romea - logo
17. ledna 2020 (pátek)
svátek má Drahoslav
Loading
rozšířené vyhledávaní

Blažej Dydy: Rom jako jediný odsouzený za romský holocaust v Čechách

26.9.2017 15:06
Skupina dětských vězňů koncentračního tábora v Letech u Písku, FOTO: ČTK
Skupina dětských vězňů koncentračního tábora v Letech u Písku, FOTO: ČTK

„Co se stalo s Josefem Janovským? Odsoudili ho nakonec?,“ tak se ptávají lidé, kteří slyšeli nebo četli o hrůzách tábora v Letech u Písku. Málokdo ví, že právoplatně byl za zločiny spáchané v tzv. cikánských táborech v Letech a Hodoníně u Kunštátu odsouzen jediný člověk. A byl to Rom.

V období těsně po druhé světové válce panovala ve společnosti silná touha vyrovnat se se zločiny, které hluboce zasáhly do života lidí. Někteří nečekali a rovnou vzali spravedlnost do vlastních rukou. V rámci institucionální retribuce připravilo Československo program tzv. národní očisty, který měl potrestat všechny „nacistické zločince, zrádce či jejich pomahače“, respektive občany, kteří se provinili proti národní cti. V případě Židů neexistovaly o perzekuci z rasových důvodů pochybnosti – ne tak ovšem v případě Romů. Rasová podstata likvidačního postupu vůči Romům nebyla uznána ani po válce a úředníci zodpovědní za deportace Romů do koncentračních táborů zůstávali na svých původních místech, v některých případech dokonce jako experti na tzv. cikánskou otázku. l to byl jeden z důvodů, proč se na popud státu nekonal žádný soudní proces s dozorci tzv. cikánských táborů v tehdejším protektorátním Československu.

Nevinný velitel Janovský

Nebýt jednoho dozorce, který sepsal šokující výpověď o poměrech v táboře v Letech u Písku, zřejmě nikdy by nebyl postaven před soud Josef Janovský, bývalý velitel tábora, který fakticky zodpovídal za smrt velké části letských vězňů. Strážmistr František Kánský, jenž pracoval v Letech pod velením Janovského, vyjadřoval už během válečného období velice otevřeně svůj nesouhlas a neochotu podřizovat se nařízením podporujícím hrubé a násilnické zacházení s vězni. Krátce po válce sepsal Kánský za přítomnosti dalších dvou kolegů protokol, ve kterém popsal praktiky a donucovací techniky Janovského jak vůči vězňům, tak vůči dozorčímu personálu. Vzpomínky přeživších hovoří o bití, věšení na kůl či týrání hlady, za které dokonce dostal Janovský napomenutí od německých úřadů a které bylo na denním pořádku. Katastrofální hygienické podmínky a podvýživa zapříčinily rozšíření tyfové epidemie, jejímž následkem bylo hromadné umírání vězněných Romů. Ti, co přežili, byli transportováni do Osvětimi.

Kresba vězně z Let s nápisem: Tento trest stihl každého, kdo nepozdravil
českého ředitele tábora Čecha - Janovského, a to vztyčenou pravicí 
nebo z jiných důvodů, ženy i muže. To dělali, ač nemuseli, čeští četníci. 
(Obrázek je součástí putovní výstavy Zaniklý svět, kterou pořádá
Výbor pro odškodnění obětí romského holocaustu.) 

V soudním procesu s Janovským se pokračovalo až v září 1948 a deset svědků, včetně Kánského, své výpovědi poupravilo. Janovského už nelíčili jako surového velitele, který měl na svědomí lidské životy. Nikdo ho neviděl někoho bít nebo mu jinak ubližovat. K soudu se tehdy z neznámých důvodů nedostavil ani jeden z přeživších vězňů, kteří vypovídali v přípravném řízení proti Janovskému.

Historik Michal Schuster uvedl pro časopis Respekt: „Tím, že tábor v Letech byl zřízen a spravován výhradně Čechy, i když na základě německého útlaku, nebyl tu po válce žádný zájem o tom mluvit. Bylo to tabu, jehož otevření by znamenalo oficiálně přiznat, že na holocaustu se podíleli i Češi.“ Jeho slova podporuje také fakt, že Československý stát bez vnějších podnětů nikdy nezahájil žádné vyšetřování českých dozorců, kteří působili v tzv. cikánských táborech. Proces s Janovským byl zahájen až na základě trestního oznámení Kánského a měl nulovou medializaci. To samozřejmě vylučovalo možnost získání dalších svědectví, zejména bývalých vězňů, a jak se spekuluje v článku Respektu Dva muži v táboře, nelze vyloučit, že státní moc znemožnila svědkům vystoupit, jelikož by svým svědectvím dokazovali podíl českých četníků na perzekuci obětí války. Spekulaci Respektu by potvrzoval i fakt, že po válce pracoval Janovský v policejních složkách na okresním úřadě v Praze. Soud ho nakonec pro nedostatek důkazů zprostil všech obvinění. Josef Janovský tak zemřel jako svobodný a bezúhonný v 50. letech minulého století. Ve stejné době si svůj trest ve věznici Mírov odpykával Blažej Dydy.

Příběh Roma Blažeje Dydyho

V srpnu 1942 byl Blažej Dydy společně s těhotnou manželkou a ročním synem deportován do cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu. Zde byl evidován pod vězeňským číslem 3336, které bylo přiděleno také dalším členům jeho rodiny. Dydy v táboře brzy získal funkci svobodníka a mimo jiné dohlížel na práci spoluvězňů. O rok později byl transportován do Osvětimi, kde byl v tzv. Hlavní knize cikánského tábora evidován pod jménem Blasius Didy pod číslem Z-8420. V táboře Birkenau byl opět velmi brzy vybrán do vězeňské samosprávy a na obytném bloku č. 9 působil ve funkci tzv. štubového (z německého Stubendienst), později jako předák (pomocník kápa) dozíral na pracovní kolonu. Jeho ženu s dítětem zavraždili v plynové komoře.

Kresba vězně z Let s nápisem: Takhle mě potrestali čeští četníci
za útěk z koncentračního tábora Lety. Řed. Janovský, Hejduk, Luňáček. 
Já dosud žiju a vím, že nebyli potrestáni. Osvobodili je zase jenom Češi. 
(Obrázek je součástí putovní výstavy Zaniklý svět, kterou pořádá
Výbor pro odškodnění obětí romského holocaustu.) 

Po osvobození se Blažej Dydy usadil v tehdy vylidněném opavském Vítkově, kde pracoval jako stavební dělník. Celý proces vedený vůči němu začal oznámením dvojice bývalých vězňů – Marie Adamové a Františka Kryštofa. Brzy poté na něj byla uvalena vyšetřovací vazba pro spáchané zločiny podle retribučního dekretu prezidenta republiky a pátralo se po dalších svědcích a jakýchkoliv dalších informacích, které by přibližovaly Dydyho činnost během války. Vyšetřování bylo tentokrát solidně medializované. Policie zaslala Československému rozhlasu do Brna a redakcím denních listů výzvu k uveřejnění: „Blažej Dydy, přezdívkou zvaný ‚Mannus‘ nebo ‚Man‘, narozený 8. 4. 1917 v Karlovicích, okr. Uherské Hradiště, cikán, posledním bytem ve Vítkově, Opav- ská 31, je podezřelý, že za okupace v letech 1939 až 1943 při výkonu své funkce jako dohlížitel nad pracujícími v pracovním táboře v Hodoníně u Kunštátu a v koncentračním táboře v Osvěnčimi týral uvězněné a zavinil smrt několika lidí, zejména cikánů. Kdo ví něco podstatného o jeho chování v uvedených táborech, nechť to ihned oznámí mimořádnému lidovému soudu v Brně.“ Vyslechnuto bylo nakonec 47 Romů, z nichž část svědčila jednoznačně proti Blažejovi Dydymu. V hlavním přelíčení pak soud od původního odsouzení k trestu smrti upustil po zvážení okolností, za nichž se obžalovaný trestních činů dopustil, a odsoudil ho k trestu na doživotí. V roce 1955 mu byl trest změněn na odnětí svobody na 25 let a v červenci 1961 se Dydy dostal rozhodnutím krajského soudu v Ostravě na svobodu.

Blažej Dydy se tak stal jediným člověkem řádně odsouzeným za zločiny spojené s romským holocaustem na českém území. Kromě Janovského, který vzešel z tohoto procesu zcela bezúhonně, byli potrestáni ještě dva dozorci, kteří ovšem dostali pouze kázeňské tresty.

Podkladem pro vznik článku byly texty:

Schuster, Michal. Proces s Blažejem Dydym na základě materiálů Mimořádného lidového soudu v Brně roku 1947. In: Romano Džaniben 1/2013 Kundra, Ondřej. Dva muži v táboře. In: Respekt. 17. 5. 2015

Přečteno: 2669x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Hodonín u Kunštátu, Lety u Písku, Holocaust, Romano voďi



HLAVNÍ ZPRÁVY

Edita Stejskalová a Petr Torák 10. 9. 2018 během zasedání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (FOTO: František Bikár, Romea.cz)

Občanští členové "romské rady" se neshodují v názoru, zda má Helena Válková zůstat vládní zmocněnkyní pro lidská práva

16.1.2020 22:56
Občanští členové Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (RVZRM) se neshodují v názoru, zda má Helena Válková zůstat ve funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Zpravodajský server Romea.cz oslovil všechny občanské členy rady. Z patnácti členů nám svou odpověď zaslalo pouze šest. Dva Válkovou podpořili a čtyři mají s jejím setrváním na postu vládní zmocněnkyně pro lidská práva problém. Další členové "romské" rady se odmítli veřejně vyjádřit, ostatní na naše otázky nereagovali vůbec. Vyjádření jednotlivých členů, které se nám podařilo získat, uvádíme v plném znění.
 celý článek

Protestující na mítinku kotlebovců Zdroj: Michal Truban, Facebook

Na východním Slovensku protestovala stovka Romů proti kotlebovcům

16.1.2020 10:46
Podporovatelé ĽSNS i odpůrci extremismu se ve středu večer setkali v Sabinově. Během předvolebního mítinku strany přišlo nesouhlas s extremismem vyjádřit přibližně 350 Romů z okresu. Přidali se k nim i členové koalice neparlamentních stran PS/Spolu. Mítink, jak i protest se obešel bez incidentů, lidé z obou stran však na sebe vykřikovali.
 celý článek

Hajlující muž 25. 4. 2019 během demonstrace xenofobně-populistického hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury (FOTO: video Alarm)

Muž, který podle verdiktu hajloval na akci SPD, podal dovolání

15.1.2020 16:10
Nejvyšší soud přezkoumá případ Radka Mansfelda, jenž podle pravomocného verdiktu hajloval na loňské demonstraci hnutí SPD. Pražské soudy mu vyměřily půlroční podmínku a peněžitý trest 30.000 korun. Rozhodnutí je pravomocné. K Obvodnímu soudu pro Prahu 1, který případ řešil jako první instance, dorazilo před koncem roku dovolání, zjistila ČTK z justiční databáze.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo