České občanství získává ročně několik desítek Vietnamců a Vietnamek. Český
pas jich od roku 2001 za deset let dostalo 568. Vyplývá to z údajů Českého
statistického úřadu a ministerstva vnitra. Lidé z Vietnamu tvoří třetí největší
skupinu cizinců v Česku. Na konci června jich v Česku legálně pobývalo 57.200, z
nich 41.500 trvale. Podle zjištění sociologů skoro dvě třetiny Vietnamců nad 15
let žijí v Česku déle než šest roků.
Vietnamci jsou po Ukrajincích a Slovácích nejpočetnější skupinou cizinců. V
letech 2001 až 2011 české občanství dostalo zhruba 12.700 lidí ze Slovenska.
Českými občany se stalo také asi 12.000 ostatních cizinců, z nich tvořili
Vietnamci jen necelých pět procent.
Podle aktivistů z organizací na pomoc migrantům ČR se svým občanstvím šetří a
získá ho jen zlomek žadatelů. Podle některých lidí z vietnamské komunity nemá
cenu si o český pas žádat, stačí prý povolení k trvalému pobytu. S ním se ale
přistěhovalec nemůže plně zapojit do veřejného života, nemůže třeba volit či jít
do politiky. Podle mezinárodního žebříčku Indexu integrační politiky (MIPEX) má
ČR ve srovnání s vyspělými evropskými a severoamerickými státy jen podprůměrné
podmínky pro začlenění cizinců.
O občanství může cizinec žádat, pokud v Česku žije s povolením k trvalému
pobytu aspoň pět let, má čistý trestní rejstřík, platí daně a sociální pojištění
a plní i další požadavky. Pětiletý pobyt mohou úřady prominout třeba tehdy,
pokud se žadatel v Česku narodil, jeden z jeho rodičů má české občanství, čeští
rodiče si ho osvojili, jeho manžel či manželka jsou čeští občané či má postavení
uprchlíka. Jednodušeji bude moci od ledna občanství získat druhá generace
přistěhovalců, stačit jí k tomu bude prohlášení. Opatření se týká prý hlavně
právě Vietnamců.
Podle dřívějších zjištění sociologického ústavu více než třetina Vietnamců
nad 15 let žije v Česku déle než 11 roků. Dalších 28 procent pobývá v zemi od
šesti do deseti let. "Vietnamci mají mezi cizinci prvenství v tom, že u nás žijí
dlouhodobě nejdéle – v průměru osm let," uvedla už dřív Yana Leontiyeva ze
sociologického ústavu akademie věd.
Vietnamci mají od letošního července svého zástupce v radě vlády pro
národnostní menšiny. Vnímají to jako uznání za oficiální národnostní minoritu v
Česku. Podle nich tento krok přispěje k integraci a zlepší postavení a život
lidí vietnamského původu v ČR.
"Nemůžeme k tomu, že tu žije početná komunita Vietnamců, zůstat slepí. Tím,
že je uznáváme jako menšinu, získávají práva a stávají se partnery. Je to
samozřejmě správně. Je to pozitivní signál," řekl náměstek ministra zahraničí
Tomáš Dub. Podle něj tento krok může pozitivně ovlivnit i vztahy Česka s
Vietnamem. Podotkl, že vzájemná obchodní výměna postupně roste.
Za pokrok ve vzájemných vztazích označil uznání Vietnamců za národnostní
menšinu také vietnamský velvyslanec v Praze Do Xuan Dong. Jeho krajané se do
české společnosti podle něj dobře integrovali a přispívají jí.
Podle zákona národnostní menšinu tvoří lidé s českým občanstvím a jinou
národností, kteří v Česku žijí, od ostatních se liší etnickým původem, jazykem,
kulturou a tradicemi a představují početnou minoritu. Legislativa se zmiňuje i o
tom, že se menšina utvořila historicky. Její příslušníci se mohou sdružovat ve
svých organizacích i stranách. Za určitých podmínek mají právo třeba na
dvoujazyčné nápisy, informace ve své mateřštině či vzdělávání a vysílání ve své
řeči. Od státu mohou získávat dotace. K vietnamské národnosti se při sčítání
lidu přihlásilo 29.660 lidí.
