Čeněk Růžička: Věřím v odkup vepřína tak na 75 procent

V odkup vepřína na místě koncentračního tábora v Letech u Písku státem věřím tak na 75 procent, řekl ČTK romský aktivista Čeněk Růžička. Řešení je nejdál za 25 let, musí se ale podle něj stihnout do voleb. Podle ministra kultury Daniela Hermanna (KDU-ČSL) by se transakce mohla dokončit v září. Firma AGPI v pondělí schválila převod areálu na stát, cena zatím zveřejněna nebyla.

"Ještě není vyhráno. Jenom uvolnili vyjednavačům ruce k finálnímu jednání. Bude záležet na tom, na jaké částce se domluví," myslí si Růžička.

Osobně to cítí i jako vlastní ostudu, že nedokázal jako Rom přesvědčit český stát k vyřešení této věci dříve. "Je naše ostuda jako Romů, že jsme se kvůli tomu nespojili. V naší kultuře je něco takového nepředstavitelné. Pietní záležitosti byly u původních českých Romů vždycky prvořadé. Hrob je naše chlouba, je vždy zasypaný květinami," vysvětlil.

I proto je mu líto, že si jako pozůstalý po obětech romského holokaustu, nemůže jejich památku připomínat přímo u místa, kde jsou pohřbeni. Památník obětem totiž stojí jinde. "Pravděpodobně místo, kde uctíváme členy našich rodin, místem, kde skutečně odpočívají, není. Nemůžu to ale tvrdit na 100 procent," dodal Růžička. Podle něj letecké snímky ukázaly tmavší místa po vykopané půdě jinde.

O situaci vepřína v místě romského koncentračního tábora z doby druhé světové války se jedná přes 20 let. Česko za vepřín na pietním místě sklízí léta kritiku, k odstranění farmy vyzval i Evropský parlament. Od srpna 1942 do května 1943 prošlo letským táborem 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes 500 skončilo v Osvětimi.

Vepřín v Letech se stavěl za komunismu od roku 1972. V letech 2013 až 2015 dala firma do poloviny hal nové technologie. Pozemky pod budovami patří státu. Areál má rozlohu 7,1 hektaru a je v něm ve 13 halách chováno 13.000 prasat.

Za druhé světové války bylo v různých táborech zlikvidováno 90 procent tehdejší romské populace. Dnes si nejen Romové připomínají oběti u příležitosti Památného dne romského holokaustu. Stanoven byl na výročí povraždění téměř tří tisícovek lidí při likvidaci takzvaného cikánského rodinného tábora v Osvětimi v noci z 2. na 3. srpna roku 1944.

Z asi 6500 Romů v Protektorátu Čechy a Morava skončila většina právě ve vyhlazovacím táboře v Osvětimi. Domů se odtamtud vrátilo 583 z nich. Celkem zahynulo za války na 500.000 evropských Romů a Sintů.

V okolních zemích, jako je Polsko, Maďarsko i Slovensko, je považovaný za státní významný den. Podle ředitelky Institutu Terezínské iniciativy Terezy Štěpkové se o podobné uznání snaží i v Česku. Prozatím zůstává alespoň u přednášek, koncertů a dalších akcí. Na radnicích osmi pražských městských částí byly ve středu vyvěšené romské vlajky.