romea - logo
27. října 2020 (úterý)
svátek má Šarlota / Zoe

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Chvojka: Vláda by v červnu mohla rozhodnout o odkoupení vepřínu v Letech u Písku

9.4.2017 21:48
Vepřín v Letech u Písku (FOTO:Archiv Romea.cz)
Vepřín v Letech u Písku (FOTO:Archiv Romea.cz)

Vláda by v červnu mohla přijmout řešení ve věci výkupu vepřína v Letech u Písku, který stojí v místě protektorátního koncentračního tábora pro Romy. V diskusi televize Prima to dnes řekl ministr pro lidská práva a legislativu Jan Chvojka (ČSSD). Ministr věří tomu, že se vládě podaří do konce volebního období záležitost vyřešit.

Chvojka zopakoval, že tento měsíc by měl být hotový znalecký posudek, který má stanovit hodnotu pozemků a staveb na nich i technického vybavení, které je na místě. "Posudek ještě hotový není, očekávám ho každým dnem, do 20. dubna by měl být. Potom, až budeme znát hodnotu nemovitostí, budeme v květnu jednat o ceně s tou společností (AGPI, provozovatelem vepřína) a v průběhu června je možné, že dojde k nějaké shodě, že se vyrovnáme s touto společností a že dojde k řešení této otázky," uvedl Chvojka. Podle něj je současná vláda nejblíže tomu dotáhnout jednání o odkoupení farmy a jejím odstranění z pietního místa do konce.

Podle předsedy poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Michala Kučery vláda řešení přislíbila už na začátku svého působení a zhruba tři roky nic nedělala. Kučera ale věří tomu, že kabinet do konce svého působení řešení nalezne.

Zrušení výkrmny požadují některé romské organizace. Dlouhodobě se o zrušení výkrmny prasat na místě někdejšího koncentračního tábora pro Romy zasazuje především Výbor pro odškodnění romského holocaustu a jeho předseda Čeněk Růžička. Česko k odstranění farmy z pietního místa několikrát vyzval i Evropský parlament a další mezinárodní organizace. Problémem se intenzivněji začala zabývat vláda Jiřího Paroubka (ČSSD). Jednala o odkoupení farmy. Plánoval ho i kabinet Mirka Topolánka (ODS). Cena výkrmny zatím nikdy nepadla.

Z historie koncentračního tábora v Letech u Písku

Původní prostor v Letech u Písku sloužil v roce 1940 jako ubytovací zázemí pro stavební dělníky. Poté zde vnikl pracovní a kárný tábor, a to na rozkaz ministra vnitra protektorátní vlády Josefa Ježka ze dne 15. července 1940, který byl vydán na základě vládního nařízení č. 72 o kárných pracovních táborech ze dne 2. března 1939. Toto nařízení tedy bylo vydáno ještě před obsazením země nacisty. V kárném a pracovním táboře byli podle vyhlášky koncentrováni „práce schopní potulní cikáni a jiní tuláci stejným způsobem žijící, řemeslní žebráci a osoby žijící ze žebroty jiných (dětí a pod. ), řemeslní hazardní hráči, notoričtí zahaleči, povaleči a osoby, žijící z nečestných výdělků (prostituce a pod.) vlastních nebo jiných osob“. Prvních dvanáct vězňů sem dorazilo již 17. července 1940.

Dne 1. srpna 1942 byl tábor přeměněn na Cikánský tábor a vzápětí sem byly transportovány celé romské rodiny. Koncentrák zahájil činnost 1. 8. 1942 a byl zrušen 4.5.1943. Jeho kapacita byla sice zvětšena tak, že tábor byl schopen pojmout až 600 vězňů, ale i tento počet byl brzy překročen, neboť v průběhu srpna 1942 bylo v táboře internováno přes 1100 mužů, žen a dětí. Tábor nebyl vybaven potřebným hygienickým a dalším zařízením pro tak velký počet osob. Vězni se museli často mýt v nedalekém rybníku. Navíc tu byli až do srpna 1942 vězněni pouze muži. Od srpna 1942 zde ve zcela neuspokojujících podmínkách živořily i ženy a děti. Po velkém náporu v srpnu 1942 přicházeli do tábora většinou pouze jednotlivci nebo rodiny.

Přímo v táboře Lety zahynulo 326 osob, z toho 241 dětí. 120 obětí bylo pohřbeno na provizorním pohřebišti u tábora. Někteří přeživší však uvádějí vyšší čísla počtu vězňů, kteří v táboře zahynuli. Dalších 540 zdejších vězňů zahynulo po transportu do Osvětimi. Hromadné transporty se uskutečnily celkem dva. Jako první byl vypraven 3. prosince 1942 transport tzv. asociálů v počtu 16 mužů a 78 žen do koncentračního tábora Osvětim I. Druhý z transportů znamenal prakticky likvidaci tábora v Letech, protože v něm bylo odvezeno 417 vězňů do koncentračního tábora Osvětim II- Birkenau. Zatímco první transport se uskutečnil na základě výnosu o preventivním potírání zločinnosti, druhý již byl realizován na základě Himmlerova výnosu z 16.12. 1942, který nařizoval transport všech Romů do koncentračního tábora v Osvětimi. Zbývajících 198 vězňů bylo přemístěno do cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu (tzv. Žalov) nebo do sběrných táborů v Praze a v Pardubicích.

13. května 1995 byl v místech masového hrobu vedle tábora odhalen pomník s nápisem „Obětem cikánského tábora v Letech 1942-1943. Nezapomeňte. Ma bisteren.“ 13. května 2010 bylo oficiálně oznámeno otevření Kulturní památky Lety v těchto místech, která z rozhodnutí vlády spadá pod Památník Lidice.

Přečteno: 1649x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Lety u Písku, Jan Chvojka, Prima TV, diskuse



HLAVNÍ ZPRÁVY

Jozef Kmeťo

videoNa onemocnění COVID-19 zemřel romský bloger Jozef Kmeťo. Těsně před smrtí natočil video, kde před nemocí varuje a vyzývá k nošení roušek

26.10.2020 14:24
Dnes odpoledne podlehl nemoci COVID-19 bloger Jozef Kmeťo. Informaci serveru Romea.cz potvrdila jeho manželka. Kmeťo těsně před smrtí natočil video, kde všechny varuje před zlehčováním nemoci a vyzývá je k nošení roušek.
 celý článek

Richard Adam, Jitka Votavová, Terezie Ondičová, Nikola Kokyová, Michael Miko

videoMladé osobnosti: Držte se, nevěřte všemu, co čtete, a chraňte své rodiny

26.10.2020 12:10
Známé osobnosti z romského a proromského prostředí vyzvaly prostřednictvím ROMEA TV k dodržování protiepidemických opatření. Vyzývají Romy, aby nosili roušky na nutných místech, nescházeli se a nezlehčovali situaci šířením dezinformačních zpráv na sociálních sítích.
 celý článek

David Tišer a papež František (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec, Pixabay, koláž Romea.cz)

Papež podpořil registrovaná partnerství homosexuálů. Je to pozitivní krok ke změně, okomentoval vyjádření David Tišer

23.10.2020 12:06
Papež František poprvé veřejně podpořil zákony, které umožňují homosexuálům vstoupit do registrovaného partnerství. Papež to uvedl v biografickém dokumentárním filmu Francesco rusko-amerického režiséra Jevgenije Afinejevského, který byl dnes představen na filmovém festivalu v Římě. Je to vůbec poprvé, co se hlava katolické církve vyjádřila ve prospěch civilních sňatků pro homosexuály. Vatikán na vyjádření papeže ve filmu zatím nereagoval. Jako pozitivní krok vyjádření papeže označil David Tišer, romský LGBT aktivista a ředitel společnosti ARA ART.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo