je to jen 55 procent, vyplývá ze studie, o které informovala agentura Reuters.
 celý článek

Lékařka Marie Nejedlá v rozhovoru pro ROMEA TV vysvětluje popis výroby vakcíny proti COVID-19, foto: romeatv

videoLékařka pro ROMEA TV vysvětluje nejasnosti kolem očkování: Z čeho je vakcína složená? Jak funguje?

19.2.2021 13:40
Ochota občanů České republiky nechat se očkovat proti nemoci COVID-19 od konce roku mírně vzrostla. Na konci ledna mělo o vakcínu zdarma zájem 54 procent dospělých v ČR. Jak ukazují průzkumy ze zahraničí, mezi etnickými menšinami je však ochota k očkování nižší. Platí to zřejmě i u Romů v České republice. Poměrně často se opakuje několik otázek a názorů, které jsou s vakcinací spojené. Z čeho jsou vakcíny proti COVID-19 složené? Vakcíny byly vyvinuty velmi rychle, jsou proto nekvalitní? Do jaké míry jsou vakcíny účinné? ROMEA TV přináší sérii videí, kde na tyto otázky odpovídá lékařka Marie Nejedlá ze Státního zdravotního ústavu.  
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo