Česká televize bude řešit stížnost na reportáž o srpnových protiromských pochodech
Před několika dny server Romea.cz informoval, že několik stovek intelektuálů,
studentů a akademiků napsalo otevřený dopis Radě České televize (ČT), ve kterém
kritizují reportáž o srpnovém protiromském pochodu v Ostravě. Podle nich se v ní
televize postavila na stranu radikálů. Na základě dopisu podal člen Rady ČT
Radek Mezuláník stížnost na generálního ředitele ČT. Rada ČT dostala ale také
dopis, podle něhož byla reportáž pokus o pluralitu názorů a radní by neměli
"nátlakové kampani" podlehnout. ČT má podle své mluvčí o stížnostech informace
zatím jen z médií, její vedení je ale připraveno je řešit.
NEPŘEHLÉDNĚTE
Reportáž o protiromských pochodech odvysílala ČT v pořadu Události v
regionech 24. srpna. Dění jako odborník komentoval Jiří Siostrzonek z Institutu
tvůrčí fotografie Slezské univerzity. Televize ho titulovala jako sociologa.
Řekl, že společnost chudne, radikalizuje se a citlivě reaguje na nespravedlnost,
jako je i politická korektnost. Na tu podle něj už není čas. K radikálům se prý
"běžní občané" obracejí, protože jinde nenajdou zastání. "Když slyšíte takové ty
politicky korektní řeči Kocába a spol, že prostě to je nefér, když se jich
zeptáte, kdo z nich by bydlel v panelovém domě, který je obydlen romskými
obyvateli, tak bych chtěl vědět, kdo by to ve skutečnosti udělal," řekl
Siostrzonek.
Stěžovatelé výběr odborníka zpochybňují. Podle nich se Siostrzonek
problematice nevěnuje a jen "tupě reprodukoval" stereotypy. Pisatelům chyběl
opačný názor. Uvedli, že se reportáž nesla v "nepřijatelně zavádějícím duchu".
Navozovala prý dojem, že jde o střet dvou názorových proudů – Romů a jejich
zastánců s radikály a obyvateli měst. Extremisté přitom chtěli zaútočit, dodali
autoři podnětu.
"Hlavním poselstvím této reportáže byla tedy zdánlivě odborně vedená obhajoba
útočících rasistů, a to přesně tím typem argumentace, který tu týden co týden
žene lidi do ulic s pokřiky jako ‘černé svině’ nebo ‘Čechy Čechům’," napsali
pisatelé radě. Podle nich se ČT přiklonila na stranu radikálů, přitom by měla
hájit ohrožené a stavět se proti nesnášenlivosti.
S podnětem souhlasí člen rady ČT Mezuláník. Sám podal stížnost na generálního
ředitele. Podle něj existuje podezření, že televize porušila zákon o ČT i o
vysílání, podle něhož má poskytovat objektivní a vyvážené informace a pořady
nemají utvrzovat stereotypy a podněcovat k nenávisti. Pořad nenaplnil cíl
veřejné služby, která by měla posílit toleranci, míní Mezuláník. Podle něj
redaktorka porušila ještě kodex ČT, podle něhož mají zaznít všechny relevantní
názory.
Celé odůvodnění Radka Mezuláníka:
1. existuje důvodné podezření, že vysíláním tohoto pořadu Česká televize jako
provozovatel televizního vysílání porušila zákon 231/2001 Sb. o provozování
rozhlasového a televizního vysílání v § 31 odst. 2, který říká, že "provozovatel
vysílání poskytuje objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné
vytváření názorů".
Informace poskytnuté Českou televizí nebyly ani objektivní, ani vyvážené.
2. současně existuje důvodné podezření, že byl porušen § 32 odst. 1 písm. c),
podle něhož "provozovatel vysílání je povinen zajistit, aby vysílané pořady
nepodněcovaly k nenávisti z důvodu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a
náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu,
příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného
postavení." a § 32 odst. 1 písm. i), dle kterého "provozovatel vysílání je
povinen nezařazovat do programů pořady, které mohou utvrzovat stereotypní
předsudky týkající se etnických, náboženských nebo rasových menšin."
3. Česká televize tímto vysíláním porušila § 2 (2) písm a, b a c) zákona
483/1991 Sb. o ČT, které říkají:
"a) poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných
informací pro svobodné vytváření názorů,
b) přispívání k právnímu vědomí obyvatel České republiky,
c) vytváření a šíření programů a poskytování vyvážené nabídky pořadů pro všechny
skupiny obyvatel se zřetelem na svobodu jejich náboženské víry a přesvědčení,
kulturu, etnický nebo národnostní původ, národní totožnost, sociální původ, věk
nebo pohlaví tak, aby tyto programy a pořady odrážely rozmanitost názorů a
politických, náboženských, filozofických a uměleckých směrů, a to s cílem
posílit vzájemné porozumění a toleranci a podporovat soudržnost pluralitní
společnosti,"
4. vysíláním tohoto pořadu nebyl naplněn cíl veřejné služby "posílit vzájemné
porozumění a toleranci a podporovat soudržnost pluralitní společnosti", ani
požadavek na šíření pouze "objektivních a ve svém celku vyvážených a
všestranných informací pro svobodné vytváření názorů." Informace v pořadu nebyly
objektivní, vyvážené, ani všestranné.
5. redaktorka porušila ustanovení 6.1 Kodexu ČT , dle kterého "musí roli
kvalifikovaného oponenta sehrát moderátor nebo jím pozvaný host, především
uváděním protikladných v diskusi nezastoupených argumentů." a 6.3, který
dramaturgovi pořadu ukládá, "aby zazněly všechny relevantní názory".
Televize se podle své mluvčí Alžběty Plívové řídí zásadami objektivního a
vyváženého zpravodajství. Stížnost zatím nedostala, ví o ní jen z médií. Počká
na doručení. "Generální ředitel České televize si vyžádá vyjádření ostravské
redakce zpravodajství a je připraven celou záležitost projednat na zasedání
Etického panelu ČT 9. září i na setkání Rady České televize," uvedla Plívová.
Na radu se obrátili i zastánci pořadu. Dopis podepsalo 13 lidí, více než
polovinu z nich tvoří Siostrzonkovi kolegové. Podle nich byla reportáž po dlouhé
době pokusem o pluralitu názorů. "Právě dlouhodobou neexistenci svobodné a
otevřené debaty na toto téma považujeme za jednu z hlavních příčin vyhrocení
situace a radikalizace české společnosti," uvedli pisatelé. Podle nich
"nátlakovou kampaň" na radu ČT pořádají osoby a skupiny, které se snaží v
posledních letech "uzurpovat si monopol na mediální komentáře" o soužití Čechů s
Romy. Jejich stížnost vnímají jako nucení k cenzuře a k postihům redaktorů.
