romea - logo
26. února 2021 (pátek)
svátek má Dorota

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Člověk v tísni: Předlice v zajetí pervitinu

Ústí nad Labem, Předlice, 21.2.2013 11:08, (ROMEA)
Předlice (Ilustrační foto: Konexe, o. s.)
Předlice (Ilustrační foto: Konexe, o. s.)

Člověk v tísni zveřejnil na své webové stránce rozhovor s Radku Kobližkovou, ředitelkou Kontaktního centra občanského sdružení DRUG-OUT Klub, o ústeckých Předlicích a problémech tamních obyvatel s drogami. Článek přinášíme v plném znění, s laskavým svolením společnosti Člověk v tísni.

Předlice v zajetí pervitinu

V projektu „Kooperace pro ústecké Předlice“ jsme začali spolupracovat s ústeckou organizací DRUG-OUT Klub. Terénní program pro pouliční uživatele drog v Předlicích je jednou z klíčových aktivit projektu. Během následujících třiceti měsíců chceme podpořit nejméně tři stovky osob, které v lokalitě Předlice nitrožilně užívají návykové látky. K samotné aktivitě a k situaci v Předlicích z pohledu užívání drog jsme požádali ředitelku odborných programů Mgr. Radku Kobližkovou o krátký rozhovor.

Můžeš prosím popsat aktuální situaci v Předlicích? A co je cílem vaší práce?

V lokalitě působíme intenzivně od listopadu loňského roku, ale Předlice známe již z dřívějška. Drogová situace je zde, co se týče skladby, způsobu aplikace i životního stylu uživatelů drog dlouhodobě stejná a neměnná. Nejvíce užívanou drogou je stále pervitin.
Cílem naší práce je především omezit a zastavit zdravotní a sociální propad injekčních uživatelů drog. Samozřejmě bychom rádi posílili motivaci k abstinenci, ale to je cíl pro mnohé klienty těžko dosažitelný. Naší činností se snažíme především zabránit opakování podobných nepříjemností, jako byla epidemie žloutenky typu A, která Předlice postihla v roce 2002.

Klientů se ptáme a informujeme je: „kam si dáváš, kam si nesmíš dávat, do třísel a do krku je to nebezpečný nebo že dávat někomu je trestný čin.“ Odborníkům z praxe možná stávají hrůzou vlasy na hlavě, ale působení ve vyloučených lokalitách přináší pro naši práci různé extrémy a specifika, se kterými se jinde nesetkáme.

Specifická pro Předlice je například přítomnost velkého počtu dětí, které jsou na přítomnost drog zcela zvyklé. Ve dvou letech vědí co je injekční stříkačka, přítomnost drog v rodině je nijak neděsí apod. U těchto dětí lze téměř s jistotou očekávat, že začnou s drogovou kariérou také. Další zvláštností je početná skupina užívajících žen, které s námi udržují pravidelný kontakt. O těchto ženách víme, kde bydlí. Dokonce jsme dospěli k tomu, že jim zaklepeme na okno a výměna probíhá touto formou. Třeba i prostřednictvím „poučených“ rodinných příslušníků.

Jaká jsou další specifika práce v Předlicích?

V Předlicích se soustředíme především na nitrožilní uživatele. Kdybychom měli větší finanční a personální kapacitu, lze naše služby rozšířit na další skupiny. Takovými jsou třeba pravidelní „huliči“. Pravdou je, že koncentrace uživatelů v Předlicích je velmi vysoká. Je zde složitější předat význam a podstatu naší činnosti. Že to není jenom o tom, že ta vyměněná jehla je ostrá, ale taky že je především čistá.

Lokalita nás velmi zaměstnává také sociálním poradenstvím. Nad rámec naší práce sem donášíme oblečení, uživatelům drog a jejich rodinám by také velmi pomohla například distribuce základních potravinových balíčků. Velmi specifické je budování důvěry s klienty skrze rodinné a další sítě. Pomáhá nám, že nás někdo zná nebo doporučí, zkrátka, když se staneme součástí povídaček v lokalitě. Někdy máme pocit, jako bychom byli téměř „adoptovaní“ jednotlivými rodinami. Musí si na nás zvyknout, musí nás znát, musí vědět, co od nás mohou očekávat.

Jakým způsobem má drogová scéna a užívaní drog vliv na vzdělanost a zaměstnanost obyvatel lokality?

Vycházíme z toho, že ten, kdo má příležitost se vzdělávat nebo pracovat, má nižší tendenci k rizikovému chování. Ten, kdo užívá drogy, nemá čas na to, aby studoval, pracoval nebo si to zaměstnání hledal. Ale to není jen problém Předlic. To se týká všech uživatelů bez rozdílu toho, kde žijí nebo se pohybují. Braní drog je práce na celý úvazek. Tam už se nic jiného nevejde.

Když jsi rodič a máš děti, tak je jasný, že péče o ně má velmi nízkou úroveň. To, že moje dítě manipuluje se stříkačkou je norma. Normou je i to, že lidi v mém okolí berou. Dětem a mladým lidem to nepřijde jako něco divného nebo ohrožujícího. A to je hodně špatně.

Jak konkrétně vaše práce v Předlicích vypadá, v čem jste úspěšní, co se nedaří?

Klienti se dobře oslovují, když jsou ve skupině. Zaručeně jeden člověk z hloučku někoho z nás zná. Všem se představíme, řekneme, kdo jsme, co děláme a proč jsme tam. Naše práce v Předlicích je hodně o výměnném programu. Úspěchem bude, když si uživatelé budou měnit jehly a používat kondomy – a to se nám daří. Spotřeba kondomů v Předlicích je několikanásobně vyšší než v minulosti v jiných lokalitách města. To je velkej pokrok. Pamatuju doby, kdy zde byl kondom naprostým tabu.

Obtížně se nám například daří kontaktovat všechny uživatele drog tak, aby se ve větší míře dostali k čistým jehlám, aby při aplikaci drog použili desinfekci, aby dodržovali základní hygienická pravidla. Každého uživatele drog kontaktujeme v průměru čtyřikrát v měsíci, což je vzhledem k většinou každodennímu užívání málo. Příčiny mohou být různé, například migrace uživatelů v průběhu dne po jiných částech města apod. Nedaří se nám při výměně injekčních stříkaček a jehel získat zpět všechen použitý materiál. V Předlicích jsou velký nálezy použitého materiálu. Jsou srovnatelné s oblastmi v ústeckém Krásném Březně.

Ve velké míře je potřeba uživatele také ošetřit. Místa vpichu mají zdevastovaná. Prostě většina z nich to dobře a bezpečně neumí. Kdyby měli aplikaci určitou formou rituálně postavenou, jako například dlouhodobí uživatele drog, tak to ošetření potřeba není.

Užívání drog v Předlicích je obecně především zdrojem zábavy, zahnání všeobecné nudy v lokalitě a každodenního „ničeho“ až apatie. Když už nic jiného, tak ten pervitin je blízko, výroba i prodej. Distribuce je natolik snadná, že do Předlic jezdí i uživatelé z jiných městských částí. Je to snadno dostupná zábava. Nikdo a nic jim v současné chvíli neumí nabídnout jinou nebo lepší formu zábavy a uvolnění než je pervitin. To se následně podepisuje na tom, o čem jsme mluvili. To se podepisuje na motivaci ke vzdělání a k práci.

Máš konkrétní návrhy, díky kterým by se situace v oblasti užívání návykových látek v Předlicích zlepšila?

Bylo by potřeba, aby nás bylo víc. Kdyby s námi stabilně chodila zdravotní sestra, kdybychom mohli stabilně testovat na infekční choroby. Možná to bude znít naivně až hloupě, ale důležitá je změna prostředí, ve kterém žijí. Prostředí, ve kterém fungují, je významným způsobem formuje. Je potřeba celý prostor Předlice vyčistit a upravit. Bylo by dobré do Předlic chodit na celý den a trávit s uživateli drog víc času, mít možnost s nimi více komunikovat a mluvit. Mít příležitost s nimi trávit delší čas, úplně obyčejně s nimi rozmlouvat. Něco společně dělat.

Třeba taková kuchyň, kde by se společně vařilo, je ideální místo. Každý rád jí, atmosféra je v tu chvíli jiná. Když mám plný břicho, jsem ochotnější druhému naslouchat, něco závažnějšího řešit, než když mám hlad a jsem špinavý. V tu chvíli se dá vyřešit víc věcí, jinak na klienty působit. Klientky svého času chtěly do Kontaktního centra šicí stroj a žehličkou. I při společné aktivitě se lépe „neoficiálně“ komunikuje.

Co si slibuješ od spolupráce s Člověkem v tísni pro následující období?

Očekávám, že nás budou pracovníci Člověka v tísni, díky svým znalostem, informovat o tom, kde jsou problémy s drogami, kam bychom mohli jít, kde bychom mohli působit. V průběhu času by bylo dobré si vyjasnit, jakým způsobem můžeme společnými silami působit na rodinu jako celek. Člověk v tísni s uživateli drog nepracuje, ale může působit a pracovat v rámci okolí uživatelů drog, rodiči, dětmi, sourozenci.

Vždycky je zajímavé a přínosné (pro klienty i pro pracovníky) spolupracovat s někým, kdo svými službami sdílí stejný prostor. Teréňáci už byli na zkoušku společně v terénu. Ještě nemám podrobnou zprávu a výstupy, ale určitě si můžeme dát nějakou společnou zpětnou vazbu k naší práci. Uvidíme. Můžeme ukázat, že jde spolupracovat společně na jednom z problémů, který tohle město má. Městu se to může v dobrém vrátit.

Autor rozhovoru: Jakub Michal, manažer Projektu KOOPERACE pro ústecké Předlice

Člověk v tísni
Přečteno: 1592x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Sociální vyloučení, sociální vyloučení, Drogy



HLAVNÍ ZPRÁVY

Zleva: Jan Blatný, Michal Miko, Alena Gronzíková a Cyril Koky

Povinné respirátory? Pro sociálně vyloučené lokality a chudé velký finanční problém. Pokud je vláda vyžaduje, měla by je rozdávat zdarma

22.2.2021 10:30
Ministerstvo zdravotnictví dnes vydá mimořádné opatření, ve kterém kvůli šíření epidemie covidu-19 zpřísní povinnost ochrany dýchacích cest. Podle dřívějšího vyjádření ministra Jana Blatného (za ANO) bude nařízení platit od půlnoci z dneška na úterý, týkat se bude veřejných míst s větší koncentrací lidí. Lidem v nich už nebude stačit textilní rouška, ale budou muset nosit respirátor, nanoroušku nebo dvě chirurgické roušky. Podle některých opozičních politiků by měl dávat občanům respirátory zdarma. To navrhují i redakcí serveru Romea.cz oslovení odborníci pracující v sociálně vyloučených lokalitách nebo s Romy.
 celý článek

Video na podporu očkování natočila i skupina celebrit z menšinových komunit, mezi nimi například herec Adil Ray či komik Romesh Ranganathan (FOTO: Repro Youtube)

videoBritská studie: Příslušníci etnických menšin mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19, méně se očkují, více umírají. V ČR podobná data nemáme

19.2.2021 16:25
Příslušníci etnických menšin žijících v Anglii mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19 než většinová populace. To se promítá i do počtu očkovaných. Zatímco bělochů ve věku 70 až 79 let naočkovali angličtí zdravotníci již 86 procent, v případě černochů je to jen 55 procent, vyplývá ze studie, o které informovala agentura Reuters.
 celý článek

Lékařka Marie Nejedlá v rozhovoru pro ROMEA TV vysvětluje popis výroby vakcíny proti COVID-19, foto: romeatv

videoLékařka pro ROMEA TV vysvětluje nejasnosti kolem očkování: Z čeho je vakcína složená? Jak funguje?

19.2.2021 13:40
Ochota občanů České republiky nechat se očkovat proti nemoci COVID-19 od konce roku mírně vzrostla. Na konci ledna mělo o vakcínu zdarma zájem 54 procent dospělých v ČR. Jak ukazují průzkumy ze zahraničí mezi etnickými menšinami je však ochota k očkování nižší. Platí to zřejmě i u Romů v České republice. Poměrně často se opakuje několik otázek a názorů, které jsou s vakcinací spojené. Z čeho jsou vakcíny proti COVID-19 složené? Vakcíny byly vyvinuty velmi rychle, jsou proto nekvalitní? Do jaké míry jsou vakcíny účinné? ROMEA TV přináší sérii videí, kde na tyto otázky odpovídá lékařka Marie Nejedlá ze Státního zdravotního ústavu.  
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo