Ceny Paměti národa dostanou političtí vězni i přeživší holokaustu

Ceny Paměti národa, kterými obecně prospěšná společnost Post Bellum oceňuje pamětníky zlomových momentů minulého století, letos dostanou polský disident a bývalý lídr hnutí Solidarita Wladyslaw Frasyniuk, maďarský a německý politický vězeň László Regéczy-Nagy a Dietrich Koch, herečka Dalma Špitzerová, která přežila holokaust, a Miroslav Hampl, jenž pomáhal vězňům v uranových dolech. Vyplývá to z informací na webu www.cenypametinaroda.cz. Ocenění převezmou tradičně 17. listopadu, tedy v den výročí sametové revoluce v roce 1989.
"U příležitosti 30. výročí pádu komunismu oceníme i osobnosti ze sousedních post-komunistických zemí - Maďarska, Polska a Německa, stejně jako před pěti lety," uvedla společnost. Post Bellum předává ocenění od roku 2010. Kandidáty na ocenění vybírají historici a badatelé z příběhů uložených ve veřejně přístupné internetové sbírce Paměť národa, kterou založilo Post Bellum v roce 2001. Mezi laureáty jsou váleční veteráni, političtí vězni, odbojáři, přeživší holokaustu, perzekvovaní spisovatelé či představitelé undergroundu, skauti, příslušníci církví a mnozí další.
Wladyslaw Frasyniuk (1954) stál u zrodu Solidarity ve Vratislavi, která se připojila ke stávkujícím v Gdaňských loděnicích hned v srpnu 1980. Po vyhlášení válečného stavu 13. prosince 1981 se ukrýval, po zadržení poté putoval do vězení. V únoru 1989 byl při jednáních u kulatého stolu, která skončila legalizací Solidarity a vyhlášením polosvobodných voleb na 4. června 1989. Ve svobodném Polsku Frasyniuk založil přepravní firmu, angažoval se v komunální politice ve Vratislavi a byl poslancem.
László Regéczy-Nagy (1925) riskoval život, když společně s přítelem, pozdějším maďarským prezidentem Árpádem Gönczem, propašoval na Západ poslední prohlášení revolučního předsedy vlády Imreho Nagye, který byl v roce 1958 popraven. Na Západ propašoval také spisy Istvána Bibóa, ministra revoluční vlády a politologa, s nímž byl v roce 1957 odsouzen na 15 let do vězení. Na svobodu se dostal po šesti letech díky intervenci generálního tajemníka OSN. Po propuštění v roce 1963 pracoval jako pomocný dělník, později jako překladatel.
Dietrich Koch (1937) protestoval v roce 1968 proti demolici gotického chrámu sv. Pavla v Lipsku. Tři dny před odstřelem ho poprvé zatkla východoněmecká tajná policie Stasi, následovalo propuštění z práce. O měsíc později pomohl disidentům v Lipsku rozvinout plakát vyzývající k obnově kostela během závěrečného ceremoniálu Mezinárodní soutěže J. S. Bacha, který přenášela televize. Během třiadvacetiměsíční vazby čelil Koch krutému nátlaku Stasi, aby udal spolupracovníky a podepsal spolupráci. Jako jeden z mála v NDR odolal a byl odsouzen ke dvěma a půl letům vězení s následným umístěním na psychiatrii.
Dalma Špitzerová (1925), která se narodila na Slovensku si svou první roli zahrála v čekárně na smrt, unikla holokaustu. Po vypuknutí Slovenského národního povstání se pak připojila k povstalcům. Po jeho potlačení odešla s partyzánskou jednotkou do hor, kde zůstala až do osvobození. Po válce se stala divadelní herečkou, po zrušení legendárního Tatrakabaretu v roce 1970 pracovala jako asistentka režie ve Slovenské televizi.
Miroslav Hampl (1932) nastoupil jako devatenáctiletý mladík v květnu 1952 do jáchymovských uranových dolů, aby si odpracoval roční brigádu v těžkém průmyslu. S mnohými politickými vězni se spřátelil. Doručoval jim dopisy, balíčky či teplé prádlo. Jednomu z nich pomohl na svobodu - na důl pronesl civilní šaty a převlečeného politického vězně provedl přes bránu. Jemu se útěk na Západ nepodařil - udal ho kamarád a on putoval na tři roky do lágru Ležnice v Horním Slavkově.
Nepřehlédněte:
- Pražské fórum pro romské dějiny představí výsledky archeologického výzkumu v Letech
- Květoslava Podhradská: Sametová revoluce z pohledu obyčejné romské ženy
- Ceny Paměti národa dostali političtí vězni, mezi nimi duchovní František Lízna
- Zářijové Romano voďi představuje Gogol Bordello, Ivetu Demeterovou nebo natáčení vzpomínek romských pamětníků
- Historik Zdenko Maršálek: Pozoruhodný příběh válečného hrdiny Imricha Horvátha potvrzují dokumenty z vojenského archivu
Kam dál:
- Renata Berkyová: Jak na dějiny Romů ve výuce
- Zemřel Miroslav Dědič, výrazná osobnost sociální pedagogiky a ředitel internátní „Květušínské školy“ pro Romy
- Jiří Chramec: Měli jsme k rodičům velkou úctu
- Dědeček Moniky Hejdukové jako jeden z mála přežil koncentrák. Ji samotnou komunisté na základní škole poslali na převýchovný tábor
- Renata Berkyová: Romové své romství po válce tajili
- Slovenský Roma Spirit 2020: Speciální cenu získala spisovatelka Elena Lacková, oceněny byly také oběti policejní razie v Moldave nad Bodvou
- Manžel si přál, aby romština nezanikla. Věra Cinová o společné tvorbě s Emilem Cinou
- Ocenění Lúč z tmy získali letos Viera Kalmárová a Tomáš Ščuka
- Jarmila Balážová k 17. listopadu na Václavském náměstí: Nenechme se záměrně rozdělovat. Soudržnost, ohleduplnost, zodpovědnost jsou naše silné zbraně
- Romové a Sametová revoluce v roce 1989. 800 tisíc lidí na Letné skandovalo "Ať žijí Romové"
- V Německu se vede diskuze, zda pojmenovat ulici po sintské spisovatelce a přeživší z Osvětimi Philomeně Franz
- Oslavy 17. listopadu se uskuteční z velké části on-line. Do ulic se ale chystají i extremisté
Štítky:
Výročí, demokracie, Ocenění, Historie, 17. listopadHLAVNÍ ZPRÁVY

Skvělý romský futsalista Josef Gabčo mění dres! Z jeho umu bude těžit AC Sparta Praha!
15.1.2021 18:00
Policie uzavřela případ propagace nacismu. Na nakladatelství Naše vojsko podala žalobu!
15.1.2021 17:35