romea - logo
23. září 2020 (středa)
svátek má Berta

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Členové romské rady reagují na snížení trestu vrahovi z Chomutova: Justiční šikana Romů, v českém soudnictví je užíván dvojí metr

7.9.2018 11:29
U Krajského soudu v Ústí nad Labem probíhalo 4. 4. 2018 hlavní líčení v případu sedmatřicetiletého Petra Bendy, který čelí obžalobě z loňské vraždy Roma na sídlišti v Chomutově. (FOTO: František Bikár, Romea.cz)
U Krajského soudu v Ústí nad Labem probíhalo 4. 4. 2018 hlavní líčení v případu sedmatřicetiletého Petra Bendy, který čelí obžalobě z loňské vraždy Roma na sídlišti v Chomutově. (FOTO: František Bikár, Romea.cz)

Podle občanských členů Rady vlády pro záležitosti romské menšiny je snížení trestu za vraždu Roma na sídlišti v Chomutově špatné a rozsudek považují za diskutabilní. Upozorňují, že v českém soudnictví je zcela běžně užíván dvojí metr. "To, že delikty Romů jsou ve srovnání s jinými občany souzeny spíše vyššími sazbami, a naopak případy s dopadem na občany romského původu jsou trestány spíše nižšími tresty, je nepřijatelné. Nejsme daleko od označení 'justiční šikana Romů'" uvádí se v prohlášení dvanácti členů Rady pro záležitosti romské menšiny, které zpravodajský server Romea.cz zveřejňuje v plném znění.

Prohlášení: Případ chomutovského střelce potvrzuje potřebu důrazných změn v české justici

Vracíme se k případu samozvaného strážce veřejného pořádku, Petra Bendy, který na chomutovském sídlišti vystřelil třináct ran z legálně držené zbraně na romského řidiče dodávky. Podle jeho mínění, ale ne podle nálezu soudních znalců, řidič najížděl do okolních vozů a ohrožoval osoby kolem. Koncem srpna pražský Vrchní soud projednával pachatelovo odvolání. Původní trest odnětí svobody na 12,5 roku přehodnotil a potrestal ho 7 lety vězení, což je trest pod trestní sazbou. Rozsudek vrchního soudu považujeme za špatný a diskutabilní a tímto žádáme odbornou veřejnost o podporu a pomoc, kterou vyjádří veřejným nesouhlasem v médiích. Veřejný diskurs musí reflektovat nesouhlasné postoje a vykreslení možných dopadů tohoto precedentu.

To, na co chceme upozornit, je ale problém širšího rozměru. Letitý problém české justice. Fakt, že v českém soudnictví je zcela běžně užíván dvojí metr, a to již od dob komunismu. Demokracie v tomto nepřinesla vůbec žádnou změnu. To, že delikty Romů jsou ve srovnání s jinými občany souzeny spíše vyššími sazbami, a naopak případy s dopadem na občany romského původu jsou trestány spíše nižšími tresty, je nepřijatelné. Nejsme daleko od označení „justiční šikana Romů“.

Chceme-li se profilovat jako moderní demokratický stát s kvalitním soudnictvím, něco se musí změnit i ve vztahu k tomuto problému. Čeští soudci, a ať nám prominou ti z nich, kdo tak nečiní, pohlížejí na Romy, chce se nám říci, jako na občany druhé kategorie. Stále si nezvykli na fakt, že v Česku a předtím v Československu, vždy žily různé národnostní menšiny. Nemluvě o tom, že dnešní soudci se při studiu práv věnovali také Ústavě, která zaručuje všem občanům rovné zacházení!

Jsou například budoucí soudci připravováni na výkon své funkce ve smyslu interkulturních kompetencí? Tyto kompetence přece využijí nejen ve vztahu k tradičním menšinám, tedy i Romům, ale mnohem šířeji a čím dál častěji také ve vztahu k zástupcům dalších národností a menšin v souladu s tím, jak se mění složení společnosti.

Stát by neměl dělat mrtvého brouka, ale postavit se k problému čelem. Požadujeme a budeme iniciovat jednání, které povede ke zpracování analýzy toho, jak jsou souzeny stejné činy v závislosti na národnosti pachatele a poškozeného, včetně analýzy regionálních rozdílů. Ministerstvo spravedlnosti by mělo přijmout příslušná opatření a zavést povinné vzdělávání soudců v oblasti interkulturních dovedností a postojů. Školení by z důvodu nezávislosti mohly kvalitně připravit respektované neziskové organizace s certifikací a dlouhodobou zkušeností v této oblasti.

Nakonec vyzýváme romské občany, aby využívali možnosti být přísedícími u soudů. Přísedícím, čili laickým soudcem, může být ustanoven bezúhonný občan ve věku alespoň třiceti let. Přísedící jsou voleni zastupitelstvem obce (u okresních soudů) nebo kraje (u krajských soudů). Společně se soudcem zasedají při projednávání pracovněprávních sporů a věcí v prvoinstanční trestní agendě vždy dva přísedící. Jsme přesvědčeni o tom, že přítomnost Romů v soudním řízení v roli přísedících bude ve výsledku přínosná pro všechny.  

Členové Rady vlády pro záležitosti romské menšiny:

  • Bc. Martina Horváthová, místopředsedkyně rady
  • Čeněk Růžička, občanský člen
  • Mgr. Lucie Fuková, občanská členka
  • Mgr. Alica Sigmund Heráková, občanská členka
  • PhDr. Renáta Köttnerová, občanská členka
  • Petr Torák, MBE, občanský člen
  • Nikola Taragoš, občanský člen
  • Doc. PhDr. et PhDr. Martin Kaleja, PhD., občanský člen
  • PhDr. Jana Horváthová, členka
  • Bc. Edita Stejskalová, občanská členka
  • František Bikár, občanský člen
  • Štefan Oláh, občanský člen
Přečteno: 1936x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Chomutov, střelba, Soud, Rada vlády pro záležitosti romské menšiny



HLAVNÍ ZPRÁVY

Ilustrační FOTO: Romea.cz

Giňa Tabarik k blížícím se volbám: Čunkodomky v Mostě? Dobře vám tak Romale! Co jste si „zvolili“ to máte!

19.9.2020 21:58
I když, Bůh ví, jak by to s blokem 3 v Chánově dopadlo. Ono, první problém nastal totiž v tom, že ho tak nějak místní obyvatelé zlikvidovali. Druhý problém nastal hned potom, co se město rozhodlo situaci vyřešit. A jak jinak, bez Romů. Jak by taky Romové mohli o čemkoliv rozhodovat, nebo se na čemkoliv podílet, když politické zastoupení romské komunity rovná se nule. A to není problém jen v Mostě, je to problém vlastně kdekoliv, kde Romové v Česku žijí.
 celý článek

David Oplatek, sociální pracovník, člen Zastupitelstva Městské části Brno-střed

David Oplatek: Novináři z iDnes.cz si články o Romech cucají z prstu. Je jejich cílem budit nenávist?

19.9.2020 14:00
V sobotu 19. září vyšel v internetovém deníku iDnes.cz článek o tom, že okolí brněnského Cejlu je „no-go zóna“. Takto se obvykle označují místa, kam se bojí chodit nejen běžní obyvatelé, ale nezasahují zde ani policie a další složky veřejné moci. Přesně takový dojem se redaktoři snaží navodit, když píší, že Cejl je „místo, kde vidíte policii jen projíždět.“ Toto je uvedeno přímo v titulku. Samotný text už je přístupný jen po zaplacení. Ten, kdo si v sobotu na internetu otevřel idnes.cz, tak musel nabýt dojmu, že návštěvu ulice Cejl je lepší si rozmyslet.
 celý článek

Závěrečný galakoncert festivalu Khamoro 2018 (FOTO: Petr Karlach)

Festival Khamoro se uskuteční ve dvou blocích v září a listopadu

18.9.2020 9:43
Festival romské kultury Khamoro se uskuteční na podzim, a to ve dvou blocích. První z nich nabídne od 23. do 26. září čtyři koncerty gypsy jazzu či klasické hudby a výstavu, druhý pak od 27. do 29. listopadu koncerty tradiční muziky. Konat by se měla i mezinárodní konference o romské literatuře. Program na setkání s novináři představili pořadatelé z organizace Slovo 21.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo