Byznys s chudobou: Majitelé ubytoven inkasují ze sociálních dávek desetitisíce měsíčně
Předražené nájmy, špatné hygienické podmínky, rodiny s dětmi v malých
pokojích, podivné smlouvy, infekční choroby. To je život na ubytovnách pro chudé
v Ostravě, jak jej popisuje analýza Občanského sdružení Vzájemné soužití, která
byla zveřejněna ve středu na tiskové konferenci expertů, kteří kritizovali
analýzu MMR. V analýze MMR se uvádí, že by se sociální ubytovny mohly stát
jednou složkou sociálního bydlení.
DOKUMENTY
"K vydání tohoto materiálu nás vedla myšlenka sepsat naše zkušenosti s
ubytovnami ve městě Ostrava. Chtěli jsme tak reagovat na ubytovny v Ostravě,
jejich nárůst, především pak na nevhodné podmínky a nedůstojné žití lidí v
ubytovnách. Dále jsme chtěli poukázat na rekordní vynakládání financí za
doplatky na bydlení ze státního rozpočtu prostřednictvím ÚP do kapes majitelů
ubytoven, na byznys s chudobou ale také reagovat na závěrečnou zprávu pod názvem
Úkol B.10/BP Sociální ubytovny jako dlouhodobé bydlení pro sociálně slabé, podle
autorek …by se sociální ubytovny mohly stát jednou složkou sociálního
bydlení, a to jako jeden ze stupňů prostupného bydlení…,“ uvádí se v úvodu
analýzy.
Počet ubytoven stoupá, neslouží ke krátkodobému ubytování
V posledních letech počet ubytovny na Ostravsku výrazně stoupá. "Dle sčítání
lidu v roce 2012 bylo v Ostravě cca 24 ubytoven s kapacitou 7 192," uvádí se v
analýze.
Podle autorů materiálu se změnil způsob využití ubytoven. Ubytovny neslouží
ke krátkodobému pobytu, ale lidé, především rodiny s dětmi žijí v ubytovnách
dlouhodobě. Změnila se i cílová skupina, nebo-li typ ubytovaných osob. V
ubytovnách dnes žijí především velké početné rodiny s více dětmi.
Podle analýzy bydlí často natěsnáni po několika v malých pokojích o rozměrech
devět až dvacet metrů čtverečních. "Například i osmičlenná rodina žije společně
v jednom pokoji o rozměrech dvacet metrů čtverečních," píše se v analýze. Tyto
pokoje jsou přitom často bez vlastního sociálního zázemí.
"U většiny ubytoven jednotlivé rodiny nemají k dispozici vlastní sociální
zařízení ani kuchyňku. Společně s ostatními rodinami (od 10 výše) na jednom
patře sdílí jedno WC, které je někdy dokonce společné pro muže i ženy, jinde
rodiny mají k dispozici na jednom patře 2 WC zvlášť pro muže a ženy, někde jsou
toalety pro 3 rodiny, pro malé děti toalety nejsou vůbec. Častým jevem bývá, že
WC není přístupné, protože je mimo provoz či v havarijním stavu. Prostory
sociálního zařízení velmi zapáchají, bývají v neudržovaném stavu. Obyvatelé
jednoho patra sdílí většinou společně jednu sprchu. Pokud je na patře více
sprch, zpravidla ostatní bývají nefunkční," konstatuje analýza.
Desítky milionů od daňových poplatníků do kapes majitelů ubytoven
Nájmy za takové ubytování jsou naprosto ohromující. "Je až zarážející, jak
dnes kvete byznys s chudobou. Do kapsy majitelům ubytoven plynou rekordní
finanční částky a to za podpory státu. Zisky podnikatelů se tak stále navyšují,"
uvádí se v analýze. Například na jedné ubytovně za místnost o rozměrech 18,85
m2, kde žijí dva dospělý a čtyři děti zaplatí rodina celkem 24 000,- Kč měsíčně.
V současnosti majitelé využívají možnosti a než ubytují klienta, si
kladou podmínku, aby klient souhlasil s tím, že úřad práce (ÚP) platba za nájem
z dávek pomoci v hmotné nouzi bude převedena přímo na účet majitele ubytovny.
Tuto podmínku si majitelé kladou přímo ve smlouvě. "„…Ubytovaný souhlasí s tím,
aby částka byla zasílána úřadem práce dávek pomoci v hmotné nouzi na účet. V
případě, že ubytovaný výplatu dávky sám změní a dávka bude vyplacena k rukám
ubytovaného, což je klasifikováno jako hrubé porušení ubytovací smlouvy, je toto
důvodem k okamžité výpovědi z ubytovny…,“ cituje analýza jednu ze smluv..
Dle informací zveřejněných v mediích vyplatilo kontaktní pracoviště Ostrava v
roce 2011 na doplatku na bydlení zhruba 87 milionů korun. V roce 2012 bylo
vyplaceno 172 milionů ze sociálních dávek, dvakrát více než o rok dřív. "Od
loňska jsou sice dány maximální hranice uznatelných nákladů na bydlení. Tím
došlo ke zpřísnění, ale i tak majitel ubytovny v Ostravě za šestičlennou rodinu
dostane ze sociálních dávek klidně 15 000,- až 24 000,-Kč," vysvětlují autoři
analýzy, kdo na sociálních dávkách pro chudé parazituje.
Podle analýzy pracovníci ÚP při výpočtu nákladu na bydlení vychází z částky
obvyklé pro danou lokalitu či obec a počtu osob v domácnosti. Nezohledňují
přitom, zda se jedná o jednu místnost či třípokojový byt. Peníze pak plynou
majiteli přímo na účet, klient je vůbec nevidí.
Navrhované řešení: Sociální bydlení s doprovodným programem
V závěru analýzy autoři navrhují několik opatření, které by neudržitelnou
situaci mohly vyřešit.
Jedním z nástrojů by mělo být sociální bydlení s doprovodným sociálním
programem s následnou možností bydlení. Toto bydlení by mohly provozovat obce
nebo i neziskové organizace. "Zaměstnanost je nejlepší nástroj proti sociálnímu
vyloučení. Je universálním řešením, posiluje individuální odpovědnost, sociální
seberealizaci člověka, podporuje ekonomiku země. Lidem zabezpečuje určitý
společenský status a dává jim větší jistotu ohledně budoucnosti," popisuje další
nástroj zaměření proti sociálnímu vyloučení analýza..
K ukončení vysávání státního rozpočtu majiteli ubytoven by měla být stanovena
horní maximální hranici úhrady za ubytování, tak aby ubytovatel se řídil
normativními náklady za bydlení a nestanovil si vyšší hranici nájmu. Ubytovny
krátkodobého charakteru z cestovního ruchu by se měly mít statut sociální
ubytovny s přesně danými technickými parametry.
Kontroly ubytoven by podle analýzy měly probíhat před zahájením provozu, aby
se předešlo situaci, kdy po zjištění, že některé z ubytoven nejsou zkolaudovány
a neodpovídají hygienickým normám, uzavření
ubytovny a nucenému vystěhování lidí a možnému vzniku bezdomovectví.
