romea - logo
18. srpna 2019 (neděle)
svátek má Helena
Loading
rozšířené vyhledávaní

"Byly to kostry s nepřítomným pohledem, oblečené do lidské kůže." 27. ledna 1945 byl osvobozen koncentrační tábor v Osvětimi

27.1.2019 12:00
Nacistický vyhlazovací tábor Osvětim.
Nacistický vyhlazovací tábor Osvětim.

V neděli 27. ledna si celý svět připomíná Mezinárodní den památky obětí holokaustu. Byl vyhlášen Valným shromážděním Organizace spojených národů 1. listopadu 2005 a má připomínat utrpení přibližně šesti milionů židovských obětí, nejméně 500 tisíc Romů, 15 tisíc gayů a leseb a milionů dalších nevinných obětí v době holokaustu za druhé světové války. Tento den byl vybrán, protože 27. ledna 1945 byl Rudou armádou osvobozen nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor Auschwitz-Birkenau (Osvětim-Březinka).

Osvětimský táborový komplex osvobodili vojáci 60. armády 1. ukrajinského frontu v sobotu 27. ledna okolo 15. hodiny. Osvobození se dočkalo přes 7 000 bývalých vězňů, převážně Židů. Vedle dospělých také děti (mezi nimi několik dvojčat) a nemluvňata narozená v táboře. Píše se na serveru Holocaust.cz.

Nacisté se snažili před postupující armádou zahladit stopy zvěrstev, které v koncentračních táborech prováděli. Když se v lednu 1945 začala k táboru sovětská vojska blížit, začalo vyklízení tábora. 58 tisíc vězňů bylo vyhnáno na pochody smrti - větší část z nich byla v jejich průběhu zavražděna. Sovětští vojáci našli v Osvětimi asi 600 mrtvol vězňů, které nacisté zastřelili během svého útěku nebo kteří zemřeli vysílením. Dále také řadu dokladů o zločinech, které nacisté nestačili včas zničit. Tak bylo v táborových skladech nalezeno téměř 8 tun lidských vlasů a přes milion pánských obleků a dámských šatů.

"Našim očím se naskytl strašlivý obraz: ohromné množství baráků (...) V mnoha z nich leželi na palandách lidé. Byly to kostry s nepřítomným pohledem, oblečené do lidské kůže. Samozřejmě jsme s nimi hovořili. Ty rozhovory ale byly velmi stručné, protože přeživší lidé neměli vůbec sílu a bylo pro ně vyčerpávající povědět cokoli o svém pobytu v táboře. Byli vyhladovělí, vysílení a nemocní (...) Když jsme jim vysvětlili, kdo jsme a proč tu jsme, projevili nám trochu víc důvěry. Ženy plakaly, do pláče se dali také muži (...) Na území tábora stálo několik jakýchsi pyramid. Jednu tvořila hromada oblečení, jinou hrnce, další zubní protézy (...) Myslím, že taková zvěrstva si vedení naší armády nepředstavovalo. Vzpomínky odtamtud mě provázely po celý život. Bylo to to nejstrašnější, co jsem viděl a nafilmoval během války,“ cituje server Holocaust.cz Alexandra Voroncova, kameramana Sovětského vojenského filmového štábu, který své vzpomínky popsal v knize Ostatnie dni obozu Auschwitz.

Součástí koncentračního tábora byl i tzv. cikánský tábor Osvětim II.-Birkenau. První skupiny vězňů do něj přišly v únoru 1943 z Německa. Poté se začal tábor rychle plnit nově příchozími transporty. Do této části tábora byli transportování Romové z tábora v Letech u Písku nebo Hodoníně u Kunštátu.

Tábor měl rozměry 150 x 170 m. Na tomto prostoru bylo postaveno 32 dřevěných baráků bez jakékoliv izolace. Baráky byly projektovány pro 300-400 osob, ale v průběhu existence tábora se v nich tísnilo 1000-1200 osob. Na rozdíl od dalších částí osvětimského komplexu byly romské rodiny ubytovány dohromady. Na palandách o rozměrech 185 cm na délku a 280 cm na šířku se tísnilo v některých případech až 15 osob.

Romský holokaust

Předzvěstí romského holokaustu byl proticikánský výnos, který na území Protektorátu Čechy a Morava vydal v červenci roku 1942 velitel neuniformované protektorátní policie. Po rozkazu následoval soupis Romů a také právě zřízení takzvaných cikánských táborů v Letech u Písku a Hodoníně u Kunštátu.

Do poloviny roku 1942 se proti Romům postupovalo jako proti takzvaným asociálům, opatření mířila především na práceschopné muže, kteří měli být využíváni na nucené práce v táboře.

V červenci 1942 byl však v protektorátu vydán rozkaz o "potírání cikánského zlořádu", na jehož základě byl proveden soupis Romů čítající celkem 6500 osob. V srpnu byly také v Letech u Písku a Hodoníně u Kunštátu zřízeny takzvané cikánské tábory. V Letech byl určený pro české Romy a prošlo jím asi 1300 osob, v Hodoníně pro moravské Romy asi 1400. Původně byly tábory otevřeny v roce 1940 jako kárné pracovní, v lednu 1942 se změnily na sběrné.

