Byznys s chudobou: Majitelé ubytoven inkasují ze sociálních dávek desetitisíce měsíčně

Předražené nájmy, špatné hygienické podmínky, rodiny s dětmi v malých pokojích, podivné smlouvy, infekční choroby. To je život na ubytovnách pro chudé v Ostravě, jak jej popisuje analýza Občanského sdružení Vzájemné soužití, která byla zveřejněna ve středu na tiskové konferenci expertů, kteří kritizovali analýzu MMR. V analýze MMR se uvádí, že by se sociální ubytovny mohly stát jednou složkou sociálního bydlení.

DOKUMENTY

• Zpráva o ubytovnách na Ostravsku aneb Jsou ubytovny opravdu vhodným řešením pro bydlení rodin s dětmi a lidí bez domova? (Vzájemné soužití, březen 2013)

"K vydání tohoto materiálu nás vedla myšlenka sepsat naše zkušenosti s ubytovnami ve městě Ostrava. Chtěli jsme tak reagovat na ubytovny v Ostravě, jejich nárůst, především pak na nevhodné podmínky a nedůstojné žití lidí v ubytovnách. Dále jsme chtěli poukázat na rekordní vynakládání financí za doplatky na bydlení ze státního rozpočtu prostřednictvím ÚP do kapes majitelů ubytoven, na byznys s chudobou ale také reagovat na závěrečnou zprávu pod názvem Úkol B.10/BP Sociální ubytovny jako dlouhodobé bydlení pro sociálně slabé, podle autorek …by se sociální ubytovny mohly stát jednou složkou sociálního bydlení, a to jako jeden ze stupňů prostupného bydlení…,“ uvádí se v úvodu analýzy.

Počet ubytoven stoupá, neslouží ke krátkodobému ubytování

V posledních letech počet ubytovny na Ostravsku výrazně stoupá. "Dle sčítání lidu v roce 2012 bylo v Ostravě cca 24 ubytoven s kapacitou 7 192," uvádí se v analýze.

Podle autorů materiálu se změnil způsob využití ubytoven. Ubytovny neslouží ke krátkodobému pobytu, ale lidé, především rodiny s dětmi žijí v ubytovnách dlouhodobě. Změnila se i cílová skupina, nebo-li typ ubytovaných osob. V ubytovnách dnes žijí především velké početné rodiny s více dětmi.

Podle analýzy bydlí často natěsnáni po několika v malých pokojích o rozměrech devět až dvacet metrů čtverečních. "Například i osmičlenná rodina žije společně v jednom pokoji o rozměrech dvacet metrů čtverečních," píše se v analýze. Tyto pokoje jsou přitom často bez vlastního sociálního zázemí.

"U většiny ubytoven jednotlivé rodiny nemají k dispozici vlastní sociální zařízení ani kuchyňku. Společně s ostatními rodinami (od 10 výše) na jednom patře sdílí jedno WC, které je někdy dokonce společné pro muže i ženy, jinde rodiny mají k dispozici na jednom patře 2 WC zvlášť pro muže a ženy, někde jsou toalety pro 3 rodiny, pro malé děti toalety nejsou vůbec. Častým jevem bývá, že WC není přístupné, protože je mimo provoz či v havarijním stavu. Prostory sociálního zařízení velmi zapáchají, bývají v neudržovaném stavu. Obyvatelé jednoho patra sdílí většinou společně jednu sprchu. Pokud je na patře více sprch, zpravidla ostatní bývají nefunkční," konstatuje analýza.

Desítky milionů od daňových poplatníků do kapes majitelů ubytoven

Nájmy za takové ubytování jsou naprosto ohromující. "Je až zarážející, jak dnes kvete byznys s chudobou. Do kapsy majitelům ubytoven plynou rekordní finanční částky a to za podpory státu. Zisky podnikatelů se tak stále navyšují," uvádí se v analýze. Například na jedné ubytovně za místnost o rozměrech 18,85 m2, kde žijí dva dospělý a čtyři děti zaplatí rodina celkem 24 000,- Kč měsíčně.

V současnosti majitelé využívají  možnosti a než ubytují klienta, si kladou podmínku, aby klient souhlasil s tím, že úřad práce (ÚP) platba za nájem z dávek pomoci v hmotné nouzi bude převedena přímo na účet majitele ubytovny. Tuto podmínku si majitelé kladou přímo ve smlouvě. "„…Ubytovaný souhlasí s tím, aby částka byla zasílána úřadem práce dávek pomoci v hmotné nouzi na účet. V případě, že ubytovaný výplatu dávky sám změní a dávka bude vyplacena k rukám ubytovaného, což je klasifikováno jako hrubé porušení ubytovací smlouvy, je toto důvodem k okamžité výpovědi z ubytovny…,“ cituje analýza jednu ze smluv..

Dle informací zveřejněných v mediích vyplatilo kontaktní pracoviště Ostrava v roce 2011 na doplatku na bydlení zhruba 87 milionů korun. V roce 2012 bylo vyplaceno 172 milionů ze sociálních dávek, dvakrát více než o rok dřív. "Od loňska jsou sice dány maximální hranice uznatelných nákladů na bydlení. Tím došlo ke zpřísnění, ale i tak majitel ubytovny v Ostravě za šestičlennou rodinu dostane ze sociálních dávek klidně 15 000,- až 24 000,-Kč," vysvětlují autoři analýzy, kdo na sociálních dávkách pro chudé parazituje.

Podle analýzy pracovníci ÚP při výpočtu nákladu na bydlení vychází z částky obvyklé pro danou lokalitu či obec a počtu osob v domácnosti. Nezohledňují přitom, zda se jedná o jednu místnost či třípokojový byt. Peníze pak plynou majiteli přímo na účet, klient je vůbec nevidí.

Navrhované řešení: Sociální bydlení s doprovodným programem

V závěru analýzy autoři navrhují několik opatření, které by neudržitelnou situaci mohly vyřešit.

Jedním z nástrojů by mělo být sociální bydlení s doprovodným sociálním programem s následnou možností bydlení. Toto bydlení by mohly provozovat obce nebo i neziskové organizace. "Zaměstnanost je nejlepší nástroj proti sociálnímu vyloučení. Je universálním řešením, posiluje individuální odpovědnost, sociální seberealizaci člověka, podporuje ekonomiku země. Lidem zabezpečuje určitý společenský status a dává jim větší jistotu ohledně budoucnosti," popisuje další nástroj zaměření proti sociálnímu vyloučení analýza..

K ukončení vysávání státního rozpočtu majiteli ubytoven by měla být stanovena horní maximální hranici úhrady za ubytování, tak aby ubytovatel se řídil normativními náklady za bydlení a nestanovil si vyšší hranici nájmu. Ubytovny krátkodobého charakteru z cestovního ruchu by se měly mít statut sociální ubytovny s přesně danými technickými parametry.

Kontroly ubytoven by podle analýzy měly probíhat před zahájením provozu, aby se předešlo situaci, kdy po zjištění, že některé z ubytoven nejsou zkolaudovány a neodpovídají hygienickým normám, uzavření
ubytovny a nucenému vystěhování lidí a možnému vzniku bezdomovectví.