romea - logo
6. července 2022 (středa)
svátek má Státní svátek - Mistr Jan Hus

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Bývalý poslanec SPD Rozner odmítl, že by výrokem o "neexistujícím pseudokoncentráku" v Letech u Písku chtěl popírat holokaust

7.3.2022 16:08
Miloslav Rozner (FOTO: Pirátská strana, Wikimedia Commons)
Miloslav Rozner (FOTO: Pirátská strana, Wikimedia Commons)

Bývalý poslanec SPD Miloslav Rozner dnes u soudu odmítl obžalobu, která ho viní ze zpochybňování a schvalování genocidia kvůli jeho výroku o někdejším romském koncentračním táboře v Letech u Písku. Rozner podle státního zástupce v roce 2017 označil tábor za "neexistující pseudokoncentrák". Bývalý poslanec uvedl, že pouze kritizoval rozhodnutí tehdejší vlády odkoupit za zhruba 451 milionů korun s DPH vepřín stojící u pietního místa v Letech. Čtyřiačtyřicetiletému muži hrozí až tříleté vězení.

"Cítím se být nevinen," řekl na počátku hlavního líčení u Obvodního soudu pro Prahu 4 Rozner. Odmítl, že že by svým vyjádřením chtěl popírat holokaust, prý chtěl pouze upozornit na to, že kupní cena vepřína podle něj byla příliš vysoká.

"Mrzí mě to nešťastné vyjádření," řekl Rozner soudu. Na otázky soudkyně a státního zástupce odmítl odpovídat.

Ve vyjádření k podané obžalobě, které soudkyně ještě před Roznerovou výpovědí přečetla, bývalý poslanec mimo jiné uvedl, že slovem "neexistující" myslel, že tábor v době vyřčení výroku již neexistoval, k pojmu "pseudokoncentrák" pak odkázal ke znaleckému posudku Historického ústavu Akademie věd ČR, podle kterého údajně tábor v Letech nebyl koncentračním táborem.

Rozner však v dokumentu dodal, že si je vědom, že v táboře docházelo k úmrtí internovaných lidí a každé této oběti je mu líto.

Výrok Rozner podle obžaloby uvedl v prosinci 2017 na sjezdu SPD, když kritizoval rozhodnutí vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL o odkoupení vepřína.

"Ano, nejsem takový odborník na kulturu jako třeba pan exministr Herman, ale bezesporu bych nikdy nevyhodil z okna půl miliardy za likvidaci fungující firmy kvůli neexistujícímu pseudokoncentráku," řekl podle žalobce Rozner. Návrh na odkoupení vepřína kabinetu předložilo ministerstvo kultury v čele s tehdejším ministrem Danielem Hermanem (KDU-ČSL).

Státní zástupce tvrdí, že Rozner tak "veřejně relativizoval nacistické zločiny a zpochybňoval utrpení osob romského etnika".

Policie chtěla Roznera obvinit už v roce 2018, měl ale poslaneckou imunitu a Sněmovna ho ke stíhání nevydala. Loni v říjnu Rozner ve volbách poslanecký mandát neobhájil, čímž o imunitu přišel.

Popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia se podle trestního zákoníku dopustí ten, kdo veřejně popírá, zpochybňuje, schvaluje nebo se snaží ospravedlnit nacistické, komunistické nebo jiné genocidium nebo zločiny proti lidskosti, válečné zločiny či zločiny proti míru.

Z historie koncentračního tábora v Letech u Písku

Původní prostor v Letech u Písku sloužil v roce 1940 jako ubytovací zázemí pro stavební dělníky. Poté zde vnikl pracovní a kárný tábor, a to na rozkaz ministra vnitra protektorátní vlády Josefa Ježka ze dne 15. července 1940, který byl vydán na základě vládního nařízení č. 72 o kárných pracovních táborech ze dne 2. března 1939. Toto nařízení tedy bylo vydáno ještě před obsazením země nacisty. V kárném a pracovním táboře byli podle vyhlášky koncentrováni „práce schopní potulní cikáni a jiní tuláci stejným způsobem žijící, řemeslní žebráci a osoby žijící ze žebroty jiných (dětí a pod. ), řemeslní hazardní hráči, notoričtí zahaleči, povaleči a osoby, žijící z nečestných výdělků (prostituce a pod.) vlastních nebo jiných osob“. Prvních dvanáct vězňů sem dorazilo již 17. července 1940.

Dne 1. srpna 1942 byl tábor přeměněn na Cikánský tábor a vzápětí sem byly transportovány celé romské rodiny. Koncentrák zahájil činnost 1. 8. 1942 a byl zrušen 4. 5. 1943. Jeho kapacita byla sice zvětšena tak, že tábor byl schopen pojmout až 600 vězňů, ale i tento počet byl brzy překročen, neboť v průběhu srpna 1942 bylo v táboře internováno přes 1100 mužů, žen a dětí. Tábor nebyl vybaven potřebným hygienickým a dalším zařízením pro tak velký počet osob. Vězni se museli často mýt v nedalekém rybníku. Navíc tu byli až do srpna 1942 vězněni pouze muži. Od srpna 1942 zde ve zcela neuspokojujících podmínkách živořily i ženy a děti. Po velkém náporu v srpnu 1942 přicházeli do tábora většinou pouze jednotlivci nebo rodiny.

Přímo v táboře Lety zahynulo 326 osob, z toho 241 dětí. 120 obětí bylo pohřbeno na provizorním pohřebišti u tábora. Někteří přeživší však uvádějí vyšší čísla počtu vězňů, kteří v táboře zahynuli. Dalších 540 zdejších vězňů zahynulo po transportu do Osvětimi. Hromadné transporty se uskutečnily celkem dva. Jako první byl vypraven 3. prosince 1942 transport tzv. asociálů v počtu 16 mužů a 78 žen do koncentračního tábora Osvětim I. Druhý z transportů znamenal prakticky likvidaci tábora v Letech, protože v něm bylo odvezeno 417 vězňů do koncentračního tábora Osvětim II- Birkenau. Zatímco první transport se uskutečnil na základě výnosu o preventivním potírání zločinnosti, druhý již byl realizován na základě Himmlerova výnosu z 16.12. 1942, který nařizoval transport všech Romů do koncentračního tábora v Osvětimi. Zbývajících 198 vězňů bylo přemístěno do cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu (tzv. Žalov) nebo do sběrných táborů v Praze a v Pardubicích.

Přečteno: 609x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Lety u Písku, Svoboda a přímá demokracie (SPD), Holocaust, Extremismus, Rasismus, Soud, SPD, Anticiganismus



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo