Čeněk Růžička ke sběru etnických dat: Pokud má Romům společnost pomáhat, je nutné, aby měla data

Sběr etnických dat se stal předmětem debaty na pondělním semináři pořádaným organizací ROMEA a Platformou pro lidská práva. Získání statistik týkajících se Romů podpořil například Čeněk Růžička z Výboru pro odškodnění romského holokaustu (VPORH) nebo Zdeněk Ryšavý, ředitel organizace ROMEA.

"Pokud má nám Romům nějakým způsobem společnost pomáhat, je nutné, aby o nás měla data. Já jsem původní český Rom a naše komunita prošla několika soupisy a víme, kdo ty soupisy pak zneužíval. Například represivní složky státu. A přesto já jako Rom si uvědomuji ten obrovský problém, tak se sběrem dat o nás souhlasím," uvedl na semináři Čeněk Růžička, předseda VPORH.

Růžička si uvědomuje, že někteří Romové mohou být proti, ale podle něj je řešení problému tak důležité, že tyto Romy je o nutnosti sběru dat přesvědčit. "Je potřeba, aby jim nějaký důvěryhodný Rom tu problematiku vysvětlil," dodal Čeněk Růžička.

Se sběrem statistických dat týkajících se zaměstnanosti, vzdělávání, sociální situace, kriminality (a počtu vězňů) Romů souhlasí i Zdeněk Ryšavý, ředitel organizace ROMEA. "Ostatně na to naráží i poslední Strategie romské integrace do roku 2020, kdy na jedné straně mluví o Romech jako o skupině, které se má v určitých případech specificky pomáhat a na druhé straně naráží na to, jakým způsobem příslušníka této skupiny identifikovat," uvedl pro server Romea.cz Zdeněk Ryšavý, který si myslí, že samozřejmě nejde jen o Romy, ale i o další národnosti.

Debata o sběru etnických dat se vždy vynoří například v souvislosti s počtem romských dětí na bývalých "zvláštních" školách. Například v roce 2013, kdy se počet romských dětí na "zvláštních" školách snažila zjistit česká školní inspekce. Učitelé najednou žádné Romy ve třídách neměli. "Sbírání dat vítám. (...) Pokud máme potvrdit naše tvrzení, že romské děti jsou odsunovány na speciálky na základě etnické příslušnosti, nevidím lepší způsob, jak to dokázat. Čísla jsou tím nejlepším argumentem. Osobně bych ještě přidal data z pedagogických poraden," uvedl tehdy na serveru Romea.cz Patrik Banga.

Konkrétně ke sběru dat (anonymních) týkající se vzdělávání nabádá Evropská směrnice proti rasismu a rasové nesnášenlivosti, pokud jsou zjevné nějaké diskriminační mechanismy v oblasti vzdělávání. "Ta data mají být sbírána dokonce opakovaně, aby se dalo měřit, zda jsou úspěšné kroky, které s diskriminací bojují. Čili já bych tady polemizovala s těmi, kteří říkají, že etnická data sbírat nemůžeme, dokonce nesmíme, myslím, že je to do jisté míry alibismus lidí, kteří ten stávající systém obhajují," uvedla již dříve v rozhovoru pro Romea.cz Klára Laurenčíková.

"Je velkým problém, že bez těchto dat není pohled státní správy na situaci realistický. Politici a úředníci, kteří by se měli nápravou příčin společenských negativních jevů zabývat, tak mohou navrhovat řešení jen podle odhadů či domněnek. Některé způsoby řešení tak mají mnohem nižší účinnost než by mohly mít při podrobné znalosti situace," dodal Zdeněk Ryšavý.

Dalším problémem je, že ačkoli nikdo neví, kolik Romů páchá kriminalitu, kdekdo se konkrétním, samozřejmě hrozivým počtem romských zločinců ohání. A často k tomu používá nějaké „věrohodné statistiky“, i kdyby měl převzít po internetu kolující hoax. Jako například minulý týden poslanec Tomio Okamura.

Například podle romského policisty Petra Toráka je sběr etnických dat týkající se kriminality ve Velké Británii běžný. Britští policisté mají za úkol evidovat také národnost a případně i etnicitu osob, s nimiž se při výkonu služby setkají. Pokud ji někdo sdělit nechce, má policista možnost uvést tu variantu, která mu připadá pravděpodobná. „Policie má v Anglii povinnost registrovat etnicitu všech lidí, s nimiž v rámci výkonu práce přijde do styku. Každý policista má svůj deník, do kterého zapisuje případy,“ uvedl pro Romea.cz policista z Velké Británie Petr Torák.

Vedle získání realistického obrazu o situaci Romů je důvod ke sběru takových statistických dat i posuzování a ukázání příčin a důsledků. Například souvislost mezi pácháním drobné kriminality a chudobou. K tomu by mohlo napomoci i srovnávání těchto statistik s těmi celkovými, které nejsou podmíněné etnicky.

"Médii náhodné zveřejňování etnicity nebo národnosti u pachatelů kriminálních činů, kde tato informace nemá souvislost s trestným činem (například pokud se nejedná o rasově motivovaný trestný čin) nemá podle mého názoru smysl. Taková praxe nám nikdy nedá reálný obraz o kriminalitě určité sociální, etnické nebo národnostní skupiny," dodal k tomu Zdeněk Ryšavý.