Během tematického společenského večera s názvem Romové a stát převezme ocenění z rukou primátora města Brna Ing. Petra Vokřála laureát jubilejního 10. ročníku Ceny Muzea romské kultury David Tišer. Slavnostní ocenění hudebně doprovodí jazzové kytarové trio Los Carlos Manouche. Akce proběhne 24. 10. 2018 od 18 hodin ve Freskovém sále Staré radnice (Radnická 8, Brno).
Cena Muzea romské kultury od roku 2009 každoročně vyhlašuje významnou osobnost, která svým působením přispěla k rozvoji, propagaci a uchování romské kultury, případně přispěla také k fungování samotného fungování Muzea romské kultury. V minulosti byla udělena například Evě Davidové, Karlu Holomkovi, Ctiboru Nečasovi, Emílii Machálkové nebo Gejzu Horváthovi.
„Letos jsme se rozhodli ocenit mladého vzdělaného Roma, Davida Tišera, za nímž je už mnoho důležité práce. V roce osmičkových výročí tak dokládáme, že mezi námi žijí společensky angažovaní Romové, kteří přispívají k lepšímu povědomí o menšinách a všemožně se snaží o spolupráci mezi menšinou a většinou. Cenu jsme Davidovi udělili za organizaci kulturního života a schopnost vytvářet sounáležitost napříč generacemi, za vytrvalé a statečné úsilí ve věci zlepšování kvality soužití Romů a majority. Také za boj se stereotypy jak na straně majority, tak uvnitř romských komunit a činnost v oblasti romské LGBT komunity. V neposlední řadě oceňujeme i jeho kreativitu při organizaci oslav Mezinárodního dne Romů.“ Uvedla ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.
Plzeňský rodák a všestranně činorodý člověk, který se už od svého útlého mládí snaží zlepšovat obraz Romů ve společnosti. David Tišer vystudoval Střední školu sociálně právní v Kolíně, která ho předurčila ke studiu romistiky na Filozofické fakultě Karlovy Univerzity (FFUK) v Praze. Mezi oblasti jeho zájmu patří zejména vzdělávání, umění a lidskoprávní oblast LGBT. Nezřídka ho společnost díky jeho veřejné aktivitě označuje za aktivistu, věnuje se však zejména uměleckým aktivitám v oblasti divadla, angažoval se také v politice. V roce 2017 kandidoval za Stranu zelených.
David Tišer se více než deset let věnuje vzdělávání studentů, učitelů či sociálních pracovníků, nejčastěji na téma sociokulturních specifik Romů a boření předsudků či stereotypů. Velmi dobře ovládá i svůj mateřský jazyk – romštinu, kterou vyučoval i v rámci několikaletého projektu QUALIROM (Quality Education in Romani for Europe) na FFUK. V současnosti spolupracuje na projektu, který propojuje vědu a umění ve výuce. Hojně také hostoval na různých uměleckých a politických projektech zaměřených na Romy, což vyústilo před pěti lety v založení a vedení neziskové organizace Ara Art. Ta se soustředí na podporu umění Romů a šíření povědomí o romské LGBT komunitě, kde nabízí také odbornou pomoc. David Tišer je nezřídka považován za prvního LGBT aktivistu Roma, který toto téma veřejně otevřel.
Režíroval dvě romské divadelní hry, podporuje a rozšiřuje koncept divadla utlačovaných, sám hrál v divadelním představení Můj soused, můj nepřítel, přičemž byl za svou roli nominován na cenu Alfréda Radoka v kategorii Talent 2011. Společně v Ara Art založili galerii Phundrado Vudar, ve které vystavují umělecká díla různých, většinou do té doby neznámých, romských autorů. S cílem založit tradici pořádají už pátým rokem oslavy Mezinárodního dne Romů. Kromě galakoncertu, na kterém vystupují romští i neromští interpreti často ve formě unikátních hudebních těles, je pravidelně vyhlašována cena na podporu romského jazyka. David také už několik let podporuje literární a výtvarnou soutěž pro romsky píšící děti, Romano Suno a veřejně podporuje pozitivní obraz romského jazyka u Romů i v neromské společnosti.
Součástí večera je i moderovaná debata odborníků romských osobností na téma Romové a stát 1918–2018, která se zaměří na soužití Romů a majority od první republiky až po současnost i na možnosti posilování občanského přístupu Romů ke státu.
V průběhu večera bude také pokřtěna nová odborná publikace muzea „Aby bylo i s námi počítáno“, která mapuje společensko-politickou angažovanost Romů a snahy o založení romské organizace v poválečném Československu.
