Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Čeněk Růžička kandiduje do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů

29. listopadu 2012
Čtení na 2 minuty

Čeněk Růžička, předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu, je jedním
z kandidátů do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Ty bude na
prosincové schůzi vybírat Senát. Do rady celkem kandiduje 33 zájemců.

"Romská genocida se zatím zkoumá jen málo, rád bych ji přenesl do centra
pozornosti. Můžu se tam také dozvědět dosud neznámé informace," odpověděl
serveru Romea.cz Čeněk Růžička na dotaz, proč kandiduje do Rady Ústavu pro
studium totalitních režimů. Holokaustem, jeho zkoumáním a odškodnění, se Růžička
zabývá již dvě desetiletí, oficiálně s tím začal hned po změně v listopadu 89.

Růžičkovi rodiče, kteří se dali dohromady až po válce, byli každý v několika
koncentračních táborech. Téměř všichni členové jejich rodů – celkem asi
pětadvacet lidí – tam také zahynuli. „Byl mezi nimi i maminčin první syn, můj
nevlastní bratr. Máma zůstala úplně sama, zachránila se jako jediná, což pro ni
bylo velké trauma, které nesla až do své smrti jako velký kříž. Naříkala, že
nikoho nemá, že nemá žádné zastání, což se mě jako nejstaršího syna dotýkalo,“
vzpomíná Čeněk Růžička.

Jeho maminka se vrátila z koncentráku s tuberou. Jejího prvního manžela
zatkli, protože spolupracoval s jednou z odbojových skupin. „Nacisti ho odvezli
a jako by se po něm slehla zem. Až po válce se zjistilo, že ho odvezli do
koncentračního tábora Osvětim, pak do Buchenwaldu a potom do dalšího lágru, kde
zahynul.“ Z otcovy strany byl v koncentrácích také celý velký rod, z něhož se
zachránili pouze čtyři muži, mezi nimi Růžičkův otec a strýc.

Vedle Růžičky kandiduje dalších 32 zájemců. Ze známých osobností jsou to
například bývalý senátor a farář Zdeněk Bárta, předsedkyně Konfederace
politických vězňů Naděžda Kavalírová, předseda Národní rady osob se zdravotním
postižením Václav Krása, Mikuláš Kroupa – ředitel občanského sdružení Post
Bellum, historička Alena Míšková, bývalý disident Petr Pospíchal, Karel
Strachota z Člověka v tísni (festival dokumentárních filmů Jeden svět) či Monika
MacDonagh-Pajerová, jedna z přirozených studentských autorit během sametové
revoluce.

Pomozte nám šířit pravdivé zpravodajsví o Romech
Teď populární icon