Vězněny v nich byly celé rodiny, ubytovací kapacity byly mnohonásobně překročeny. Všichni vězni museli pracovat vně nebo uvnitř tábora osm až deset hodin denně. Tábory se vyznačovaly velmi špatnými ubytovacími, stravovacími i hygienickými podmínkami. Vše vyvrcholilo v zimě 1942/43, kdy v obou táborech propukla tyfová epidemie, na jejíž následky zahynulo velké množství vězňů.

V prosinci 1942 vydal říšský vůdce jednotek SS Heinrich Himmler tzv. osvětimský výnos o deportacích evropských Romů a jejich míšenců do koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Týkal se Romů v nacistickém Německu, protektorátu, Belgii, Nizozemsku a Lucembursku. Z českých zemí bylo v letech 1943 a 1944 odtransportováno přes 5500 romských osob, z nichž přežila jen zhruba desetina.

Celkem bylo v cikánském táboře Osvětim II.-Birkenau evidováno přes 20 000 osob. Tábor měl být zlikvidován podle rozkazu nejvyššího vedení SS v hlavním táboře dne 15. května 1944. Nacisté chtěli , aby se část Osvětim II.-Birkenau uvolnila pro další Židy. Konečná akce měla být provedena večer 16. května 1944, ale neuskutečnila se, protože se romští vězni vzbouřili. Zabarikádovali se uvnitř bloků a odmítli vyjít ven. V zoufalství se připravovali na obranu za pomoci kamenů a pracovního nářadí. Členy komanda SS toto odepření poslušnosti zaskočilo a jejich velitel se rozhodl akci odložit.

V tzv. cikánském táboře v Birkenau se tehdy nacházelo asi 6500 vězňů, z nichž byla následně polovina odvedena do karantény v hlavním táboře – někteří někdy na přelomu května a června, další pak na začátku srpna 1944.  

Konečná likvidace tábora se uskutečnila 2. srpna.1944. Po odjezdu posledních transportů práceschopných vězňů a vězeňkyň do Buchenwaldu a Ravensbrücku zůstali v „cikánském táboře“ jen sirotci, starší lidé, matky s dětmi a jejich otcové, pokud nechtěli opustit své rodiny.

Večer z 2. na 3. srpna došlo k uzavření bloků a během něho bylo 2897 žen, dětí a starých a nemocných lidí převezeno nákladními auty na dvůr krematoria V. Tam musel být zlomen jejich nečekaný odpor a poté byli nahnáni do plynových komor.

Přečteno: 874x
 

Kam dál:

Štítky:  

Osvětim, Holocaust, Holokaust Romů po Česku, Mezinárodní den obětí holocaustu, Historické okénko, Historie, Nacismus



HLAVNÍ ZPRÁVY

David Tišer (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Letošní titul jednoho ze tří maršálů Prague Pride získal romský aktivista David Tišer

8.8.2019 16:13
Prahou v sobotu projde karnevalový průvod hrdosti gayů, leseb, bisexuálů a translidí (LGBT) Prague Pride Parade. Takzvaný duhový pochod se v metropoli uskuteční podeváté. Od loňska průvod vede trojice maršálů či maršálek. Toto ocenění získávají lidé, kteří významným způsobem přispívají k prosazování rovných práv LGBT lidí a rozvoji LGBT komunit. Letos titul získal David Tišer, romský LGBT aktivista a ředitel společnosti ARA ART pořádající výstavy romských umělců či představení formou tzv. divadla utlačovaných. Dalším maršálem bude herec Jiří Hromada, který léta stál v čele gay hnutí v Česku a přispěl k prosazení zákona o registrovaném partnerství. Maršálkou se pak poslankyně ANO Karla Šlechtová.
 celý článek

Zástupci Muzea romské kultury převzali 3. dubna 2018  od firmy Agpi vepřín v Letech na Písecku. (FOTO: ČTK)

Muzeum romské kultury se ohradilo proti Filipovým výrokům. Výkup vepřína v Letech označil za zločin

8.8.2019 14:13
Za znepokojivé považuje výroky předsedy KSČM Vojtěcha Filipa dávající do souvislosti rostoucí ceny vepřového masa se zrušeným vepřínem v Letech u Písku, u kterého býval romský koncentrační tábor, Muzeum romské kultury. Filip na twitteru uvedl, že vláda vedená Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) vykoupila vysoce efektivní podnik v Letech za půl miliardy korun a uzavřela ho bez náhrady a snížila tak produkci českého vepřového pod 30 procent spotřeby, a označil to za zločin.
 celý článek

Demonstrace několika asi 70 Romů z Česka, Slovenska i dalších zemí upozornila 8. července 2019 před budovu Evropského parlamentu v Bruselu na trvající diskriminaci a potíže romské menšiny v zemích Evropské unie. (FOTO: ČTK)

Tomáš Ščuka: Silné a slabé stránky bruselské demonstrace Romů

7.8.2019 13:33
Dne 8. 7. 2019 proběhla v Bruselu plánovaná demonstrace Romů žijících v Evropě. Hlavním organizátorem akce byl Štefan Pongo (český Rom žijící ve Velké Británii). Ten již dříve přišel s on-line fotokampaní Romů na sociálních sítích reagující na stereotypizující výroky prezidenta Miloše Zemana na adresu Romů, který na podzim 2018 několikrát veřejně o Romech prohlásil, že valná většina z nich nepracuje a pobírá sociální dávky.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo