romea - logo
7. července 2020 (úterý)
svátek má Bohuslava
Loading
rozšířené vyhledávaní

Blažej Dydy: Rom jako jediný odsouzený za romský holocaust v Čechách

26.9.2017 15:06
Skupina dětských vězňů koncentračního tábora v Letech u Písku, FOTO: ČTK
Skupina dětských vězňů koncentračního tábora v Letech u Písku, FOTO: ČTK

„Co se stalo s Josefem Janovským? Odsoudili ho nakonec?,“ tak se ptávají lidé, kteří slyšeli nebo četli o hrůzách tábora v Letech u Písku. Málokdo ví, že právoplatně byl za zločiny spáchané v tzv. cikánských táborech v Letech a Hodoníně u Kunštátu odsouzen jediný člověk. A byl to Rom.

V období těsně po druhé světové válce panovala ve společnosti silná touha vyrovnat se se zločiny, které hluboce zasáhly do života lidí. Někteří nečekali a rovnou vzali spravedlnost do vlastních rukou. V rámci institucionální retribuce připravilo Československo program tzv. národní očisty, který měl potrestat všechny „nacistické zločince, zrádce či jejich pomahače“, respektive občany, kteří se provinili proti národní cti. V případě Židů neexistovaly o perzekuci z rasových důvodů pochybnosti – ne tak ovšem v případě Romů. Rasová podstata likvidačního postupu vůči Romům nebyla uznána ani po válce a úředníci zodpovědní za deportace Romů do koncentračních táborů zůstávali na svých původních místech, v některých případech dokonce jako experti na tzv. cikánskou otázku. l to byl jeden z důvodů, proč se na popud státu nekonal žádný soudní proces s dozorci tzv. cikánských táborů v tehdejším protektorátním Československu.

Nevinný velitel Janovský

Nebýt jednoho dozorce, který sepsal šokující výpověď o poměrech v táboře v Letech u Písku, zřejmě nikdy by nebyl postaven před soud Josef Janovský, bývalý velitel tábora, který fakticky zodpovídal za smrt velké části letských vězňů. Strážmistr František Kánský, jenž pracoval v Letech pod velením Janovského, vyjadřoval už během válečného období velice otevřeně svůj nesouhlas a neochotu podřizovat se nařízením podporujícím hrubé a násilnické zacházení s vězni. Krátce po válce sepsal Kánský za přítomnosti dalších dvou kolegů protokol, ve kterém popsal praktiky a donucovací techniky Janovského jak vůči vězňům, tak vůči dozorčímu personálu. Vzpomínky přeživších hovoří o bití, věšení na kůl či týrání hlady, za které dokonce dostal Janovský napomenutí od německých úřadů a které bylo na denním pořádku. Katastrofální hygienické podmínky a podvýživa zapříčinily rozšíření tyfové epidemie, jejímž následkem bylo hromadné umírání vězněných Romů. Ti, co přežili, byli transportováni do Osvětimi.

Kresba vězně z Let s nápisem: Tento trest stihl každého, kdo nepozdravil
českého ředitele tábora Čecha - Janovského, a to vztyčenou pravicí 
nebo z jiných důvodů, ženy i muže. To dělali, ač nemuseli, čeští četníci. 
(Obrázek je součástí putovní výstavy Zaniklý svět, kterou pořádá
Výbor pro odškodnění obětí romského holocaustu.) 

V soudním procesu s Janovským se pokračovalo až v září 1948 a deset svědků, včetně Kánského, své výpovědi poupravilo. Janovského už nelíčili jako surového velitele, který měl na svědomí lidské životy. Nikdo ho neviděl někoho bít nebo mu jinak ubližovat. K soudu se tehdy z neznámých důvodů nedostavil ani jeden z přeživších vězňů, kteří vypovídali v přípravném řízení proti Janovskému.

Historik Michal Schuster uvedl pro časopis Respekt: „Tím, že tábor v Letech byl zřízen a spravován výhradně Čechy, i když na základě německého útlaku, nebyl tu po válce žádný zájem o tom mluvit. Bylo to tabu, jehož otevření by znamenalo oficiálně přiznat, že na holocaustu se podíleli i Češi.“ Jeho slova podporuje také fakt, že Československý stát bez vnějších podnětů nikdy nezahájil žádné vyšetřování českých dozorců, kteří působili v tzv. cikánských táborech. Proces s Janovským byl zahájen až na základě trestního oznámení Kánského a měl nulovou medializaci. To samozřejmě vylučovalo možnost získání dalších svědectví, zejména bývalých vězňů, a jak se spekuluje v článku Respektu Dva muži v táboře, nelze vyloučit, že státní moc znemožnila svědkům vystoupit, jelikož by svým svědectvím dokazovali podíl českých četníků na perzekuci obětí války. Spekulaci Respektu by potvrzoval i fakt, že po válce pracoval Janovský v policejních složkách na okresním úřadě v Praze. Soud ho nakonec pro nedostatek důkazů zprostil všech obvinění. Josef Janovský tak zemřel jako svobodný a bezúhonný v 50. letech minulého století. Ve stejné době si svůj trest ve věznici Mírov odpykával Blažej Dydy.

Příběh Roma Blažeje Dydyho

V srpnu 1942 byl Blažej Dydy společně s těhotnou manželkou a ročním synem deportován do cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu. Zde byl evidován pod vězeňským číslem 3336, které bylo přiděleno také dalším členům jeho rodiny. Dydy v táboře brzy získal funkci svobodníka a mimo jiné dohlížel na práci spoluvězňů. O rok později byl transportován do Osvětimi, kde byl v tzv. Hlavní knize cikánského tábora evidován pod jménem Blasius Didy pod číslem Z-8420. V táboře Birkenau byl opět velmi brzy vybrán do vězeňské samosprávy a na obytném bloku č. 9 působil ve funkci tzv. štubového (z německého Stubendienst), později jako předák (pomocník kápa) dozíral na pracovní kolonu. Jeho ženu s dítětem zavraždili v plynové komoře.

Kresba vězně z Let s nápisem: Takhle mě potrestali čeští četníci
za útěk z koncentračního tábora Lety. Řed. Janovský, Hejduk, Luňáček. 
Já dosud žiju a vím, že nebyli potrestáni. Osvobodili je zase jenom Češi. 
(Obrázek je součástí putovní výstavy Zaniklý svět, kterou pořádá
Výbor pro odškodnění obětí romského holocaustu.) 

Po osvobození se Blažej Dydy usadil v tehdy vylidněném opavském Vítkově, kde pracoval jako stavební dělník. Celý proces vedený vůči němu začal oznámením dvojice bývalých vězňů – Marie Adamové a Františka Kryštofa. Brzy poté na něj byla uvalena vyšetřovací vazba pro spáchané zločiny podle retribučního dekretu prezidenta republiky a pátralo se po dalších svědcích a jakýchkoliv dalších informacích, které by přibližovaly Dydyho činnost během války. Vyšetřování bylo tentokrát solidně medializované. Policie zaslala Československému rozhlasu do Brna a redakcím denních listů výzvu k uveřejnění: „Blažej Dydy, přezdívkou zvaný ‚Mannus‘ nebo ‚Man‘, narozený 8. 4. 1917 v Karlovicích, okr. Uherské Hradiště, cikán, posledním bytem ve Vítkově, Opav- ská 31, je podezřelý, že za okupace v letech 1939 až 1943 při výkonu své funkce jako dohlížitel nad pracujícími v pracovním táboře v Hodoníně u Kunštátu a v koncentračním táboře v Osvěnčimi týral uvězněné a zavinil smrt několika lidí, zejména cikánů. Kdo ví něco podstatného o jeho chování v uvedených táborech, nechť to ihned oznámí mimořádnému lidovému soudu v Brně.“ Vyslechnuto bylo nakonec 47 Romů, z nichž část svědčila jednoznačně proti Blažejovi Dydymu. V hlavním přelíčení pak soud od původního odsouzení k trestu smrti upustil po zvážení okolností, za nichž se obžalovaný trestních činů dopustil, a odsoudil ho k trestu na doživotí. V roce 1955 mu byl trest změněn na odnětí svobody na 25 let a v červenci 1961 se Dydy dostal rozhodnutím krajského soudu v Ostravě na svobodu.

Blažej Dydy se tak stal jediným člověkem řádně odsouzeným za zločiny spojené s romským holocaustem na českém území. Kromě Janovského, který vzešel z tohoto procesu zcela bezúhonně, byli potrestáni ještě dva dozorci, kteří ovšem dostali pouze kázeňské tresty.

Podkladem pro vznik článku byly texty:

Schuster, Michal. Proces s Blažejem Dydym na základě materiálů Mimořádného lidového soudu v Brně roku 1947. In: Romano Džaniben 1/2013 Kundra, Ondřej. Dva muži v táboře. In: Respekt. 17. 5. 2015

Přečteno: 2735x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Hodonín u Kunštátu, Lety u Písku, Holocaust, Romano voďi



HLAVNÍ ZPRÁVY

Lucie Kováčová v Desetiminutovce Plus Richarda Samka

videoDesetiminutovka Plus s Lucií Kováčovou: Kryštof Kolumbus v sukni, Romka která procestovala svět

22.6.2020 17:56
Lucie Kováčová začala snít o cestování, už když byla malá. Dle svých slov trávila v dětství většinu času v knihovnách s obrovskou touhou po znalostech o světě. Během prázdnin na rozdíl od ostatních dětí stihla přečíst i až 40 knih.
 celý článek

Další dezinformace na facebooku. Tuto výzvu, kterou si vymysleli krajně pravicoví vtipálci, bere hodně lidí vážně.

Češi poklekněte před Romy - tak zní další dezinformace na internetu. Hodně lidí ji bere vážně

22.6.2020 16:25
Česká krajní pravice v rámci své deziformační kampaně občas spáchá i nějaký ten pokus o žert. To se týká i rádoby parodické výzvy na facebooku, aby  Češi poklekli před Romy a políbili jim nohy. Není asi příliš divu, že poměrně dost jejích příznivců bere tenhle tento "vtip" vážně, odpovídá to mentální úrovni této části politického spektra. 
 celý článek

Stipendisté organizace ROMEA (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Nová výzva pro romské studenty středních a vysokých škol! ROMEA vyhlašuje stipendijní program pro rok 2020/21

19.6.2020 15:36
Romští studenti se mohou od pondělí 22. června do pátku 17. července hlásit o stipendium organizace ROMEA na školní, potažmo akademický, rok 2020/2021. Stipendijní program běží od roku 2016 a letos stipendiem podpoří 90 romských studentů středních, vyšších odborných a nově také vysokých škol. Do programu se mohou hlásit studenti prezenční i distanční formy studia a u vysokoškoláků v jakémkoli stupni bakalářského, magisterského i doktorského studia. Pro zájemce bude od pondělí na webových stránkách www.romskastipendia.cz otevřen elektronický formulář, prostřednictvím kterého budou moci studenti žádosti posílat.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo