Vláda by do konce června měla rozhodnout o odkoupení vepřína v Letech u Písku
Vláda by měla do konce června rozhodnout o odkoupení vepřína v Letech u Písku, který stojí v místě protektorátního koncentračního tábora pro Romy. Jednání s majiteli velkovýkrmny by mohla podle plánu skončit do 10. června. Řekl to v úterý ministr pro lidská práva Jan Chvojka. S vlastníky se chystá jednat spolu s ministrem kultury Danielem Hermanem.
“Máme posudek o hodnotě vepřína, pozemku a vybavení. Majitelé (společnost AGPI) mají svou představu. Nyní se budeme muset někde potkat,” uvedl Chvojka.
Vyčíslenou hodnotu velkovýkrmny ministr zveřejnit nechtěl. O odkupu farmy a jejím odstranění z pietního místa diskutovalo už několik vlád, cena ale zatím nikdy nepadla. Problémem se intenzivněji začal zabývat kabinet Jiřího Paroubka. Jednal o vykoupení farmy. Plánovala je i vláda Mirka Topolánka, záměr ale zhatila krize. Premiér Bohuslav Sobotka už dřív řekl, že jednání o odkupu a odstranění vepřína z pietního místa by chtěla jeho vláda dotáhnout do konce.
Zrušení výkrmny požadují romské organizace. Česko k odstranění farmy z pietního místa několikrát vyzval i Evropský parlament a další mezinárodní instituce. Aktivisté z evropského antirasistického hnutí EGAM (European Grassroots Antiracist Movement) se chystají 24. června do Let. Svou pietní akcí chtějí zatlačit na vládu, aby jednání s vlastníky dokončila a dohodu uzavřela. Zástupci EGAM poslali šéfům politických stran, které mají šanci na zvolení do sněmovny, dopis s výzvou k vyřešení situace.
“V celé Evropě a i za jejími hranicemi je Česká republika známa svou neúctou k obětem romského holocaustu – samudaripen -, k přeživším, pozůstalým a těm, kdo bojují za lidskou důstojnost,” uvedli aktivisté v listu. Žádají odstranění vepřína z pietního místa, vybudování památníku a podporu výzkumu romského holocaustu. EGAM sdružuje 53 organizací na ochranu lidských práv z různých zemí.
Z historie koncentračního tábora v Letech u Písku
Původní prostor v Letech u Písku sloužil v roce 1940 jako ubytovací zázemí pro stavební dělníky. Poté zde vnikl pracovní a kárný tábor, a to na rozkaz ministra vnitra protektorátní vlády Josefa Ježka ze dne 15. července 1940, který byl vydán na základě vládního nařízení č. 72 o kárných pracovních táborech ze dne 2. března 1939. Toto nařízení tedy bylo vydáno ještě před obsazením země nacisty. V kárném a pracovním táboře byli podle vyhlášky koncentrováni „práce schopní potulní cikáni a jiní tuláci stejným způsobem žijící, řemeslní žebráci a osoby žijící ze žebroty jiných (dětí a pod. ), řemeslní hazardní hráči, notoričtí zahaleči, povaleči a osoby, žijící z nečestných výdělků (prostituce a pod.) vlastních nebo jiných osob“. Prvních dvanáct vězňů sem dorazilo již 17. července 1940.
Dne 1. srpna 1942 byl tábor přeměněn na Cikánský tábor a vzápětí sem byly transportovány celé romské rodiny. Koncentrák zahájil činnost 1. 8. 1942 a byl zrušen 4.5.1943. Jeho kapacita byla sice zvětšena tak, že tábor byl schopen pojmout až 600 vězňů, ale i tento počet byl brzy překročen, neboť v průběhu srpna 1942 bylo v táboře internováno přes 1100 mužů, žen a dětí. Tábor nebyl vybaven potřebným hygienickým a dalším zařízením pro tak velký počet osob. Vězni se museli často mýt v nedalekém rybníku. Navíc tu byli až do srpna 1942 vězněni pouze muži. Od srpna 1942 zde ve zcela neuspokojujících podmínkách živořily i ženy a děti. Po velkém náporu v srpnu 1942 přicházeli do tábora většinou pouze jednotlivci nebo rodiny.
Přímo v táboře Lety zahynulo 326 osob, z toho 241 dětí. 120 obětí bylo pohřbeno na provizorním pohřebišti u tábora. Někteří přeživší však uvádějí vyšší čísla počtu vězňů, kteří v táboře zahynuli. Dalších 540 zdejších vězňů zahynulo po transportu do Osvětimi. Hromadné transporty se uskutečnily celkem dva. Jako první byl vypraven 3. prosince 1942 transport tzv. asociálů v počtu 16 mužů a 78 žen do koncentračního tábora Osvětim I. Druhý z transportů znamenal prakticky likvidaci tábora v Letech, protože v něm bylo odvezeno 417 vězňů do koncentračního tábora Osvětim II- Birkenau. Zatímco první transport se uskutečnil na základě výnosu o preventivním potírání zločinnosti, druhý již byl realizován na základě Himmlerova výnosu z 16.12. 1942, který nařizoval transport všech Romů do koncentračního tábora v Osvětimi. Zbývajících 198 vězňů bylo přemístěno do cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu (tzv. Žalov) nebo do sběrných táborů v Praze a v Pardubicích.
13. května 1995 byl v místech masového hrobu vedle tábora odhalen pomník s nápisem „Obětem cikánského tábora v Letech 1942-1943. Nezapomeňte. Ma bisteren.“ 13. května 2010 bylo oficiálně oznámeno otevření Kulturní památky Lety v těchto místech, která z rozhodnutí vlády spadá pod Památník Lidice.
